Peavey PVXp 12 DSP - aktivní PA satelit

Mojmír Mohapl, 7. 3. 2021

Přišla mi domů další docela zdařilá variace na téma aktivní dvoupásmové reprobedny vybavené výjimečně ne spínanými zesilovači, ale klasickými analogovými, tedy hrajícími ve třídě B nebo AB. I přes známé výhody spínaných zesilovačů šli tentokrát konstruktéři klasickou cestou a asi věděli proč.

Zesilovače třídy D pracující v pulsním režimu podobně jako spínané napájecí zdroje nejsou vždycky ideální. Takže tahle nectnost v tomto případě zcela odpadá - zesilovače jsou u Peavey PVXp 12 DSP analogové, tedy bez pulzní šířkové modulace a bez s ní spojeného rušení. Ke svorkám

reproduktorů se sice nedostanete (viz rámeček), ale tady na dlouhých či středních vlnách opravdu nic nechrastí. Zvýšená potřeba chlazení je tu vyřešena nuceným oběhem vzduchu přes malý větráček.

Popis vnější

Než začnu obdivovat lepé tvary, zkusím trochu dekódovat typové označení. Dvanáctka v názvu nejspíš značí průměr koše reproduktoru nižšího pásma v palcích a ve zkratce DSP bych bez nároku na přiznání geniality čekal digitální signálový procesor. Takže základní charakteristiku máme. Firma navíc inzeruje algoritmy, jimiž její DSP upravuje signál, jako A.D.S.P. čili advanced digital signal processing, čímž má býti všeobecně sděleno, že to není žádné ořezávátko.

Reprobedna má přibližně tvar nepravidelného pětibokého hranolu, aby mohla hrát ve svislé poloze jako PA satelit, a stejně tak i vleže na boku jako pódiový monitor. Narozdíl od jiných podobných jsou stěny tohoto hranolu chytře nesouměrné. Ostatně stát či ležet může bedna celkem v pohodě na kterékoliv stěně, kromě té přední trochu zaoblené a opatřené krycí mřížkou před reproduktory. Na ní by to asi nedávalo smysl. Dokonce i ovládací prvky a samice konektorů jsou v zadní stěně zapuštěné tak, aby se při položení bedny na záda na rovnou plochu knoflíky neulámaly. S hraním v této poloze ale taky nevím, protože by nejspíš vadily čouhající zapojené konektory.

Manipulaci s přístrojem usnadní tři pevná, nehrkající, poctivá, nevyčnívající, plastová ucha nahoře a vzadu na bocích. Na horní a dolní stěně ještě najdete po šesti upevňovacích konzolích se závity zakrytými plastovými krytkami. Čtvero závitů je M8, dva jsou M10. Na spodní stěně jsou závity M8 vystouplé a bez krytek. Další čtveřice zakrytkovaných M8 ve shodném plošném rozložení je na jedné z bočních stěn pod madlem. O životnosti plastových krytek si nedělám valné iluze - vyrýpnout je lze, když potřebujete závit pod nimi, asi jen nožem nebo šroubovákem. Nehty ohrozíte hlavně u M8. Ale vsadím boty, že kdo je takto v případě potřeby jednou odstraní, už je tam nikdy nevrátí. Takže plastové krytky na závity jsou tam vlastně víc pro ty, kdo ty konzole nepotřebují. Na spodní stěně je navíc plastová objímka pro upevnění monitoru na nosné tyči pro uspořádání PA typu „květináč“, tedy subwoofer dole, na něm tyč a ve výšce předpokládaných uší pak napíchnutý dvoupásmový satelit.

Zadnímu panelu shora vévodí modrý bodový grafický displej a digitální ovládací kolečko/tlačítko. Pod nimi jsou zprava vstupní či průchodní čtvrtpalcový TRS jack a panelový samec výstupu Thru pro připojení další reprobedny v řetězu. Vedle nich je plynulý analogový regulátor úrovně, symetrický vstup na dvojité samici XLR - jack a dva sloučené asymetrické vstupy na konektorech cinch. Jejich bílo-červené barevné označení i popis L a R jsou fiktivní, protože bedna je monofonní a signály se hnedle sečtou. Pro stereo provoz potřebujete takové bedny aspoň dvě. Na panel se vešla ještě dvě dovnitř zapuštěná tlačítka, ovladatelná nástrojem (úzkým šroubovákem, špičkou propisky nebo jehlou natupo, asi pro eliminaci omylu), první pro volbu citlivosti vstupu s polohami Line a Mic a druhé s volbou „přizemnění“ či „odzemnění“ kostry přístroje (a zemnicího kolíku v zásuvce) od signálové země s polohami Lift a Gnd.

Pod tímto dílem je perforovaný vstup nuceného větrání a firemní logo. Úplně dole je výstup větráku a panelový samec Schuco na síťový napájecí kabel, spolu s přístrojovou pojistkou a vypínačem v jednom plastovém bloku. Úplně dole ještě píšou, že to všecko vymysleli v USA a smontovali v Číně. Těžko si představit, že by to bylo naopak.

Přední panel je překryt vcelku bytelnou kovovou mřížkou a rozdělen je na dva nestejné sektory. Horní část zabírá kónický zvukovod, jenž akusticky zatěžuje membránu výškáče. Dolní část vyplňuje membrána přímo vyzařujícího reproduktoru nižšího pásma (jestli je to střeďák, nebo basák, záleží na tom, jestli použijete subwoofer). Dole v rozích má dva malé bassreflexové rezonátory a na boku vedle reproduktoru pod mřížkou je malá modrá LED dioda indikující zapnutí přístroje.

Funkce

Základní funkcí reprobedny je obvykle to, že hraje. V pořádku. Co lze funkčně testovat, je komformita vstupů s běžnými zdroji signálu a použitelnost vestavěného DSP. Stručného průvodce jeho možnostmi uvádím.

·ModeTahle položka obsahuje 13 různých přednastavení ekvalizérů podle druhu použití. Některá se od sebe příliš neliší, rovný frekvenční průběh je pod nastavením Monitor.

·LocateDalší nastavení ekvalizéru, jež respektuje, jestli je reprosoustava umístěna na zemi, na tyči nebo na zdi. Jak známo, vyzařování reprosoustavy se mění podle toho, jestli hraje do volného prostoru, poloprostoru, z kouta a podobně.

·Treble

·BassJsou položky pro zdůraznění nebo utlumení basů a výšek o plus nebo mínus 6 dB v krocích po jednom. Nikde jsem se ale nedočetl, na jaké frekvenci. Ale nastavení slyšitelně funguje.

·Power SaveBuď On, nebo Off, podle toho, jestli chcete, aby po vypnutí bylo nastavení uloženo a příště vyvoláno.

·Brightness

·ContrastTyhle položky nastavují jas a kontrast displeje, nemají tedy vliv na zvuk.

·System ResetVyvolá výchozí nastavení přístroje.

·System InfoInformuje uživatele, s kým má tu čest.

Při přebuzení přístroje zasvítí přes celý displej nápis Limit, jakože víc už mašina neuhraje a máte zklidnit hormony.

Výstup pro další bednu není prodrátován se vstupem, jak často bývá, ale je vyveden odněkud z elektroniky zesilovačů. Výstup tedy bere i vstupy na cinch a nefunguje na něj regulátor úrovně.

Výhody zesilovačů ve třídě D jsou známé - méně hřejí a s energetickými menšími ztrátami tak převádějí elektrickou energii, jíž jsou bedny napájeny, na elektrický signál zvukově střídavý, a pak pomocí napevno připojených reproduktorů (kteréžto zůstávají pořád analogové, a proto v podstatě stejně účinné) na zvukové vlnění. Ovšem jejich neochotně uváděnou nevýhodou je, že na výstupu spínaných zesilovačů, jak nejspíš víte, i přes jejich často vynikající ostatní vlastnosti, zůstává na výstupu nějaké to vysokofrekvenční napětí na než je vstupní signál kvůli energeticky účinnému zesílení namodulován a nelze jej pak úplně a beze zbytku na výstupu odfiltrovat. Proto taky výrobci velmi neradi uvádějí u déčkových zesilovačů odstup signálu od šumu. Reproduktor sice signál o frekvenci až stovek megahertzů většinou akusticky nevyzáří (a i kdyby, tak jej neuslyšíte), ale občas jeho cívka a vedení zafungují jako feritová vysílací anténa. V tom horším případě proto vedle podobných zařízení, ať už to jsou tyto zesilovače ve třídě D, anebo často třeba spínané napájecí zdroje pro domácí LED osvětlení, si proto neposlechnete běžné rádio s analogovou AM nebo FM modulací. A asi proto taky konstruktéři rádi stavějí levnější spínané zesilovače do aktivních reprobeden, protože se jejich běžný uživatel nedostane k signálu jdoucímu k reproduktorům. A když se uživatel bez šroubováku a bez porušení plomb nedostane ke svorkám repráků, nic na nich nenaměří, a proto k této skutečnosti, ať už je nějaká nebo jiná, neremcá.

Dojmy posluchače

Vstupy přes konektory cinch mi přijdou hodně citlivé a při připojení běžného komerčního zařízení bednu s přehledem přebudíte už v první čtvrtce dráhy potenciometru. Tlačítko Line/Mic na ně nemá vliv. U symetrického vstupu (TRS jack nebo XLR) tlačítko Line/Mic sice vliv má, ale citlivost vstupu je jen o málo nižší (asi o 3 dB). Dokonce i mikrofonní vstup jsem prastarým breptáčkem z Tesly ValMez (AMD 410 N) bednu taky přebudil s potenciometrem někde v první čtvrtině dráhy. Mikrofon slušně hrál i při nastavení přepínače do polohy Line. Pokud si tedy zvyknete, že regulátor hlasitosti musíte držet na hodně krátké oprati, anebo máte zdroje se slabým výstupem, nemusí to při provozu vadit.

Jinak bedna hraje pěkně a ovládání jejího procesoru je přehledné.

Po chvíli ryčné hudby zjistíte, že výkonové tranzistory zesilovačů jsou umístěny pod zadní stěnou někde blízko pod logem Peavey a povinným varováním před všemi nástrahami světa vytištěným pod ním. Pokud s ní tedy budete hrát v létě někde venku, bylo by asi dobře, aby na toto místo nesvítilo slunce a ještě lépe, pokud by bylo nějak v průvanu. Test jsem ale psal v listopadu a praktickou zkušenost s přehříváním tak nemám. Ale v místnosti při běžné teplotě se mi zesilovače přehrát nepodařilo.

Závěrem

Zvuk reprobedny je příjemný odpovídající výkonovým možnostem vestavěných zesilovačů a reproduktorů. Játra trhající basy od ní nečekejte, přestože slušně basuje asi do 100 Hz. Nižší basy by měl umět subwoofer, který by k ní měl být připojen při produkci slušnější hudby. Vyzařovací úhel na výškách nejspíš odpovídá uváděným hodnotám (na středech a basech je samozřejmě širší až všesměrový). Rušení rozhlasového vysílání, a někdy i bezdrátových mikrofonů, což je oblíbenou nectností aktivních beden se zesilovači ve třídě D, v tomto případě opravdu nehrozí. Elegantní neutrální černý vzhled a vějíř různých možností pro upevnění. Pokud se k ní nebudete chovat jako prasata, myslím, že vám v mezích svých výkonových možností může dlouho a dobře sloužit.

Technické údaje:

třída zesilovačů	B
osazení reproduktory	12”“ průměr 305 mm) s cívkou 2 3/8” (Æ 60,3 mm)	výškáč s vrchlíkem 1,4” (průměr 35,56 mm) zatížený exponenciálním zvukovodem RX 14
vyzařovací úhel výškáče	100° vodorovně, 50° svisle
špičkový výkon obou zesilovačů	830 W	630 W (basák) + 200 W (tweeter)
frekvenční rozsah	51 Hz až 20 kHz	do volného prostoru
(v 1 metru od osy)	60 Hz až 20 kHz	v bezodrazové komoře
rezonanční frekvence ozvučnice	62 Hz
dělicí frekvence mezi pásmy	2100 Hz
vstupní impedance	2200 W
odstup signálu od šumu	> 90 dB	při jmenovitém výkonu
vstupní citlivost	480 mV	linkového vstupu
10 mV	mikrofonního vstupu
digitální konverze DSP	48 kHz, 24 bitů
přesnost DSP processingu	64 bitů
závitové konzole	M8 a M10
upevnění na tyči	1 3/8” (Æ 34,9 mm)
hmotnost	19 kg
rozměry	508 x 679 x 464 mm