Sennheiser MKH 8040 a 8050 - kapacitní mikrofony

MKH 8040 a 8050

Kapacitní mikrofony značky Sennheiser

Říká se,co je malé, to je milé. V ložnici s tímhle příslovím asi moc štěstí nenaděláte, ale miniaturní mikrofony ze série MKH 8000 jsou skutečně milou pozorností na trhu profesionální snímací techniky.

Příslušenství dodávané v základním setu

Elegantní minikufřík obsahuje u obou směrových modelů vlastní mikrofon, tedy sestavu modulu MZX 8000 s příslušnou kapslí (hlavou), dvojitý, kvalitní pop-filtr MZW 8000 a držák MZQ 8000. Zasunutí mikrofonu do držáku vyžaduje sice trochu větší sílu, ale výsledkem je velmi pevné usazení v objímce, takže nějaké vypadnutí či nechtěné vysunutí naprosto nepřipadá v úvahu. V kufříku je připraven i rezervní úložný prostor pro alternativní moduly či otřesu vzdornou montáž MZS 8000, která sice není v základní výbavě, ale sám si bez ní instalaci mikrofonů, např. v orchestrech na klasické stojany, již nedokážu představit.

Kardioida versus superkardioida

Před sebou mám dva odlišné modely: MKH 8040 a MKH 8050. Tato kombinace slouží pro účely testu, ale v praxi bych volil samozřejmě stereo sestavu, neboť je určitě výhodnější mít k dispozici mikrofonní pár s totožnými elementy. Mnohdy jsou dodávány dvojice, jejíž protějšky se kompletují přímo ve fabrice, ale z vlastní praxe dodávám, že pokud jsou dodrženy minimální tolerance, tak jak je tomu i u značky Sennheiser, není párování mikrofonů nezbytnou záležitostí.

Porovnáváním kardioidy a superkardioidy neuslyšíte při kontaktním snímání akustických zdrojů žádný markantní rozdíl, protože barva zvuku v mikrofonní ose je u obou modelů prakticky stejná. Odlišné směrové vlastnosti se projevují až v prostoru - superkardioidní padesátka teoreticky snímá víc signálu ze zadního směru, zatímco v úhlu 135 stupňů je takřka „hluchá“. Této vlastnosti se dá s výhodou využít při nastavování ideálního snímacího úhlu v příslušném operačním prostoru. Jednoduše řečeno: při správném nasměrování na koncertě nebude MKH 8050 houkat do odposlechů a vhodným nastavením při nahrávání v orchestru se zajistí maximální oddělení jednotlivých nástrojů či sekcí.

Kardioidní „čtyřicítka“ nemá zadní snímací lalok, takže by měla akceptovat zvuky přicházející ze zadních směrů v menším měřítku - platí to zejména pro oblast basů a nižších středů. 40 versus 50 samozřejmě nabízí také mírně odlišné vlastnosti ve stereofonních konfiguracích. Základní technické parametry se u obou modelů prakticky neliší a jsou přesně tam, kde je chceme mít: šumový ekvivalent na minimální hodnotě - ten spolu s vysokou citlivostí zajišťuje obrovský dynamický rozsah. Vysoká úroveň akceptovatelného akustického tlaku u těchto modelů je zárukou minimálního zkreslení i u těch nejhlasitějších zvuků a vzorný frekvenční průběh bohatě překračuje na obou stranách akustického spektra požadovaný rozsah.

Technologie symetrických kapslí v systému RF

Kompaktní profesionální modely řady MKH se staly legendou již v osmdesátých letech především zásluhou dvou revolučních technologií - RF designu a symetrickému provedení kapslí (RF je zkratka termínu Radio Frequency). Kapsle tohoto systému nepracuje se stejnosměrným napětím, ale namísto pevného náboje využívá signál z vysokofrekvenčního oscilátoru. Měnící se kapacita systému, která je stejně jako u klasických modelů reakcí na změny akustického tlaku v příslušném prostředí, má za následek odpovídající amplitudové výchylky a po demodulačním procesu získáme užitečný audiosignál. Je to sice relativně složitější proces než u tradičních stejnosměrných kapslí, ale skutečnost, že obvod může pracovat při mnohem nižších impedancích, přináší řadu výhod, především nesrovnatelně vyšší odolnost proti vlhkosti. Tyto konstrukce mají také relativně nižší šum (větší dynamika signálu) nebo takřka neomezený amplitudový pokles v subbasovém pásmu (používají se často i pro měřicí účely).

Symetrické provedení kapsle s membránou umístěnou mezi dvěma pevnými, akusticky transparentními deskami je zase zárukou mnohem nižšího intermodulačního zkreslení a vyššího výstupního signálu.

Miniaturizace

Vaši pozornost si nová řada okamžitě získá především díky své miniaturizaci. Průměr korpusů u výstupních modulů a mikrofonních kapslí se oproti starším modelům zmenšil na pouhých 19 mm. Z hlediska věrného a detailního přenosu je obecně menší kapsle výhodnější, protože umožňuje lepší přístup vyšších frekvencí na mikrofonní systém a při porovnávání přenášených detailů je na dobrém poslechu tento rozdíl zřetelně slyšitelný.

Vizuálně jsou všechny moduly série 8000 při instalacích velmi nenápadné nejen díky svým malým rozměrům, ale také proto, že mají matnou povrchovou úpravu Nextel (minimální odlesky). Proto při využití ve videoaplikacích upoutávají na sebe opravdu jen minimální pozornost.

Modularita

U kondenzátorových modelů patří mezi nesporné výhody modulární koncepce rozšíření aplikačních možností - s jediným korpusem, ve kterém je ukryta aktivní elektronika (v našem případě MZX 8000) můžete vytvořit systém, který přináší vynikající výsledky ve skvělé akustice koncertního sálu (všesměrové snímání), ale i v úsporné akustice malého domácího studia (minimální podíl prostoru), při využití naživo (odolnost vůči zpětné vazbě) nebo při snímání vzdálenějších akustických detailů v divadlech či při videoaplikacích (extrémně úzké snímací úhly na úkor frekvenčního průběhu mimo mikrofonní osu).

Ale ještě než odkryjeme další karty celé modulární partie, vezměme to z čistě finančního hlediska: Mám totiž za to, že koupit si do studia „maminku“ MZX s několika výměnnými kapslemi není zas až takovým ternem. Pořídíte ji sice za čtvrtinovou cenu oproti hlavě, ale mít ve skříňce jediný exemplář  se všemi typy kapslí nesvědčí příliš o uvážené investiční strategii majitele. Tímto způsobem můžete využívat v reálném čase pouze jediný mikrofon zhruba za čtvrt sta korun, jehož spící „bratříčci“ pořízení zhruba za čtyřnásobek ceny smutně odpočívají ve skříni, protože „maminka“ na ně nemá zrovna čas. Když k tomu přičteme kontakt mezi kapslí a výstupním (napájecím) modulem, který na spolehlivosti žádnému systému nepřidává, je výhoda tohoto modulárního řešení pro běžné nahrávací studio přinejmenším diskutabilní. Bude asi jednoznačně výhodnější na modularitu zapomenout a pořídit si například  již sestavený kardioidní „páreček“ s možností stereofonního snímání.

K profesionálním instalacím divadel, orchestrů, TV či filmových studií obrací modularita série 8000 podstatně přívětivější tvář. Široká nabídka prodlužovacích tyčí a kabelů umožňuje namísto kompaktního spojení využít připojení kapsle na jedné straně, zatímco výstupní modul je namontován až na druhém konci prodloužení. Tím se stává mikrofon v prostoru ještě méně nápadným, protože část systému může být skryta mimo viditelné části pódia. Prodlužovací tyče přenášející audiosignál se vyrábějí v délkách od 15 do 120 cm a dají se z nich pomocí dalších dílů montovat různé kombinace. Pro alternativu zavěšení ze stropů jsou určeny prodlužovací kabely (3 m, 10 m nebo speciální délka na objednávku).

Digitální rozhraní

Modulární řešení již samo o sobě přináší nabídku příslušenství, o které jsou kompaktní modely nutně ochuzeny. Alternativou analogového modulu MZX 8000 je 24bitový výstupní digitální modul MZD 8000 (není součástí základního setu). Nastavení vzorkovací frekvence nabízí všechny, běžně využívané hodnoty, ale potenciální uživatele z menších studií je třeba upozornit na to, že výstupním digitálním formátem není přednostně užívaný AES/EBU (S/PDIF), nýbrž perspektivní AES42.

Alternativa využití digitálního modulu přináší tedy nutnost dalšího převodu, a protože se pohybujeme na ryze profesionální půdě, nejsou náklady na takový systém rozhodně zanedbatelné. Z těchto důvodů může dát běžný uživatel přednost analogové verzi s levnějším externím digitálním převodníkem před systémovým řešením využívajícím originální digitální modul.

Tím ale rozhodně nechci zpochybňovat smysl existence AES42. Tento moderní formát přináší při oboustranném datovém toku řadu výhod a např. pro uživatele digitálních konzolí DiGiCo nebo Innovason nabízí pár šikovných funkcí navíc, mezi jinými např. dálkové přepínání směrových charakteristik u vybraných modelů, dále pak nastavení citlivosti a filtrů.

Subbasový filtr a útlum

Alternativně lze k analogové i digitální konfiguraci série MKH 8000 pořídit ještě modul MZF 8000. Jeden přepínač slouží k ořezání subbasových frekvencí, další je určen k potlačení úrovně signálu o  10 dB (ochrana proti přebuzení extrémně hlasitými zvuky). Subbasový filtr je naladěn relativně vysoko (160 Hz) takže má logicky velmi pozvolný pokles. Je známo, že systémy RF fungují ve spodním akustickém pásmu prakticky bez poklesu amplitudy, proto je součástí obvodů i pevně nastavený filtr pro účinné potlačení frekvencí v infrazvukovém pásmu (-3 dB/16 Hz).

Zvlášť výhodné připojení výše uvedeného modulu je právě přes prodlužovací kabel MZL 8000 nebo stojanové rameno MZE 8000. Možná by se dalo spekulovat nad tím, zda by nebyly obvody subbasového filtru a útlumového článku výhodnější jako součást mikrofonní hlavy či výstupního modulu, ale výrobce zvolil toto konstrukční řešení, díky němuž je možné dodržet miniaturní rozměry mikrofonních kapslí.

Porovnání s ostatními modely

A co mě překvapilo nejvíc při porovnávání s obdobnými modely? Byla to především sytost a plnost zvuku ve spodním frekvenčním spektru. Zkoušel jsem akustickou kytaru a hlas zhruba ve vzdálenosti 60 cm a aby byl u ostatních modelů zvuk podobný, bylo nutné u nich zvednout oblast basového spektra zhruba o 4-6 dB. Ve výškách zní 8040 a 8050 velmi příjemně, průzračně čistě a detailně, přičemž neinklinuje ke zvýrazňování sykavek či prezencí v oblasti 2-5 kHz. V mikrofonní ose mezi kardioidou a superkardioidou neuslyšíte prakticky žádné nuance, z boků je signál u superkardioidy nepatrně slabší, zatímco kardioida přináší v tomto úhlu plnější basy. Nejmarkantnější rozdíl je samozřejmě v úhlu 135 (resp. 225) stupňů, kde je signál z kardioidy podstatně silnější. Ze zadních směrů je rozdíl v úrovni minimální a oba modely se nepatrně liší jen barvou.

U profesionálních modelů používaných pro snímání orchestru je právě barva mimo osu důležitým faktorem - tady je v obou případech excelentní. Zvuk z boků i zadních směrů má příjemně kulatý a vyrovnaný charakter a nevyčuhují v něm žádné výrazné boule ve středovém pásmu. Profesionálům i amatérům, kteří již s uvedenými modely pracují, mohu jen srdečně poblahopřát k dobré volbě, těm ostatním doporučuji, aby si nové modely určitě poslechli.

www:

en-de.sennheiser.com