Tak jsme se konečně dočkali... Roland navázal na úspěchy MIDI ovladačů A-30 a A-33 a letošní modelový rok obohatil přístrojem A-37. A příznivci této značky mají zase o čem přemýšlet...
Napřed se podívám trochu zpět. Asi pět let používám model A-30. Příjemná klávesnice (pro lenochy mého typu úžasná), jen několik kilo a přesto přes šest oktáv - na rok 1996 převratné. Ale přece jen 32 pamětí je na možnosti dnešních synťáků trochu málo. A tak jsem se začal poohlížet po něčem jiném. A-90 je sice skvělá, ale ta cena... A-70 má fajn možnosti (pojmenování pamětí, přednastavení pro různé moduly od Rolanda), jenže ta velikost a pořád ta cena. A tohle si také asi uvědomili u Rolandů, když A-70 vypustili z řady a vznikla A-37.
První pohled
Na první pohled je vidět, že se jedná o novinku. Přístroj je vyveden v módním stříbrném plastu (asi jste si už všimli, že pokud v roce 2001 klávesy nejsou stříbrné, champagne nebo alespoň červené či modré, jsou prostě "out"). Velikostí je zcela shodný se svými předchůdci A-30 a A-33, takže lze bez problémů použít kufry ze starších modelů! Na rozdíl od nich má A-37 třímístný červeně svítící LED display. Tlačítek je méně, zato jsou asi třikrát větší, příjemně tuhá (takže na rozdíl od A-30 se vám nestane, žže si v rámci show přepnete zvuk na ten nejhorší možný) a některá pěkně červeně podsvícená. Podsvícení je vidět i v prudkém světle, což je rozhodně přínos. Jak už je u Rolanda tradicí, u levé hrany kláves najdete třísměrový joystick - pitchbender + modulation. Na zadní straně nástroje najdete MIDI In/Thru/Out1/Out2, síťový konektor a vypínač, konektor pro nožní spínač a hlasitostní pedál (také příjemná novinka). Klávesnice je stejně příjemná (pro někoho možná příliš měkká) jako u A-30, ale světe div se - je tu aftertouch. Sice jen kanálový, ale zaplaťpámbu za něj! Konečně jsem si mohl zkusit, co všechno vlastně ty moje moduly umí.
V krabici mimo kláves najdete dokumentaci (opět bez češtiny), krátký MIDI kabel, stojánek na noty a 6 alkalických tužkových monočlánků (ano, stejně jako předchozí modely, funguje A-37 také na baterky). Po naládování monočlánků či připojení síťového adaptéru (který ovšem není v ceně, na což jsme si ale museli zvyknout i u výrazně dražších nástrojů jiných značek - např. Yamaha PSR-740), můžete začít experimentovat.
Druhý pohled
Po připojení zvukového modulu či počítače a zapnutí (kdy vás i třímístný display slušně pozdraví rolujícím nápisem Roland A-37), můžete začít s experimenty. Controller oplývá 128 paměťmi, každá má dvě sekce - lower a upper. Každý z patchů může být nastaven jako single (tzn. po celé klávesnici pouze jeden zvuk - lower nebo upper), split (na části lower a na části upper, přičemž hraniční klávesa - split point - je definovatelná) nebo layer (po celé klávesnici hrají oba zvuky současně). Mód klávesnice může být zvolen kdykoli během hry - není třeba ho předem složitě programovat. Ve firemním nastavení odpovídají čísla pamětí zvuků sady GM (General MIDI). Paměti se volí tlačítky 1-8 a přepínačem A/B (takže 8x8x2=128 pamětí).
Stejně jednoduše, jako volíte paměti, můžete upravit transpozici nástroje - pouze stisknete a držíte tlačítko Transpose a k němu některou klávesu v rozsahu F# - F. Na displayi se objeví číslo -6 až 5. Svítí-li tlačítko Transpose, je transpozice aktivní. Rychlé a praktické.
Třetí pohled
Třetí pohled znamená možnosti ovládání nejrůznějších parametrů. Všechny parametry se důmyslně dají volit deseti tlačítky, z jejichž funkcí volíte trojicí Control/Data/Prg Chg. Všechno je popsáno přímo na klávesách, takže se nic nemusíte učit nazpaměť ani nemusíte mít neustále rozevřený manuál. Ovládání je jednoduché: Zvolíte mód (zmíněný Control/Data/Prg Chg) a číslo parametru. Pak už vám systém nabídne volbu hodnoty parametru. Ta se provádí buď přímou volbou čísla nebo klávesami Down/Up. Pokud má parametr hodnotu On/Off, přepíná se současným stiskem kláves Down a Up. Takže jaké parametry umožňuje A-37 ovládat:
V řadě Control to jsou: Data Entry (umožňuje přiřadit libovolný Control Change jedinému potenciometru), Hold (vypíná a zapíná hold pedál - pro každou sekci Lower/Upper zvlášť), Bender (pitch bender On/Off), Modulation (modulation - CC-01 - On/Off), Velocity (volba dynamické citlivosti klávesnice ve čtyřech stupních H=heavy, M=medium, L=low a LL=skoro vypnutá dynamika - minimální rozdíl mezi silným a slabým úderem), Octave (transpozice o dvě oktávy nahoru i dolů), After Tch (zapnutí či vypnutí channel aftertouch), Foot Pedal (nejen zapnutí či vypnutí funkce hlasitostního pedálu, ale i možnost zajímavé funkce inverze. Ta umožňuje - pokud je na mód klávesnice Layer, na Lower sekci nastaven zapnutý pedál a na Upper inverzní pedál, je možné provozovat dynamicky tzv. sound morphing, to jest dynamický přechod z jednoho zvuku do jiného. Pro syntetické zvuky nebo pro kombinace akustické a elektrické kytary překvapivě funkční) a konečně Battery Chk (kontrola stavu baterií - je indikován v procentech).
V řadě Data najdete: CH (MIDI kanál - tady můžete rozhodnout i kterým z MIDI výstupů půjdou data ven), Volume (hlasitost partu), Pan Pot (panorama - nastavení pravá/levá), Expression (expression - CC11), Reverb (úroveň reverbu ve 128 krocích), Chorus (totéž u chorusu), Delay (a do třetice - delay), Portamento (tak tady ovládáte dvě věci zároveň - portamento on/off a portamento time), Mode (MIDI mód - mono či polyfonní) a Bulk Dump (startuje odeslání SysEx dat do externího zařízení - pouze přes výstup 1).
Řada Prg Chg: první dvě tlačítka (CC-00 a CC-32) volí banku zvuků, třetí (Prg Chg) konkrétní zvuk. Tady snad jedna malá výtka, nástroj čeká přibližně dvě vteřiny, než vás nechá zvolit hodnotu parametru. Takže pokud spěcháte, máte minimálně 6 vteřin zpoždění, než se vám podaří zvolit ten správný zvuk. Nicméně tato drobnost je daní za přehledné a jednoduché ovládání. Poslední trojice je: Clock TX (zapnutí či vypnutí vysílání MIDIclock), Tempo (nastavení tempa externího sequenceru v rozsahu 20-250 bpm) a konečně Sync Port (volba, který port - A/B - bude posílat informaci Start/Stop).
Pohled čtvrtý - praxe
Nešlo to jinak, strávil jsem několik hodin programováním přístroje a druhý den jsem vyrazil na koncert. Jak jsem se již zmínil výše, klávesnice mi svou příjemnou měkkostí vyhovuje, jen u některých zvuků jsem musel vypnout aftertouch, který je občas až příliš citlivý. Ani jednou se mi nepodařilo si omylem si cvaknout o jiný zvuk, což mí spoluhráči velmi kladně ocenili. Volba parametrů (obzvlášť reverbu a chorusu) je rychlá a pohodlná, oproti A-30 (kde byl reverb volen systémem Ano/Ne) je to obrovský přínos. Jen mi malinko chyběla tlačítka Octave Down/Up, na které jsem si u A-30 zvykl. Jak jsem psal, transpozici o oktávu je sice možno zadat, ale je k tomu přece jen potřeba více než jedno tlačítko. Velmi mě potěšilo, že z A-30 tu zbyla výborná funkce softwarového MIDI Thru - tzn. že to, co jde do MIDI In, leze zas po Thru i po Out1 ven. To je nedocenitelná věc pro ty, kteří chtějí dvěma klávesnicemi ovládat tentýž modul (jako já s AX-1 a A-37).
Takže shrnutí: Pěkné, šikovné klávesy - jak na domácí použití u počítače, tak i na náročnější živé hraní. Fungují na ně síťové ovladače i kufr z A-30/A-33. Prostě ideální upgrade. Jsem zvědav, jestli vydrží aspoň tak dlouho jako A-30. Pokud ano, další klávesy kupuji až za 5 let. Vlastně, zapomněl jsem se zmínit, A-37 jsem už do obchodu nevrátil...
Info:
Roland A-37 - MIDI master keyboard, 76 kláves s dynamikou a aftertouchem, MIDI In/Out1/Out2/Thru, 128 pamětí, GM/GM2/GS kompatibilita. Cena: 21 640 Kč vč. DPH
Plus:
design
množství parametrů
jednoduché ovládání
stejné rozměry a příslušenství jako u předchozích modelů
softwarové MIDI THRU
cena
Mínus:
citlivější aftertouch
absence přímé volby Octave Up/Down
