Tři dny před koncertem znovu vzkříšené hardrockové sestavy skupiny Energit zazvonil telefon. Byla to nabídka od distributora firmy Marshall, zda bych si nechtěl vyzkoušet kytarový aparát nové série Vintage Modern. Právě jsem poslouchal naše nahrávky z roku 1973, kdy jsem ještě hrál na Marshalla Super Lead 100, a řekl jsem si: to by vůbec nebylo špatné, už nikdy potom jsem neměl tak dobrý rockový zvuk. A tak jsem se nijak zvlášť nerozmýšlel a hned druhý den jsem to přišel zkouknout.
Celá série zahrnuje pět kousků - hlavu 100 W (model: 2466), hlavu 50 W (model: 2266), kombo 50 W 2 x 12" (model: 2266C) a dvě klasické reprobedny 4 x 12" (425A a 425B).
Jak napovídá název Vintage Modern, má to být něco jako dobře uležené víno s moderní jiskrou. Tedy zesilovač, který umí skloubit zvuk starých osvědčených marshallů s více možnostmi jeho nastavení a některými modernějšími vymoženostmi. Postavit takový zesilovač není snadný úkol. Je to skoro jako chtít cestovat v čase, protože se zde mají prolínat 60. léta a současnost. Zdá se však, že se to vývojářům, díky specifické koncepci tohoto modelu, podařilo.
Charakteristika
Jde o jednokanálový lampový zesilovač. V cestě signálu nejsou použity integrované obvody (výjimku tvoří digitální hall a efektová smyčka, to ale celkový zvuk neovlivní). Elektrické obvody jsou provedeny technologií plošných spojů. V předzesilovači jsou čtyři lampy ECC83 (12AX7). Korekce jsou zapojeny podobně jako u starých modelů, avšak s několika funkcemi navíc. Koncový zesilovač je osazen elektronkami KT66, stejně jako kdysi nejstarší modely marshallů, například Bluesbreaker. Lampa KT66 je britskou obdobou americké 6L6, která se používá od roku 1936 a má mnoho modifikací (poslední je 6L6GC, často používaná v zesilovačích Fender). Jsou přibližně stejné, ale rozdíly ve značení také znamenají diference ve výkonu a napětí (třeba na anodě a mřížce elektronek). Přesný ekvivalent KT66 je značen také jako 7581, ale tyto lampy jsou konstruovány na vyšší napětí než 6L6 (7027A). V současnosti dodávané lampy ve zmíněném combu Bluesbreaker nebo hlavě JTM45 jsou 5881, a ty jsou shodné s 6L6 WGB. V žádném případě bych je ale nestrkal tam, kam patří KT66, protože by tam mohly svítit jako žárovky. Používejte proto jen lampy s označením, které udává výrobce. Ale podívejme se nejdřív na zesilovač zvenku.
Popis
Na první pohled je vše provedeno vkusně v klasickém designu - temně modrofialový potah a zlatý panel. Na předním panelu všech tří zesilovačů najdeme dva obvyklé vypínače - Power a Standby. Za nimi, co by indikátor zapnutí, však nesvítí "rudé oko maršálů", ale oko fialové. Následuje první poťák - ovladač na nastavení digitálního hallu. Dále jsou: Master Volume, Presence, Bass, Middle a Treble. Za korekcemi jsou pod sebou umístěny dvě ledky, modrá/Low a bílá/High, které signalizují polohu přepínače Dynamic Range. Hned vedle je další přepínač Mid Boost (zvedne o dvacet decibelů středy kolem čtyř set hertzů). Za nimi je další nový prvek, a tím jsou dva ovladače pro tzv. Pre-amp Volumes. První se jmenuje Detail a druhý Body. Posledním prvkem je jeden vstupní jack pro kytaru. Takto vypadá uspořádání panelu zleva doprava u obou hlav. U komba je vše zrcadlově obráceno.
Na zadním panelu můžeme najít jack pro footswitch se dvěma spínači (je dodáván k zesilovači a přepíná Dynamic Range nebo vypíná hall) dále je dvakrát jack - send a return (FX loop), kde je možné připojit do sériové smyčky externí efekty. Upravit vstupní citlivost můžeme tlačítkovým přepínačem vedle (-10 dB pro krabičky a +4 dB pro rackový procesor). Následuje další přepínač Bypass/Loop, kterým můžeme smyčku odpojit. Dále zde najdeme dva výstupní jacky a přepínač Output Selection (obě hlavy mají volitelný výstup 8 ?/16 ?, kombo 4 ?/ 8 ?). Dále je umístěno pouzdro na síťovou pojistku a třínožová "počítačová" zásuvka pro síťový kabel.
Reproboxy i kombo jsou osazeny novými reproduktory Celestion Greenbacks G12C 25 W, které byly vyvinuty pro limitovanou edici Jimi Hendrix Super100JH. Impedanci reprobedny můžete zvolit v modu mono na 16 ?/ 4 ? nebo ve stereu 2 x 8 ?. Tolik popis.
Na pódiu
Po malé zvukové zkoušce jsme se dohodli, že nejlepší je vyzkoušet aparát v boji, a tak jsem na něj následující den odehrál celý koncert ve Vagonu.
Vybral jsem si padesátiwattovou hlavu s áčkovou bednou 4 x 12". Nechtěl jsem stowattovou hlavu jednak proto, že klub Vagon není tak velký, a také jsem nechtěl stěhovat dvě bedny. Totiž hrát na jednu stowattovou bednu se stowattovým zesilovačem je riskantní. Rezerva ve výkonu reproduktorů by se měla pohybovat v rozmezí padesát až sto procent. Proto rozhodnete-li se pro stowattovou hlavu, měli byste si s ní koupit také dvě reprobedny. Pokud připojíte dvě 16? bedny do paralelních výstupů zesilovače, nezapomeňte jeho výstup přepnout na 8 ?. Celková impedance je pak poloviční. Kdybyste ale chtěli hrát jen na jednu bednu jako já, museli byste ji mít osazenou reproduktory s větším výkonem (Celestion Vintage 30, Celestion Gold...)
Hned po zapnutí mě potěšilo, že aparát opravdu produkuje vintage zvuk i bez specifického nastavení (všechno dáte tak napůl). To je vlastnost každého dobrého zesilovače. Pokud musíte základní dobrý zvuk dlouho hledat, není něco správně. Korekce fungují jako u starých marshallů. Basy moc nezabírají, ale je lepší kvůli čistšímu zkreslení nedávat jich moc. Stačí od nuly do tří. Zato středů jsem si dopřál bohatě - na osmičku, výšek tak na sedm, aby moc neřezaly. Presence tak napůl, to pokud vám jde hlavně o nakopnutý sólový zvuk, pokud byste hráli převážně doprovod, dal bych víc presence a méně středů. Přepnutím Dynamic Range na High zapojíte další stupeň v předzesilovači, čímž dosáhnete větší signálový zisk a také více zkreslení. Ovšem každý další stupeň změní barvu nástroje, v tomto případě jde zesilovač více do výšek, ale zároveň se zmenšuje jeho dynamika. Nakonec jsem nechal přepínač v základní poloze Low. Protože hraji na Eric Clapton Stratocaster s aktivním předzesilovačem Middle Booster (zdvih na středech o 25 dB), nepoužil jsem ani mid-boost v zesilovači, protože výsledný efekt je velmi podobný.
Hlavní tajemství se skrývá v nastavení Pre-amp Volumes. Vzpomněl jsem si, že můj starý Super Lead 100 měl dva vstupy, jeden výškový a jeden basový. Každý měl také svůj poťák na hlasitost, ale neměl master. Když jsem oba vstupy propojil krátkým kabelem (zesilovač měl čtyři vstupní jacky), mohl jsem zvuk doladit mícháním obou kanálů. To také asi byla hlavní inspirace konstruktérů Vintage Modern. Volume Detail pracuje ve vyšším pásmu a Volume Body v nižším. Pásma jsou zde více oddělena a mají větší zdvih, než měl můj starý SL100. Ve schématu jsou zapojena na místě, kde bývá gain, a tak můžete jejich pomocí nejen najít optimální barvu, ale také ovlivnit zkreslení. Říkal bych tomu něco jako pásmové zkreslení. Jednoduše si zvolíte, jak velké zkreslení chcete ve výškách a jaké v basech. Master Volume je zde zapojený za invertorem (poslední lampa v předzesilovači, která budí koncový zesilovač) a nejlepší bude ho pokud možno otevřít. Pak se na zkreslení podílí také koncový zesilovač s výstupním trafem a jste doma. Podotýkám, že jsem nepoužil žádné efekty ani na zkreslení. Pouze kvalitní kabel Planet Waves a struny D`Addario. Protože jsem ten večer hrál s Ernoušem Šedivým, skončil jsem s Masterem na desítce. Dál to nešlo a trochu jsem litoval, že jsem si přeci jen nevzal tu stovku.
Zvuk
Velmi dobrý pocit jsem měl také z nových reproduktorů. Zvuk této reprobedny udělá svoje a je pro celkový výsledek důležitý. Aparát produkuje hutný a barevný zvuk s přirozeným zkreslením a je bohatý na vyšší harmonické tóny. Zesilovač se dá velmi snadno nastavit a zvukově se blíží svým slavným předchůdcům. Díky použitým koncovkám, které jsou spektrálně širší než obvyklé EL34, je zkreslení o něco agresivnější, ale výšky jsou příjemně kulaté. Na koncertě byli také dva legendární kytaristé a obou si opravdu vážím: Petr Janda (Olympic) a slovenský kytarista Juraj Griglák (Fermáta). Oba nezávisle zvuk kytary chválili, což je víc, než kdybych si to pochválil jen já sám. O Ernoušovi ani nemluvím, protože ten byl vodvázanej hned, jak tu sestavu uviděl.
Při volbě výkonu zesilovače bych byl opatrný. Za běžných podmínek (kluby a střední sály) úplně stačí padesát wattů. Můžete trochu nakopnout i koncák, ale nebude to "žádnej velkej masakr". No, stejně vám budou všichni nadávat, že je to moc nahlas. Stowattová sestava je jen pro toho, kdo hraje velké sály, haly, fesťáky a má na to bedňáky.
Blížíme se ke konci
Brnknul jsem si také na kombo. Zesilovač je identický s padesátiwattovou hlavou, ale pokud chcete mít podobný zvuk jako na celou sestavu, musíte přidat spodek. Dva reproduktory v otevřené bedně nemůžou nahradit Marshall Cabinet. Celkově je jeho zvuk flexibilní a řekl bych, že se v kapele dobře prosadí.
K aparátu mám jen několik drobných výhrad. Zklamal mě digitální hall. Jsem z fenderů zvyklý na pružinový hall, který zvuk barevně obohatí a naleští. Tento hall mi připadá mdlý, ale dá se bez něj obejít, protože zesilovač s hallem není zrovna pro vintage marshally typický.
Chybí mi nožní přepínač na Mid Boost. Kdo má klasického strata, jistě by to ocenil víc než vypínání hallu. K zahození by také nebylo mít na podlaze vypínání efektové smyčky.
Při přepnutí na High přepínačem Dynamic Range příliš strmě vzroste zisk a zkreslení. Ten, kdo byl zvyklý se na sólo přidat přepnutím kanálu, musí počítat s tím, že zde bude muset zároveň pracovat s hlasitostí své kytary a případně se ubrat. Měl by tam být docela malý knoflíček na předvolbu gainu.
Myslím, že tato série je vhodná pro kytaristu, který se zvukem více pracuje na svém nástroji. Pohybuje se od čistého ke zkreslenému tónu dynamikou hry a pracuje se svým volume na kytaře. Nemění tím ani tak hlasitost, jako spíše zkreslení a dynamiku tónu. Chce to nejdřív najít optimální nastavení zesilovače, a pak hrát na elektriku skoro jako na akustiku. Barva a dynamika musí jít z kytary, nebo vlastně z rukou. Znamená to hrát tak trochu tradičně a zvuk vydolovat z nástroje jako v 60. a 70. letech. Zesilovač jste měli nějak nastavený a dál se s tím nedalo nic dělat. Jediné, s čím jste mohli hýbat, byly vaše prsty a ovládací prvky na kytaře. Přesto, jak dokázali kytaroví velikáni, lze tímto způsobem dostat z kytary všechny podstatné zvuky, které se dnes mnoho kytaristů snaží napodobit komplikovaným způsobem za použití digitální techniky.
Že první část názvu této série Vintage je na místě, jsem myslím prokázal. Ta druhá část, Modern, je zakotvená v koncepci. Zesilovač umožňuje připojení vnějších efektů a jeho ovládací prvky umožní to, co umí dnes každý nový zesilovač, tedy hrát nakreslený zvuk v libovolné hlasitosti, a já vám přeji, aby to byl zvuk, který vás "poslouchá" a byl hodně vintage.
Info:
Marshall Vintage Modern je nová série kytarových aparátů a boxu více než legendární značky. K testu zapůjčila firma Praha Music Center.
Plus:
koncepce vintage vs modern
reporuktory
rozdělení gainu na Detail a Body
vypínač efektové smyčky
Mínus:
digitální hall
slabší spodky u komba
nárůst gainu při přepnutí na High přepínačem Dynamic Range
Doporučené maloobchodní ceny:
M 2266C 50 W kombo 2 x 12" - 38 500 Kč
M 2266 50 W hlava - 32 500 Kč
M 2466 100 W hlava - 35 900 Kč
M 425A (B) reprobox 4 x 12" zkosený (rovný) - 22 900 Kč
Technická specifikace:
2266 Head; 2266C Combo
výkon (RMS): 50 W; 50 W
lampy: 4 x ECC83 + 2 x KT66; 4 x ECC83 + 2 x KT66
váha: 18 kg; 30 kg
rozměry (mm) š, v, h: 750 x 310 x 230; 690 x 570 x 270
Výstupní transformátor
Z konstrukčních důvodů se k přenosu signálu či výkonu mezi výstupem elektronek a reproduktorem používá takzvaný výstupní transformátor. Jeho nelineární charakteristika způsobená přesycením transformátorových plechů magnetickým tokem způsobuje zkreslení signálu a v případě kytarových aparátu se velmi pozitivně podílí na barvě zvuku. Zkreslení, které vzniká na elektronkách v předzesilovači, má jiný charakter, a tak při volbě zvuku je dobré si uvědomit, které zkreslení chcete použít, a dle toho zvolit nastavení zesilovače.
