Paco Castillo, model 202 - španělská kytara

Španělská kytara Paco Castillo model 202

Přiznám se, že o kytarách Paco Castillo jsem se dozvěděl až po obdržení krabice a vybalení obsahu. Vykoukla na mne překrásná španělka v klasickém provedení. Všechny koncertní klasické kytary vypadají tak trochu podobně, takže toho, kdo na ně hraje, zajímá především jedna disciplína, a tou je zvuková kvalita. V nadprodukci asijských výrobků, které mají leckdy španělské názvy a se tak i tváří, však zde máme co do činění s opravdovou kytarou z Pyrenejského poloostrova.

Trochu historie

Paco Castillo je obchodní značka rodinné firmy Julia, kterou založil Jaime Julia Abad, hlavní konstruktér a manažer známé manufaktury Alhambra S. L.. Pracoval tam od roku 1973 až do května 2009. Z firmy Alhambra učinil světoznámou firmu na výrobu kytar s vysokou kvalitou a vynikajícím zvukem. Na úspěchu se podílel i další člen rodiny, Luis Julia, inženýr, který měl „na svědomí“ vývoj a nová technická řešení ve výrobě. Navrhl od roku 2002 mnoho nových modelů a také zavedl numericky řízené stroje, používané k výrobě. Stal se i hlavním programátorem.

Pozdější neshody s členy představenstva však ukončily spolupráci rodiny Julia s Alhambrou a nastalo založení firmy rodinné. Kytary Paco Castillo vznikají ve Valencii, kde je mnoho dalších výrobců, kromě Madridu asi největší koncentrace a bohatý historický odkaz valencijské stavitelské školy. Jen namátkou jmenujme manufaktury Raimundo, Aparicio, Sánchiz, Estéve, Hernandez, Prudencio Saez atd.

Popis

Našel jsem internetové stránky Paco Castillo a zjistil, že v základní nabídce je šest modelů kytar klasických, tři flamenco, pět s cutawayem neboli výkrojem a osazených elektronikou, dva modely menších velikostí a čtyři modely bandur. Všechny nástroje jsou vyráběny z ušlechtilých materiálů a je zde zřejmě zúročena čtyřicetiletá zkušenost v řízení velké manufaktury Alhambra.

Testovaná kytara patří k levnějším v produkci, a pokud to vezmeme od začátku, tak je druhá v řadě. Tomu odpovídají i použitá dřeva. Ozvučná deska je z kanadského červeného cedru z masivu. Luby a dno vykazují šetření a je zde použit laminovaný africký mahagon sapele. Krk masivní africký mahagon s lepenou hlavou a hmatník indický palisandr s devatenácti úzkými pražci. Tedy vcelku konstrukční klasika. Na kobylku je použit typický tmavý palisandr a má pěknou javorovou výložku. Sedlo kobylky je z neznámého materiálu, pravděpodobně umělá kost. Rozeta kolem ozvučného otvoru je skládaná z dřevěných kostiček a hezky vybarvená. U levného modelu hodnotím jako plus a svědčí to o poctivém přístupu výrobce. Lemování kolem ozvučné desky je jednoduchou červenou výložkou. Luby mají tenkou přírodní dřevěnou lemovku a působí velmi filigránsky. Rovněž i výložka na spodní desce. Hlavici kryje plátek palisandrového dřeva a poniklované mechaniky pracují jemně a bezchybně. Celý nástroj je kryt lesklým lakem, pravděpodobně polyuretanem. Značka nylonových strun nebyla uvedena.

Konstrukce

Cedrová ozvučná deska skrývá vespod pod kobylkou tři tenká smrková žebra do vějíře a na konci dvě do tvaru V. U levného modelu se opět šetřilo a ze zkušenosti vím, že špičkové modely mají žeber až sedm, nejčastěji pět. Je to pochopitelné a právě tato žebra a jejich uspořádání mají největší podíl na výsledné zvukové kvalitě a tvorbě alikvotních tónů, tedy i barvě tónu. Je zde tedy prostor k manévrování a rezerva pro vyšší řady, včetně ceny. Olubení je klasické a pevné. U vyšších řad je tvořeno z nařezaných pásků a na mistrovské kytary stavitelé používají jednotlivé špalíčky, které dolaďují rezonanci ozvučnice. Spodní deska je zpevněna třemi mahagonovými, poměrně tenkými žebry. Spojení krku s tělem je tzv. španělskou patkou opět ze dřeva mahagonového. Celé zpracování nese známky pečlivosti a dobré řemeslné práce.

Zvuk

Teď se samozřejmě dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu a zde se trochu zastavím. Opravdu jsem odhadem podle použitých materiálů nečekal, že budu tak trochu šokován. Při prvním akordu jsem zakroutil hlavou a tak trochu nevěřil, že je to ten typ, co je na nálepce uvnitř uveden. Moje uši, kdy hraju na koncertní kytary přes čtyřicet let, se zdráhaly slyšet to, co z nástroje vylezlo. Plný, bohatý harmonický tón s ohromným sustainem. U kytar levnější produkce jsem si již zvykl na to, že výrobci umějí po počítačovém modelování dostat z nástroje silné basy a celkovou dynamiku. Ovšem největší bolestí, a to nejen u levných kytar, jsou plné znělé výšky. Tady Paco Castillo opravdu zazářil. U kytary kolem sedmi tisíc jsem se s tím ještě nesetkal a nevím, jestli je to „nepovedená“ kytara, která tak trochu utekla z výroby, nebo vyšší typy vyprodukují to, po čem muzikanti u klasických kytar tolik touží... Určitě by stálo za to vyzkoušet nejvyšší z řady, model 205.

Nezapomínejme, že se pohybujeme na spodní hranici s tělem z mahagonové překližky a top výrobky používají masivní palisandr s mnohem větší pečlivostí zpracování a trochu odlišnou konstrukcí.

Závěr

Kytara mne opravdu překvapila svou zvukovou kvalitou, dobrým designem, za který by se nemusely stydět ani kytary mnohem a mnohem dražší, precizním zpracováním na danou třídu, perfektním laděním a především dlouhým a barevným sustainem, který velmi usnadňuje hru ve vyšších polohách, kde je již zvuk nástroje vlivem zkrácených strun mnohem kratší a tupý. Tady kytara exceluje. Samozřejmě, že středová zvuková barevnost není tak měkká a basy nejsou tak sametové jako u mistrovských nástrojů, ale Bach zněl velmi pěkně, španělské skladby měly čistotu a rasguado se neslévalo. Ale největší devizu ukázaly až skladby klasického a romantického charakteru. Za ty peníze se dostane do rukou nadaného žáka velmi dobrá investice a radost ze hry. Chvíli jsem uvažoval, zda si kytaru nenechat jako záložní nástroj k mému mistrovskému od Jana Schneidera. Takový ten cestovní na chalupu, kam se mi nechce tahat ten drahý. Jenže to už bych musel mít doma kytar asi padesát a štosovat je do stropu. Nemůžu kupovat všechno :-) V každém případě je Paco Castillo jako španělka opravdu ze Španělska, a ne z Číny. Nástroj je to velmi povedený, i když na našem trhu dosud neznámý. Je zde cítit něco z tradice, historie a zkušenosti španělských stavitelů kytar, ale také poctivost a rodinná zodpovědnost firmy. Asi nevyrábějí a nevozí do světa kamióny anonymních kytar. Pokud na Paco Castillo někde narazíte, zahrajte si na ni. Mně se moc líbila.

www:

www.guitarraspacocastillo.com