Tech 21 SansAmp GT2 - analogový ostrov v digitálním moři

Mnoho z nás má tendenci chápat výrobky firmy Tech 21 jako tradičnější alternativu k současnému celosvětovému boomu různých digitálních ampsimulátorů a modelerů. Ale v době, kdy Andrew Barta zkonstruoval svůj první SansAmp, ještě nebylo po všelijakých Podech, Vampech, natož po softwarových Guitar Rizích nebo ReValverech ani vidu ani slechu. V něčem předběhl dobu, v jiném navázal na minulost a někde možná zůstal jen v půli cesty.

Léta devadesátá

Vzpomínáte? Padla berlínská zeď a Evropa hlasitě slavila vymanění se z té horší formy socialistické utopie. Za bouřlivých ovací se Pražský výběr s Frankem Zappou loučil se Sovětskou armádou a Frank přitom sóloval na svého Stratocastera přes tradiční fuzzbox, který si naštěstí uchoval ještě z éry hippies a letů na měsíc. Hudební trh totiž zrovna začaly zaplavovat série druhořadých efektů z laciných součástek. Kvalitní čip JRC4558 se přestal vyrábět, nebyl potřeba. Místo krabiček nastoupily integrované „multišlapky“. Tlačítka, displeje, kurzory, tvrzený plast. Ale naštěstí se ve stejné době, na newyorském Manhattanu, v pravlasti skutečné svobody a světového pokroku, sešla skupina vizionářů, aby po vzoru sochy na nedalekém ostrůvku pozvedli svou pochodeň důvtipu a dovednosti a ukázali nám, jak nově, komplexně a přitom korektně zacházet s kytarovým zvukem. Tak vznikla firma Tech 21 a s ní i první SansAmp. Psal se rok 1989. „Už se nechcem nikdy vracet...“

K věci

Tou věcí je stroze, technicistně vypadající černě kovový kvádřík se čtyřmi knoflíky, třemi třípolohovými přepínači, dvěmi jackovými zdířkami a jedním napájecím konektorem, nožním spínačem a kontrolkou sepnutí. Na spodní straně se nachází plastové víčko pro 9V baterii a štítek s výrobním číslem doplněný o hrdý nápis Made in U.S.A. V dnešní „všečínské“ době je to četba takřka neuvěřitelná, spadající spíše do žánru fantasy literatury. Třešničkou na dortu je pak pěkná plechová schránka, ve které je GT2 dodáván.

SansAmp tedy vypadá jako klasický podlahový efekt, ale ve skutečnosti se chová spíše jako simulátor kytarových lampových aparatur. Nejlepší výsledky tudíž přináší při zapojení „direct“ do mixážního pultu nebo nahrávacího zařízení.

Funkce potenciometrů Level, High, Low a Drive je snad zřejmá. Obě tónové korekce mají svou nulovou, neovlivňující polohu neobvykle trochu napravo od středu dráhy, nicméně tato pozice je zřetelně označená. Switchem Amp volíme mezi simulací zesilovačů Fender, Marshall a Mesa/Boogie, přepínač Mod určuje míru zkreslení (samozřejmě detailně adjustovatelnou knoflíkem Drive) a voličem Mic vybíráme barvu zvuku na základě pozice mikrofonu u simulovaného reproboxu. Speaker simulátor je tedy stále aktivní, což představuje jisté omezení pro jiné než linkové využití.

Bez aparátu

Začněme tím už avizovaným využitím efektu pro zapojení kytary linkou přímo do PA nebo do zvukové karty vašeho compu. Takto emulovaný signál reprezentuje typický studiový charakter kytarových komb i velkých stacků. Nastavit lze v podstatě vše, od funkové cinkavosti po vyšťavené rockové hi-gainy. Přepínači lze vybrat libovolné varianty, ale sami zjistíte, že např. pozice Clean nebo Classic v kombinaci se silným zkreslením fungují jaksi neústrojně a toporně, kdežto s čistými rejstříky vyzní daleko lépe. Podobně opatrně je třeba zacházet s tónovými korekcemi. Mají široký rozsah, ale nejlépe se chovají poblíže své značené nulové hodnoty.

Dlužno ještě poznamenat, že zvuky British a California jsou totožné, liší se pouze podílem hloubek.

GT2 jsem testoval jednak přes domácí hi-fi, zejména jsem ho ale použil pro nahrání několika tracků do rozpracovaného dema. Co si budeme povídat, slušnou čistou kytaru lze napodobit na lecčems, ale skutečné silné a slabé stránky podobných modelerů se vyjeví, jazz- a bluesmani prominou, až u vysokých zkreslení, kde vystupuje do popředí především kvalita a „pravdivost“ simulace reproboxů.

Tedy verdikt: SansAmp bezvadně zapadá do aranží s basou a bicími, dominuje v těch správných středních spektrech, prostě celkem zdravá rocková kytara. Nicméně nelze tvrdit, že by GT2 nabízel něco razantně jiného, progresivnějšího nebo kvalitnějšího než další, podobně zaměřené předzesilovače. Velice slušný standard ano, zázrak nikoli. Oproti mému Behringeru GDI21 je o něco šťavnatější, zpěvnější, prostě „kytarovější“. Ale stále se jedná jen o analogovou nápodobu, která má svoje limity. Zde nelze nezmínit také legendární Rockmany z 80. let, které fungují a hrají podobně, byť neoplývají tak širokými možnostmi nastavení. Porovnal jsem s nejrozšířenějším z nich, s Tomem Schlozem X100. Jeho typickému středovému soundu jsem se částečně přiblížil kombinací Classic, Clean, British.

Ani další perla z mé sbírky, podobně archaický a podobně kultovní Marshall DRP-1, v této konkurenci nezapadl a SansAmpu čestně sekundoval.

Ovšem to, co bylo koncem minulého století technologickým vrcholem, je dnes, bez obalu řečeno, překonané. Při „direct recordingu“ kytar přicházejí ke slovu stále častěji čím dál tím kvalitnější softwarové plug-iny a zejména tzv. impulsní reverby, které dokážou dokonale napodobit chování kytarové bedny a snímaného prostoru. Vedle nich působí i ten nejlepší analog jen jako „chudý příbuzný“.

Ke cti firmy Tech 21 je ale třeba přičíst skutečnost, že ukázkové nahrávky na jejich webu znějí opravdu přesně tak, jak uvádím, tedy bez studiových přikrášlovacích fíglů.

A ještě drobnost - k efektu lze připojit i sluchátka, hlasitost při Level na maximum je dostatečná a pokud vám vadí, že hraje jen jeden kanál, stačí šikovně povytáhnout jack z výstupu a signál se „zmoní“ do obou dvou.

S aparátem

Spojení SansAmpu s kytarovým aparátem není tou nejšťastnější volbou. Byť jsou v manuálu popsané cesty signálu jak do nástrojového vstupu, tak do koncového zesilovače (return efektové smyčky), byť „gétédvojka“ vypadá, že patří mezi ostatní „šlapadla“ na podlahu ke kytaristovým nohám, ve výsledku to není, a asi ani nemůže být to „pravé ořechové“. Hrál jsem uvedenými způsoby do svých lampových hlav (Marshall, Engl), výsledek nebyl vysloveně špatný, ale nikdy se mi nepodařilo dosáhnout dravosti a průraznosti normálního, nesimulovaného preampu. Sound kytar byl vždy o něco užší, příliš zakulacený ve středech, což je logický důsledek zařazení efektu s napevno zapojeným speaker simulátorem. Je mi záhadou, proč pro tento případ není krabička doplněna přepínačem Speaker Off, který by tento problém pravděpodobně vyřešil.

Úhly pohledu

Otočme kormidlem od oslavně vzletného historického úvodu článku směrem k dnešní realitě. Možná jsem technický ignorant nebo jen nepatřím do cílové skupiny uživatelů těchto výrobků. Nicméně GT2 i další produkty ze stáje Tech 21 ve mně zanechávají značně rozporuplné pocity. Tím spíše, že v této koncepci, definované před pětadvaceti lety, pokračuje firma jen s dílčími modifikacemi až do současnosti. Mám z minulosti osobní zkušenost i s jednou z jejich vlajkových lodí, procesorem PSA-1, který podle mne trpí týmž neduhem. Ale totéž bych s největší pravděpodobností zjistil i u žhavých novinek, včetně efektního Fly Rigu. Tedy provedení „vše v jednom“ nebo „ani ryba, ani rak“, ani prostý overdrive, ani syrový předzesilovač, ani komplexní amp simulátor, resp. nemožnost jasné volitelnosti mezi těmito funkcemi buď přepínači, nebo třeba oddělenými výstupy. Krabička, jež svým určením patří spíše na stůl vedle notebooku, přitom však disponuje footswitchem, který ale nefunguje jako volič mezi dvěmi simulacemi, pouze jako celkový bypass. Pro mě tu vyvstává stále více otázek než odpovědí. GT2 tedy chápu jako jakousi KPZ (krabička poslední záchrany - definice přítele Standy), kterou se vyplatí mít stále při sobě a která vám vytrhne trn z paty při náhlém kolapsu vašeho lampáče, kdy jste nuceni dohrát koncert buď do „péáčka“ a odposlechů nebo do nějakého půjčeného „noname“ nástrojového komba. Proč ne. A znám i muzikanty hrající v různých malých obsazeních a komorních formách, kteří tuto cestu dokonce preferují. V žádném případě bych se tedy neodvážil SansAmpy šmahem zavrhnout. Jsem si vědom celosvětového renomé, kterému se společnost Tech 21 těší, a její „analogová vzpoura“ vůči „digitální diktatuře“ je mi navíc vysloveně sympatická. Nicméně výhrady trvají, a abych v tom nezůstal úplně sám, dodám, že nemálo podobných názorů jsem často nacházel i v internetových muzikantských diskusích.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

www.tech21nyc.com