Roland SP-555 - sampler zaměřený na DJ

Když jsem před Vánoci dostal z Muzikusu balíček, už jsem věděl, co mě čeká. Další sampler :-) Po předchozím testu jsem očekával krabici, která by v trolejbuse zabrala tři místa na stání. K mému překvapení přišel balíček až podezřele lehký, spíš s nějakou hračkou než s profi nástrojem.

První pohled

Roland SP-555 mi i po vybalení pořád připadal jako hračka. Nijak mě tohle malé zařízení na první pohled nenadchlo, ale to bylo ještě nezapojené, protože poté se vše změnilo. Co mě přímo zarmoutilo, byl jen tříciferný stavový displej z červených čísel. Jsou za vypouklým plastovým sklem, takže se znaky zdají ještě trošku větší, než jsou. Podsvětlení okolo displeje obstarávají dvě diody: červená a modrá. Ty svítí střídavě v pomalém rytmu, popřípadě blikají do rytmu podle nastaveného metra: červená barva určuje první dobu a modrá ty ostatní.

Další velkou část zabírá šestnáct padů z průsvitného plastu podobného gumě.

Pady

Šestnáct tlakově citlivých padů je docela málo na solidní práci. Proto v SP-555 můžete pady ukládat do deseti bank, čímž tedy získáte až sto šedesát použitelných míst. Pro takovou práci je potřeba vlastnit kartu CompactFlash, kterou však bohužel v dodávce nenajdete. Pokud ji, jako já, mít nebudete, tak jste odkázáni jen na dvě banky: tedy 32 vzorků a 32 patternů, což je docela málo.

Pady jsou červeně podsvětlené (stejně jako ostatní tlačítka na SP-555). To je docela příjemná věc; pokud máte v padu nahraný vzorek, tak pad svítí - tím pádem víte, co můžete zmáčknout. Tohoto "svítícího průvodce" najdete na každém kroku: buďto tlačítka svítí nebo na vás blikají a vám je v ten okamžik jasné, co můžete a nemůžete zmáčknout (pokud víte, co se pak stane). Je to velmi velké plus pro tento přístroj, a navíc je to báječné vodítko při vystoupení na tmavém pódiu.

Do prvních dvou bank můžete vložit něco jako klávesové zkratky pro rychlý přístup k jednotlivým efektům.

Efekty

Efektů je k dispozici sedmatřicet. Prvních dvaatřicet je dostupných pomocí voliče (a lze k nim přistupovat i přes pady); mezi tyhle efekty patří například: ladění rádia, gramofon, páskové echo, různé modulátory a zkreslovače nebo třeba obraceč zvuku (Reverse).

Ještě dalších pět efektů má tento přístroj: Super Filter (filtr se strmostí -36 dB/oktávu), Voice Transpose, Delay, Isolator (eliminuje navolené frekvenční pásmo) a DJFX Looper (opakuje ve smyčce krátký úsek zvuku). Tyto efekty jsou přístupné přes samostatná tlačítka.

K ovládání a nastavení všech efektů slouží pouhá tři točítka, ale i tak je jich dost na to, abyste udělali se zvukem různá kouzla. Co však považuji za nevýhodu, je že můžete v danou chvíli použít jen jeden efekt - to je problém, pokud chcete na jeden vzorek navrstvit více efektů. Na to řešení existuje, i když v manuálu nepopsané: podívejte se na webovky výrobce, jsou tam krátká videa.

Samplování

Samplovat vzorky můžete rovnou do padů nebo použít nahrávání ve smyčce. Pokud nevlastníte kartu, tak zvládnete ve standardní kvalitě (44,1 kHz) nahrát do vnitřní paměti asi jen jedenáct minut (při nízké kvalitě - podle toho, jak jsem si to zkoušel, dochází zřejmě ke snížení vzorkovací frekvence a downsamplingu - 22 minut) vzorků. S kartou můžete získat až přes dvanáct hodin záznamu navíc.

Při samplování do Loop Capture je délka nahrávání omezena na navolený počet taktů (maximálně čtyři) nebo na maximální délku nahrávky patnáct sekund. Loop Capture (a přímé nahrávání do padu) disponuje i funkcí Autostart, která zahájí nahrávání v okamžiku, kdy na kterýkoli ze vstupů dorazí signál. Ale co je mnohem zajímavější, v rámci záznamu do Loop Capture můžete na sebe vrstvit jednotlivé nahrávky: nahrávání jede vnekonečné smyčce, a dokud nahrávání nezastavíte, můžete přidávat další vrstvy, takže dosáhnete, při troše štěstí, krásného sboru Alexandrovců.

Do Loop Capture můžete nahrávat jak z externích zdrojů, tak i z interních nástrojů (syntezátor nebo sampler).

Externí zdroje

Signál do sampleru dostanete rovnou několika způsoby. První možností je linkový stereo vstup přes klasické RCA (neboli cinče). Druhý způsob je využít interní mikrofonek na levé straně sampleru. Poslední možnost je využít kombinovaného vstupu XLR/TSR (canon s jackem; to mě fascinuje, jednou si tenhle kombinovanej konektor rozdělám :-) Do něj můžete zapojit jak mikrofon, tak i kytaru (vysokoimpedanční vstup Hi-Z). Mezi mikrofonní a nástrojovou úrovní vstupu se dá přepnout přepínačem těsně vedle vstupu, kterým se rovněž zapíná fantom 48 V. Každý externí vstup (linka a XLR/TSR/int. mic) lze zapnout samostatným tlačítkem a rovněž mu můžete regulovat vstupní úroveň. Ta je indikována jak jednoledkovým ukazatelem špiček, tak i úrovní podsvětlení displeje.

Úroveň interních zdrojů není indikována - ani úroveň vestavěného monofonního syntezátoru.

Syntezátor

Hned na krabici jsem viděl Sound module. Už jsem se těšil. Jenže jediný zvukový modul je monofonní syntezátor s možností osmi typů modulace a osmi přednastavenými efekty - echo a hall. A světe div se, všechno se zase přepíná pomocí padů.

Co mě velice překvapilo, je volba jedné z 21 stupnic, kterou má synth použít. Kromě klasických stupnic můžete zvolit i stupnici španělskou, "cikánskou", stupnici thereminu nebo ryukyu (co to je?).

A jak se syntezátor ovládá? Jednoduše: pomocí ovladače, který je u výrobků firmy Roland standardem: infračerveným D Beam.

D Beam

A neříkejte, že ho neznáte. Nad dvěmi ledkami pohybujete rukou, a ono to něco dělá. U SP-555 to může buď hrát (syntezátor), měnit úroveň jednoho ze čtyř filtrů (dolní, horní nebo pásmová propust a notch filter neboli pásmová zádrž) nebo spouštět sampl uložený pod jedním z padů.

Jen škoda, že data z ovladače nejsou vysílána do MIDI (a ani nejsou přijímána).

Samply

Sampl (který může být stereo nebo mono, v normální či nízké kvalitě) získáte buď přímým nahráním ze zdroje, úpravou stávajícího samplu nebo přesunutím nahrávky z Loop Capture. Každý sampl můžete upravit jak po stránce hlasitosti, tak po stránce začátku a konce přehrávání vzorku.

Dokonce lze nastavit, zdali bude vzorek přehráván jen pouze po dobu držení padu, nebo se přehraje celý pouhým úderem na pad. Taky lze nastavit, zda se má vzorek přehrávat v nekonečné smyčce nebo obráceně.

Když už máte samply nahrány, můžete si nastavit, s jakou úrovní budou spouštěny: pady jsou tlakově citlivé a můžete nastavit pevnou úroveň vyslanou při úderu na pad nebo jednu ze tří citlivostních křivek. Pro simulaci víření lze použít tlačítko Roll; pokud nechcete pad držet, a přesto by měl vzorek znít, použijte tlačítko Hold, a pozor, je tu ještě jedno tlačítko: Sub Pad. To zopakuje posledně hraný vzorek (super, hrajte na pady rychlý bicí).

Nahrané vzorky můžete poskládat do patternů.

Patterny

Patterny lze nahrávat, stejně jako vzorky, do interní paměti nebo na kartu. Podle manuálu můžete nahrát maximálně 99 taktů a asi osm tisíc not. Při nahrávání můžete samozřejmě využít vestavěného metronomu (to pak do rytmu bliká i podsvětlení displeje). Nahrává se ve smyčce, a pokud se spletete, můžete průběžně mazat nahrané noty jen tím, že zmáčknete klávesu DEL a podržíte v daném okamžiku pad, který jste špatně nahráli. Pokud si netroufáte, jako já, na přímé nahrávání, můžete nahrát třeba nejdřív základ, pak - přímo při nahrávání - vyzkoušet to, co budete dál nahrávat, a až když jste spokojení, nahrát to do patternu. A když jste v rytmu trochu mimo, využijte kvantizace přímo při nahrávání: až na šestnáctinky.

V jeden okamžik může hrát maximálně dvanáct vzorků.

A jdeme s tím ven

Výsledný zvuk jde do linkového stereo výstupu RCA (je vidět orientace na dýdžeje) a do sluchátkového výstupu. Navíc při hře na pady nebo při přehrávání patternů se do MIDI výstupu posílají noty (H1 až F#8). Také můžete pomocí MIDI synchronizovat hru a tempo s ostatními MIDI zařízeními nebo pomocí CC13, CC14 a CC15 ovládat nastavení právě zvoleného efektu. SP-555 má i funkci softwarové MIDI thru.

Jak je u Rolandu zvykem, přístroj má i funkci V-Link (tedy synchronizaci s videem a video efekty).

A to je vše?

Ale kdež! Po připojení pomocí USB kabelu ("vokna" a "mekintoš") se z pětsetpadesátpětky stane jednoduchá zvukovka s 24bitovým zpracováním signálu při frekvenci 44,1 kHz (což je taky jedinná možnost, jak vaši produkci dostat ven v té nejlepší kvalitě). Rovněž se počítač může použít se softwarem WaveConverter pro import *.wav a *.aiff zvukových souborů do sampleru a jejich přiřazení padům. Jenže k tomu potřebujete již zmíněnou ConpactFlash kartu, která stejně jako USB kabel typu A-B není součástí balíku.

A to je vše?

Jo. No, vlastně ne. Abyste viděli, co všechno se s tímto malým nástrojem dá dělat, tak navštivte stránky výrobce a podívejte se na videa. Najdete tam i nějaké postupy, které v manuálu popsány nejsou. V rukou šikovného a kreativního muzikanta nebo dýdžeje se stane skvělým nástrojem. Nicméně pro studiovou práci se, podle mého názoru, moc nehodí (to ten tříčíselný displej). Jeho velké využití vidím na pódiích klubů a diskoték pro kreativní hru a improvizaci. A ačkoli se mi po prvním doteku zdál tenhle kousek jako hračka, po pár týdnech hraní si s ním můžu zcela jistě konstatovat, že je v něm kus poctivé práce a lze s ním udělat hodně muziky za málo peněz. Jen si musíte koupit paměťovou kartu.