Roland známe všichni jako jednu z předních světových firem, které operují na trhu klávesových nástrojů. Vždyť kdo si nezamiloval krásné barvy Juna 106 apod.? Konkrétně v případě nástroje C-180 se ovšem firma zachovala typicky japonsky, jelikož zničehonic přikvačila na trh s novinkou, kterou celou varhanickou veřejnost doslova zaskočila. Ačkoliv tuto věc vskutku řada z nich potřebovala, nikoho, kromě nostalgické touhy po ní, ani náhodou nenapadlo, že by ji vážně prostě vyrobil a přinesl k užitku všech. Naopak znám pár šílenců, kteří - maje přístup k reálným píšťalám při jejich opravách - si jednoduše step by step cosi podobného, jenže zcela klasického, v obýváku postavili svépomocí.
Dá rozum, že dnešní nástroj nebude pouze kopírovat vlastnosti starých varhan, ale s chytrým využitím nových technologií - jak novinářsky řečeno - doplní také řadu vlastností dalších. A tak i C-180 jsou nejen varhany, ale umí také simulovat sedmnáct podstatných nástrojů, volitelných přímo. K tomu čtyři basové a dalších osm dostupných přes MIDI, které najdeme u všech synťáků a digitálních pián - od Piano až po Whistle.
Nejprve si však pohovořme o stěžejním poslání C-180, a tím je simulace klasických malých varhan, z doby dávno před barokem, v libovolné místnosti, od paneláku po katedrálu či dokonce na koncertním pódiu.
C-180 z hlediska varhaníka
Čím je tento nástroj až tak výjimečný? Inu, samou podstatou svého bytí, abych tak řekl. Totiž tím, že to je organ v plném smyslu toho slova. Jako varhaník a ladič vím, o čem mluvím. Tak, jak je, se prostě může vzít a spolu s libovolným klávesovým kombem rovnou strčit na kůr libovolného kostela. A garantuji vám, že při vhodné manipulaci a ovládání nemá žádný z posluchačů šanci poznat, že ty desítky a stovky píšťal, které zespodu vidí, teď nehrají, ale to, co slyší, je pár tranzistorů. :). No, kapánek jsem to zveličil, ale ne až tak příliš, jak by mi jistě rádi vyčetli někteří kolegové z branže - zarytí to odpůrci jakékoliv elektroniky v kostele (a že jich znám dost.).
Samozřejmě těžko bychom mohli po tomto (stejně jako po jakýchkoliv elektronických klávesách) keyboardu chtít totéž, co dokážeme vyždímat z nástroje, který si můžeme poslechnout např. u Sv.Mořice v Olomouci či u Sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze (pročpak chodit za kováříčky, že?).
Jenomže, to totiž vůbec neměl v úmyslu ani Roland, ani žádný z ostatních jeho následníků či paralelních vývojářů těchto novodobých "náhražek" kostelních varhan. Touto doménou se může po zásluze pochlubit jen Yamaha a pár specializovaných výrobců, kterým jistě rád nikdo "do zelí" nepoleze. Ne, to vskutku není smyslem těchto varhánek, jak je tady budu familiérně nazývat. Jejich stěžejní význam je totiž v tom, že teď už nemusí právem naříkat desítky farářů a kaplanů na menších farách, kterým se dávno jejich nástroj královský a "oblažovač sluchu věřících" rozsypal na prach. Vždyť nový, byť jednomanuálový, klasický stroj, jen s několika základními rejstříky, v každém případě vyjde farnost na sedmimístnou cifru, starší možná šesti, ovšem kde ho vzít, aby za tu cenu ještě něco zahrál. A kromě toho, cena práce při jeho stavbě či přestěhování rozhodně není zanedbatelná! Zkrátka něco nereálného. Mimochodem, neumíte si ani představit, co času zabere takový nástroj naladit či opravit drobné nedostatky. A ladit je potřeba přinejmenším po každé zimě, raději častěji. Běžná doba ladění podstatně menších nástrojů, než dvou výše jmenovaných, je týden, a to denně od rozbřesku do půlnoci! Je to pěkně nekonečné, ale když si pak poslední noc sednete za hrací stůl (někde je jich i víc, takže s kolegou - např. v Mariánském poutním kostele v Šaštíně jsou hrací stoly tři!), rozsvítíte jen svíčky na oltářích, vše ostatní zhasnete a začnete preludovat na dokončeném nástroji, nemá to chybu. Ostrý mráz běhá po zádech všem přítomným, především těm dole.
Řešení dává Roland
Tento varhanický novic je pro takovou malou farnost v tomto smyslu (řečeno patřičným slovníkem) pravým požehnáním. Jednak je dostatečně výkonný, aby pokryl veškeré potřeby varhanních potřeb průměrné farnosti při mši a obdobných příležitostech. Navíc je skladný a opravdu portable = lehký na přenos, takže jej lze s přehledem použít i při akcích, které probíhají mimo samotný kostel. Nakonec se obejdete i bez zmíněného komba. C-180 je vybaven relativně dostačujícími reproduktory (12 cm/ 7 W), tedy do běžné místnosti, nikoliv do kostela, či dokonce na pódium nebo ven, samozřejmě. Jeho barvy (rejstříky) jsou pak šity přesně na míru všem těmto potřebám.
Pochopitelně nikde není definováno, že varhánky jsou určeny výhradně pro použití v kostele, že ano. Báječně poslouží pro potřeby řadového varhaníka a sbormistra v jedné osobě, jak už to tak ve farnostech chodí. Jeho běžným úkolem jsou totiž nejrůznější transkripce starých notových záznamů, případné transpozice do jiných tónin a rozepisování do vícehlasů pro sbor. K dispozici má nejen plnou barevnou výbavu varhan, ale také MIDI (lze využít počítač k tisku partitur) a možnost transpozice jediným tlačítkem, ba dokonce možnost jemného doladění! Takže už nemusí např. při přípravě vánoční půlnoční mše mrznout dlouhé hodiny u varhan, kde mu tužka padá ze zmrzlých prstů, ale varhánky prostě sbalí do podpaží a pádí domů k radiátoru a případně i k počítači, takže tužku může odložit úplně. Neumím si osobně představit vhodnější nástroj k ruce tomuto člověku (vím přesně, co říkám, dělal jsem to řadu let).
Rejstříková výbava
Jak jsem se zmínil výše, je rejstříková výbava C-180 citlivě vybrána odborníky na slovo vzatými. Nástroje v jednotlivých stopážích, jak se říká v podstatě výšce tónů znějícího nástroje v základní oktávě (úplně originálně má toto označení původ v délce odpovídající trubice píšťaly k vyloudění příslušně znějícího tónu, ta je totiž uvedena v jednotkách stop) odpovídají rejstříkové výbavě klasických varhan. Nermuťte se, že vám to moc neříká, on to zná i málokterý varhaník.
Níže uvedené basové rejstříky slouží k nastavení a hře na rozdělené klaviatuře v libovolném místě v rámci dvou nejnižších oktáv.
Rejstříky manuálu v jednotlivých stopážích jsou: 8' - Principal, Gemshorn, Gedackt, Trompete; 4' - Octave, Spitz-Flöte; 2-2/3' - Nazard; 2' - Super Octave; 1-1/3 - Quint-Flöte; Mixture. Rejstříky pro bas (simulující rejstříky nožní, pedálové klaviatury): 16' - Subbas, 8' - Octave.
Další funkce, které lze pro varhanní hru použít, jsou Tremulant (jemné vibráto) a Organ Brilliance, což je velmi příjemné zvýraznění hrajících rejstříků. Klasické Pleno u varhan znamená, že jsou zapojeny již vlastně všechny možné rejstříky a zbývá už jen otevření skříní, ve kterých jsou píšťaly uloženy, de facto Volume. Tato funkce OB je elektronickým vylepšením, které každý rejstřík mírně zvýrazní a zjasní, takže zní jednak trošku hlasitěji, především však jasněji, jaksi "kostelověji". Přesně totéž tedy provede nakonec i s celým Plenem, čili posadí jakousi "třešničku" na dort zvukového bohatství znějících rejstříků a hrané dílo může jít do finále. To je smysl OB.
Již zmíněný Volume, univerzální pro celý nástroj a všechny rejstříky. Transpose, kterým se velmi snadno a jednoduše transponuje hraná věc na libovolnou klávesu v rámci dvou spodních oktáv, -5/+6 půltónů.
Reverb je jemný hall, nabuzující vcelku účinně dojem prostoru chrámu, s nastavitelnou hloubkou místnosti. Podobně jako u klasických varhan si lze uložit nastavenou registraci (nastavení rejstříků) až do čtyř pamětí M1-4, klávesou Set, nastavení pak zrušit klávesou Cancel.
Paměti M1-4 lze využít také pro digitální záznam hraných partů na jeden track, k záznamu slouží klávesa Rec a k přehrání (světe, div se) Play.
Klaviatura
Klaviatura Continua je typicky varhanní, tedy měkká a bez významného odporu, klávesy jsou kratší než piánové, což je u varhan před barokem standard. Je jich 61. Hraje se na ně báječně, pokud se týká varhanní muziky, např. Bacha či staršího Purcella. Pro hru soudobé hudby, kde se počítá s proměnným úhozem, si buď budete muset zvyknout, nebo raději zvolit úplně jiný nástroj. Podle účelu nastavení totiž klaviatura C-180 umí být i citlivá na úhoz, jelikož, jak jsem již naznačil, nejde jen o varhany. Pokud nástroj přepnete do režimu Orchestra, klávesy na všechny barvy reagují citlivě, včetně přenosu této MIDI informace na Out. Při jejich varhanní měkkosti to působí během hry dosti zvláštně. Nicméně si musíme uvědomit, že jde prostě o kompromis, který respektuje hlavní smysl C-180. Nakonec, když si vzpomenete na nejlevnější či nejstarší keyboardy Yamaha a Casio, jistě si přesně vybavíte, jak klaviatura reaguje. Je to totéž.
Režim Orchestra
Již jsem se zmínil, že v tomto režimu je 17+ 4 nástrojů volitelných tlačítky, v řadách A, B a osm přes MIDI. Téměř všechny notoricky známe z většiny digitálních pián. Jde o PCM generované zvuky totožné jako u Roland GS a Rodgers nástrojů, jak tvrdí manuál. Podobně jako u nich lze kombinovat libovolné dva nástroje, s tím, že dva splitovací basové nástroje se navzájem vylučují. I zde jsou k dispozici paměti M1-4 jak pro uložení nastavení C-180, tak i pro záznam hraných partů, Transpozice a Reverb.
Konektory
Na zadní straně najdete všechny podstatné - MIDI In/Out, Stereo Output, Sustain a Expression pedál (já jsem měl k dispozici Roland EV-7, který fungoval bez nejmenších potíží). Dále samozřejmě vypínač, kolečko jemného ladění Pitch control a jednu fajn vymoženost - držák pro fixaci napájecího kabelu, znemožňující jeho náhodné vypadnutí ze zdířky. Konektory pro dvoje nezávislá sluchátka jsou zepředu, vlevo pod klaviaturou (manuál navrhuje využití učitel/žák).
Na panelu
Panel je velmi přehledný, dva tahové potenciometry - Volume celkový a Bass, dva přepínače basových barev, jedenáct pro manuál, (11+2 tlačítka - s/bez signalizace). Signalizaci mají i přepínače, má vždy oranžovou barvu a nejde přehlédnout.
MIDI implementace
Je zde jednoduchá, pevně daná. Režim Organ využívá pro manuál kanál 12 a pro bas kanál 14. Režim Orchestra pak pro manuál kanál 4, bas kanál 3 a layer (druhý nástroj v kombinaci) kanál 5. Tyto kanály jsou neměnné. Rolandu ke cti nutno dodat, že na MIDI nezanevřel, věnuje mu dvě strany podrobného popisu včetně SySex komunikace, dokonce srozumitelným jazykem a se schématy zapojení, která vskutku nelze poplést.
Demo skladeb je celkem sedmnáct, všechny jsou z oboru klasické hudby, autorem osmi je J. S. Bach, zbývající jsou po jedné od jiných autorů. Jsou jednoduše volitelné a mapují celé barevné spektrum obou režimů C-180.
Manuál je v šesti jazycích, stručný a jasný.
Info:
Roland C-180 Continuo je 24hlasý nástroj, jehož hlavním smyslem je zastoupit klasické malé varhany, ale umí i jiné nástroje z GM. Tipuji, že po něm skočí celá řada farností, hledající marně řešení své varhanní situace. Cena 33 880 Kč je vůči srovnatelnému klasickému příbuznému mizivá, volitelný Roland expression pedál EV-7 je za 6570 Kč.
Plus:
jednoduché ovládání na panelu
perfektní varhanní barvy
lehký - 7,5 kg
Mínus:
barva piána je pěkná jen v dolní části klávesnice
nic jiného - snažil jsem se...
