Spousta z nás určitě kouká po jednoduchém levném a kvalitním přístroji, který by kromě nahrávání mimo domácí studio třeba splnil i úlohu masteru při živé produkci. Další z kandidátů je zde - tentokrát od tascamu.
Stručně na začátek
Přístroj navazuje na 25letou tradici Portastudií od Tascamu (tedy původně samozřejmě kazetových). Oproti nim nabízí možnosti odpovídající dnešním technologiím - tedy v první řadě 40GB pevný disk (na který nahrává v CD kvalitě - tedy 44,1 kHz, 16 bit nekomprimovaně). Dále pak osm stop, dvě stopy pro master, dva vstupy (ze kterých lze nahrávat současně), phantomové napájení, digitální výstup a USB 2.0 port pro propojení přístroje s PC/MAC.
Výbava
Po vybalení z barevné krabice (samozřejmě s nápisem "Made in China") uvidíte důvěryhodně působící plastový přístroj vyvedený v módní antracitové barvě. Uspořádání ovládacích prvků je nanejvýš logické a přehledné (jak by ne, když se Tascam zabývá už dlouhá léta studiovou technikou...). Vzhledem k tomu, že přístroj není velký, a tedy na něm není místa nazbyt, je příjemné provedení knoflíků korekcí, panoramy a sendů v měkké gumě - báječně a lehce se ovládají, aniž byste omylem drkli do čudlíku vedlejšího. A tím jsem vlastně už předem vyzradil část ovládacích prvků studia. Každá stopa má svou panoramu, úroveň efektu, výšky a basy. Korekce jsou sice pouze dvoupásmové, ale jejich pracovní frekvence je nastavitelná, a to pro každou stopu zvlášť (konkrétně basy od 32 Hz do 1,6 kHz, výšky od 1,7 kHz do 18 kHz). Dále každá stopa oplývá kromě tahového potenciometru hlasitosti prosvětleným tlačítkem Rec, které s shiftem znamená Mute. Stav Mute je oznámen oranžovou ledkou. Klika pro master je odlišená červenou barvou a obsahuje i tlačítka Master a Bounce, o jejichž funkci si napíšeme později. Systémová část přístroje obsahuje v první řadě LCD displej, který je ovšem k mému obrovskému zděšení nepodsvícený! Takže - náhlavní svítílnu s sebou - ani v denním světle není zrovna dobře čitelný... Dále pak už téměř bez výhrad - tlačítka menu, kurzorové klávesy, kolečko pro vstup dat (tady ještě ta zmiňovaná výhrada - stisk kolečka by měl být nastaven na Enter - zde kolečko při stisku žádnou funkci nemá), ovladače efektů, tlačítka pozic a transportu.
Asi těžko by studio mohlo fungovat bez konektorů. Pochválil bych umístění těch nejčastěji používaných na přední straně přístroje. Tam jsou oba vstupy (tedy vlastně čtyři - každý z nich má jak 6,3mm jack, tak i canon - symetrický) a také otočný ovladač vstupní úrovně. U vstupu A navíc najdete přepínač mezi linkovým/mikrofonním vstupem a úrovní pro nahrávání kytary. Pro oba vstupy jsou společné přepínače módu nahrávání (2x mono/1x stereo) a zapínání fantomu. Dále tu najdete červenou zdířku pro sluchátka - hned vedle je ovladač hlasitosti sluchátek. Úplně vpravo je pak zdířka pro připojení pedálu pro ovládání funkce puch-in/puch-out - tedy spouštění a zastavování nahrávání. Na zadní straně pak najdeme kromě vypínače a konektoru napájení také linkové a master stereo výstupy, výstup pro externí efektový procesor a dva vstupy z něj, MIDI výstup a také optický S/PDIF výstup a konektor USB 2.0.
Funkce
Zde je dlužno podotknout, že na základní práci se do manuálu v podstatě nemusíte ani podívat. Díky tomu, že přístroj neoplývá spoustou zbytečných funkcí, je první seznámení s ním velmi přímočaré. Ovládací prvky jsou rozmístěny logicky, popisky jsou jednoznačné. Pro nahrávání stačí opravdu pouze zvolit novou píseň - to se děje v přehledném menu - a označit stopu, do které budeme nahrávat. Jak jsem již zmínil výše, nahrávat lze buď dvě mono stopy, nebo jednu stereo. Tedy dvě stopy zároveň. To pro běžnou práci zcela jistě dostačuje. Rovnou při nahrávání je také možno aplikovat některý z předdefinovaných multiefektů. Těch je k dispozici spousta - konkrétně 79 pro elektrickou kytaru, 11 pro akustiku, 7 pro basu, 13 pro vokál a 12 pro bicí. Tady bych měl drobnou výtku - obzvláště efekty pro elektriku jsou na můj vkus dost zašuměné. Efekty mají jedno velké omezení - dají se aplikovat pouze rovnou při nahrávání. Při finálním mixu se dá přimíchat pouze interní reverb nebo externí efekt - pro ten je tu jeden send a stereo return. Pro nahrávání kytar je určen vstup A. Mikrofon (včetně kondenzátorového) lze připojit do obou vstupů. Vstupy lze také samostatně vypínat a zapínat, každý má i kontrolku přebuzení. Samozřejmě, úroveň vstupu je indikována metry na displeji. Tam je vidět i úroveň přehrávání jednotlivých stop, případně úroveň masteru.
Při nahrávání máte k dispozici všechny obvyklé funkce - včetně třeba punch in/out. Pohyb po skladbě je jednoduchý - kromě standardních tlačítek transportu je možno se pohybovat i kolečkem (to se umí hýbat nejen o vteřiny, ale i o minuty...). S pohybem po skladbě vlastně souvisí i další příjemná věc - nemusíte nutně pracovat pouze s reálným časem, ale lze nastavit i zobrazování v taktech. Což se zcela jistě hodí při spojení se sekvencerem. Ten může (díky MIDI výstupu) být řízen MIDI time kódem, který zařízení umí generovat. V případě, že vám nestačí osm stop, můžete velmi jednoduše zařídit formix - k tomu slouží funkce Bounce. Ta dočasně využívá dvou master stop a uloží výsledek do stop 7 a 8. Následně pak můžete stopy uvolnit a pokračovat dál. Samozřejmostí je možnost kopírovat/přesunovat celé stopy nebo jen jejich části. V okamžiku, kdy jste spokojeni s výsledkem, můžete začít míchat master. To si napřed samozřejmě vyzkoušíte nanečisto a poté jednotlivé stopy i s vybraným efektem smícháte do masteru. Další drobná výtka směřuje k absenci jakéhokoli masterovacího efektu - alespoň normalizace a kompresor by se hodily...
Následně máte několik možností, co s výsledkem provést. První možnost je nahrát výsledný mix do externího zařízení pomocí analogového výstupu. Další (a jistě lepší) je poslat mix po S/PDIF digitálním výstupu. A zcela nejlepší je mix vyexportovat do formátu WAV a následně zpracovat v počítači. A zde začnu další kapitolku.
Pevný disk a PC
Jak jsem již zmínil výše, přístroj obsahuje 40GB pevný disk. Ten může být rozdělen na různě velké oddíly. V základním nastavení je to 16 GB + 16 GB a zbytek. Všechny části musí být stejně velké (maximální velikost je 32 GB), jen ta poslední je vždy zbytek do kapacity disku. Ten zbytek je pak využit pro jediný oddíl, který je vidět z připojeného počítače (je formátován jako FAT). Na tuto poslední partition se pak ukládají nejen vyexportované mixy, ale třeba i zálohy písní nebo opačným směrem přenašené tracky.
K připojení k PC/MAC je určen USB 2.0 port. Ten však není aktivní stále (jak by asi zhýčkaný uživatel očekával), ale je ho vždy před použitím třeba "otevřít". Teprve poté je přístroj korektně rozpoznán jako další výměnný disk a je s ním možno pracovat. Po dobu otevřeného USB portu je se studiem zablokována jakákoli jiná činnost. Nejspíš proto, že prostě nemá korektně vyřešeno sdílení souborů (resp. jejich zamykání). Přenos je díky USB 2.0 opravdu rychlý, žádné zbytečné čekání. Díky tomu, že v samotném portastudiu nahrávku nezmastrujete, je přenos souborů do počítače životní nutností.
Menší bráška
Asi bych se měl také zmínit o tom, že DP-01FX má i menšího sourozence. Ten se jmenuje DP-01, není vyveden v antracitu, ale v téměř blankytné modři. Oproti většímu bráškovi je ochuzen o mikrofonní vstupy s fantomovým napájením a o veškeré efekty.
Líbil se?
Přes všechny výhrady musím říct, že docela ano. Hlavně bych vyzdvihl jednoduché a intuitivní ovládání, poměrně velký disk, dobré zpracování a napájené mikrofonní vstupy. I když cenová relace přístroj předurčuje spíše pro začátečníky než do profesionálních studií, dovedu si ho představit i jako druhý mobilní přístroj (namísto PC na chalupu). Vzhledem ke spoustě kytarových efektů bych ho doporučil spíš pro kytaristy - pro klávesáky budou určeny spíše přístroje jiné.
Info:
Tascam DP-01FX je osmistopé digitální "PortaStudio" se 40GB pevným diskem, USB 2.0 portem a napájenými mikrofonními vstupy. Cena DP-01FX je 15 708 Kč vč. DPH a DP-01 13 090 Kč vč. DPH.
Plus:
velký disk
phantomové napájení mikrofonních vstupů
jednoduchá obsluha
USB 2.0
Mínus:
nepodsvícený display
šumící kytarové efekty
absence efektů pro mastering
