Holandsko je domovem značky Philips, která si téměř od začátku minulého století udržuje významnou pozici v radiotechnice a elektronice.
Nás budou zajímat léta šedesátá, kdy spatřil světlo světa dodnes používaný formát Compact Cassette a tři roky před ním hudební nástroj Philips Philicorda, přesněji začátek řady elektronických varhan s tímto názvem. Bylo to v roce 1963. The Beatles dostali stříbrnou desku za 250 000 prodaných kopií svého prvního alba a o úspěch se pokoušely stovky dalších beatových skupin...
První nástroj Philips Philicorda, který se mi podařilo ulovit, byl model s elektronkami a doutnavkovými oscilátory (viz 100 let elektronky 8, Muzikus 7/2005). Na rozdíl od tranzistorové verze neměl vestavěný reverb a jeho sedmnáct dolních kláves umělo hrát jednotlivé akordy. Novější přenosná verze s tranzistory umožňuje nastavení hloubky vibrata a má robustnější klávesnici, která vydrží tvrdší zacházení. Liší se i černým vinylovým potahem a odnímatelným víkem, které kryje klávesnici a přední panel při transportu.
Vzhled a nohy
Varhany jsou zajímavé už tím, že mají vlastní skládací nohy ze dvou spojených aluminiových trubek, které se přišroubují po stranách. Díky tomuto systému se nástroj dá naklopit dozadu pro hru ve stoje. Výška noh nastavitelná není. Pro umístění varhan na stůl slouží velké gumové kroužky na spodní části skříně. Ta se dále skládá z odnímatelného víka a bloku klávesnice. Testovaný exemplář má vestavěný tranzistorový zesilovač a eliptický reproduktor, krytý ochrannou mřížkou z plechu. Tato úprava je samozřejmě nepůvodní, což prozrazují součástky a reproduktor značky Tesla. Myslím však, že hodnotu nástroje nesnižuje. Naopak, proti původní verzi je vestavěný reproduktor výhodou, nehledě k možnosti připojení externího reproboxu, ze kterého varhany hrají překvapivě hlasitě. K řízení dynamiky slouží jeden z konektorů DIN, kterým je osazen zadní panel, k nástroji se mi však nepodařilo sehnat originální pedál. Teoreticky zde může fungovat jakýkoliv pedál s potenciometrem 100-250 k a odpovídajícím průběhem dráhy. Vzadu mají varhany ještě dva podlouhlé podstavce, které udržují stabilitu při postavení na zem.
Přední a zadní panel
Čelo nástroje tvoří krásný panel z kartáčovaného hliníku v kombinaci s šedivým lakem. Ovládací prvky začínají zleva červeným tlačítkem síťového vypínače se zelenou kontrolkou, pokračují třemi černými přepínači základní výšky tónu (8', 4' a 2') a blokem dalších sedmi přepínačů. Prvních pět je označeno jako vox I , vox II, vox III, vox IV a vox V. Slouží k volbě filtrů, a tedy různých zvukových barev. Šestý má nápis vibrato a sedmý reverbeo. Pod exotickým názvem se skrývá vestavěný pružinový dozvuk. Druhá polovina panelu je obsazena šesti velkými knoflíky v tomto pořadí: reverbeo, vibrato, vox bass, selector, volume a balance. Vox bass má tři polohy, selector dvě. Funkce ovládačů je zřejmá z jejich názvů - první plynule přidává reverb, který se dá vybudit do značné intenzity. Druhý vibrato. Vox bass v první poloze nedělá nic, ve druhé funguje sedmnáct spodních kláves jako polyfonní basový manuál v rozsahu c - e1, přičemž zní ještě tóny o oktávu vyšší, ve třetí poloze zní jen basové tóny v rozsahu C - e. Selector slouží jako přepínač pro ovládač balance. V první poloze funguje balance mezi basovou sekcí a pravou částí klaviatury, v druhé poloze by teoreticky měla
zůstat hlasitost basy nezměněná. U testovaného nástroje však nastává celkový útlum hlasitosti ještě před reverbem. Knoflík volume funguje jako master a tlumí i reverb. Ve střední poloze regulátoru balance je poměr hlasitostí nezměněný, při vypnuté basové sekci funguje balance opět jako hlasitost před reverbem. Zadní panel je osazen konektorem DIN (volume pedál), standardním jackem (výstup) a dvěma konektory DIN (výstup pro magnetofon a vstup pro gramofon) s příslušnými grafickými symboly, nahlodanými zubem času. Do skříně je zezadu přišroubovaná zásuvka pro externí reproduktor a síťový kabel, v obou případech zn. Tesla a v nepříliš spolehlivém provedení.
Klávesnice a osazení tranzistory
Na rozdíl od starších typů těchto varhan, kde byla konstrukce kláves poměrně křehká a docházelo k jejich ulomení, je u tranzistorové verze klaviatura odolnější. Klávesy mají sice poměrně hluboký ponor, ale naštěstí i zaoblené hrany, takže nehrozí poranění při hře glissand (sám jsem na jednom vystoupení dal improvizaci, při které se mi klávesnice varhan Korg zbarvila do ruda, přiléhavý název First Blood). Jdou poměrně ztuha a při hře vydávají hlasité klapání. Hra na tuto klávesnici obnáší citelný výdej energie, což je podle mého názoru plus. V každém případě se pomocí kláves jenom spínají kontakty, respektive několik kontaktů najednou. Jak je vidět na fotografiích, elektronické varhany nikdy nepatřily mezi jednoduché nástroje. Nejdůležitější částí varhan jsou desky s generátory a děliči tónů. Nástroj je osazen 144 tranzistory BF 195, pro každý ze dvanácti tónů po dvanácti kusech. Základní tóny lze naladit pomocí šroubováku změnou indukčnosti cívek s feritovým jádrem. Desky s generátory jsou přístupné po odšroubování horního krytu a dvou podstavců. Vnitřek připomíná spíš malou telefonní ústřednu než hudební nástroj. Pružinový reverb má poctivou konstrukci a je umístěný za klávesnicí. Zbytek prostoru zabírá síťový zdroj a elektronika vestavěného zesilovače. Jeho zvuk je vynikající. Kolegy z branže bude asi zajímat, že se jedná o typ AKW 216 A s výkonem 50 W do zátěže 15 , původně určený pro rozhlasové monitory R12 (ARS 641), vyráběné v Tesle Valašské Meziříčí.
Zvukové vlastnosti
Zvuk varhan Philicorda je příjemně čistý a barevný, především díky filtrům, ovládaným přepínači na předním panelu. Velkým přínosem je vestavěný klasický pružinový dozvuk a opravdu vynikající vibrato s plynulou regulací intenzity. Frekvence vibrata je nastavená pevně. Ani při největším soustředění není slyšet žádný click, tak typický například pro varhany Hammond. Což je podle mého názoru jediné mínus, trochu nečistoty ve zvuku by u tak starého nástroje nebylo na škodu. Jejich předností je dokonalý retro zvuk ve stylu 60. let, který v současné době nemá konkurenci, jelikož podobné nástroje se už dávno nevyrábějí. Zvuk varhan Philicorda je někdy přirovnáván k modelům Vox Jaguar nebo Farfisa Compact, což je docela výstižné. Dovedu si představit, jak skvěle by na ně zněly písně The Doors nebo psychedelické plochy, ale i české beatové písničky z konce 60. let. Neodolatelnou nostalgii vyvolává už jen jediný tón, náhodně zahraný na klávesnici. Tudy vede cesta ze současné zvukově uniformní a nudné nadprodukce. A cena? Tyto varhany jsou u nás raritou, určitě se vyplatí investovat do nich několik tisícovek. Potíže mohou nastat při shánění náhradních doutnavek do první verze, bez problémů však nejsou ani nové digitální nástroje. Dobrý zvuk za nějaké to trápení určitě stojí.
MIKULÁŠ ČIMBURA (FÉCAMP)
Jak se ti hrálo na tranzistorové varhany Philips Philicorda, kterým sám říkáš "Voxy"? Prozradím na tebe, že vlastníš starší model s elektronkami.
Přijde mi, že ty moje mají ještě trošku řvavější zvuk, ale tyhle zní taky skvěle.
A když je srovnáš s jinými nástroji, na které jsi měl možnost hrát?
Philipsy jsou hodně sólové, mají specifický tón. Nemyslím si, že by byly vhodné jako jediný nástroj do kapely. Univerzální nejsou, spíš bych je využil v nějaké brutální části skladby, v nějakém nářezu...
Pro jaký styl hudby se ti zdají tyhle varhany vhodné?
Pro bigbeat, tam bych je použil každopádně. V muzice padesátých, šedesátých až sedmdesátých let. Pokud by se doplnily nějakým basovějším nástrojem, tak najdou uplatnění i v blues. Basová část mi připadá dost omezená, musel bych se na ni naučit hrát.
Jak se ti líbí vestavěný pružinový reverb?
Ten se mi líbí moc. Když se pustí, tak má zvuk koule (smích). Líbí se mi i vibrato, je to klasika. Zkoušel jsem ho i u svého Philipse a dělá nádherné věci.
A jak se ti hraje na jejich klávesnici?
No, ta už je o něčem jiném... Je to ale věc zvyku. Na každou klávesnici se dá zvyknout, u mě je potíž v tom, že jsem teď dlouho cvičil na fender piano a hammondky. Tahle klávesnice není vyvážená, ale hrát se na to musí! Podobnou mám na moogu.
Co bys řekl závěrem?
Starý nástroj - krásný nástroj, krásný zvuk!
