Palmer FAT 50 H + F212 - kytarový celolampový aparát

Přiznám se, že jméno Palmer je pro mě v kytarových aparaturách novinkou. Poprvé jsem totiž logo této německé firmy zaznamenal jen na krabičce, kterou mi jeden zvukař tvrdohlavě zapojoval mezi zesilovač a reprobox. „Kdepak mikrofon před bednu, tohle je teprv maso,“ nadšeně, avšak zaslouženě obhajoval Palmer Speaker Simulator.

Popis

Fat 50 nic nesimuluje, naopak se pyšní označením „full tube amplification“, takže koncepce je jasná. Vzhled zesilovače a bedny ve mně osobně žádné nadšení nevyvolává. Hlava se vzdáleně obrysově podobá hlavám Mesa/Boogie, což umocňuje přední zkosený ovládací panel doplněný černou kovovou mřížkou. Vizuálně doplnění šedými, plastově působícími knoflíky ovladačů celkový design moc nevylepšuje. Jinak tradičně spoléhá na ověřenou černou koženku s chromovanými ochrannými rohy. Největším problémem na výšku navrženého repoboxu se dvěma svisle umístěnými dvanáctipalcovými reproduktory, jsou jeho atypické rozměry. Vzhledově odpovídá hlavě - stejná koženka, stejné rohy a stejná ochranná mříž se šestihrannými oky. Sestavu naopak vhodně a funkčně doplňuje dodávaný bytelný nožní ovladač se čtyřmi robustními přepínači s ledkovou indikací aktivního stavu u každého z nich. Kabel k footswitchi a síťový k hlavě nechybí, ten pro připojení k reproboxu jsem v balení neobjevil.

Konstrukce

už je zajímavější. Zesilovač je navržen jako dvoukanálový s lampovým padesátiwattovým „koncákem“ se dvěma elektronkami 5881/6L6GC a čtyřmi ECC83/12AX7 v předzesilovači. Pro oba kanály jsou společné korekce Bass, Middle a Treble, ovládání výsledné hlasitosti Master a pružinového dozvuku Reverb. Na předním panelu jsou v blízkosti každého kanálu umístěny páčkové přepínače, ten u kanálu Clean pro zvýšení ostrosti tónu Bright/Normal, u zkresleného kanálu Drive je to přepínač pro zvýšení míry zkreslení High Gain/Low Gain, ale pozor, i tyto fungují pro oba kanály společně. Poslední páčkový přepínač slouží k manuální volbě kanálu, pokud se musíte obejít bez nožního přepínače. Ten umožňuje, kromě suplování zmíněného přepínače High Gain/Low Gain u zkresleného kanálu, dálkové přepnutí samotných kanálů Clean/Drive, volbu aktivace nastaveného potenciometru Reverb a ještě čtvrtou, z předního panelu ne zcela zřejmou, ale o to víc užitečnou funkci, totiž volbu skokové výsledné hlasitosti plynule nastavitelné potenciometrem na zadním panelu zesilovače. Na stejném místě kromě běžných připojovacích prvků najdete sérioparalelní efektovou smyčku, opět s potenciometrem pro přimíchání efektovaného signálu či jeho plný průchod.

U podobných testů bývá konstrukce reproboxu celkem nudným opakujícím se popisem použitých reproduktorů, v případě F212 je situace zajímavější o fakt, že každý je jiného typu - Eminence Delta (horní) a Eminence Governor (spodní) -, a společného, snad kromě osmiohmové impedance a dvanáctipalcového průměru, nemají takřka nic. Je zajímavé sledovat jejich tak rozdílné charakteristiky, přičemž zvukový vjem ani zdaleka není tak rozdílný. V souvislosti s nejčastěji udávaným parametrem výkonu je snad vhodné připomenout si rozdíly mezi lineární a, tuším, exponenciální křivkou, a pak už nepřekvapí, že Delta má udávaný výkon 400 W, avšak při citlivosti 98 dB, zatímco Governor s výkonem 75 W citlivost 102 dB! Že se výrazně liší i rozměry cívek, rezonanční frekvencí, nebo objemovými nároky, a přesto je konstruktéři firmy Palmer umístili do společné bedny, svědčí na jedné straně o jisté neokázalosti, na straně druhé jisté přesvědčivosti, že vědí, proč tak činí.

Zvuk

Čistý kanál - velmi dynamický, průrazný zvuk, s potenciometrem Clean Volume na devíti hodinách je dostatečně čistý i s aktivními snímači na kytaře naplno. Výborné pevné basy, průrazné středy, nenásilné výšky, které se páčkovým přepínačem Bight/Normal opravdu jen neagresivně zvýrazní. Korekce jsou vhodně posazené, účinné, dostatečná výkonová rezerva je při Master na devíti hodinách zřejmá. Přepínačem High Gain/Low Gain se dá na dálku i footswitchem skokově zvýšit míra zkreslení, což se však ve výsledku projeví poklesem výsledné hlasitosti. To trochu znehodnocuje možnost dálkového ovládání této jinak velmi použitelné funkce. Do té doby čistý tón dostává lehce zabarvený bluesový charakter s velmi pěknou reakcí na dynamický způsob hraní. Nenápadný hall je dobře využitelný jen v první třetině dráhy ovladače Reverb, ve vyšších nastaveních podle mého názoru už příliš rozmazává jinak velmi konkrétní zvuk.

Zkreslený zvuk - nabízí širokou škálu jakostních zkreslených zvuků, které se dají vyrovnat nezávislou hlasitostí pro použitelné kombinace s čistým zvukem. Ať už se jedná o lehce nakreslený či plně nabroušený kytarový tón. Volba rozsahu a umístění společných korekcí se blahodárně projevuje především u zkresleného kanálu, kdy například výšky, u čistého kanálu trochu nenápadné, jsou zde pěkně plné a neroztřepané. Navíc se dají kromě již zmíněného přepínače Bright/Normal vhodně ovlivnit i ovladačem Drive Presence. Při Drive na maximu je zvuk stále srozumitelný, zesilovač výborně dynamicky a rychle odpovídá jak v sólech, tak v zatěžkaných hutných doprovodech. Jedná se o klasicky pojatý zkreslený zvuk a určitý krok směrem k high-gainovým kytarovým zvukům může do velmi sympatické míry představovat přepínač High Gain/Low Gain. Jeho možnost dálkové aktivace nožním spínačem je však, podobně jako u čistého kanálu, lehce problematická. Zvýšení gainu a tím limitace předzesilovacích elektronek způsobuje nijak nevykompenzovaný pokles signálu do koncového stupně, a tak hlasitostně vyrovnaný zvuk dosáhneme až kompresí koncového stupně, ovšem vykoupeným, i na padesát lampových wattů, poměrně značnou hlasitostí.

Pružinový reverb se obyčejně snadno „proflákne“ poklepem, nakloněním či posunutím komba nebo zesilovače. FAT 50 úspěšně odolal podobným pokusům a až bližší pohled do manuálu tak překvapivě odhalil, že zde použitý reverb skutečně není digitální.