Red Panda Raster - digitální delay s integrovaným pitch shifterem

Raster od červené pandy? Grafici se mohou bavit, jestli je lepší vektorový nebo rastrovaný obrázek. Vy si změnítě jasně definovanou kytaru na rastrovanou pomocí efektu Raster Red Panda. A i ta rastrovaná může mít něco do sebe...

Nejprve bych měl napsat, že následující článek bude o kytarovém efektu. Je dobré na začátku to napsat, protože když jsem krabičku v redakci přebíral, říkali: „Kde je? Jo tamhle, to je vlastně ta, o které vůbec nevíme, co má dělat.“ A to je něco pro mne, protože já mám praštěné věci rád. Pro milovníky konzervativních vyjádření ale mohu zjednodušeně napsat, že ona rastrovaná panda je (zejména) kytarový efekt typu digitální delay. Pro nás ostatní, bláznivější a hledající nové netušené zvukové obzory, ale píši tento článek, kde se dozvíte, že až tak normální delay to není.

Panda v kostce

Efekt Raster od firmy Red Panda je v základu digitální delay s maximálním zpožděním 750 ms a s integrovaným pitch shifterem s mnoha možnostmi ve zpětné vazbě. Tím umožňuje velmi výrazné a až netušené možnosti změny zpožděného signálu.

Černé pandí čumáky

Tato panda má tělo převážně v bílé (byť s trochou oranžové), černou zde zejména najdete na knoflících ovladačů. Ovládání je rozděleno do tří řad. V horní najdete tři potenciometry, dva jsou běžné pro většinu efektů typu delay. Tedy čas zpoždění (delay time) a úroveň zpětné vazby (feedback), který určuje počet opakování. Třetí ovladač ovládá výšku tónu efektu (pitch shifter) ve zpětné vazbě, případně fázový posun zpožděného signálu (bude vysvětleno níže).

Prostřední řada obsahuje jeden běžný potenciometr, kterým ovládáte vyvážení mezi původním a efektovaným signálem. Další dva ovládací prvky jsou ale třípolohové přepínače, které dělají z běžného efektu nástroj pro zvukové experimentátory. První přepínač určuje typ zpětné vazby: Můžete si zvolit, jestli všechny zpožděné tóny budou pozpátku (reverse) a přeladěné dle nastavení potenciometru Shift z horní řady, jestli budou přehrány normálně, jen přeladěny pomocí Shift, nebo jestli bude přeladěno jen první opakování a ostaní už budou normální jako u běžného delay efektu. Druhý přepínač nastavuje typy efektu pitch shifter. V první poloze bude signál ve zpětné vazbě přelaďován postupně po půltónech, tedy nahoru nebo dolů (dle ovladače Shift) dvanáct stupňů, dohromady máte dvacet pět stupňů. Druhá poloha přepínače umožňuje nastavit kontinuálně přeladění (detune) zpožděného signálu od kvarty dolů po malou tercii nahoru. Třetí poloha pak pitch shiter přepne do režimu phase shifter, tedy posouvání fáze zpožděného signálu. Tento režim nefunguje při volbě revezního pitch shifteru u předchozího přepínače.

Nejnižší řada ovladačů pak obsahuje nožní spínače pro vypnutí či zapnutí efektu (pandí Raster je možné stoprocentně vypnout, neboť je true bypass) a pro zapnutí funkce pitch shifteru, tedy přeladěného zpožděného signálu, bez aktivace tohoto je to normální delay.

Na zadní straně jsou pak pochopitelně vstupní a výstupní jacky, vstup pro běžný devítivoltový napájecí adaptér, ale navíc vstup pro expression pedál pro řízení přeladění pitch shifteru, ale pokud chcete z Pandy dostat skutečně divoké zvuky, můžete připojit zdroj řídícího napětí, například nějaký C/V sekvencer, například B-Step od EHX.

Mručící panda

Okamžitě mne při prvním spuštění napadlo využití přeladěného signálu k tvorbě samooscilačních rytmických patternů. To nebylo ode mne nic geniálního, to určitě napadne kohokoliv, kdo Raster zapne. Panda vám rozrastruje kytaru na rytmus, vy, pokud nemáte nožní expression pedál, pak lezete po pódiu k nadšení fanynek a fanoušků a pomocí dalších ovladačů a efektů pracujete se vzniklým rytmem. Panda v tomto režimu mručí a bublá ochotně, jenom u nejhlubších tónů na Stratocasteru se mi při menší hlasitosti nedařilo dosáhnout samooscilace, tedy spíše se mi vyrchle vytrácela. V ostatních polohách se ale choval efekt dle očekávání. Vzhledem k tomu, kolikrát jsem podobné režimy na koncertech viděl a slyšel, bude to podle mne asi nejpoužívanější funkce. Vybavují se mi i koncerty skvělého britského písničkáře Finka, který na svých efektových pedálech k akustické kytaře dociluje na koncertech velmi podobných výsledků.

Efekt ale nabízí mnohem širší možnosti nasazení v efektovém arzenálu kytaristů. Zkusím vypsat alespoň ty základní, které i zmiňuje výrobce.Delay s chorusem: V poloze přepínače Shift do prostřední polohy (detune, rozladění) nebo spodní polohy (phase shifter, fázový posun) dosáhnete efektu delay s chorusem.

Octaver/harmony delay: Při horní pozici krajního přepínače pro přeladění signálu a spodní poloze prostředního přepínače můžete dosáhnout výsledku podobnému zvuku z octaveru nebo harmonizéru s delayem.

Samooscilace: Jak jsem již na začátku této kapitoly naznačil, bude to podle mne jeden ze základních režimů. Výrobce zde doporučuje nastavení prostředního přepínače v prostřední poloze a krajního přepínače ve spodní poloze (detune) pro bublající psychedelické zvuky, prostřední přepínač ve spodní poloze (přeladěno jen první opakování) pro zkreslený samooscilující tón. S tímhle si určitě vyhrajete.

Zkreslená zpětná vazba: Při nastavení ovladače zpětné vazby na více než 3/4 způsobuje zkreslení signálu ve zpětné vazbě a můžete tak docílit zkresleného zpožděného signálu. Toto zkreslení samozřejmě využijete i v samooscilujících režimech.

Klasický starý pitch shifer: Obyčejný pitch shifer, tedy hru s dalším znějícím tónem o rozdílné výšce, nasimulujete tak, že stáhnete čas zpoždění na nulu a při nastavení jiné výšky efektovaného tónu pomocí Shift napodobíte hru dvou kytar. Samozřejmě to není harmonizér, takže budete mít problém s tím, aby vám šly všechny harmonie do tóniny, ve které je vaše skladba, ale to je tak u všech pitch shifterů. Další experimenty s pitch shifterem umožní přepínač detune (spodní poloha pravého přepínače), který umožní trochu odladit ten efektovaný tón. To staré pitch shiftery neuměly.

Plastik bass: Tento ukázkový příklad nastavení dle výrobce se mi těžce nějak překládá, ale je to využití zvuku pozpátku (reverse) spolu s částečným rozladěním a přeladěním pro netradiční charakter výsledného zvuku, který tak

nebude mít typický kytarový průběh, takže bude spíše připomínat divnou basu z plastu. To samozřejmě chcete do písničky, protože to zaručeně nikdo nemá. Ale jak jsem psal v úvodu, tenhle přístroj je pro zvukové experimentátory, a tak je dobře, že to umí i takovéto kousky.

Reverse delay: Zpoždění pozpátku, tedy reverzní delay, se objevovalo v nahrávkách už na konci šedesátých let, stačilo magnetofon pozpátku pustit. Klasický reverzní delay s efektem Raster docílíte snadno: Vypnete nožním spínačem funkci přelaďování (pitch shifter), prostřední přepínač nastavíte do horní polohy a panda začne couvat.

Barber pole flanging: Zvuk holičova náčiní docílíte tak, že zapnete rozladění (detune), zvolíte klasický režim opakování s velmi krátkým časem a vysokou úrovní zpětné vazby (počtu opakování) a můžete se jít holit.

Varhany: Vyměnit kytaru za varhany můžete na bazaru nebo v hospodě, s Rasterem je máte hned. Stačí nastavit režim normálního přelaďování a transpozice, ovladač Shift nastavit na pět hodin, feedback na dvě, zpoždění na sedm a mix původního a efektovaného signálu na tři hodiny. A máte výchozí pozici pro zvukové hrátky, kdy kytara přestává být kytarou a stává se něčím podobným varhanám.

Arpeggia: Další základní zvuk, který jsem z tohoto efektu očekával, tedy po zahrání vám rozhodí z jednoho tónu arpeggia nahoru nebo dolů dle nastavení. Pokud byste nastavovali hodnoty jenom pomocí potenciometru s nejasnými hodnotami, měli byste asi problémy s laděním nově vzniklých tónů, ale zde máte možnost volby přepínači na režimy po terciích, kvartách, ale mimo jiné i po půltónech.

Rastrujeme v praxi

Klasické efekty delay přístroj umí pochopitelně bez problémů, ale kvůli tomu si tento efekt nekupujete. Samozřejmě i všechny přepínače fungují tak, jak si výrobce představoval. V testech jsem zpočátku potřeboval trochu trpělivosti, protože jsem v rychlosti při přepínání režimů ještě v hlavě neměl přesné funkce. Chce to trochu cviku. Samooscilace mne bavily, jenom mi na nejnižších tónech přestával zvuk samooscilovat a ztrácel se, u středních poloh jsem problém neměl. Právě proto mi trochu chybí možnosti frekvenčně upravit průběh, abych si podle snímačů ještě do signálu sáhnul, pomohlo by mi to v dané situaci, ale jinak to dělalo to, co mělo. Ta absence frekvenční korekce zpožděného signálu mi trochu chyběla i v režimu normálnějšího delaye, rád si trochu upravím průběh tak, aby se mi nemíchal do původního zvuku.

Je rastrovací panda pro vás?

Řada z vás už odpověď zná z úvodu: Pokud hledáte jenom běžný delay/echo pro (například) klasickou rockovou muziku, je tento efekt zbytečný a spíše vám budou chybět některé běžné funkce (trails - doznění zpoždění po vypnutí echa, frekvenční korekce, tap tempo...). Přístroj je ale určen pro někoho jiného a pro jinou roli. Jste-li zvukoví experimentátoři, chcete-li si hrát na pódiu se samooscilacemi a jejich přelaďováním, chcete-li dostat do své hudby nové zvuky, které nemá každá nudná kapela už tisíc let, jděte do toho. Nepoužijete tento efekt asi vždy, ale párkrát za koncert s ním můžete svoji hudbu hodně obohatit . Panda červená je ohrožený druh, ani tato krabička není a nebude nejpočetněji zastoupená v pedalboardech kytaristů, ale vy nemusíte být stejný, jako ostatní. Buďte jiní, experimentujte...

Rozměry a parametry: