V posledním díle našeho seriálu o mikrofonech Dexon vám představím pomyslnou vlajkovou loď celé řady - studiový velkomembránový mikrofon MC 1000. Na závěr se pokusím zhodnotit zvuk tohoto mikrofonu a porovnat ho i "běžnými" kondenzátorovými mikrofony MC 100, MC 200 a MC 500, kterým jsem se věnoval v minulém čísle.
MC 1000 je označován jako studiový komplet. Kromě vlastního mikrofonu obsahuje ještě antivibrační držák (někdy nazývaný elastický závěs nebo prostě pavouk), obyčejný držák, desetimetrový mikrofonní kabel, protivětrnou ochranu a také napájecí phantomový zdroj i se síťovou šnůrou. Všechny součásti jsou umístěny v pěkném kufříku. Vnitřek je vystlán pěnovou hmotou. Každá věc tu má svůj "chlíveček". Bohužel aby se celá sada do kufru vešla, musí být docela velký. Pokud budete ve studiu chtít mikrofon v kufru skladovat, zabere vám dost místa.
Vlastní mikrofon má kovové tělo a je stříbrný. Pokud ho srovnávám s klasickým Neumannem U 87, je asi o dva centimetry nižší a zdá se mi i elegantnější. Je to dáno asi tím, že se síťka kryjící membrány nahoře opět zužuje a mikrofon je kulatější. Jako každý správný studiový mikrofon má dvě membrány, a tak máme na výběr tři různé směrové charakteristiky: kulovou, osmičkovou a kardioidní. Přepínač je umístěn vzadu na těle mikrofonu, vpředu je přepínač citlivosti (pokud snímáme hodně hlasitý nástroj, lze ji snížit o 10 dB) a přepínač, kterým zařadíme do cesty horní propust. Bohužel nikde se nepíše, na jakém kmitočtu řezání basů začíná a jakou má strmost. Klasický mikrofonní držák je stříbrný a elastický závěs černý. Do obou se mikrofon musí našroubovat a oba umožňují jeho naklápění. Otočný kloub je vybaven kličkou a jejím dotažením snadno zafixujete mikrofon v žádané poloze. Nevím jak to řeší firma Neumann dnes, ale jejich starší držáčky, které používám, neustále padají a lze je utáhnout pouze pomocí obřího šroubováku (a to jen za příznivých klimatických podmínek). Tak v tomto bodě je Dexon lepší. Posledním komponentem sady je phantomový napáječ. Je to béžová kovová krabička vybavená na jedné straně vypínačem, zdířkou pro síťový kabel a přepínačem napětí a na druhé straně konektory XLR - vstupem a výstupem. Krabička, která podle mého názoru působí vzhledově trochu amatérským dojmem, se vřadí mezi mikrofon a mixážní pult a produkuje napětí 48 V, jež slouží k napájení mikrofonu. Pokud je váš mixážní pult vybaven možností phantomového napájení, můžete klidně na tuto krabičku zapomenout a mikrofon připojit přímo do pultu. Přiznám se, že mě tento napáječ překvapil. U žádného mikrofonu, se kterým jsem se setkal, jsem nic podobného neviděl (samozřejmě kromě lampových). Zřejmě výrobci počítají, že mikrofon najde uplatnění i v domácích studiích a bude spolupracovat s kartami, které mají sice mikrofonní vstup, ale ne phantomové napájení. Protože jinak snad každý mixážní pult, který by se ve studiu mohl vyskytnout, toto napájení má. Anebo si výrobce není jist kvalitou takového napájení a nechce ponechat nic náhodě. Rozhodně takový napáječ není na škodu.
Ještě malou odbočku. Mikrofonní kabel dodávaný k MC 1000 je osazen stejnými konektory XLR jako v případě MC 100, tedy těmi, o kterých jsem napsal "nejlevnější neznačkové". Chápu, že se to firmě Dexon nelíbilo, a omlouvám se za to. Mnohaletá zvukařská praxe a napájení tisíců konektorů mě naučily, proč jsou nejpoužívanější konektory Neutrik. Proto se na každý jiný dívám s nedůvěrou. V rámci cenové relace MC 100 ty použité určitě vyhoví, ale u MC 1000 už by mohly být lepší.
Technická data
Frekvenční rozsah by měl být od 20 Hz do 28 kHz v pásmu -6dB. Na grafu, který je k mikrofonu přiložen, vidíme vodorovnou čáru, která se mírně zdvíhá od 9 kHz do 12 kHz. Na 12 kHz je zdvihlá asi o jeden decibel a pak zase klesá a na 20 kHz je pokles o 3 dB. Citlivost je pro různé směrové charakteristiky od -31 do -34 dB +/- 2 dB (0 dB = 1V/Pa na 1 kHz) Výstupní impedance 250 ohmů a vlastní šum 14 dB. Maximální akustický tlak (SPL) je 135 dB na 1 kHz při zkreslení 1%. Při zařazení 10dB útlumu se zvýší na 145 dB. Čistá hmotnost mikrofonu je 590 gramů. Jak jsem se zmínil v předchozím odstavci, na těle mikrofonu můžeme zapnout 10dB útlum, oříznout basy a přepínat směrovou charakteristiku.
Zvuk
Kromě MC 1000 jsem do tohoto testu zahrnul ještě MC 100 a MC 200. Mikrofon MC 500, který je určen pro snímání rozhovorů pro reportážní účely, jsem půjčil svému kamarádovi, ať ho vyzkouší při nahrávání dialogů k filmu. Vrátil mi ho s tím, že je asi rozbitý a nehraje. Mikrofon jsem tedy zapojil do mixážního pultu s phantomovým napájením. Opravdu nehrál. Když jsem už začal přemýšlet, jak to firmě Dexon vysvětlím, napadlo mě dát do mikrofonu baterku. A to zabralo! Mikrofon totiž, pro mě překvapivě, ignoruje přivedené phantomové napájení a vyžaduje vnitřní zdroj. Tím jsem tento mikrofon nevyzkoušel v provozu, na jaký je určen. Ale vrátím se zpátky k našemu testu. Asi by bylo spravedlivé porovnat MC 1000 s jinými mikrofony stejné cenové kategorie, ale ve studiu nic podobného nemáme, takže jsem ho porovnával s dražšími studiovými standardy - Neumannem U 87, AKG C 414 EB a lampovou C 12. Dál jsem zapojil MC 100, MC 200 a starší malomembránový Neumann Kmi 84. Těmito sedmi mikrofony jsem postupně snímal zpěv, flétnu a saxofon a nahrával do stop. Vše jsme potom poslouchali metodou naslepo. Nebudu tvrdit, že je to dokonalá metoda, ale lepší mě nenapadla. Dost mě překvapilo, že rozdíly mezi jednotlivými mikrofony nebyly tak velké a na první poslech zřejmé, jako v případě mikrofonů na bicí. MC 1000 má výhodu, že má víc výšek, a tak se nejprve zdálo, že zní lépe. Teprve později si všimli horší čitelnosti ve středech a tím u zpěvu vzniknul dojem menší vzdušnosti. Vokál ale není nijak zabarven a všimnete si toho až při přímém porovnání s např. s U 87 (pro zajímavost vyhrála C 12 těsně následována U 87). MC 200 se nám zdála docela dobrá a od MC 1000 se lišila jen nepatrně. Na flétnu MC 1000 porazil veškerou konkurenci a zdál se nám být nejlepší. Opět držela krok MC 200. Na saxofon MC 1000 a U 87 dopadly stejně. Ne že by měly stejný zvuk, ale oba se nám zdály stejně dobré. Z malých mikrofonů tentokrát zvítězil Neumann Kmi, od Dexonu byla zase lepší MC 200.
Závěr
MC 1000 mě mile překvapil a můžu ho klidně doporučit jako hlavní mikrofon do malého studia a nebo jako další mikrofon do velkého profesionálního studia. Určitě se najde situace, kdy porazí i podstatně dražší konkurenci. Z dvojice MC 100 a MC 200 mohu jednoznačně doporučit MC 200, který byl vždy lepší. Tím mám také šanci opravit svůj omyl z minulého článku, kde jsem chybně napsal, že oba mají stejnou kapsli. Opravdu nemají a je to i znát na zvuku. Pokud bych měl vyhlásit vítěze kategorie "nejvýhodnější nákup", bude to právě MC 200. Mikrofony na ozvučení bicích na mě už tak dobrý dojem neudělaly. Nahrávat se na ně dá jen v demo studiu. Na ozvučování jsou docela použitelné a doporučit je mohu pro amatérské použití nebo začínající zvukaře. Musíme si uvědomit, že celá sada je za cenu tak asi jednoho a půl profi mikrofonu!
A na závěr Závěru ještě aktualita od Dexonu: mikrofony ze sady na ozvučení bicích MS 700 je možné již koupit i samostatně.
Info:
Dexon MC 1000 je velkomembránový studiový mikrofon s přepínatelnou směrovou charakteristikou. Je prodáván v sadě s bohatým příslušenstvím včetně phantomového napaječe za 14 900 Kč.
Plus:
zvuk
phantomový napaječ
cena
Mínus:
velikost přepravního kufru
konektory na kabelu
vzhled phantomového napaječe
