S analogovými emulátory (bývají označovány i jako virtuální analogy, já bych se ale přimlouval, aby se tenhle název rezervoval pro jejich softwarové sourozence) se v poslední době roztrhl pytel. Nevím, jestli to má na svědomí rostoucí poptávka nebo únava velkých výrobců klávesových nástrojů, kterým už delší dobu nezbývá než svá monstra kosmeticky vylepšovat, ačkoliv už skoro není o co, kam a o čem.
Svůj díl nese určitě i skutečnost, že takový emulátor je poměrně jednoduchá a koncepčně dávno vyřešená záležitost. Tedy velká příležitost pro relativně malé firmy ochotné a schopné experimentovat. Dávno totiž nejde o pouhou napodobeninu analogových syntetizérů, výrobci se navzájem trumfují v přidaných nástavbách, těžících různým dílem ze všech vymožeností, které vývoj syntetizérů v digitálním období postupně přinesl. Výsledkem jsou tedy hybridní nástroje, lišící se mnohdy od velkých rom-playerů pouze tím, že místo rozsáhlé banky vzorků pracují jejich generátory jenom s několika jednoduchými vlnovými průběhy. Kromě toho je tu také nápadná snaha restaurovat rozsáhlé modulační schopnosti, které v analogových nástrojích představoval každý z mnoha či nemnoha potenciometrů a přepínačů, umístěných na jejich ovládacích panelech.
Tahle chvályhodná snaha je zřejmá i při prvním letmém pohledu na ovládací prvky "performance syntetizeru" K-Station od firmy Novation.
Je to klávesový nástroj s krátkou dvouoktávovou klávesnicí, takže je velmi malý a lehký. Vlevo vedle klávesnice jsou kolečka pro ohýbání tónu a modulaci, na horním panelu, jehož plocha je přibližně stejně velká jako klávesnice, jsou umístěny ovládací potenciometry a tlačítka s centrálně umístěným LED displejem (jeden řádek se šestnácti alfanumerickými a pseudografickými znaky).
Základní ovládací prvky jsou charakteristicky roztříděny podle architektonických "modulů".
V oddíle Oscilators najdeme dva ladicí potenciometry (+/- 12 půltónů s přepínáním do čtyř oktáv a +/- 50 centů pro jemné rozladění), jeden potenciometr pro PWM (modulace šířky pulsu), další dva ovládají účinnost vibrata (LFO1) a obálky ladění (pitch envelope) a jeden je vyhrazen pro délku portamenta. Portamento má jedno nastavení pro všechny tři oscilátory, nastavení ostatních prvků se vztahuje vždy na oscilátor, právě zvolený přepínacím tlačítkem. Další tlačítko přepíná základní oktávu, třetí volí vlnový průběh a čtvrté - hleďme - adresuje PW modulaci.
V oddíle Mixer najdeme tři potenciometry pro hlasitost jednotlivých oscilátorů, čtvrtý potenciometr spojený s přepínačem ovládá úroveň tří přídavných zvukových zdrojů (generátor šumu, kruhový modulátor, externí audio).
Sekce Filter obsahuje pět potenciometrů: cutoff, resonance, účinnost modulační obálky, LFO2 a keyboard tracking.
Sekce LFO ovládá rychlost oscilací a zpoždění nástupu (delay). Prvky se vztahují vždy ke zvolenému ze dvou LFO. Také pro LFO je tu nabídka čtyř vlnových průběhů.
Poslední "klasická" sekce je určena pro dvě obálky ADSR: modulační (adresovaná na ladění oscilátorů a filtru) a amplitudovou pro průběh hlasitosti (ta je pro větší názornost regulována potenciometry tahovými místo otočných).
Ve spodní řadě panelu jsou hned vlevo vedle displeje dvě tlačítka pro přepínání programů nebo editačních stránek, vedle nich je ovládání efektové jednotky (volba a úroveň efektu), arpeggiátoru (vypínač a tempo) a úplně vlevo pak celková hlasitost nástroje a přepínače pro základní transpozici klávesnice (celkem v rozsahu devíti oktáv).
Vpravo od displeje je potenciometr pro přepínání programu nebo zadávání editačních dat a skupina 12 vícefunkčních tlačítek (provozní režimy Program a Menu, 10 numerických s volbou čísla programu nebo editační oblasti, Compare a Write).
Na zadním panelu se nachází trojice konektorů MIDI In/Out/Thru, stereo jack pro sluchátka, dva mono jacky pro levý a pravý kanál audio výstupu a jeden jack pro vstup externího audio signálu (se softwarově přepínatelnou úrovní linka/mikrofon). A ještě hlavní vypínač a konektor síťového napáječe.
Na trhu je také racková verze A-Station tohoto nástroje, architektonicky i zvukově identická. Je to vlastně jeho původní podoba - klávesová modifikace, kterou se tu zabýváme, totiž vznikla až později. Nabízí osmihlasou polyfonii, výkonný arpeggiator, efekty, 400 uživatelských nastavení, externí audio vstup a stereo výstup. Rack je vysoký 1 HU.
Kdyby šlo o pouhou napodobeninu klasického analogu, byli bychom asi s testem zakrátko hotovi.
Systém K-Station je ovšem podstatně rozsáhlejší, a tak se teď můžeme podívat zblízka na jeho detaily, které nástroji tohoto typu teprve vtisknou nějaký ten osobitý punc.
Oscilátory
Tři oscilátory jsou identické, každý z nich má na výběr ze čtyř typů kmitů: sinus, trojúhelník, pila, obdélník. Pro první tři typy však produkují hned dva tóny najednou. Jsou-li oba ve stejné fázi, znějí jako tón jediný. Při vzájemném fázovém posuvu však znějí jako dva oscilátory navzájem více nebo méně rozladěné, což má za následek výrazně hutnější zvuk, "double" sound. Fázový posuv může být lineární (position) - výsledkem je statická změna barvy, může však být i modulovaný, buď obálkou, nebo LFO2, pak se objevují transitorní jevy nebo oscilace připomínající flanging či chorus. Podobně lze měnit i pravoúhlé kmity: statická změna zužuje a rozšiřuje šířku kmitu, tón je tence nazální nebo naopak kulatý, ve střední poloze potenciometru jsou kmity čtvercové. Charakteristická "analogová" modulace šířky kmitu (PWM) vzniká účinkem LFO2, obálka produkuje změny subtilnější a méně obvyklé v závislosti na nastavení segmentů Attack a Decay. Pro vibrato je vyhrazen LFO1.
Všechny uvedené parametry jsou pro každý oscilátor individuální, tři typy fázového/pulsního posuvu je možno navzájem kombinovat, což v součtu znamená jedinečnou variabilitu.
Každý oscilátor má také samostatnou vazbu na rozsah efektu ohýbání tónu (pitch bend). Pouze portamento je pro všechny jednotné.
Zvukový generátor je polyfonní, základní polyfonie je osmihlasá. Nástroj však podle očekávání není multitimbrální. Jsou tu nabízeny dva polyfonní mody: POLY 1 spouští každou opakovaně stisknutou klávesu znovu, což umožňuje "navrstvení" zvuku a jeho postupné zesilování (samozřejmě v závislosti na délce Release amplitudové obálky). POLY 2 při opakovaném stisku využije už znějící tón, chybí tedy onen zvýrazňující efekt, ale také případný negativní vliv na polyfonní kapacitu. Dynamická alokace se řídí obvyklou prioritou poslední stisknuté klávesy.
Generátor má také dva monofonní módy MONO a MONO AG (Auto glide). Liší se vztahem k portamentu: Auto glide spustí portamento jenom při legatové hře, staccato je bez efektu. Od portamenta "fingered", známého z řady syntetizérů, se však odlišuje tím, že portamento v legátu nepotlačí obálky amplitudy a filtru, což sice odpovídá vlastnostem mnoha někdejších analogů, ale přece jen s ohledem na současné požadavky celý efekt mírně komplikuje. K dosažení žádoucího výsledku je třeba editovat nejméně tři jiné parametry. Bylo by užitečnější, kdyby to nástroj udělal automaticky v okamžiku zvolení módu.
Unison čili modus unisono vrství na jednu stisknutou klávesu dva až osm hlasů s možností nastavit vzájemné rozladění. Zvuk přirozeně mohutní, ale ubývá polyfonie.
VCO drift je speciální parametr, který dovoluje náhodné rozlaďování oscilátorů ve stanoveném rozsahu. Simuluje se tím charakteristická nestabilita analogových prapředků.
Portamento může mít lineární nebo exponenciální průběh. Za normálních okolností výška tónu ve zvolené rychlosti klouzavě překlene interval mezi následně spuštěnými klávesami. Parametr Preglide dovoluje začít klouzavý efekt na nižším nebo vyšším tónu, než je ten odpovídající. Je nastavitelný po půltónech až po rozsah +/- jedné oktávy. Portamento je pak přirozeně mnohem výraznější.
Start Phase dovoluje stanovit fixní fázi oscilace v okamžiku každého stisknutí klávesy. Některé typy obálek produkují náhodné fázové jevy, což může působit rušivě. Takhle se dají eliminovat.
Vzájemný vztah tří oscilátorů může být komplikovanější než pouhý prostý mix.
Funkce SYNC synchronizuje vlnové průběhy oscilátorů 1 a 2. Na výstupu je pak nová komplexní vlna s podstatně složitějším průběhem a přesně definovaným harmonickým složením. Barva je značně odlišná od prostého mixu, většinou s ostrým kovovým odstínem.
Ještě lepší možnosti však skýtá frekvenční modulace. Oscilátor 2 slouží jako modulátor a oscilátor 3 je nosičem (carrier). Mezi modulátor a nosič je vložena samostatná amplitudová obálka, kterou lze definovat na vyhrazené editační stránce. Ta umožní výstupní vlnový průběh, za normálních okolností statický, barevně měnit v čase, jako by tu byl přidaný filtr proměnlivého typu. Od poměrů v DX7 se tento vztah liší pouze jednoduchým charakterem AD obálky. Jinak je výsledek obdobný.
Klávesnice K-Station je citlivá na úhoz, míra citlivosti se dá odstupňovat odděleně pro všechny tři obálky. To je další zdroj variability, který u analogových nástrojů nenajdete.
Mixer
Vedle tří základních oscilátorů jsou k výslednému zvuku přidány další tři zdroje: generátor bílého šumu, kruhový modulátor mezi oscilátory 1 a 2 a nakonec i audio z externího vstupu.
Externí audio může být směrováno spolu s ostatními zdroji do filtračního a amplitudového modulu a může sdílet s nimi subtraktivní syntézu i amplitudovou modulaci. Zároveň (nebo výlučně) však může být směrováno do efektové jednotky, která je umístěna až na konci řetězce.
Amplitudová modulace je něco jako zesilovač s proměnlivým průběhem hlasitosti. Pokud není stisknutá žádná klávesa, je zesilovač zavřený, a nepropustí tedy ani externí signál - ten se ozve jenom zároveň s ostatními generátory. Ale chcete-li, aby třeba zvuk připojené kytary procházel filtrem a zesilovačem i v takovém případě, je tu stejná možnost, jakou kdysi nabízely podobně vybavené analogové nástroje: amplitudovou i modulační obálku může odstartovat zvolená vstupní úroveň externího signálu. Tato funkce je zde označována jako Audio Input Trigger.
Filtr
Podle očekávání je definován jako klasická nízkopásmová propust (low pass filter) s frekvencí cutoff 5 Hz - 24 kHz a resonancí, což dohromady zajišťuje subtraktivní syntézu. Má přepínatelnou strmost 12/24 dB, programovatelný keyboard tracking, k jeho modulaci slouží obálka anebo LFO2. Maximální hodnota resonance při 24 dB produkuje vlastní oscilaci.
Parametr Drive umožňuje jeho účinek přebudit směrem k distorzi.
Pozoruhodný je parametr Normalize Q. Ten dovoluje selektivně potlačit hlasitost základního tónu ve prospěch rezonujícího spektra, což do značné míry překonává omezený efekt digitální filtrace (24 dB je na MiniMoog a příbuzné nástroje málo, všechny digitální emulace na tenhle handicap do jisté míry narážejí).
LFO
Z předchozího popisu už je zřejmé, že K-Station používá dva samostatné nízkofrekvenční oscilátory. LFO1 slouží jako vibrato, tedy k modulaci frekvence oscilátorů, LFO2 k ostatním modulacím.
Jinak jsou oba "obvody" identické, kmitají v rozsahu 0 Hz - 1 kHz a umožňují postupný fade in (zpožděný nástup) až do 5 vteřin. Mají na výběr ze čtyř vlnových průběhů: trojúhelník, pila, obdélník a obdélník s náhodnou šířkou kmitů (sample/hold).
Kmitočet v uvedeném rozsahu je volitelný manuálně, nebo synchronizovaný s MIDI clockem (interním i externím) v extrémním rozsahu od 1/32 trioly až po 12 taktů!
Značný počet parametrů je věnován synchronizaci LF kmitů a hudební produkce. Např. Delay může být spuštěn s každou klávesou (Multi) nebo pouze s první stisknutou po pauze (Single). Keysync startuje oscilátor pro každou klávesu zvlášť, jinak oscilátor běží danou rychlostí nezávisle. Lze zvolit i libovolnou startovací fázi kmitu, což lze s výhodou použít zvláště u pomalých rychlostí. Funkce Common To All Voices naopak přesně synchronizuje všech 16 LFO v osmistopé polyfonii, a zabrání tak v určitých rychlostech a intenzitách nepřehledným rytmickým skrumážím.
Obálky
Obě obálky, modulační i amplitudová, jsou jednoduchého typu ADSR (Attack - Decay - Sustain - Release). Mají tedy tři úrovně amplitudy (vstupní a výstupní je nulová, úroveň sustain je 0 - 100%) a tři časové segmenty s lineárním průběhem v rozsazích 0,25 ms - 20 s pro attack a 1 ms - 20 s pro oba další. Zmíněná obálka pro průběh frekvenční modulace se skládá pouze ze segmentů Attack a Decay.
Všechny tři fungují ve dvou režimech: Multi a Single. Režim Multi spustí novou obálku pro každou stisknutou klávesu, Single dokončí obálku od okamžiku první stisknuté klávesy až do uvolnění poslední. Právě tento režim umožní přece jenom nastavit portamento "fingered", znamená také významný rozdíl i pro polyfonní hru.
Arpeggiátor
Jednoduchý, ale dostatečně účinný. Nabízí šest forem arpeggia (nahoru, dolů, 2x nahoru/dolů, v zahraném pořadí a v náhodném pořadí). Jeho rozsah je až po čtyři oktávy. Synchronizuje se s MIDI clockem (i externím) v hodnotách od 1/32 trioly po celý takt, délka noty je programovatelná ve 127 krocích od pouhého kliku až po legato.
Multiefekt
Skládá se ze sedmi samostatných stereo efektů, které mohou být použity zároveň. Všechny jsou velmi dobře editovatelné v podstatných parametrech. Ačkoliv by kvalitativně možná nestačily na "velký" syntetizér s jeho rozsáhlými a různorodými nároky, řekl bych, že pro potřeby analogového zvuku jsou velmi dobře optimalizovány. Řada z nich je modulovatelná v reálném čase i automaticky (LFO, obálky), modulační průběhy mohou být synchronizovány s MIDI clockem. Naprosto zásadním způsobem přispějí k výslednému zvuku.
Jejich nastavení se ukládá do paměti jako nedílná součást jednotlivého programu.
Reverb je nabízen v šesti prostorech rozličných rozměrů a charakteristik. Rafinovaně a vynalézavě je modulovatelný delay. Chorus může vystřídat velmi pěkný phaser. Syrová distorze. Jednopásmový ekvalizér se schopnostmi modulované filtrace. Auto panning. A nakonec i jeden unikát: velmi dobrý 12pásmový vocoder, pro který jsou analogové zvukové barvy jako stvořené.
Globálně
V paměti je od výrobce uloženo 200 programů, celkem je k dispozici 400 míst. Nepříjemnou vadou na kráse je fakt, že jednotlivé programy nemají názvy, na displeji se zobrazují jenom jejich čísla. Při takovém počtu je to přece jenom trochu přes čáru.
Displej je velmi dobře čitelný, což u LE diod nepřekvapuje. Mohl mít alespoň o řádek víc. Na druhou stranu je pravda, že většina parametrů se zobrazí automaticky, jakmile pohnete ovládacím prvkem na panelu, takže toho prohledávání stránek není příliš.
Ocenit je třeba i to, že každý program je možné nastavit na základní hlasitost. Subtraktivní syntéza sebou nese velké rozdíly v intenzitách a takhle se mohou poměrně jednoduše srovnat na jednotnou úroveň.
Novation K-Station je výborně vybaven pro živé hraní. Modulační schopnosti jsou téměř tak rozsáhlé jako u skutečných analogů. Obě kolečka jsou programovatelná a dají se adresovat na velký počet parametrů. Můžete počítat i s tlakovou citlivostí (aftertouch) a dechovým kontrolérem, pokud jejich data dopravíte do nástroje přes MIDI.
Vynikající je i anglicky psaný manuál. Nejenže je přehledný a vyčerpávající, ale obsahuje také teoretické základy subtraktivní syntézy a třeba právě vocoderu.
Jednu kuriozitu jsem si nechal nakonec. Pokud použijete transpozici klávesnice v průběhu hry, chcete-li například přejít do jiné oktávy a v okamžiku přepnutí právě zněl určitý tón, už se ho nezbavíte, alespoň dokud ho neumlčí polyfonní alokace. Když jsem to zjistil, měl jsem napřed dojem, že se někdo zbláznil. Pak jsem ale zjistil, že se toho dá docela efektně využívat. No dobře, aspoň to... Ale nakonec jsem objevil v jednom menu parametr s výmluvným názvem <> KILL. Tak jsem ho v záchvěvu vražedného nutkání přepnul na ON. Samozřejmě že ta šílenost rázem zmizela. Inu, hravá firma, hraví inženýři!
Možná, že někteří pořád ještě čekáte, až vám řeknu něco o tom, jak nástroj vlastně zní. Jo, je to tam. Všechno! Ale to už vás mohlo napadnout během čtení, vážení kolegové. Znáte to: vypadá to jako kachna, kejhá to jako kachna - bude to kachna! A spíš hned celé hejno.
Info:
Novation K-Station je emulátor analogového syntetizéru s přidaným arpeggiátorem a multiefektovou jednotkou. Cena je 28 410 Kč a 22 750 Kč (rack A-Station).
Plus:
velmi dobrý zvuk
vynikající modulační kapacita
vstup pro externí audio
Mínus:
programy na displeji nemají názvy
portamento v mono legátu nepotlačí automaticky obálky
