NI Komplete 4 - kompletní balík softwarových nástrojů, samplerů a efektových procesorů

Nejrůznější virtuální nástroje se těší čím dál větší oblibě - to je známá věc. A firma Native Instruments je v jejich produkci rozhodně na špici.

Tentokrát se mi dostal do ruky produkt Komplete 4, což je velký balík dvanácti nástrojů a efektů - jeden balík, který pokryje téměř veškeré potřeby vašeho domácího či profesionálního studia. Balík je velký, a tak se na něj podíváme po částech.

Obsah

V poměrně veliké a dost těžké krabici najdeme osm DVD, pěkný pořadač na dokumentaci (té je docela dost, proto ta krabice tolik váží) a jako bonus klíčenku Native Instruments. Balík obsahuje následující produkty (které lze samozřejmě zakoupit i jednotlivě, ovšem za výrazně vyšší cenu): Reaktor 4, Absynth 4, Guitar Rig 2, Kontakt 2, Battery 3, Akoustik piano, Eletkrik piano, B4 II, FM8, PRO-53, Vokator a Spektral Delay. Všechny nástroje lze použít jako stand alone, nebo jako DXi, VST nebo RTAS plug-iny - lze je tedy použít v prakticky jakémkoli hudebním programu (pochopitelně jak na PC, tak na Macu - včetně Macu na Intelu).

Instalace

Vzhledem k počtu DVD v balení je na první pohled jasné, že na instalaci si budete muset vyhradit minimálně den, prostě je to hodně dat. Základní instalace se vás vyptá na seznam instalovaných nástrojů, dá vám vybrat, zda je chcete nainstalovat jako VST, DXi či RTAS plug-iny, a dál si už jen chvilku počkáte (tedy chvilku: kávu rozhodně stihnete - i se zákuskem).

Základní instalace (tedy jen s minimem samplů - ty je nutno instalovat samostatně) vám z disku ukousne skoro šest giga. Po instalaci je nutno balík zaregistrovat a aktivovat. To se děje prostřednictvím NI Service Center. Ten vás napřed donutí vytvořit si na webu NI svůj účet a následně software zaregistruje (a dále pak hlídá aktualizace veškerých nástrojů v kompletu). Licenční podmínky umožňují balík provozovat pouze jako komplet (nelze tedy rozinstalovat nástroje na různé PC), a to na maximálně dvou počítačích. U mě aktivace proběhla zcela bez problému - samozřejmě je třeba mít aktivní připojení k internetu. Nu a po aktivaci (případně kontrole aktualizací) se můžete směle pustit do práce.

V dnešním testu se podívám především na "klasické" nástroje.

Akoustik Piano

Tahle opravdová klasika obsahuje "pouze" čtyři zvuky - samply tří skutečných krásných křídel - Steinway D, Bechstein D 280 a Boesendorfer 290 Imperial - a jednoho pianina - Steingraeber 130. Samply jsou opravdu luxusní - vždyť taky jeden nástroj vám na disku zabere kolem dvou gigabytů (a to v "pouze" šestnáctibitové kvalitě - vybrat si totiž můžete i čtyřiadvacetibitové samply). Trošku mínus je, že samply jsou rozházeny po několika discích a instalují se po jednom - tedy ne po jednom samplu, ale po jednom nástroji. Sice to má smysl z hlediska úspory místa na disku, pokud nechcete používat všechny čtyři nástroje, ale zas to jsou desítky minut práce navíc.

Pokud se vám instalace zvuků podaří (což bohužel není tak jednoduché, já jsem to zvládl až na čtvrtý pokus - systém se neustále tvářil, že mu chybí buď samply nebo definice, popřípadě definice halů - vyřešil to až ruční přesun samplů do jiného adresáře), můžete začít zkoušet.

Se zvukem se toho logicky moc dělat nedá - můžete například zvolit, jestli je piáno zavřené či otevřené, jak moc má rezonovat při zmáčknutém pedálu, úroveň hlasitosti hluku klávesy a pedálu a jak citlivě má reagovat na dynamiku. Samozřejmě nechybí ani parametrický ekvalizér a hall. Ten můžete vybírat ze čtyř presetů - Concert Hall, Cathedral, Jazz Club a Recording Studio.

Ze začátku to vypadalo, že čtyři zvuky není zrovna široký výběr. Ovšem skutečnost je jiná - piána jsou tak dobrá, že by stačil možná i jeden. Pokud máte aspoň trochu slušnou klávesnici a zavřete oči, opravdu si budete připadat jak za tím krásným kusem nábytku (mimochodem máte možnost si přepnout zobrazení do plné obrazovky, kde je pak vidět pouze obrázek zvoleného modelu). Ale to těžko popsat - lepší bude, když si poslechnete ukázky na našem CD...

A ještě technická poznámka: Už u tohoto nástroje narazíte, pokud jste se nechali ukolébat HW požadavky. Piáno totiž zabere ve fyzické paměti kolem 260 MB a stejně tolik si vezme ve virtuální. Takže doporučení - pod 1 GB RAM to vůbec nezkoušejte...

Elektrik Piano

Stejně jako akustické piano je i to elektrické naprosto nezbytnou součástí domácího studia. Ne každý ovšem má to štěstí, že mu v pracovně stojí originál Fender (a taky ne každému by se tam vešel), a tak nastupuje Elektrik Piano. Tenhle kousek oplývá zvuky z legendárních pian, a to: Fender Rhodes MK1, Fender Rhodes MK2, Hohner Clavinet E7 a Würlitzer A 200. U každého z nástrojů je pak k dispozici kolem dvacítky jeho zvuků - čistých a efektovaných. Možnosti jejich další editace odpovídají možnostem skutečných nástrojů - takže nejsou téměř žádné. Můžete regulovat výšky a basy, tremolo a reverb. Ale vzhledem k množství presetů mi ani žádné další editační možnosti nechyběly - vybírat je z čeho. Navíc je tu jedna šikovná vychytávka - téměř u všech zvuků je možno vybrat si jeho variantu s originální, střední a malou velikostí samplů - pokud tedy váš počítač nedisponuje dostatkem paměti, můžete oželet malinko kvality (ovšem úbytek kvality jsem neslyšel) a fungujete dál.

Moje subjektivní hodnocení Elektrik Piana - moc fajn - já mám prostě tyhle staroby rád...

B4 II

Totéž, co jsem napsal u elektrického piána, samozřejmě platí dvojnásob o klasických hammondech. Tahle verze virtuálních B4 je ale dokáže důstojně nahradit. Oplývá veškerými možnostmi originálu - máte tedy k dispozici táhla, kterými si se zvukem můžete dělat, co libo. A samozřejmě zase spousty dost dobrých presetů (tedy konkrétně sto dvacet) - pokud je budete chtít projet všechny, vezměte si dovolenou, protože u některých se rozhodně zakousnete a budete si s nimi hrát hezkých pár minut. Pokud by se nedejbože stalo, že by vám pro zkoušení zvuků chyběla inspirace, máte k dispozici tři různé sekvence pro preview. Co se vzhledu a ovládání týče, můžete mít při hraní zobrazen pohled na varhany seshora, pohled pouze na ovládací prvky (tedy bez klávesnice, zato včetně pěkně žhnoucí lampy zesilovače a možnosti volby typu komba) nebo pohled na skutečně detailní nastavení zvuku, které zahrnuje například ovládání rychlosti rotoru pro spodní a horní manuál a nastavení halu.

Myslím že ani tomuhle nástroji v podstatě nemám co vytknout - použitelnost a zpracování na jedničku. Navíc oproti předchozím zmiňovaným zabírá v operační paměti pouze 61 MB...

FM 8

A jsme u další klasiky - tou je nástupce úspěšného synťáku FM7 (jak už název napovídá, měl emulovat Yamahu DX-7 a její FM syntézu). Jenže FM 8 k tomu přidává mimo opravdové hromady presetů (opravdu se mi je nechtělo počítat a v dokumentaci jejich počet není...) také dvanáct nových efektů (jako obzvlášť zajímavý se mi jeví PshycheDelay) a opravdu vychytaný arpeggiator. Pokud si začnete zkoušet zvuky (synťák je mimochodem stoprocentně kompatibilní se zvuky FM7), u mnoha z nich je defaultně arpeggiator zapnutý, což vás u některých zcela jistě uchvátí (jako mě). Možnosti editace arpeggiatoru jsou velmi slušné: lze pustit až šest arpeggií najednou, lze vygenerovat náhodné arpeggio a podobně. Prostě - inspirativní.

Další dost zajímavou novou funkcí je EasyMorph. který vám umožní prostým taháním myši po jakési matici měnit různým způsobem aktuální zvuk. A to samozřejmě i v reálném čase, takže když si pustíte sekvencer a trochu si pohrajete s myší, můžete dosáhnout slušných efektů - samozřejmě použitelných spíše do taneční hudby.

Samozřejmě nechybí možnosti upravené zvuky ukládat, vzhledem k množství presetů je tu i možnost je třídit do skupin a vyhledávat v nich. I tento nástroj shledávám - jak jinak - velmi použitelným.

Dočasný závěr

Původně jsem měl pocit, že se mi recenze tohoto balíku vejde do dvou článků. Ovšem už teď vidím, že se to nepodaří. Takže napříště si necháme ještě nějaký ten synťák a pak se pustíme do složitějších systémů - například Kontakt nebo Absynth. Ale každopádně - prozatím se mi testovaný balíček jeví jako vysloveně užitečný pomocník...

Info:

Native Instrument Komplete 4 je balík softwarových nástrojů, samplerů a efektových procesorů. Doporučená cena je 35 390 Kč.

Technická specifikace obecně:

verze SW: 4

platforma: Win/Mac/Mac Intel

požadavky na HW minimální: MS Win XP, Pentium nebo Athlon 1,4 GHz, 512 MB RAM nebo MAC OS X 10.4, G4 1,4 GHz, 512 MB RAM

požadavky na HW doporučené (mnou): procesor > 2,5 GHz, 2 GB RAM, >50 GB místa na HDD

balík jsem testoval na: Pentium D 2,8 GHz a 1 GB DDR/400 MHz a WinXP SP2

počet presetů: 8500

podpora standardů: Audio Units, VST, RTAS, DXi, Core Audio, ASIO a DirectSound

Akoustik Piano

Plus:

Akoustik Piano

kvalita samplů

výběr nástrojů

Mínus:

instalace

nároky na RAM

Technická specifikace:

typsample player

bitová hloubka16/24 bitů

počet hlasůneomezený

počet presetů4

Elektrik Piano

Plus:

zpracování samplů

u verze 1.5 rychlost loadování

Mínus:

nemožnost editace zvuků

Technická specifikace:

verze SW1, zdarma upgrade na 1.5

typ: simulátor elektrických pian

počet presetů: 4 základní v 89 variacích

počet hlasů: neomezený

B4 II

Plus:

věrnost

možnosti editace

Mínus:

návykovost :-)

Technická specifikace:

typ: simulátor elektrických varhan Hammond

počet presetů: 120

počet hlasů: neomezený

FM 8

Plus:

neomezené možnosti editace zvuků

množství presetů

matrix modulace

arpeggiator

Mínus:

občasné chyby ve vyhledávání zvuků

Technická specifikace:

typ: FM syntezátor

počet presetů: 960

počet hlasů: neomezený