Mapex Saturn Limited Edition - test bicí sady

Mapex se na českém trhu etabluje čím dál solidněji, jeho místo v testové rubrice Muzikusu je proto naprosto logické. Zatím jsem měl možnost testovat dva opačné konce cenového spektra, které tato firma nabízí. Teď se mi pod pařáty dostal třetí kousek.

Třetím testovacím počinem se vracíme do vyšších cenových tříd. Mapex Saturn Limited Edition je speciálním vydáním druhé nejvyšší řady firmy. Prodává se v sadě o rozměrech velký buben 22 x 18", tomy 8 x 7", 10 x 8", 12 x 9", kotle 14 x 14", 16 x 16", malý buben 14 x 5,5". Stejně jako běžné Saturny je vyrobena ze čtyř vrstev javoru a dvou vnitřních vrstev ořechu, kdy síla korpusu je u všech bubnů kromě basového 5,1 mm, kopák je o 2,1 mm silnější. Rozdíl je kromě ceny v kombinaci laku Blue Galaxy Burst s černě chromovaným hardwarem. Pro lepší rezonanční vlastnosti je použito jednobodových úchytů mušlí a uchycení tom tomů systémem I.T.S., přičemž i nožičky floor tomů jsou uchyceny tímto způsobem.

Po vybalení z krabice jsem musel konstatovat, že souprava vypadá v tomto provedení opravdu noblesně. Jedinou malou výtku mám k tomu, že některé části soupravy, v tomto případě nožičky basového bubnu a zavěšení kotlů, nejsou vyvedeny v černém chromu tak jako zbytek hardwaru, nýbrž v chromu klasickém, což působí trochu rušivě. Nicméně takovéto estetické věci jednak nevadí každému a jednak nemají vliv na zvuk, a o ten jde u těchto bubnů především. Jaký tedy je?

Snare

Základem každé soupravy je virbl, je proto logické začínat jím. U tohoto malého bubnu se značně projevuje vliv ořechu, má hodně těla, zejména ve spodních frekvencích. Ořechu oproti javoru chybí některé středové frekvence, svou charakteristikou trochu asociuje buk, avšak není tak ostrý jako bříza, proti níž má v kombinaci s javorem mohutnější basy. Bubínek má dostatek senzitivity na struník, velmi dobře reaguje na ladění. Díky použitému ořechu projevuje jistou osobitost - jeho zvuk obsahuje takové to "křach", specifický vřelý atak, který se však frekvenčně projevuje odlišně od javorových kolegů, zároveň však z celkového soundu nevyčnívá. Tato vlastnost jej činí zajímavým zejména pro elektronické styly, kde je možné z nástroje získat jistý stupeň agresivity, do metalu či podobně hlasitých hudebních odnoží se však pro svou "medovost" dle mého názoru úplně nehodí. Mnou testovaný bubínek měl velmi dobře kontrolovatelný sustain, pro pop či rock nebo i bigbandové hraní se mi jeví jako ideální, už proto, že mu nejvíc sluší středové ladění, kdy nejlépe reaguje s o něco více napnutou rezonanční blánou. Na celé soupravě je použito 2,3mm silných ráfků Power Hoop a virbl není výjimkou. Produkují pěkný cross stick sound, ve srovnání s celkovou dynamikou nástroje dostačující. Jediná má výtka se bude týkat přepravní Remo Ambassador blány, která, ač inzerována jako profi, se již po půl hodině hraní začala mírně drolit. Uznávám, že jsem bubínek nešetřil, ale pískování mizelo přeci jen trochu rychleji, než je běžné. Vzhledem k tomu, že všechny ostatní blány fungovaly normálně a i zmiňovaná ambassadorka se jinak chovala standardně (ladění i tón držela spolehlivě), se domnívám, že šlo o ojedinělou výrobní vadu.

Basový buben

Je pořádná houfnice. Šlapáky vyšších řad Mapexu patří jednoznačně k nejhlasitějším a nejplnějším a tento rozhodně není výjimkou. Trochu jsem jej zatlumil dekou a ponechal přední blánu plnou. Velmi dobře reaguje na změnu opened/closed beat, nejvíce mu sluší vyšší dynamické spektrum, rozhodně se v tomto případě nejedná o gastrojazzového miláčka do kavárny. Hodně by mě zajímala dvacítka, tu však výrobce v limitovaném provedení nenabízí. Opět velmi zajímavý buben zejména pro rockovější styly či pop, troufám si tvrdit, že by se bez problémů prosadil i v hodně hlasité hudbě, na komornější styly však není stavěný, což je vzhledem k rozměrům pochopitelné. Zbývá doplnit, že na úderové straně je buben osazen Remo Powerstroke 3, na straně rezonanční pískovaným protějškem. Obě blány nástroji sluší, nejen vizuálně.

Tom tomy

Jsou od výrobce osazeny čirými Remo Emperor a nutno podotknout, že tyto blány přesně podtrhují jejich charakter. Mlaskavost ořechu nechávají vyniknout a přitom nebrání medovému hutnému tónu. Oproti "jenomjavorovým" korpusům mají podobně jako malý buben odlišný charakter ataku a chybí jim některé středové frekvence. Díky tomu zvuku dominuje nižší část spektra s kobercem opravdu hutných basů. Bubny velmi dobře reagují na ladění, v kombinaci s dodávanými blánami hrály prakticky ve všech polohách, kdy se jejich zvuk neúměrně nezavřel ani při vyšším ladění a naopak při rapidnějším podladění produkovaly pěkně sprostý a drze dynamický sound. Domnívám se, že by těmto kotlíkům slušely pískované Remo Emperor, které by jejich zvuk učinily ještě o něco všestrannější. Průhledné blány dodávané výrobcem se mi jeví jako ideální opět pro pop, rock, rozhodně by uspěly ve fusion a podobných žánrových odnožích. Nezavrhoval bych ani použití klasických jednovrstvých pískovaných blan, které by zvuk tom tomů pomohly nasměrovat jazzovějším směrem - vzhledem k tomu, že jistou dobu patřil mezi oblíbené materiály k výrobě jazzových nástrojů buk, k němuž nemají tyto bubny zas až tak daleko, mohly by nabídnout zajímavé zvukové možnosti. Uchycení za ráfky a odpružení nožiček floortomů se pozitivně odráží na sustainu, který je dostatečně mohutný, a přesto kontrolovatelný a podtrhuje celkové medově basové vyznění soupravy.

Hardware

Se k soupravě nedodává žádný. Velký buben není vrtaný, takže tom tomy je nutné umístit na stojan. Uchycení tomů nepůsobí žádné problémy s jejich rozkmitem, vše je nastaveno akorát.

Suma. Suma a rum!

Mapex Saturn Series v limitované edici nabízejí vzhledem ke své ceně řádnou, ba adekvátní porci muziky. Zachovávají si jistou specifičnost zvuku, o které jsem ale přesvědčen, že nalezne uplatnění v mnoha stylech. Kvůli dvaadvacet palců velkému velkému bubnu si je nejspíš nebudete brát do kavárny na gastrojazz, ale přiznejme si, že by jich tam byla škoda - tato souprava je jednou z nejhlasitějších, na které jsem kdy hrál, přesto výborně reaguje i v nízkých dynamikách. Moje výtky tedy zůstávají pouze v subjektivně estetické rovině, co se týče "barevné nejednotnosti" hardwaru basového bubnu a zmíněného problému s pískováním úderové blány virblu, který pokládám za ojedinělý defekt. Tato souprava se rozhodně řadí mezi profesionální nástroje, což předpokládá, že obstojí na pódiu i ve studiu. O obojím mne v rámci zmíněných žánrů bez problémů přesvědčila.