Micromoog Synthesizer Model 2090 - historický test

Když se řekne Moog, okamžitě se mi vybaví jména jako Chick Corea, George Duke, Rick Wakeman, Kraftwerk nebo Devo. Hudebníků, kteří proslavili nástroje této značky však najdeme mnohem víc. Hrát na Mooga je kultovní záležitost, a to nejen díky jménu nebo zvukovým kvalitám. Asi se mnou budete souhlasit, že jedním z nejkrásnějších syntezátorů po stránce designu je jednohlasý analogový Micromoog, vyráběný firmou Moog Music z amerického Buffala v letech 1975-1979.

Jeho konstruktéry byli Robert Moog a Jim Scott. Micromoog se od klasického Minimoogu lišil černým provedením, počtem ovládacích prvků a menším rozsahem klávesnice. Neměl dřevěnou skříň se sklápěcím panelem, nabízel pouze jeden oscilátor a dvaatřicet kláves, ale s cenou pod 900 USD byl zajímavý i pro naše muzikanty. Ještě na konci roku 1979 byla cena Micromoogu u německé firmy BCC Music 1480 DM bez dopravy, a proto u nás nebyl takovou vzácností jako bezmála dvakrát dražší Minimoog. Jeho úspěch vyprovokoval konkurenční firmu ARP k uvedení modelu Axxe. Dalším typem s nižší cenou, ale dvěma oscilátory a většími možnostmi ovládání (aftertouch) byl designem podobný Multimoog, na který u nás hrál například Roman Dragoun. Společným znakem obou nástrojů bylo černé provedení s bílými nápisy, stříbrným logem a bočnicemi s pásky kartáčovaného hliníku, které doplňovalo jedno ovládací kolečko modulace a "ribbon controller" pro ohýbání tónu.

Vrchní panel

Je vyroben z černého laminátu, který je velice odolný. Na vrchním panelu nástroje najdeme celkem dvacet čtyři ovládacích prvků - čtrnáct potenciometrů, tři otočné a sedm posuvných přepínačů. Po levé straně je doplňuje páskový ovladač (Ribbon Controller) s označením Pitch a kolečko modulace (Mod Amount). Vysvětlovat funkci ovládacích prvků na panelu je asi zbytečné, jejich popis najdete níže. Povědomí o subtraktivní syntéze je dnes mezi muzikanty nesrovnatelně větší než před dvaceti lety. Tehdy končila éra analogů a začátkem 90. let už byly skoro muzeální záležitostí. Přestože technika od té doby udělala velký skok dopředu, kvalitní analogový syntezátor je stále dobrou investicí. Jeho výhodou je plynulé ovládání parametrů v reálném čase, a tím pádem obrovská variabilita zvuků, které ani při identickém nastavení ovládacích prvků nemusí znít stejně. K tomu lze připočítat problémy s VCO a občas i nepředvídatelné chování na pódiu. I když se výrobce v případě Micromoogu pochlubil technologií Heated Chip, zajišťující stabilitu ladění, všechny drobné nedokonalosti se nakonec podílejí na oživení tónu nástroje a lze je považovat za výhodu.

Klávesnice

Poctivá moogovská klávesnice má rozsah od F do C a je vzhledově identická s klávesnicí na Minimoogu. Je velice robustní a téměř nezničitelná díky kovové konstrukci, která je pouze krytá plastem. Klávesy mají hluboký ponor a kontakty při stisku vydávají jemné cvakání. Fantasticky reagují na rychlé střídání tónů. Na klávesnici Micromoogu je rozhodně radost hrát. Není to žádná měkkota, na které si jenom zkazíte techniku, naopak se do ní můžete pořádně opřít.

Zadní panel

Při pohledu zezadu najdeme na panelu dva potenciometry (Fine Tune plus jeden nad jackem Kbd v sekci Outputs), deset konektorů, přepínač síťového napětí a vypínač. Prvních pět konektorů jsou vstupy - dva standardní jacky (Lo Audio/-10 dBm a Hi Audio/+12 dBm), konektor S-Trig, jack s označením Kbd a potenciometrem a šestipólový napájecí konektror (Acces Pwr +/- VDC @ 50 mA). Následují vstupy - dva jacky Filter a Osc, konektor S-Trig a jack Audio. Dalším konektorem je jack Modulation. Přepínač síťového napětí má dvě polohy pro 230 a 115 V. Posledními ovládacími prvky na zadním panelu jsou síťový vypínač (Power On) a potenciometr Fine Tune. Kromě toho je zadní panel bohatě vybaven nastavovacími prvky, ke kterým se lze dostat pomocí malého šroubováku. Je jich celkem deset - Trill Zero, Filter Oct, Osc Oct, Osc Hi, Emphasis, Filter Hi, Osc Range, Filter Scale, Osc Scale a VCA Balance. Ručně psané výrobní číslo testovaného Micromoogu je 6934 a najdeme ho rovněž vzadu.

Spodní deska

Je vyrobená z dřevotřísky a má dva zakrytované otvory pro údržbu kontaktů klávesnice. Ty jsou drátové a fungují velice jednoduše - spínají kontakt mezi drátěnou lištou a jednotlivými klávesami. Kryty jsou vyrobeny z černého plastu. Klávesnice je připevněná k desce čtyřmi velkými šrouby. Čtyřmi šrouby jsou připevněny i gumové nožky v rozích. Na spodní desce najdeme ještě dalších jedenáct šroubů, které nástroj drží pohromadě. Bočnice s hliníkovým opásáním a černým vinylem jsou rovněž přišroubovány ke spodní desce.

Ovládání

Micromoog se ovládá velice jednoduše, jak se na jednohlasý nástroj sluší, ale přesto s mnoha možnostmi nastavení zvuku. Koncepce ovládání je minimalistická jen zdánlivě. Micromoog má jeden napětím řízený oscilátor (VCO) s proměnným tvarem vlny, jeden generátor šumu (Noise), jeden napěťově ovládaný filtr (VCF) typu lowpass se strmostí 24 dB na oktávu, jeden napěťově ovládaný zesilovač (VCA) a pomaloběžný oscilátor (LFO). Nástroj má také vestavěný obvod Sample and Hold (S & H). VCO má možnost nastavení základní oktávy od 32 do 2, jemného doladění frekvence, tvaru vlny (Waveshape) - od vzestupné pily po obdélník s proměnnou šířkou - a zdvojení o oktávu či dvě oktávy níž (Doubling). VCF má tři parametry Cutoff (střední frekvence filtru), Emphasis (rezonance) a Contour Amount (ovládání generátorem obálky a její inverze). Generátory obálky jsou dva, jeden pro VCF (Filter Contour) a druhý pro VCA (Loudness Contour). Každý má parametr Attack a Release s rozsahem 1 ms až 10 s. Modulační generátor má ovladače Rate (0,3 až 30 Hz), Source (Bend, Noise, obdélník, trojúhelník, S & H Auto a S & H Kbd) a Routing se čtyřmi možnostmi směrování. Potenciometr Glide slouží k nastavení glissanda a Volume řídí celkovou hlasitost. Sedm bílých přepínačů pod filtrem a generátory obálky vypíná parametr Release, oscilátor (s volbou režimu Drone, kdy zní pouze jeden tón), modulaci filtru oscilátorem (Off, Weak a Strong), přepíná režim filtru (Norm, Full a Tone) a parametry Filter Sustain a Loudness Sustain (držený tón). Posledním vypínačem pod generátory je Bypass. Micromoog kromě toho umožňuje externí řízení parametrů v rámci doplňků z řady Moog Open System a je vybaven vstupy pro ovládání jinými syntezátory stejné značky.

Zvuk

Nejvýraznějším poznávacím znakem, jako u všech syntezátorů Moog z poloviny 70. let minulého století, je charakteristická rezonance patentovaného žebříčkového filtru (ladder filter). Filtr dostal název podle typického zapojení tranzistorů. Už v době uvedení na trh se o jeho zvukové barvě mluvilo jako o dřevěné a přírodní. Skutečně je možné tón Micromoogu a mnohem sofistikovanějšího Minimoogu označit za velice živý, s přirozenou rezonancí, která umožňuje napodobení barev dřevěných dechových nástrojů. Nedělá mu problémy ani čistý sinusový tón nebo naopak charakteristické přebuzení. Velké renomé si získaly i šťavnaté moogovské basy a brilantní perkusivní zvuky, díky rychlým generátorům obálky. Modulace filtru ocilátorem dokáže vykouzlit velice komplexní až brutálně znějící zvuky, zatímco periodická změna šířky pulsu vytváří nádherný chorusový efekt (double tracking). V neposlední řadě je Micromoog především sólový hudební nástroj, a zní tedy tak, jak se ho naučíte ovládat. Znamená to výzvu ke vzájemnému poznávání, což je jeden z důvodů, proč mám vintage nástroje rád.