Roland Cube - basová komba řady XL

Hoďte po mně mrtvou kočkou, jestli po tomhle testu zase někdo nepřijde a nebude roztrubovat něco o tom, že je to cinknutý, že jsem jel s Rolandem na dovolenou nebo že mi složili na zahradě pár kubíků zadara, protože tyhle kostky jsou prostě skvělé a v testu je můžu až na pár drobností jen chválit.

Čím více jsem na Rolanda hrál, tím více se mi líbil. Čím záludnější zkoušky jsem mu připravoval, tím víc mě ve výsledku bavil. Pojďme se společně podívat, proč jsem si nakonec jedno XL koupil.

Co je vidět

Protože komba Cube Bass 60XL a Cube Bass 120XL jsou si velmi podobná, začneme s nimi, malou dvacítku si necháme na konec.

Ovládací panel se u obou aparatur liší v několika detailech, na které při společném popisu upozorním.

Začneme-li zleva a odspodu, tak jako první je zdířka Input, u stodvacítky navíc vybavená tlačítkem útlumu -10 dB. Následuje knob Comp/Drive, ladička s aktivačním tlačítkem a třemi diodami, tlačítko Shape, knob volby simulace, knoby Gain a Volume, tlačítko On/Off + Memory a Volume knob pro funkci Solo. Tady spodní část ovládacího panelu u stodvacítky končí, šedesátka zde má ještě klasický kolébkový vypínač Power.

V horní části ovládacího panelu, opět zleva do prava, je sekce Equalizer. Šedesátka je vybavena trojicí knobů Bass/Middle/Treble, stodvacítka má navíc rozdělené středové pásmo na dva knoby Low-Mid a High-Mid. Pak, už zase u obou comb stejně, nalezneme knob Efx s funkcemi Chorus/Poly Octave, knob Delay/Looper s tlačítky Rec/Play/Dub a Tap/Stop, knob Reverb a opět drobná odlišnost - stodvacítka má na konci kolébkový vypínač Power, kdežto šedesátka aktivační tlačítko funkce Power Squeezer, kterou stodvacítka postrádá.

Teď k zadním panelům. Abych se vyhnul překombinovaným popisům, vezmu je raději každý zvlášť. Šedesátka nabízí jako první Line Out, což je jackový výstup signálu za korekcemi, dále XLR DI Out s možností odzemnění, Recording Out/Phones pro přímé připojení nahrávacího zařízení nebo sluchátek (odpojuje reproduktor), a tři jackové zdířky pro připojení nožních spínačů. Poslední v řadě je Aux-In, tradičně malám jackem.

Stodvacítka začíná jackovým výstupem pro externí box (při jeho zapojení se neodpojí interní repro), dále je XLR DI Out, který také umožňuje odzemnění, ale navíc nabízí přepínač výstupu signálu před nebo za korekcemi, Recording Out/Phones, tři jackové zdířky pro připojení nožních spínačů, zde doplněné o možnost volby mezi FS-5L nebo FS-5U. Zprava panel uzavírá Aux-In.

Tohle všechno je schované do velice bytelné skříně s plastovými lištami po celé hloubce aparátu, vybaveného v případě CB 60XL desítkou, CB 12XL má dvanáctipalcový repruduktor. Povrchová úprava je velice odolná proti poničení, než jsem tomu stačil zabránit, náš pitbull Eliška začal zkoumat nový kus nábytku v mé pracovně, ale na zapůjčeném aparátu to není vidět. Zaplať Roland.

Co to umí

Všechno. Nebo přesněji všechno to, co si od takového aparátu můžu přát, a ještě něco navíc. Začneme od srdce těchto komb, tedy od nabízených simulací, na nichž je postavena celá filozofie těchto aparátů.

Simulace

Obě komba nabízí osm COSM simulací s názvy Super Flat (věrná reprodukce nástroje), Flip Top (Ampeg B-15), B Man (Fender Bassman 100), T. E. (Trace Elliot), Bass 360 (Acoustic 360), Session (SWR), Concert 810 (Ampeg SVT + 8 x 10“) a Super Low (v podstatě Super Flat obohacený o spodní frekvence).

Nejrůznějšími simulacemi se zabývám poměrně dlouho a postupem času jsem přestal zkoumat, jak která věrně napodobuje svůj vzor, ale jak je která použitelná. Nebojím se napsat, že v tomto případě jsou použitelné všechny. Subjektivně se mi nejvíc líbily Super Flat, Session a Concert 810. Každá simulace nabízí ještě její druhou alternativu stisknutím tlačítka Shape. Pak se změní několik parametrů v nastavení dané simulace, například se upraví ekvalizér, přidá kompresor nebo zkreslení...

Tuto sekci hodnotím jako výbornou.

Korekce

Přiznám se, že zastávám filozofii „čím méně s tím musím štelovat, tím lepší aparát (nástroj)“. Tady to platí beze zbytku, na korekce jsem v podstatě nemusel sahat a kombo hrálo dobře. Naopak při vyšší hlasitosti jako by ekvalizace ubírala na kvalitě zvuku, docházelo ke zbytečné hltivosti a ztrátě čitelnosti zvuku. Kombo hrálo nejlépe rovně. Jinak korekce hodnotím jako účinné a vhodně nastavené.

Efekty

Chorus/Poly Octave - chorus je poměrně příjemný. Absence ovládacích prvků jej sice řadí do kategorie líbí-nelíbí, ale je nastaven s rozumem a použitelný. Přidružený Octave je výborný octaver, citlivý a opět dobře nastavený. Při jeho použití jsem získal překvapivě příjemnou barvu zvuku.

Delay/Looper - delay je možno nastavit pouze v parametrech hlasitost a delay time, ale nepostrádá tlačítko na tapování, to můžeme provádět i nohou pomocí připojeného nožního ovladače. Pro běžné použití naprosto dostačující. Looper je velmi jednoduchý s časem maximálně 2000 ms, ale díky funkci overdubbing, tedy nekonečné vrstvení, s tím při exhibici v pohodě vystačíte na mnoho minut.

Reverb - efekt obsahuje módy Room a Plate. Efekt můžeme pouze přidávat, všechny parametry jsou fixně nastaveny, ale opět velmi citlivě, takže oba módy jsou použitelné, naopak zde vidím velkou výhodu v tom, že jedním knobem zabarvím zvuk basy, jak potřebuji, bez zbytečného noření do mnoha nastavení.

Comp/Drive - zde platí, že u obou možností knobu velmi opatrně. Kompresor je použitelný jen při mírném nastavení, tam funguje a je příjemný, při větší intenzitě pošle celé vaše snažení do kapusty. Drive je dle mého nejslabší článek tohoto aparátu, při nepatrném přimíchání do signálu snad dostaneme použitelný zvuk, ale při větší intenzitě se z tónu stává chlupaté nic.

Funkce Solo - fantastická věc. Díky této funkci získáme dvě libovolná nastavení celého komba. Takže můžeme třeba hrát prsty a ve slapové pasáži jedním přepnutím použít jiné nastavení na ekvalizéru nebo při sóle zapnout chorus, delay a jiný amp. Nebo mít dvě nastavení pro dva nástroje. Jedna z věcí, které mě zde vysloveně baví.

Power Squeezer - jedním stisknutím tohoto tlačítka byste měli ořezat zvuk tak, aby nerušil sousedy, jako kdybyste hodili na kombo deku. Nevím, naši sousedi si o tom stejně myslí své.

A na závěr ještě ladička. Pracuje buď jako chromatický automat, nebo ručně přepínáte jednotlivé tóny pomocí knobu COSM Amp, který při aktivaci ladičky tímto získá svou druhou funkci. Ladíme pomocí pouhých tří diod, ale velmi rychle a přesně. Ladička samozřejmě vypne signálovou cestu, takže laděním neničíme kolegy ani posluchače. Jediné mínus je pevně nastavených 440 Hz, takže pokud se kapela ladí třeba k dudám, máte smůlu.

Ovládání

Někde obych uvítal více ovládacích prvků, ale mějme na zřeteli, že se jedná o malý a relativně levný aparát. Jako výbornou naopak hodnotím možnost ovládat téměř vše externími pedály, které si sice musíte dokoupit, ale díky kterým posunete možnosti těchto komb o další level výše.

Nyní odbočka k BC 20XL. Rozdíl oproti dvěma silnějším aparátům je v tom, že dvacítka postrádá funkci Solo, Looper - do jednoho knobu jsou zde soustředěny Reverb a Delay, kde absentuje Tap, dále je okleštěna o simulace Super Low a T. E., a obsahuje pouze jeden výstup a jeden vstup na nožní pedál. Kombo má osmipalcový reproduktor. Dále už budu popisovat všechny tři kostky dohromady.

Jak to hraje

Perfektně. Předností těchto aparatur je především skvělý čistý zvuk. Významně se na něm podílí použitá FFP technologie, což je dle výrobce něco jako systém „každý s každým“, kdy je zesilovač, reproduktor i kabinet ve své činnosti neustále kontrolován a centrálně řízen. Tím se má dosáhnout maximální účinnosti. Nevím, ale hraje to dobře a opravdu nahlas. I nejmenší dvacítka se nezahltila strunou H, samozřejmě při rozumné hlasitosti. Vyzdvihnout musím také kvalitu reprodukované hudby, pokud rádi jamujete se svou empétrojkou, dáte mi za pravdu.

CB 120XL stačila nejen ve zkušebně, ale testoval jsem ji i na několika koncertech, kde obstála na výbornou. Zvuk byl živý, konkrétní, pevný, dynamický, s dostatkem basů, kombo výborně reagovalo na styl hry, nic mi tam nechybělo. Překvapen jsem byl nejen já, ale i moji kolegové. Pokud máte rozumného bubeníka, nebude mít problém se slyšet na jakémkoli běžném pódiu. Na festivalovou stage bych ale zvolil přece jen něco silnějšího. I když po připojení druhého boxu 1 x 15” by to možná uhrála taky, v tomto spojení už to hrálo opravdu nahlas. Nemám to slovo příliš v lásce, ale je to plně profesionální aparát za hobystickou cenu. Kromě tvrdých stylů obstojí se ctí všude.

CB 60XL je stejně kvalitní, jako její silnější sestra, jen díky desítce hraje trochu více středověji, ale bavíme se o pouze charakteru zvuku, nikoli o protivné středovosti některých levných aparatur. Svým výkonem mi bez zaváhání stačila ve zkušebně, kde jsem stodvacítku krotil. Výborný aparát třeba pro akustické jazzmany nebo vyznavače country, kde není potřeba silný výkon, ale oceníte kvalitu zvuku.

CB 20XL je dokonalý aparátek na cvičení, je neuvěřitelné, že i tak malé kombíčko s osmipalcovým reproduktorem může hrát tak dobře. Zkoušel jsem ho v jedné místnosti se dvěma elektrickými kytaristy a zpěvovým aparátem 250 W a slyšel jsem se naprosto v klidu. Ideální kostka třeba do hospůdky k akustickým kytarám.

Nesmírně sympatická na výše popisovaných kostkách je také nízká váha, bráno od největší 19,7/16,2/9,4Kg.

Závěr

Nová řada basových komb Roland XL jsou vynikající aparatury pro začínající, občasné, zažrané, ale i profesionální baskytaristy. Jsou mobilní, výborně vybavené, s čistým a dynamickým zvukem. S klidným svědomím můžu napsat: běžte si to vyzkoušet.