M-Audio Pulsar II - studiový kondenzátorový mikrofon

Po sérii širokokapslových modelů Solaris, Luna a Sputnik, z nichž poslední dva jmenovaní jsou nositeli prestižních mezinárodních ocenění, rozšiřuje firma M-Audio svoji nabídku o jakostní kondenzátorové "tužky" s 3'' membránou pro universální použití.

S ambicí vyrovnat se podobným, léty ověřeným, klasickým studiovým modelům, se na vývoji Pulsar II podíleli zkušení američtí zvukoví veteráni a poslední srovnávací testy jsou v tomto ohledu velmi příznivé. Model amerického mozku s čínskýma rukama už ve světě praktikuje leckterý výrobce zvukové techniky, ale hlava M-Audio se pravděpodobně nechala namlsat sesbíranými cenami a úspěch na trhu chce potvrdit bez ohledu na kategorie typu "poměr cena/výkon". Proto nepřekvapuje přirovnání nových Pulsarů mnoha studiovými inženýry například v Los Angeles ke klasickým Neumannům KM84 a 184 nebo podobným modelům značky Schoeps. K prodeji ho firma nabízí samostatně nebo jako dokonale spárovaný set.

Popis

V krabici ze silného kartonu se po jejím otevření objeví větší či menší (kupujete-li Pulsar II jeden či v páru) velmi pěkná dřevěná skříňka sloužící k bezpečnému skladování křehkého obsahu. Už tento pohled dává jakoby vzpomenout podobných elegantních schránek letitých modelů Neumann. Po otevření je již inspirace starými lampovými modely M582 s kapslemi M58 nebo M62 více než zřejmá. Podobný tvar koše chránící kapsli, vytvořený třířadými perforovanými drážkami podél horního okraje těla mikrofonu, a stejně pojatá ochrana horního čela působí robustním vintage dojmem. Naopak černá barva vlastního těla mikrofonu naznačuje moderní vizuální odklon od kdysi celostříbrných mikrofonních staříků. Dřevěné pouzdro dále obsahuje další ohleduplnosti v podobě černého úschovného sáčku, užitečného "vindšusu" a držáku z tmavého odolného plastu s redukcí na našroubování na stojan. Párovaná verze toto vše obsahuje pochopitelně dvakrát, navíc je však vybavena držákem pro současné uchycení obou mikrofonů s možností potřebného nastavení a aretace jejich vzájemné polohy.

Technické parametry

Jednotlivé specifikace mikrofonu najdete v tabulce na konci testu, za zmínku na tomto místě stojí již zmíněné 3'' mosazné tělo kapsle s šest mikronů silnou zlacenou membránou, jediná - kardioidní - směrová charakteristika, podle přiloženého grafu přibližně v toleranci +/- 3 dB velmi vyrovnaný frekvenční průběh v rozsahu "od dvaceti do dvaceti", beztransformátorová konstrukce předzesilovače v A FET třídě, přepínatelný útlum o 10 dB a volitelná horní propust potlačující basové frekvence od 80 Hz níž se strmostí 12 db na oktávu. U párovaných modelů je určitě zajímavá přísnost tolerance frekvenčních charakteristik v pásmu +/- 1 dB při výběru jednotlivých kousků.

Použití

Universálnost Pulsaru II ho předurčuje k širokému použití, od smyčcových, dechových či strunných nástrojů v akustické hudbě až po zásadní overheadové nebo prostorové snímání bicí soupravy, pro které je vysloveně vhodné zejména použít spárovanou verzi.

Test

Po vybalení mikrofonu a umístění do pevného a odolného plastového držáku se hned vyskytl problém - přiložené závitové redukce se ukázaly jako naprosto nevhodné. Dají se totiž celé zašroubovat do vnitřního prostoru držáku, kde dokonce mají další prostor, a tím, že vyjedou ze závitu, stávají se nepoužitelnými. Navíc je docela pracné je opětovným chycením závitu a zpětným chodem zase vydolovat zpátky. No nic, naštěstí s vlastním zvukovým projevem žádné problémy nebyly. Po zapojení do mixpultu a nezbytné aktivaci fantomového napájení 48 voltů mikrofon u větších vzdáleností reaguje přirozeně, u bližších je potřeba věnovat pozornost volbě horní propusti (u přefuků apod.) a útlumu (činely zblízka). Akustická kytara zněla vyrovnaně a velmi přirozeně především ve středových frekvencích, u zpěvu se při menší vzdálenosti osvědčila aktivovaná horní propust. Při zpěvu jsem také zaznamenal u kondenzátorových mikrofonů ne tak běžnou skutečnost: totiž velmi pevnou směrovou charakteristiku. Tato pevnost je jednoznačně výhodná při oddělení zvukového zdroje od případných nežádoucích přeslechů současně znějících parazitních zvuků nebo, a to především u spárované verze, při vyváženém prostoru stereo nahrávky. Při zkušebním nahrávání overheadů bicí soupravy se projevila vhodně zvolená citlivost mikrofonů, která i při neaktivním PAD útlumu o 10 dB neznamenala neúměrné přehlcení běžného mikrofonního vstupu. U tišších zvukových zdrojů zase poměrně nízký vlastní šum mikrofonu neznehodnocuje kvalitu nahrávky při vyšším nastavení zisku (za podmínky kvalitního předzesilovače). Pulsar II je podle mého názoru zejména vhodný pro kvalitní sejmutí konkrétního zdroje při současném záznamu ostatních nástrojů, kdy vhodným nasměrováním je s pomocí pevné směrové charakteristiky možné omezit přeslechy na minimum. Stejně úspěšně se lze pokusit o kvalitní stereo aplikace, kde jistě oceníte pečlivé spárování v již zmíněné minimální toleranci. Tady je však potřeba, s ohledem právě na pevnost kardiody, věnovat více pozornost vyrovnání středu, a to buď vhodnějším vzájemným úhlovým sevřením, nebo doplněním dalšího mikrofonu pro lepší lokalizaci středového prostoru sterea.