Jste-li milovníky analogového zvuku syntezátorů, tak jste dnes na správné adrese. Je tomu již několik desítek let, kdy poprvé světlo světa spatřily legendy jako Jupiter-8 (1981) nebo Juno-106 (1984). Právě tyto legendy a ještě mnohem více je ukryto v nové koncepci firmy Roland s názvem System-8 Plug-Out Synthesizer.
Nástroj je proveden v černé barvě. Na předním panelu najdete všechny ovládací prvky tohoto syntezátoru. Čtyřicet dva menších tlačítek, šestnáct větších tlačítek, padesát šest menších knoflíků, pět větších, čtrnáct tahových potenciometrů, dvě LED diody, čtyři minidispleje, jeden větší displej, pitch band a klaviaturu standardní velikosti se čtyřiceti devíti klávesami.
Zadní strana obsahuje všechny vstupy a výstupy nástroje, jeden přepínač (Line/Mic), vypínač pro zapnutí a vypnutí nástroje a úchyt pro kabel adaptéru.
Všechny ovládací prvky jsou logicky a přehledně uspořádány do dvanácti sekcí. Na rozmístění si velmi rychle zvyknete. Za chvilku se v něm budete orientovat jako ryba ve vodě. Uspořádání prvků má určité náznaky původních nástrojů Plug-Out. Zadní panel v sobě kombinuje jak moderní technologie v podobě USB, SD (SDHC) karty nebo MIDI, tak komunikační technologie let minulých, jako CV Out, Gate Out, Trigger In nebo Vocoder. Je to tedy vzorná ukázka spojení starých a nových technologií.
VOCODER je zkratka, která vznikla ze dvou anglických slov - VOice enCODER. Co to vlastně vocoder je? Je to elektronický přístroj na syntézu zvuku a řeči. Vynalezl jej ve třicátých letech americký inženýr Homer Dudley, který pracoval v Bell Laboratories. Princip vocoderu je jednoduchý. Pracuje ve dvou režimech. Jeden analyzuje a druhý syntetizuje. V dnešní době se můžeme setkat jak s hardwarovou, tak softwarovou podobou tohoto elektronického hudebního nástroje. Jako první vocoder použila na svém albu Autobahn německá skupina Kraftwerk (1974). Poté je následovali další hudebníci, jako Wendy Carlos, Herbie Hancock, Jean Michel Jarre, Stevie Wonder, Pink Floyd, Electric Light Orchestra (ELO) a další.
První zapnutí syntezátoru
Po zapnutí nástroje se přední panel nástroje rozsvítí jako vánoční stromeček. Kompletní podsvícení ovládacích prvků je laděno do příjemné zelené barvy. Na panelu blikají dvě červené LED diody Rate a Tempo. A na čtyřech číslicových minidisplejích svítí červeně číslo jedna (první variace). Dvouřádkový podsvícený displej zobrazuje mod Systemu-8 (Patch SYS8 A-1, SY System-8 Saws), který je primárně nastaven po zapnutí. Pokud System-8 přepneme do modu Plug-Out 1 (Jupiter-8) nebo Plug-Out 2 (Juno-106), nástroj nabídne pouze podsvícení ovládacích prvků zvoleného syntezátoru Plug-Out. Je to skvělý nápad v rámci orientace. Naprosto přesně hned víte, kam sáhnout a co nastavit. Co se týče Plug-Out 3, tak ten je v základu volný. Do trojky bude možné nainstalovat některý z dalších softwarových synťáků Plug-Out, který si bohužel budete muset již zakoupit.
Možnosti syntetizéru
System-8 nabízí uživateli v základu spoustu možností. Najdete zde například vocoder, krokový sekvencer, efektové jednotky, spoustu klasických syntezátorových analogových obvodů, sekci mixeru a další. Hlavní zbraní tohoto nástroje je sekce, ve které se přepínáte mezi Systemem-8 a třemi syntezátory Plug-Out. Pojďme se podívat v kostce na jednotlivé sekce a synťáky.
Pokud zvolíte nastavení System-8, nabídne nástroj asi největší možnosti. K dispozici jsou všechny obvody nástroje (LFO, Osc1, Osc2, Osc3/Sub Osc, Mixer, Pitch, Filter, Amp, Effect a další), se kterými můžete pracovat. Co se týče Jupiteru 8 (Plug-Out 1) a Juna 106 (Plug-Out 2), jsou jejich možnosti o něco menší a vycházejí věrně z jejich hardwarových originálů. S chutí jsem si prošel Patch Mode všech nástrojů. Zvukové barvy jsou uspořádány v bance A-H po osmi, což je celkem šedesát čtyři pamětí. Platí to pro pro System-8 i syntezátory Plug-Out. Najdete zde skutečně vše. Od sólových syntezátorových zvuků přes plochy (pady) až po různé efektové zvuky, za které by se nemuseli stydět ani autoři scifi filmů z Hollywoodu. U Juno-6 jsem v Patch A-8 narazil na zvukovou barvu s názvem Siren’s Chant. Byl to nádherný zvuk napodobující legendární těremin.
Zapomenuty však nejsou ani dechy, smyčce, varhany, vokály, basy a další. Rozhodně je z čeho vybírat. Zvukové barvy jsou buďto monofonní nebo polyfonní. Záleží to vždy na charakteru. V podstatě můžete udělat z jakékoliv zvukové barvy mono nebo poly. U Jupiteru-8 a Juna-106 je k dispozici dokonce Poly 1 a Poly 2. Pro větší hutnost lze využít i režim unisono. Ten zvuk lehce nafoukne a zhutní. Všechny zvukové barvy je možné libovolně editovat a zpětně ukládat. Bude tedy záležet jen a jen na vás, jaký zvuk si budete chtít nakroutit a uložit. Nebo pouze poupravit přímo při hře v reálném čase.
Využít lze také Performance Mode. Zde můžete zvukové barvy vrstvit nebo splitovat. Vždy to mohou být dvě zvukové barvy. Použít se dá jiný zvuk pro pravou z Plug-Out 1 a pro levou ruku z Plug-Out 2. I zde je šedesát čtyři pamětí, rozdělených opět do bank A-H. Vytváření a ukládání vlastních kombinací je samozřejmostí.
Nástroj má k dispozici i další možnosti, které si teď představíme. Arpeggio, jak už název napovídá, vám pomůže s rozkládáním zadaných akordů. K dispozici je celkem šest typů a šest kroků. Samozřejmostí je zadávání tempa v reálném čase a synchronizace tempa. Pokud nechcete držet akordy, můžete použít tlačítko Key Hold a Chord Memory. Pak máte obě ruce volné k práci s potenciometry a tlačítky. Můžete tak čarovat se zvukem v reálném čase. To je právě to, co dodává na atmosféře daného zvuku i arpeggia.
Nástroj má ve výbavě také krokový sekvencer (Step Sequencer). K dispozici je krokový záznam (Step Rec) i záznam v reálném čase (Real Time Rec). Pro oba záznamy lze použít další možnosti a funkce, jako je například přehrávání sekvence (Play Mode). Zde můžete zvolit režim nahoru, dolu, střídavě, náhodně, nebo spouštět sekvenci v synchronu se stiskem klávesy. Zvolit můžete také délky not (Scale). K dispozici jsou osminy, šestnáctiny, dvaatřicetiny a trioly ve stejných délkách. Upravit můžeme Tempo, Gate, Schuffle a další. A to vše v reálném čase i po naprogramování sekvence. Základní parametry Step sekvenceru jsou zobrazovány na hlavním displeji nástroje. Pokud budete pracovat s jakoukoliv funkcí, zobrazí se vám rovněž okamžitě na displeji. Jednotlivé kroky sekvenceru jsou při spuštění indikovány různobarevně (modře, zeleně a bíle) na šestnácti tlačítkách v sekci Step. Ke každé zvukové barvě můžete mít jednu sekvenci. Se sekvencerem můžete dobře pracovat jak ve studiu, tak při živém hraní, kde oceníte hlavně možnost změn v reálném čase. Stačí si doma připravit sekvence a potom při vystoupení popustit uzdu fantazii.
Zapomenuto není ani na efektové procesory. K dispozici jsou tři: Effect, Delay/Chorus a Reverb. Každý z procesorů má několik typů efektů (viz tabulka), které můžete úplně jednoduše navolit a pracovat s nimi v reálném čase. Každý efekt má k dispozici tři knoflíky. Prvním u všech efektů vyberete požadovaný typ. Druhý a třetí slouží k úpravě zvoleného efektu. U knoflíku Effect měníte ostrost (Tone) a hloubku (Depth). U Delay/Chorus a Reverb pak čas (Time) a úroveň (Level). I v této sekci můžete nastavit vše velmi rychle a efektivně.
Nesmíme zapomenout ani na efekt Vocoder, který lze aplikovat na hlas. Díky němu získá váš hlas charakteristický robotický efekt. Zprovoznění je velmi jednoduché. Na zadním panelu připojíte do Input L/Mono mikrofon a přepínač přepnete do polohy Mic. Na předním panelu nastavíte knoflíkem Input úroveň signálu (k dispozici je i LED dioda Peak), zmáčknete tlačítko Vocoder a můžete začít využívat jeho služeb. S vocoderem je možné hrát na klaviaturu v modu Patch i Performance. Hlas lze upravit i pomocí interních efektů.
Nastavit je možné i další drobnosti. Například transpozici (Transpose), kterou zapnete nebo vypnete. Posun je možný ±3 oktávy. K dispozici je také tlačítko Velocity Off. To slouží k vypnutí rychlostní citlivosti klaviatury u zvukových barev, které ji používají. Pravda je, že moc jich v základu nenajdete. U zvolené zvukové barvy lze také využít funkce portamenta a legata. Nástroj si nastavíte dle svých požadavků, jak po stránce systémové (System Setting), tak po stránce zvukové. Plná editace a zpětné uložení je úplnou samozřejmostí. Ukládat lze jak do vnitřní paměti nástroje, tak na externí médium (SD nebo SDHC kartu). Je jen škoda, že nástroj nedisponuje klasickým USB Host. Ale to je jen pouhá drobnost oproti tomu, co vše nástroj nabízí a umí.
Theremin nazývaný také těremin, termenvox, thereminvox, aetherophon, etherophon nebo éterové vlny je první monofonní elektronický nástroj, na který se hrálo bez dotyku rukou. Vynalezl jej ruský vynálezce inženýr Lev Sergejevič Těremin (1919), který jej také v roce 1928 patentoval. Hra na tento nástroj je velmi náročná a není jednoduché se na něj naučit hrát. Zvuk nástroje připomíná pískání nebo vysoký ženský hlas. Nástroj se dodnes používá (Jean Michel Jarre, Lydia Cavina, Peter Pringle a další) a vyrábí (Moog).
Poznámka: Čerpáno z internetových zdrojů.
Propojení s dalšími přístroji
System-8 vám také dobře poslouží jako MIDI kontrolér při ovládání vašeho hudebního softwaru (virtuální klávesové nástroje, notační programy a DAW) bez použití interního zvukového systému nástroje.
Ovládat můžete také jakýkoliv syntezátor, který má k dipozici standardní MIDI rozhraní. Zapomenuto není ani na připojení starých dobrých analogových syntezátorů, které v té době MIDI ještě neměly, ale disponovaly CV/Gate. Opět tedy další krásná ukázka spojení nových a starých technologií. K nástroji lze připojit klidně i další syntezátor, bicí automat nebo tablet, kde máte uloženy svoje doprovodné podklady.
Propojení s počítačem
Propojení s počítačem provedete jednoduše pomocí USB kabelu. Tak jako téměř u všech přístrojů a nástrojů, je potřeba mít nainstalovaný USB ovladač. Ten stáhnete přímo na firemních stránkách Rolandu v sekci Downloads - Updates & Drivers. Ovladače jsou zde jak pro Windows, tak pro macOS/OS X. Pokud budete postupovat podle instrukcí, instalace do počítače je otázkou chvilky. Pozor! Při instalaci odpojte všechny USB kabely. Akceptovány jsou pouze myš a klávesnice počítače. Vyzkoušel jsem vše na svých „jablečných“ přístrojích a vše fungovalo bez problému. Podporovány jsou oba standardy Core Audio i Core MIDI.
Co je technologie ACB a Plug-Out
Srdcem softwarových syntezátorů firmy Roland je technologie ACB (Analog Circuit Behavior). Ta zachycuje věrný zvukový dojem nejznámějších legendárních nástrojů této firmy. Technologie pečlivě analyzuje strukturu a chování originálních analogových obvodů, aby znovu oživila všechny nejdrobnější nuance a nejjemnější detaily zvuku jednotlivých nástrojů.
Tyto softwarové syntezátory mohou být nainstalovány přímo v Systému-8, který je pak může přímo ovládat. To se děje díky technologii Plug-Out, kterou nástroj disponuje. Pokud tedy budete chtít používat další rolanďácké syntezátorové legendy, musí software nést vedle dnes již standardních VST, AU také označení Plug-Out. Roland nabízí vedle výše zmíněných legend ještě System-100, Promars, SH-2 a SH-101. Ty jsou prozatím pro System-1. Podpora Systemu-8 u těchto dříve vydaných syntezátorů Plug-Out má být k dipozici již brzy. Čas ukáže, jestli zůstane jen u těchto softwarových syntezátorů, nebo firma nabídne některé další.
Úvaha a hodnocení na závěr
System-8 je zajímavě koncepčně pojatý nástroj. Dýchla z něj na mne nostalgie časů minulých a připomněla mi, že dnešní technologie jsou někde úplně jinde. Vzpomínám si na svá studia na JAMU, když jsme s Danem Forró vášnivě debatovali o tom, jak budou klávesové nástroje vypadat za deset, dvacet či třicet let. V té době to byly pouhé spekulace. Když se na to tak zpětně koukám, mnohdy jsme nebyli i daleko od pravdy.
Dnes není žádným tajemstvím, že se na scénu opět vrací spousta legendárních nástrojů let minulých, které díky novým technologiím získávají i nové možnosti. Nejinak tomu je i u firmy Roland, která to jasně dokazuje právě u Systemu-8. Je to super nástroj, který nabízí hned několik syntezátorů v jednom. Dalo by se doslova říci čtyři v jednom. :-) Když k tomu přičteme celkové možností, zvukovou kvalitu a lehkou přenosnost, máme tady jeden z nejzajímavějších syntezárů dneška. Co se týká použití, najde si své uplatnění v jakémkoliv žánru. Od filmové muziky přes rockovou až po tu dnešní taneční, kam je bezesporu cílen. Nakroutíte s ním skutečně jakýkoliv zvuk, který jsme mohli slyšet u analogových syntezátorů za posledních čtyřicet let. U mne si System-8 získal velké sympatie a místo na virtuálním stojanu mých klávesových nástrojů.
Info:
Roland System-8 Plug-Out Synthesizer se v České republice prodává za 42 165 Kč.
Plus:
jedinečné zvukové možnosti nástroje
podsvícení všech ovládacích prvků
softwarové syntezátory Plug-Out
možnosti připojení a propojení s dalšími nástroji a přístroji
Mínus:
absence standardního USB Host
TECHNICKÁ SPECIFIKACE:
| Klaviatura | standardní, keyboardová s rychlostní dynamikou |
| Polyfonie nástroje | System–8 má 8 hlasů, počet hlasů u Plug-Out 1, 2, 3 záleží na použitém softwarovém syntezátoru |
| Sekce syntezátoru | LFO, Oscillator 1, 2, Oscillator 3/Sub Oscillator, Mixer, Pitch, Filter, Amplifier, Effect, Delay/Chorus, Reverb, Step Sekvencer |
| Počet kroků sekvenceru | 1 až 64 kroků |
| Efektové procesory | Effect → Over Drive, Distortion, Metal, Fuzz, Cruscher, Phaser
Delay/Chorus → Delay, Panning Delay, Chorus 1, 2, Flanger, Delay & Chorus Reverb → Ambience, Room, Hall 1, 2, Plate, Modulation |
| Balení | uživatelský manuál, adaptér a napájecí kabel |
| Volitelné příslušenství | klávesový stojan KS–18Z, sustain pedály řady DP, pedál pro nožní zesílení nástroje EV–5, různé kabely – USB, MIDI a další propojovací, SD nebo SDHC karta |
| Rozměry | 881 x 364 x 109 mm (šířka, hloubka, výška) |
| Váha | 5,9 kg |
www:
