Orla Classical 88 - stage piano určené pro použití v chrámech

Italská firma Orla je známa především výrobou domácích a kostelních varhan. V její nabídce najdeme ale také stage piano, které je určeno speciálně pro použití v chrámovém prostředí. Jak si s tímto zajímavým zadáním firma poradila, zkusíme zodpovědět v tomto testu.

Koncepce nástroje

Výrobce označuje tento nástroj jako „church piano“, což vypadá na první pohled jako paradox. Klavír není typickým chrámovým nástrojem, nicméně v nouzi může docela dobře zastoupit varhany, které k chrámům sice neodmyslitelně patří, ale jsou drahé a řada chrámů si je nemůže finančně dovolit. Někdy by také bylo potřeba varhany poměrně snadno někam přenést. V těchto situacích by se jako ideální řešení mohlo zdát něco mezi (stage) pianem a varhanami - klavír je levnější a přenosnější, varhany zase mají mnohem větší zvukové možnosti a navíc jsou v tomto prostředí nástrojem tradičním. Firma Orla vsadila na kombinaci „toho nejlepšího“ z obou těchto nástrojů - a myslím, že se jí to podařilo celkem úspěšně, byť ne stoprocentně. Základní rozpor je především v tom, že oba tyto nástroje mají odlišné zadání - co se týče ovládání, zvuku, klaviatury (pocitu ze hry), způsobu použití apod. Tím, že se dodrží charakteristika jednoho nástroje, naruší se zároveň charakteristika druhého. Tento nástroj tedy rozhodně není pro puritány klavíru a varhan. Nicméně pro ty, kteří hledají kompromis typu "potřebuji většinou varhanní zvuky, ale občas i piáno a/nebo něco jiného", může fungovat výborně.

Nástroj vypadá na první pohled jako běžné stage piano, ale podrobnější pohled naznačí, že jeho filozofie je poněkud odlišná. To hned poznáme i po zapnutí nástroje - jako výchozí se nám nabídne zvuk varhan. Základem jsou dvě sekce zvuků - varhanní a orchestrální. Každá z nich má deset předvoleb na panelu napevno daných, plus dvě dle výběru interpreta. To je dostatečný základ pro většinu herních situací s tímto nástrojem předpokládaných. Pro varhanní zvuky bylo vybrány předvolby s typickými registracemi podle potřeby (dynamika pp, p, mf, f, ff, tutti, full organ) a některé specifické rejstříky (Vox Celeste, Flute Celeste), což je ekvivalent podobných předvoleb na klasických varhanách, takže varhaník může na první pohled poznat, o co jde. V orchestrální sekci je pak možno zvolit další typické zvuky, například akustické nebo elektrické piano, kytaru, smyčce apod. Nástroj má zvuků mnohem více - ještě dalších 485. Najdeme tu klasickou General MIDI sadu a navíc její zvukové varianty podle standardu Orla XM (podobné XG standardu Yamaha). Ty jsou tu především pro přehrávání souborů Standard MIDI File, které mohou sloužit jako elegantní doprovod nebo pomůcka na cvičení. Na tyto zvuky je možno dostat se přes dvě předvolby Player Choice, dva vybrané zvuky lze pak uložit do paměti. Pokud chcete takto rychle volit několik jiných zvuků než ze standardní nabídky orchestrálních, není to ideální řešení a budete se muset smířit se dvěma - ale tato situace jistě nebude pro tento nástroj typická. Celkový zvuk dotváří efekty chorus a reverb.

Je možné použít i kombinaci dvou zvuků jako vrstvy (Right 1/Right 2) nebo split (Left/Bass). Při volbě Left nástroj automaticky vybere zvuk do levé části klaviatury (např. smyčce pro akustický klavír), ale dá se změnit. Hlasitostní poměr zvuků můžeme také měnit, ale pouze skrze menu a v předvolených hodnotách odstupňovaných 1-4. Hodnoty tedy spíše nahrubo, evidentně se nepočítá s tím, že by se to používalo moc sofistikovaně. Kombinace se pak dají uložit jako tzv. Overall Preset, kterých je tu dvacet čtyři. Na první pohled ale nepoznáme, že kombinace ukládá i obě volby Player Choice, takže je kombinací vlastně čtyřicet osm. Tato struktura mi nepřipadá moc přehledná a lze se v ní snadno ztratit, i když naštěstí ukládání většího množství vlastních kombinací nebudou zřejmě předpokládaní uživatelé tohoto nástroje dělat často. Dále je možno zvolit běžné parametry jako transpozice, dělicí bod klaviatury, ladění apod. Najdeme tu i metronom s nastavitelnými základními typy metra.

Další funkcí nástroje je šesnáctistopý sekvencer, který však firma správněji označuje jako Recorder, protože neumožňuje jakékoli úpravy již nahraných dat. Nahrává se na připojený USB disk. Je to tedy spíše jen doplněk pro přehrávání SMF souborů z USB disku.

Design

Nástroj působí příjemně, kombinace černé barvy a zlatostříbrného pruhu s černými tlačítky působí velmi vkusně. Uspořádaní ovládacích prvků je vcelku logické. Displej není z největších, ale na potřeby nástroje stačí. Výborným nápadem je tahový potenciometr Brightness umístěný nad Master Volume, umožňující jednoduchou změnu zvukové barvy na ostřejší či tlumenější.

Vstup pro USB disk je elegantně umístěn zepředu vedle klaviatury. Na zadním panelu najdeme vstupy pro pedály (sustain pedál nebo firemní klavírní trojpedál), stereo audio vstup a výstup, dva sluchátkové výstupy, USB/MIDI konektor pro přímé propojení s počítačem, klasické MIDI trio In/Out/Thru a konektor pro externí adaptér. I s jeho použitím je však nástroj poměrně těžký (28 kg), i když se zřejmě sází na to, že se zas tak často stěhovat nebude. Klasický „eurokabel“ na napájení by snad působil elegantněji v chrámovém prostředí, kde je vhodný střídmý design a co nejmenší množství kabelů a krabiček na podlaze.

Klaviatura

Zde je cítit rozpor mezi klavírem a varhanami asi nejvíce. Klaviatura má klavírní kladívkovou mechaniku, což varhaníky zřejmě moc nepotěší, i když je to asi lepší než „bláto“ keyboardů a „synťáků“. Nutno však říci, že ani z hlediska klavíristy není klaviatura z nejkvalitnějších - klávesy mají tendenci pohybovat se do stran a reakce na úhoz není moc dobrá, působí trochu hluše, což je cítit zejména ve spodních polohách. Dají se nastavit tři křivky úhozu (kde nastavení Hard je opravdu velmi tvrdé), vcelku logická (pro varhaníky) je možnost vypnout úhozovou citlivost úplně. Pocitově mám dojem, že pokus vytvořit jakousi hybridní klaviaturu někde mezi klavírem a varhanami moc nevyšel. I když je samozřejmě možné si na ni zvyknout, označil bych ji za nejslabší článek nástroje.

Zvuk

Jednoznačně nejlepší jsou varhanní zvuky. Je vidět, že Orla má v této oblasti tradici a ví, co dělá. U ostatních zvuků je to však znatelně slabší. Klavírní zvuk neurazí, ale ani ničím nenadchne. Pro „svátečního“ klavíristu (tj. spíše varhaníka) to může být docela snesitelné, ale při jakémkoli pomyšlení na srovnání se stage piany konkurence tento nástroj velmi zaostává. Smyčce a další orchestrální zvuky jsou spíše na úrovni keyboardu, což nevylučuje jejich použitelnost, ale pouze ve velmi omezeném rozsahu. Poněkud nepříjemná je reakce zvuků na sustain pedál, který působí tak, že se zvuk jaksi podivně a nepřirozeně vytratí. Kvalita efektů (reverb, chorus) je průměrná - poslouží, ale nenadchnou. Nejlépe by nástroj zřejmě zněl v prostředí s dobrým přirozeným dozvukem, což jen podtrhuje důležitost varhanních zvuků při použití v chrámu. Interní ozvučení dvakrát patnáct wattů je celkem obstojné, i když externí zesílení nástroji samozřejmě jen prospěje.

Závěrem

Orla Classical 88 je zajímavý nástroj, který má ve svém základním pojetí „stage piano do chrámu“ rozhodně co říci, a je jasně čitelné, na jakou cílovou skupinu uživatelů se firma zaměřuje. Jako levnější alternativu varhan i klavíru, který umí i něco trochu víc, ho lze do prostředí chrámů a modliteben doporučit. Pro ty, kteří by v něm hledali alternativu „normálního“ stage piana, může mít spíše nevýhody - vyšší váhu, méně kvalitní klaviaturu i zvuky nástrojů, které by tito uživatelé potřebovali zřejmě nejvíce.