Tama SLP Duo Snare Birch - bubínek z modelové řada Sound Lab Project (SLP)

Modelová řada Sound Lab Project (SLP) od japonské Tamy se soustředí čistě na malé bubny. Obsahuje širokou škálu modelů, od standardních rozměrů a materiálů až po neortodoxní nástroje určené pro hráče se specifickým vkusem či potřebami. A mezi ty nejzajímavější patří testovaný snare s označením LBH1410L.

Bubínek SLP Duo Snare nepřehlédnete. Jeho základní charakteristikou je neobvyklá hloubka zvící deseti palců, nemá tedy při průměru čtrnáct palců daleko k floor tomu. V současné době je kromě klasické hloubky 5,5” velmi žádaná i o palec větší 6,5”, sem tam zahlédnete i osmičku, ale

toto je vskutku unikát. Bubínek lze postavit i na nožičky a jeho nejasná pozice na pomezí floor tomu a malého bubnu je tak zpečetěna. Což samozřejmě není chyba, nýbrž záměr.

Vybalení

Při vybalení z krabice člověka znovu překvapí hloubka. Jistěže na kotel o hloubce 12 až 16 palců hrajeme každou chvíli, ale od malého bubnu má člověk prostě jiné očekávání. Když překvapení opadne, můžeme ocenit konzervativní, leč vkusnou povrchovou úpravu ve světle hnědé ořechové barvě s viditelnou kresbou dřeva. Příjemný vzhled doplňují klasické tamácké mušle, jejichž střízlivost je v kontextu tvarově výrazného nástroje rozhodně výhodou, což platí i pro podobně nenápadný struník s mechanikou výklopnou směrem od bubnu. Mušlí je osm na každé straně a blánu samotnou drží ohýbaný ráfek v tloušťce 2,3 mm. Na první pohled si pak všimnete ještě velkých mušlí určených pro nohy, protože tento snare není určený jen k umístění na stojan, ale lze postavit i na tři floortomové nožičky. Blány jsou od firmy Evans, rezonanční je klasická Hazy 300 a hrací Reverse Dot.

Zvuk

A nyní to nejdůležitější, tedy jak to hraje! Nechtěl jsem nástroj, který právě spatřil světlo světa, hned trápit, a tak jsem se nejdřív pokusil najít jeho ideální polohu. Rozdíl samozřejmě je, zda jej chcete použít jako hlavní či druhý snare, s druhým lze mnohem více experimentovat. Jako hlavnímu mu sluší celkem vysoké ladění, díky kterému dosáhnete ucházející průraznosti (i když oplatkového zvuku Stewarta Copelanda samozřejmě nedosáhnete) a ataku, přičemž se rozhodně není třeba bát, že by ztratil na mohutnosti, která je daná jednoduše jeho objemem. V této poloze se dobře uplatní v jakékoliv neextrémní rockové a popové hudbě, kde chcete hutný a plný sound. S postupným podlaďováním se dostáváme do stále špinavějších sfér hip hopu anebo osmdesátkového synťákového soundu, kde postupně mizí atak, ale zato ještě přibývá prostoru a také dozvuku. Dlouhý sustain  je záležitost, na kterou je potřeba se připravit, protože je hlubokým bubnům vlastní. Lehká práce s gafou nebo moongelem však většinu problémů řeší. Výrazně pomohlo také osazení blánou s tlumicím okružím, případně bych také určitě doporučil spíše tlustší než tenčí blány, protože část dozvuku utlumí. Následkem delšího sustainu je to, že nástroj je o něco náročnější na ladění, protože každá odchylka se násobí délkou dozvuku, nicméně ladicí šrouby velmi dobře drží, takže jakmile dosáhnete svého, buben se nerozlaďuje ani při poměrně razantní hře. Nutno dodat, že problém s dozvukem se také znatelně redukuje ve chvíli, kdy bubínek postavíme na nožičky namísto stojánku, protože tříbodový kontakt se zemí utlumí jeho vibrace mnohem rychleji.

Užití

Kromě využití jako hlavního snare je samozřejmě zajímavá i jeho druhá poloha (odtud Duo Snare v názvu pochopitelně). Většina bubeníků má přídavný snare na levé straně od hlavního, což je samozřejmě možnost, ale tento buben přímo vybízí k umístění na pozici floortomu. Pokud jej naladíte spíše hluboko, máte skrze zapínání a vypínání struníku možnost měnit zvuk mezi floor tomem a bubínkem. Je to sice trochu vysoký kotel a hluboký bubínek, nicméně pokud se vám podaří najít polohu někde na půl cesty mezi nimi, fungují oba celkem dobře. V tomto kontextu dává smysl volba břízy jakožto výrobního materiálu, protože bříza na rozdíl například od javoru dává větší prostor basové a naopak vysoké části spektra na úkor středů, což je přesně to, co od tohoto nástroje chcete. Větší problém vám bude asi působit koordinace, protože na umístění snare na pravé straně není běžný bubeník zvyklý, ale od toho máme napravo přídavnou hi hatu. A motivovanější z nás mohou situaci vnímat jako dobrý důvod naučit se hrát open-handed. Když došla řeč na struník, ten se mi zdá asi nejslabší součástí bubnu, při natažení je dost přidušený, a jakmile ho povolíte, začne zase příliš chrastit, takže jeho použitelné rozmezí je velmi úzké. Ale strunění samozřejmě není problém za pár stovek vyměnit. Takže pokud chcete být moderní, míchat jazz s hip hopem a mít u soupravy tři bubínky, je Tama Double Snare jasná volba.

Verdikt

Velmi zajímavý buben s charakterem, jehož originalita se mi nakonec vloudila jak do plusů, tak do minusů. Kdo hledá specifický nástroj, chce experimentovat anebo potřebuje mohutný, hluboký zvuk, možná se zamiluje. Kdo si chce pořídit jeden všestranný snare, na který odehraje jakýkoliv styl, raději se poohlédne jinde. Pro odvážlivce anebo jako druhý či třetí bubínek je to skvělá volba.

Technická specifikace

http://www.tama.com/product/snare_data.php?year=2018&area=2&series_id=38&sig_flg=0