Sibelius – ve verzi 4.1 – je profesionální notační software a výrobce o něm tvrdí, že práce s ním je velice intuitivní. No, nevím...
Musím v prvé řadě říct, že to, co výrobce tvrdí, není z mého pohledu až tak pravda. Pokud jste nikdy v ničem podobném nedělali, tak si s tím bez manuálu neporadíte. Ti co pracovali s obdobným – třeba jednodušším – programem, mají cestu ulehčenu, ale ne moc. Zapomeňte, co jste se naučili, zapomeňte na ovládání a la Word, je to něco zcela jiného. Ale pokud se to naučíte (dodávaný tlustý manuál v angličtině, nicméně knížka v češtině existuje), tak vám Sibelius určitě umožní psát krásné partitury, a to s minimem námahy.
Instalace je bezproblémová, přičemž si k samotnému Sibeliu můžete přiinstalovat i Kontakt 4 Silver (softwarový zvukový modul), Sibelius Scorch (partitury z internetu), Adobe Quicktime, Neutron Photoscore Lite (skenování tištěných partitur a převod do Sibelia) a update pro Win98. Doporučuji alespoň ten Kontakt, nemáte-li nic než interní zvukovku.
Po prvním otevření vás přivítá krásné prostředí – téměř jakoby na psacím stole, pracovní plocha je jako v textovém editoru – papír a pozadí. Obojí má na sobě texturu, čímž dodává vašemu monitoru jistý nádech reality, i když na slabších počítačích to může působit problémy s nízkým výkonem. Spustí se průvodce, co že jako chcete vlastně dělat. Když si zvolíte novou partituru, provede vás celým počátečním nastavením: volíte party, jejich nástroje, základní údaje o dokumentu, metrum, volíte hlasy. Výsledkem je pak nový prázdný list s jedním řádkem všech zvolených partů (třeba piáno má dvě notové osnovy, vokál jednu...). Máte možnost použít i šedesát šablon pro různé typy hudebních těles. Všechny volby přitom vidíte v malém náhledovém okně.
Co mi chybělo a co mě také poněkud zarazilo, bylo to, že chyběl vodorovný a svislý posuvník a pohyb po dokumentu byl podobný jako v Photoshopu – okno navigátora s miniaturami stránek anebo chytnout ručičkou mimo notovou osnovu a posunout. Chvilka práce a člověk si na to i přes počáteční tápání zvykne (ale klasické posuvníky jdou samozřejmě zapnout).
Samotný zápis not je v podstatě jednoduchý: Písmeny A–G píšete noty, jejich délku volíte na numpadu klávesnice. Ale pozor! Nota H se píše písmenem B – Američani. Noty můžete mimo jiné importovat z MIDI souboru nebo pomocí kláves nahrát – klasika. Při psaní se partitura částečně formátuje. Zapisovat můžete samozřejmě legato, tremolo, artikulační a jiné hudební značky.
Po vizuální stránce typ zápisu nabízí hned několik variant: standardní, historický nebo ručně psaný. Bohužel, fonty, které jsou použity v netypických stylech vizualizace partitury, neumí česky, stejně jako celý program. Vzhled partitury můžete najednou celý změnit, například z tištěného do ručně psaného. Partituru můžete formátovat ručně, můžete ji ale svěřit automatu. Můžete měnit i jednotlivé atributy vizualizačního stylu, jako je typ písma pro akordy nebo pro doprovodný text, vzhled notových hlaviček... Samozřejmostí je i (ačkoli jsem na to přišel až po týdnu – já věděl, že to tam někde bude) možnost měnit seskupování osmin a kratších not do trámcových skupin.
Editace napsaných not je snadná: šipkami doprava a doleva se posouváte po jednotlivých notách, numpadem měníte jejich délku a šipkami nahoru a dolů měníte jejich výšku. Sibelius umí – ještě aby neuměl – napsanou partituru přehrát. K dispozici je malý mixer, kde si můžete zvolit jak zvuk každého partu, tak jeho výstup (do MIDI sběrnice nebo do Kontaktu), ale také můžete upravovat hlasitost. Sibelius ctí notové značky: takže když napíšete repetici, tak vám ji zahraje; ctí prima i sekunda voltu... Je to velice příjemné, pak vidíte – a slyšíte – jak to bude váš orchestr hrát.
Další silnou stránkou jsou plug-iny. Těch je po instalaci k dispozici osmdesát pět v devíti sekcích. Pomocí programovacího jazyka si můžete vytvořit i své vlastní. Plug-iny výrazně usnadňují práci a rozšiřují tak možnosti programu. Jen namátkou: z již zapsaných akordových značek můžete nechat vytvořit akordy, z hraných akordů zase vytvořit značky nebo přidat part bicích s automatickým doprovodem.
Zajímavou vychytávkou jsou dynamické party. To znamená, že napíšete celou partituru se všemi party, ale jednoduchým přepnutím v roletce, kde jsou všechny party z právě editované partitury, zobrazíte jen ten part – nástroj, který chcete. Veškeré změny, které provedete v dynamickém partu, se samozřejmě objeví i v celé partituře. Takže tím odpadá složité vytahování partu z partitury kopírováním nebo podobnými pracnými metodami. Je tak usnadněn i jejich tisk.
Nelze nezmínit i další příjemné nápady, které usnadňují práci: například při transpozici partitury. Nejenže se transponují noty a mění se tónina, ale i akordové značky a akordové diagramy se přetransponují do správných akordů. K diagramům jen dodám, že jsou k dispozici nejen pro kytaru a její různá ladění a typy (open ladění, havajská kytara, vícestrunné kytary), ale i například pro basu, ukulele, banjo, mandolínu, ale třeba i pro balalajku.
Asi jako jediný notační software umí pracovat s videem. To znamená, že si pustíte video a synchonizovaně k němu píšete noty – obdobně to umí třeba Cubase. Prý takhle byla psaná hudba k Shrekovi 2, Simpsonovým nebo ke kreslenému Mr. Beanovi. V Sibeliu otevřete formáty avi, mpg, mov a wmv.
Hotové partitury můžete samozřejmě exportovat do nižších verzí, do MIDI souboru, pokud party hrají přes Kontakt, tak i do audia, jako grafiku (eps, tiff, bmp), webovou stánku programu Scorch a pokud máte kytarové party psané jako tabulatury, tak i jako ASCII tabulatury.
Nelze se nezmínit o tom, že Sibelius silně podporuje výuku hudby. To dokazuje nejen na webové adrese www.sibeliuseducation.com, ale i přímo v programu, kde můžete vytvářet bohatý výukový notový materiál doplněný texty či grafikou.
Sibelius 4 je v pravdě profesionální notační software. Umí toho spoustu a v tom, co umí, je opravdu silný. Avšak z mého prvního přístupu k němu moc intuitivní není. To platí jen do okamžiku, kdy mu přijdete na kloub a zvyknete si na jeho ovládání. Pak už je plně intuitivní (ale to vlastně každý program), navíc si můžete přikoupit speciální klávesnici určenou pro lepší ovládání programu. Na drobné psaní notových záznamů je ale až zbytečně robustní, a proto bych se poohlédl jinde i za cenu méně funkcí – pokud se nepletu, existuje i freeware alternativa. Pokud ale hledáte něco, za co dáte zbytečných dvacet tisíc (existuje takový muzikant?) nebo co vám pomůže při tvorbě partitur do školy pro své studenty nebo při komponování pro celý orchestr, není jiná volba.
Info:
Sibelius 4 je profesionální notační software, který disponuje pokročilými funkcemi. Jeho cena je 19 990 Kč. Pro účely testu zapůjčil: DISK Multimedia s.r.o. , 516 454 769, disk@disk.cz , www.disk.cz
Plus:
plug-iny
transpozice
množství funkcí
další programy
Mínus:
cena
není zas tak intuitivní na zvládnutí
zvuky Kontaktu
musíte znát anglickou hudební terminologii
