Taylor 710CE - elektroakustická kytara

Dominuje-li na americkém poli čistě elektrických kytar už léta pomyslné dvojvládí značek Gibson-Fender, dá se, myslím, a se vší úctou k ostatním jménům, něco podobného poznamenat i o firmách Martin a Taylor. Taylor přitom svou dlouhodobě kvalitní produkcí dokázala vyrovnat časový náskok kytar Martin, přičemž poslední dynamický vývoj vlastního elektroakustického ozvučení zde sehrál zřejmě významnou roli.

Taylor 710CE je podle označení sedmým z devíti stupňů v produkční řadě od 100 do 900. Každý stupeň je charakterizován určitou kombinací materiálu. U sedmistovkové řady jde o palisandrovou zadní desku a luby, s vrchní deskou z Engelmannova smrku, s lesklým povrchem těla a snímacím systémem Taylor Expression System Pickup. Za sedmičkou následující dvě čísla upřesňují tvar - 710 (Dreadnought), 712 (Grand Concert), 714 (Grand Aiuditorium), 716 (Grand Symphony), 756 (Grand Symphony dvanácti strunná). Koncovka CE je označením pro výřez - cutaway, případně další písmeno N naznačuje kytaru pro použití nylonových strun.

Testovaný nástroj dorazil v opravdu luxusním pevném pouzdře dále umístěném v rozměrné papírové přepravní krabici. Po poněkud tužším vyproštění z pevného sevření bohaté tlumicí vrstvy futrálu je vyloženě požitkem kochat se překrásným dřevěným materiálem a vůbec celým pečlivým zpracováním. Tato konkrétní kytara má přírodní povrchovou úpravou, s hustými jemnými léty vrchní smrkové desky, luby a zadní deska mají výraznější a hrubější kresbu v použitém indickém palisandru.

Ani velmi blízkým pohledem jsem neshledal jedinou vadu v plynulé struktruře dřeva. Lesklý lak těla je bezchybný. Ebenová kobylka je pro Taylor v typickém, poněkud rozměrnějším, ale bytelně působícím tvaru. Poměrně výrazná roseta dominuje širokým páskem složených oblouků, předpokládám, z přírodní perleťoviny. Nezvykle široký a opět mohutně působící kobylkový pražec je nedělený, z materiálu Tusq firmy Graph Tech, a je vybaven potřebným „odskokem“ na místě struny H pro dokonalé ladění. Plastový „želvovinový“ pickguard barevným odstínem vizuálně ladí s vnitřním polstrováním kytarového pouzdra. Lemování těla je v provedení luxusní nepravidelně pětivrstvé černo-slonovinové kombinace, přičemž finální šestou vrstvou, dokonale propojující luby s topem, je opět indický palisandr.

Krk, stejně jako hlava, je z mahagonu s povrchem matného laku. Hmatník s dvaceti pražci je ebenový s palisandrovým obrysovým lemem.

Z palisandru je i vrchní dýha na hlavě a krycí destička šachty přístupu pro nastavovaní šroubového předpětí krku. Použitá ladící mechanika má plynulý, přiměřeně tuhý chod, s luxusně citlivým převodem pro dokonalé a jemné doladění. Nultý pražec, stejně jako kobylkový z materiálu Tusq - dolaďované struny neskáčou.

Hlavní ovládací prvky jsou umístěny na horním lubu nástroje, v blízkosti krku. Tvoří je tři pogumované černé knoflíky, každý s výraznou bílou ryskou pro přehledné nastavení. Při pohledu shora jde vlevo o regulaci basů, uprostřed jsou výšky a nejblíže k vrchní desce je ovládání celkové hlasitost. Volba zvukového zdroje se provádí přepínačem na plošném spoji uvnitř kytary, viz dále.

9V baterie se vkládá do šachty ukryté v plastovém kompletu vstupní jackové zdířky a kovovým úchytem pro řemen na spojnici lubů nástroje.

Konstrukce

Konstrukce kytar Taylor typu dreadnought je celkovou bytelností, svým systémem umístění a vybrání X-žeber, spolu s masivnějším materiálem mnohem robustnější a tužší než například tenkostěnné a křehké klasické koncertní nástroje. Kromě dominantního středového a snadno prosazujícího se zvuku je tak i svou konstrukcí daleko vhodnější k „beglajtovému“ razantnějšímu způsobu hraní trsátkem. Ovšem nejzajímavějším konstrukčním prvkem je unikátní řešení ozvučení nástroje.

Firmou Taylor speciálně vyvinutá elektrifikace je založena na principu elektromagnetického snímání. Vychází z filozofie nejkvalitnějších záznamů akustické kytary, jež jsou drtivou většinou ve studiích pořízeny mikrofony na stejném principu. Ani jeden snímač není pod kobylkou, žádné piezokeramické pásky. Hlavní zdroj signálu je možné vidět pouze při sezazování krku s tělem kytary. Je totiž umístěn přímo do spodní části hmatníku krku v místě posledního pražce. Jde o čistě elektromagnetický systém snímání chvějících se strun v šesti magnetických polích. Humbucking systém, tedy dvě cívky a pět magnetů je umístěno ve vybrání těla pro vsazení krku, v místě dosedu spodní části hmatníku pod posledním pražcem. Šestý magnet (pro h strunu a její hlasitostní přizpůsobení) je naopak připevněn přímo v hmatníku.

Druhé dva zdroje principielně podobné mikrofonní vložce jsou umístěny mezi žebry vrchní desky. Jeden kulatý bodový zhruba na úrovni kobylky jen pár centimetrů od horního lubu, druhý, podlouhlý, dosahuje zhruba od konce hmatníku až směrem k hornímu lubu. Všechny tyto tři zdroje signálu jsou svedeny do předzesilovače studiové kvality umístěného uvnitř nástroje v blízkosti napojení krku, opět blíže horního lubu. Kontrola funkce a stavu baterií je indikovaná červenou LED diodou, v její blízkosti je posuvný přepínač odpojující snímače vrchní desky.  

Zvuk

Taylor 710CE zní nasucho hlasitě a výborně reaguje na dynamiku úhozu. Při prstovém neagresivním hraní se více prosazují středové frekvence podepřené měkkým basem. Prsty hrané rozložené akordy s dlouhým, plynule slábnoucím a barevně vyrovnaným dozněním působí „pianovým“ dojmem. Při agresivnějším způsobu hry trsátkem se hrané beglajty přes většinu strun zvukově dobře prosazují mezi dalšími nástroji. Bytelná konstrukce dreadnought odevzdá skvěle dynamiku úhozu a při razantnější hře se objevují mohutné, do té doby spíše nenápadné basy. Výrazný atak trsátka vystřeluje jiskřivé harmonické, při sólových pasážích lze bez problémů dosáhnout i „hvízdanců“ známých spíše u elektrických kytar. Hraní melodických figur na basových strunách je díky výrazným odezvám středovýškových frekvencí konkrétní a čitelné, zato ale neschová asynchronitu pravé a levé ruky.

Po zapojení do aparatury (AER) a s ovladači kytary na středních polohách výsledný zvuk odpovídá čistě akustickému vjemu, snad jen s o něco vyšším podílem basů. Ten je samozřejmě možné upravit korekcí, nebo přepínačem na předzesilovači uvnitř nástroje, jež odepíná jeden ze dvou zdrojů, konkrétně ten pod vrchní deskou. Na zvuku se podílí pak jen snímač v krku nástroje, basy nejsou tak výrazné, ale současně se však omezí jakoby „prostorový“ zvuk, jež právě dodává elektrifikovaném zvuku na akustické autentičnosti. Unikátní elektromagnetický systém snímání se ukazuje být velmi dobrou volbou. Ani při maximálních hodnotách výškových a basových korekcí není zvuk nějak nepřirozeně rušivý, jejich posun je přes svou znatelnost měkký a nenásilný. Použití jen jednoho snímače je také vhodné u potřebné eliminace zpětné vazby, kdy například gumová výplň ozvučného otvoru už nestačí.

Přes natažené silné struny je hra pohodlná, spíše tenčí pražce ulehčují dohmat a pomáhají plně využít dynamického rozsahu kytary. Nástroj dokonale ladí a je i díky dohledu profesionálního kytaráře na prodejně připraven k okamžitému použití.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE: