Native Instruments Guitar Rig
Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když prohlásím, že německé společnosti NATIVE INSTRUMENTS se právem daří proměnit každý svůj představený program v úspěch.
Dobře slouží účelu, pro který jsou stvořeny, jsou přátelské k uživateli a většinou obsahují pár inteligentně navržených vychytávek navíc. V tomto případě se ale NI pustili skutečně do ostře sledovaných vod - pustili se do simulace kytarových aparátů, oblasti, v níž probíhá ostrý konkurenční boj, kde jsou nové a ještě převratnější produkty představovány jak na běžícím páse a kde jsou ceny stlačeny až ke dnu. U NI se ovšem dalo čekat, že to vezmou takříkajíc zgruntu, což se jim dle mého názoru podařilo.
Guitar Rig byl a je od svého představení v dubnu tohoto roku předmětem velmi vážného zájmu (o čemž svědčil i stánek NI na letošním Musikmesse) a je třeba říct, že jeho proklamované schopnosti to více než ospravedlňují, posuďte sami - pracuje pod Windows XP i pod Mac OS 10.2.6 a výš, může být používán buď samostatně, nebo jako VST, DXi, RTAS či Audio Units plug-in, obsahuje kvalitně simulované aparáty, desítky efektů, nekonečnou flexibilitu a k tomu dodávaný kontrolér s expression pedálem a čtyřmi libovolně přiřaditelnými tlačítky. I proto jsem kvůli jeho získání pro test podstoupil lítou řež s dalšími zájemci, čehož nelituji ani na vteřinku.
Funkce
Guitar Rig vám zcela bezpečně způsobí mnohá překvapení, z nichž ne všechna jsou nutně provázena obdivnými citoslovci. Mám-li postupovat od prvotního rozbalení krabice, je první na ráně nožní kontrolér - Rig Kontrol zvaný. Ten zaslouží většinou plus - v reálu působí podstatně odolněji než na fotkách a i díky kovovým částem je vcelku hmotný. Zranitelně působí snad pouze expression pedál, který je navíc limitován poměrně omezeným rozsahem. Kromě dodávané 9V baterky je Rig Kontrol možné napájet pomocí AC nebo DC zdroje, s dodávaným napětím v rozmezí 6-18, resp. 7,5-24 V! A jeden takový se najde snad úplně u každého. Kontrol není zapojen přes USB, jak by asi člověk čekal, ale pro svou signalizaci nestandardně využívá nepoužívaný druhý kanál sterea. Obsahuje i preamp, kterým můžeme "přikrmit" signál z kytary, je-li pro zvukovku příliš slabý. Kromě toho už balení obsahuje pouze instalační CD a dva manuály, jeden pro Rig Kontrol, druhý pro program samotný. Instalace je vcelku bezproblémová, je při ní možnost zvolit, které součásti (hlavní program a plug-iny) hodláme nainstalovat. Od prvního spuštění programu je nezbytné se (ideálně online) registrovat pomocí klíče, který počítač generuje na základě hardwarového osazení, z čehož plyne nepříjemná nutnost toto opakovat, pokud do svého mazlíčka radikálněji zasáhnete. V mém případě bylo první aktivitou programu jeho okamžité zhroucení, pokud se mu uživatel zdárně vyhne, čeká ho seznamování se všemožnými funkcemi Guitar Rigu. Pracovní plocha programu je vyvedena v šedomodré barvě a její využití je následující: zcela nahoře jsou k dispozici indikátory síly vstupního a výstupního signálu spolu s ovladačem master volume a indikací přebuzení, těsně pod nimi pak menší okénko s názvem zvoleného presetu, indikátorem zatížení CPU a tlačítky pro spínání metronomu, ladičky a dvou "magnetofonů", určených pro nahrávání čistého/simulovaného zvuku. Ponejvíce se ale budeme pohybovat ve dvou hlavních oknech - levé slouží k editaci presetů, popřípadě k procházení galerie "vybavení", které hodláte importovat do svého "racku". Oním rackem není nic jiného než pravé, hlavní okno. Abychom byli úplně vyčerpávající, zcela vlevo dole se nachází vysvětlující okénko, které vcelku zevrubně informuje o právě navolené funkcí. Nechybí možnost minimalizovat Guitar Rig tak, že zobrazuje pouze indikátory a název presetu. Druhou užitečnou funkcí je možnost minimalizovat pro zvýšení přehlednosti veškeré vybavení v racku.
Presety, simulace a efekty
Ten, kdo se do nabídky simulací a efektů ponoří poprvé, bude zřejmě poněkud zklamán. Samotná simulační část obsahuje totiž pouze tři aparáty plus simulaci reproboxu/mikrofonu, což je ve srovnání s hardwarovou konkurencí nevelké číslo. Aparáty jsou pojmenovány Tang Reverb, Plexi a Gratifier, čili vzory jsou vcelku zřejmé. Jejich zvuk lze bezprostředně ovlivnit pomocí dvou "krabiček" nazvaných Skreamer a Distortion. Díky jasně zelené, resp. oranžové, jsou vzory opět celkem jasné. V sekci mod najdeme šestici modulačních efektů (mj. rotator a oktáver), sekce filter jich nabízí pět (dvě wah a tři EQ), sekce volume obsahuje noise gate, kompresor a volume pedal. Poslední sekce je nazvaná "other" a krom dvou reverbů a delaye obsahuje i veleužitečnou funkci split, díky které lze rozdělit signál na levý a pravý kanál a ty pak efektovat zvlášť (aparáty mají mono výstup, některé efekty stereo, což je možné využít). Zvláštní zmínku si zaslouží simulace reproboxu/mikrofonu - má totiž unikátní vlastnost přidat různých verzí, kolik si uživatel zamane. Není tedy problém simulovat a následně míchat desítku různých reproboxů, každý s jiným z pěti mikrofonů (v jiné pozici, samozřejmě), pro jistotu si ještě pohrát s nastavením fáze a to celé rozmístit do sterea. Presetů je hojné množství, a to jak těch hlavních, tak přednastavených variant u jednotlivých součástí racku. Cca 230 hlavních je rozděleno do přibližně tuctu sekcí buď žánrových (Hard'n'heavy), nebo odkazujících na konkrétní charakter zvuku (FX, drums apod.). Jejich kvalita je slušná, pouze bych trochu vytkl zřejmou touhu autorů ukázat schopnosti GR v celé kráse. Proč ne, ale někdy je přeefektováno až moc. Pokud se rozhodnete tvořit od píky vlastní zvuk, je vám do vínku (racku) automaticky vstrčena ladička (velmi šikovná, obsahuje i nestandardní ladění), metronom (umožňuje import vlastních zvuků) a zmíněné "magnetofony", kterým nechybí možnost zasmyčkování, první z nich dovede i měnit tempo, což je občas použitelné u nečitelného sóla či fráze. Samozřejmě nechybí možnost vytvořit vlastní presety či presetové banky, a ty následně uložit.
Jak to hraje
Nepotvrdila se moje původní obava, že pouhé tři simulované aparáty (plus jeden z webu NI) budou poskytovat omezenou paletu zvuků. Guitar Rig tento problém řeší mnoha pokročilými možnostmi nastavení (např. stáří lamp v simulovaném aparátu) plus již zmiňovanou paletou efektů. Pokud se vám podaří udržet latenci v rozumných mezích (cca 2 ms), je pocit z hraní opravdu docela živelný, navíc se zvuk může různě vlnit a proměňovat díky houfům efektů. Na druhou stranu jedním z důvodů, proč výrobce všechny presety přeefektovává, může být fakt, že samotný zvuk zkresleného aparátu v GR je takový lehce "nedůvěryhodný" (lepší slovo mě nenapadlo) a na hutnosti mu přidávají právě modulační efekty. Naopak příjemně teple a lampově působí čisté a lehce nakřáplé zvuky, kterých je i mezi presety přehršel. V dlouhé hledání se může změnit touha vytvořit vlastní zvuk od začátku, protože při množství navršitelného vybavení člověk nevyhnutelně vyzkouší spousty kombinací, které nejsou ideální a znějí, slušně řečeno, podivně. U prvního tvořeného zvuku jich určitě bude několik desítek, ale zase si pak uživatel může po Cimrmanovsku hrdě říct: "tudy ne, přátelé" a příště se chyby vyvarovat. A nejlepší cesta, jak se s takto "převybaveným" programem do hloubky seznámit, je asi opravdu cesta pokus-omyl. Dlouhá, ale docela zábavná.
Info:
Guitar Rig je program pro práci s kytarovým zvukem na PC/Macu, dodávaný spolu s ovládacím pedálem/D.I. boxem. Jeho cena je 17 590 Kč včetně DPH.
Plus:
Rig Kontrol
zvuková variabilita
kompatibilita s host programy
jednoduchost použití
nenáročnost na CPU
Mínus:
neefektovaná zkreslení
některé presety
CO SI MYSLÍ MICHAL PAVLÍČEK? (KYTARISTA, SKLADATEL A PRODUCENT)
Před rozhodnutím, jestli se pustit do práce s Guitar Rigem, je potřeba, aby si člověk rozmyslel, co od zvuku kytary očekává. Pokud potřebuje přirozený zvuk, pak je výhodné a osvědčené zvolit klasickou cestu, tj. hrát přes osvědčený zesilovač a reprobedny a snímat zvuk mikrofonem. Pokud má ale kytara v jeho případě hrát jinou než běžnou úlohu nebo když potřebuje jiný než dnes už vlastně dost letitý zvukový model, což je pravděpodobné třeba u moderní taneční nebo scénické hudby, pak se mu digitální simulace obecně můžou velmi hodit. U Guitar Rig to platí dvojnásob, protože je to asi jeden z prvních plug-inů, který obsahuje kromě samotné simulace i velké množství dalších efektů a jiných funkcí. Navíc obsahuje spoustu továrních presetů, čímž samotnou práci zjednodušuje - už není třeba si za sebe skládat více plug-inů a pak každý z nich zvlášť nastavovat nebo mezi sebou přehazovat, tady je to všechno možné dělat najednou. Na druhou stranu bych se trochu bál (jako u většiny digitálních kytarových krabiček) jeho použití při živém hraní, tam mi u simulovaných zvuků dost vadí jejich nedostatek dynamiky, který podle mého názoru hodně stírá odchylky mezi jednotlivými uživateli. Takže si myslím, že je to vhodné řešení spíše pro ty, kdo nemají nic proti digitálnímu kytarovému zvuku, kdo touží trochu experimentovat a halit kytaru do různých hávů, měnit její přirozený charakter, modifikovat ji spoustou efektů a převtělovat ji do neidentifikovaných úchylných zvuků. Je to jedna z cest, která určitě k vývoji kytarového zvuku patří. Já osobně mám rád obě tyto formy: jak tu klasickou, dnes už desítky let neměnnou, cestu syrového kytarového zvuku až po její futuristickou zdigitalizovanou polohu.