Vše v textu dosud popsané by tvořilo jen luxusní cvičnou "silent" soupravu, kdyby systém neměl svůj mozek, zvukový modul... Tak takhle nějak jsem končil náš první náhled na elektronické bicí Roland V-Drums v předchozím čísle, který byl věnován ovladačům a hardwaru soupravy.
Druhé pokračování testu, které právě začíná, bude zasvěceno významu "řídící věže", a pozornost proto napřeme na velín celého zařízení, zvukový modul.
A budou hned dva, neboť jsem dostal k dispozici jak TD 8, zjednodušenou verzi původního modulu V-Drums TD 10, tak novinkový typ TD 6.
Jako správní bratři mají mnoho odlišností, zároveň se dá ale lehce vystopovat jejich společný základ, rysy a rodinné klima.
Začněme u mladšího - TD 6
Je proveden v módní mobilově modré barvě a netradičním "space" tvaru, který dává tušit rozvernosti mladšího z bratrů. Tento design je volen společně pro celou soupravu TD-6K.
Na předním panelu uprostřed objeví uživatel ergonomicky umístěná tlačítka pro volbu soupravy a songů spolu se shift tlačítkem, vpravo jsou tlačítka ovládající editaci, vlevo oddělení pro sekvencer. Pod nimi jsou pak dva velké gombíky pro posun hodnoty parametru, či listování v nabídce. Horní část tvoří stříbrný panel s podsvíceným dvouřádkovým displayem a s regulátorem hlasitosti.
Zadní stěna nabízí velký počet tělesných otvorů. Konkrétně je to zdířka pro síťový adaptér, devět jackových vstupů pro triggery, vstup pro ovladač hihatkového pedálu, dvě výstupní linky (levý kanál samostatně použitý pošle monosignál-klasika), dva MIDI konektory (out-thru, in) a konečně výstup na sluchátka a vstup Mix In.
Ten nabízí možnost zapojení CD přehrávače, či magnetofonu do modulu. Signál se vrátí přes sluchátkový, či linkový výstup, a uživatel tak má možnost hrát s nahrávkou. Zmíněné poslední dvě zdířky mají formát malého jacku.
V levém rohu zadní stěny je také vypínač napájení přístroje a západka na uchycení kabelu adaptéru.
TD 8
Klasický obdélníkový tvar, stříbrošedé provedení, množství tlačítek a ovladačů umístěné v odůvodněném řádu. To jsou první dojmy z pohledu na tohoto bráchu "Tédé Šestky".
Vedle velkého LCD displaye v horním středu ovládacího panelu je ještě dvoumístný diodový číselník, který na dálku čitelně zobrazí číslo zvolené sady. Tím ale vychytávky nekončí, v levém dolním rohu najdete například skupinu čtyř faderů s celkově osmi funkcemi. Výběrem horní či spodní funkce faderu máte možnost přímo bez listování v menu přístroje ovládat hlasitost velkého a malého bubnu, tomů a hihatky, stejně jako doprovodu v patternech songů, nechybí ani možnost nastavení hlasitosti clicku.
Vedle faderů jsou tlačítka ovládající sekvencer, nad nimi systémové ovladače. V pravém spodním rohu najdeme tlačítka pro posuv parametrů a nad nimi funkci Preview, díky níž můžeme i bez připojeného triggeru spouštět zvuky.
Posuv jednotlivými triggery je také zajištěn bez potřeby listovat v displayových stránkách. Funkce Trigger Select nás snadno dopraví na potřebný ovladač.
Ještě výše je pak umístěn velmi důležitý ovládací prvek, který u TD 6 citelně chybí. Je to "nekonečné" Value kolečko, které umožňuje bleskový posuv v parametrech, soupravách i zvucích.
V horním pravém rohu se nachází trojice otočných knoflíků, ovládajících hlasitost ven (sluchátka a linka) i dovnitř (mix in-CD atd...).
Zadní deska skrývá opět MIDI zdířky, 10 triggerových vstupů (z toho dva stereofonní-šlapákový v tomto případě pojme dva ovladače). Kromě vstupu pro hihatkový pedál tu také nechybí vstup na footswitch, kterým můžeme spouštět sekvencer apod.
Výstupy jsou zde kromě sluchátkového (tentokrát pro velký stereo jack) ještě další dvě dvojice jackových samic. Zatímco horní pár disponuje stejným zvukem, jaký jde do sluchátek, spodní dvojice nabízí suchý zvuk bez zásahu vnitřní efektové jednotky.
No a zbývá pochopitelně hlavní vypínač a zdířka pro adaptér. Nezbytný zabezpečovač zásunu konektoru adaptéru zde také nemůže chybět
Zvuková banka
Moduly jsou vybaveny 1024 zvuky bicích nástrojů a dalšími 262 nástroji doprovodnými. To nemyslím jako bubenický šovinismus, ale doprovodný charakter zde mají ostatní nástroje proto, že jsou jejich pomocí vytvořeny songy v sekvenceru. O něm ale později.
Nyní berme v potaz zásadní funkci zařízení, tedy zdroj zvukových vzorků bicích nástrojů. Ty jsou rozděleny do dvanácti kategorií: Velké bubny, těch je v nabídce 129, bubínků máme k dispozici 195, tomtomů je 236, hihatek 38, 36 crash činelů a 45 ride kolegů, 131 perkusí, 78 efektových zvuků, 32 melodických bicích nástrojů, 51 vzorků hlasu, 18 reverzních zvuků a konečně 34 zavřených hihatek. Uznejme, že dát fyzicky dohromady takový počet nástrojů a pěveckých hrdel by stálo nepoměrně větší úsilí, než připojit pady do zadního panelu tohoto malého přístroje...
Je logické, že ne každý zvuk, který nabídka obsahuje, se bude právě hodit do krámu. Musím však ocenit, že škála je skutečně široká a především velké a malé bubny obsáhnou většinu stylotvorných přání, které byste na ně mohli klást.
Další předností bylo poměrně přesné ohraničení jednotlivých modelů a typových simulací. Přestože většinou při výběru zvuků z jednotlivých skupin zafunguje bezpečně efekt bohatého jídelního lístku (prostě najednou nevíte...), bylo možno bez problémů objevit ve zvucích jednotlivých nástrojů favority a poskládat si jejich kombinací společně orientovanou soupravu.
To samotné probíhá velmi snadno: úderem na příslušný pad vyvoláte na displayi parametry jeho nastavení a následnou změnu nástroje není třeba jakkoli verifikovat. Zůstane automaticky zapsán v příslušné sadě. Velmi sympatické.
Souprav si můžete v TD 6 poskládat 99, v TD 8 64, zde ale můžete navíc pracovat s jejich řetězením, takže odpadá listování soupravy pro další písničku na dost dobře rozjetém koncertě (zůstalo-li i přes indispozici kytaristy původní pořadí skladeb).
Ale ještě zpátky k nástrojům. Snad nejvíc mě svou kvalitou překvapily vzorky činelových zvuků. Jejich charakter vždy přesně odpovídal uvedenému modelu (výborné thin crashe, důvěryhodné sound edge hihatky, jazzride s rivetami i bez) a kupodivu neztrácely na důvěryhodnosti ani při poměrně velkém přeladění.
Většině ride činelů dokonce podladění (zhruba o sextu níž) velmi pomohlo a stačilo pak zavřít oči, abyste viděli skutečný kovový koláč. Parametrem decay pak bylo ještě možno docílit "živého" přeznívání, což jsem učinil u většiny zvuků, ze kterých jsem si tvořil akustické sady. Nastavení parametru se však nesmí přehnat do fáze, v níž tón nástroje zůstává jako zpětná vazba viset ve vzduchu.
Kvalita činelových vzorků jistě bude dobrou zprávou všem, kteří se při používání elektronických bubnů nechtěli spokojit s doplněním padů akustickými činely. Výsledkem byl většinou zvuk soupravy ze dvou různých zdrojů: z P. A. jdou k posluchači bubny a z jeviště se zcela odlišnou ambiencí a dynamikou řinčí plechy. To už je ale naštěstí minulost a uživatel může jít do kompletního opadování (navíc, jak informoval první díl testu, Roland nabízí za účelem činelového padu vícezónové a "chytací" speciály).
Možnosti editace
Oba moduly nabízejí možnost změny základních parametrů zvuků: hlasitost, panorama, ladění a doznění. K tomu pochopitelně přibývá možnost frekvenční stimulace dvoupásmovým ekvalizérem (což by mohla být koneckonců také pikantní asijská praktika v menu luxusních nevěstinců...?!).
Rozdíl mezi moduly je patrný v efektové jednotce. Jak TD 6, tak i TD 8 disponují simulacemi různých typů prostorů s možností obložení virtuální místnosti vybraným materiálem, TD 8 ale navíc u vybraných nástrojů díky systému V Edit disponuje nabídkou typu blány (clear, coated, nebo pinstripe) a hloubky korpusu, u malých bubnů také nastavitelným napnutím strun. Konečně je tu i možnost volby zatlumení bubnu virtuální páskou, či filcem.
Nejlépe ale vyznějí vzorky například malých bubnů co nejneučesanější, tedy žádné tlumení a dost povolený struník. Do zvuku se pak dostane ta potřebná "špína", jejíž absence vždy umožní kvést nežádoucí sterilitě vzorku.
Velmi příjemná je grafika, která příslušné kroky při práci s TD 8 provází. Obrázky vždy okomentují prováděnou operaci, a ladíte-li dejme tomu výšku tomtomu, otáčí na displayi ladící klíč šroubem ráfku apod. Věci, které pobaví...
Sekvencer
TD 8 obsahuje 50 songů a 700 patternů. Dalších 100 patternů si může uživatel sám vytvořit na celkově šesti nástrojových stopách, případně je sem "přesypat" z externího zařízení. TD 6 má sice větší počet songů, a to 150, ale nedisponuje nabídkou samostatných patternů.
K sekvencerové části testovaných zařízení jsem přistupoval především jako k praktickému "cvičítku".
Z tohoto hlediska mě překvapila úroveň stylovosti jednotlivých songů a živost jejich feelingu. Styly jsou voleny velmi rozumně, místo zde nezabírají tanga a polky, kterým se v japonském provedení většinou příliš nedařilo. Naopak velká část je řazena pod hlavičku fusion a skutečně tomuto označení odpovídá.
Groove je natolik "dýchavé", že pokud při přehrávání vypnete klik, skvěle se můžete na track rytmicky "nalepit" a cvičit například pohyb "druhé-čtvrté" před, nebo za dobu.
Patterny i songy je možno zasmyčkovat, takže jedou libovolně dlouho dokola, a hráč má tak klid na timingové experimenty.
Malý naschvál uchystá TD 6 v okamžiku, kdy jej vypnete a znovu zapnete. Nastavení na smyčku je smazáno a musíte "čudlíkovat" znovu. V TD 8 zůstane zvolený loop "přátelsky" nastaven i po vypnutí přístroje.
Podobný naschválek, tentokrát společný oběma bratrům, se týká metronomu. Tovární nastavení jeho zvuku je odpočítávání výkřiky one-two-three-four. Vhodné jistě například na odpočítání začátku skladby ze sekvenceru, ale jinak se přece jen lépe hraje na zvuk dejme tomu cowbellu. To samozřejmě není problém, metronom nabízí několik rejstříků, které si na jeho klik můžeme nastavit. Po vypnutí a restartování přístroje na nás ovšem začne znovu při spuštění kliku ječet hysterický hlásek.
Nové přenastavení zvuku je maličkost, ale zbytečná.Když už jsme u těch výtek, tak si neodpustím připomínku k TD 6. Citelně mi tu totiž chybělo Value kolečko pro rychlý posuv parametry. Vyhledávání například příslušného zvuku je tu možné pouze stiskem a držením posuvného tlačítka Plus a to trvá například ze zvuku č. 3 na zvuk č. 1003 zatraceně dlouho.
Totéž platí o výběru příslušné sady, navíc zde není na rozdíl od TD 8 možnost řetězení následných souprav, a tak opět nezbývá než držet a čekat.
Hodnocení
No a tím jsme se tak nějak přehoupli k celkovému hodnocení obou přístrojů. Mnohé jste ale mohli usoudit už z předchozího textu. Roland nabídl hudebním uživatelům multifunkční zvuková zařízení, kategorií srovnatelná s "vlajkovou lodí" svých bubnových modulů TD 10. Oba testované typy, tedy TD 6 i TD 8, jsou vybaveny profesionálními zvuky, v kombinaci s příslušnými ovladači navíc nabízejí hráči širší škálu možností ("chytací" činelové pady, kombinace duálního síťového padu a TD 8 a 10 nabízí rozlišení metličkové hry, či click rimu), kterými se opět o krok posunuly k výhodám akustických nástrojů. Navíc mohou moduly výborně posloužit jako zdroje kvalitního zvuku pro externí MIDI zařízení, jako pódiový sekvencer, či jako velmi praktické cvičítko.
Cenově jsou odstupňovány rozumně v závislosti na tom, co mohou uživateli nabídnout. Zatímco nejvyšší typ modulu TD 10 stojí 69 060 korun, TD 8 můžete pořídit za 39 610 a TD 6 za 24 540 Kč.
V Drums na mě zapůsobily velmi inspirativně. Hodně mě bavily vyloženě elektronické zvuky starých automatů TR 808 apod, nebo nejrůznější taneční dusáky. Každopádně by se stejně tak dobře dala v modulech poskládat "seriózní" souprava někam do baru s obrovskou výhodou v podobě "tichého provozu" a volitelnosti změny zvuků i ambience do jednotlivých písní.
Je jasné, že živost kvalitního akustického nástroje ani takto věrně nasimulované vzorky nesvedou. Ovšem jsou situace, kdy by elektronické bicí vyšly ve výsledku lépe, než špatně nasnímané akustické bubny. Je dobře, že i pro tyto případy máme k dispozici třeba V Drums...
Info:
Elektronické bicí systémy se senzitivními pady nové generace a multifunkčním zvukovým modulem. Ceny kompletních souprav jsou 140 330 Kč za TD 10 K/B, 113 370 Kč za TD 8 K a 54 610 Kč za TD 6 K. Možností je také výběr samostatných komponentů.
Plus:
bezhlučná hra díky síťovinovým blánám na padech
věrnější simulace odskoku s možností jeho nastavení
pevná a lehká konstrukce rampy
vhodně roztříděné zvuku modulu
skvělé vzorky činelů
racionálně volené banky stylů v sekvenceru
možnost jednotného nástrojového fundusu pro elektronicky orientované styly, stejně jako pro požadavky klasických zvuků
Mínus:
modul TD6 - absence value kolečka
modul TD6 - při vypnutí a opětovném zapnutí se smaže nastavení smyčky v paternu
po vypnutí se neuloží nastavení zvuku metronomu
