M-Audio DSM-1 - aktivní monitory

Řada poslechových monitorů DSM firmy M-Audio je nazývána jako „reference“, tedy to nejlepší, co firma v této oblasti vyrábí. Navíc se prý při vývoji spolupracovalo s firmou Digidesign, což v oblasti DSP technologií nevyžaduje komentář. Ke mně se dostal nejmenší model DSM-1.

Technika, konstrukce, popis

Monitory používají v dnešní době moderní koncepci výhybky, která je řešena pomocí DSP (digitálního signálového procesoru), tedy softwarově. DSP kromě samotné výhybky řeší i korekci parametrů reproduktorů a možnosti korekce frekvenční charakteristiky monitorů v závislosti na umístění v prostoru. To není v dnešní době žádná novinka, téměř každý výrobce aktivních reprobeden něco podobného nabízí a obvykle to není zrovna levná záležitost. Tato recenze se také nebude snažit posoudit výhody a nevýhody analogového i digitálního řešení signálové cesty v poslechových monitorech, názory odpůrců i příznivců obou řešení lze nalézt například v internetových diskuzích.M-Audio se o něco takového nepokouší poprvé, už v bednách EX 66 (Muzikus 1/2008) softwarové řešení výhybky bylo a tam jsem konstatoval něco o tom, že by to chtělo ve zvuku trochu dotáhnout k dokonalosti. Řada DSM je jinde jak zvukem, tak trochu i cenou.

Aby té digitální techniky nebylo málo, i u řady DSM jsou použity výkonové zesilovače pracující ve třídě D. Pro mě podstatný první dojem byl, že jsem vybalil relativně malé bedny u kterých výrobce píše poměrně velký výkon zesilovačů a ono je to velmi lehké.

Také to působí na první pohled velmi precizním a esteticky výborným dojmem. Bedny jsou vyrobené z MDF dostatečné tloušťky, samozřejmě zde nejsou žádné problémy s vlastními vibracemi ozvučnice. Reproduktory jsou 6,5” s hliníkovou membránou a 1” kalota, kde materiál membrány výrobce označuje jako Teteron. U výškového reproduktoru se výrobce chlubí neodymiovým magnetem s ferofluidním chlazením, ale pro chlazení si trochu pomáhá i přídavným hliníkovým plechem.

Když je výhybka řešena pomocí DSP, nabízí se kromě analogových vstupů i vstupy digitální. Tady je k dispozici AES/EBU (XLR) nebo S/PDIF (Cinch) s podporou 16 nebo 24 bitů a vzorkovacích frekvencí 44,1 kHz-192 kHz. K dispozici je i koaxiální S/PDIF výstup (S/PDIF Thru) pro vzájemné propojení obou monitorů. Přepínačem na zadním panelu volíte, zda je signál připojen analogovým nebo digitálním vstupem, případně zda monitor reaguje na signál levého nebo pravého kanálu ze stereo signálu v digitálním vstupu nebo zda je signál monofonní. To bylo použito už u EX 66 a považuji to za chytré řešení. Analogový vstup je symetrický s konektory XLR a 1/4” jack s přepínáním citlivosti -10 dBV/+4 dBu, vestavěný A/D převodník je 24 bitů/ 96 kHz.

Regulátor hlasitosti má rozsah -22 dB až +10 dB, funguje údajně v digitální části systému, ale je to vlastně klasický potenciometr bez nějakého přesného „kroku“, pouze s popisem. Když v digitální části, tak to mohl být nějaký přesnější regulátor s aretací.

Také mohla být lepší kvalita montáže přepínačů. U jedné bedny perfektní, u druhé trochu nakřivo, takže trochu drhnou o plech. Detail, ale za ty peníze by to výstupní kontrola mohla odhalit.

Napájecí zdroj je přepínatelný 115 V/230 V. Zásuvka pro připojení síťového kabelu byla přelepena samolepkou, protože je nutné zkontrolovat nastavení správné hodnoty síťového napětí. Ještě že tam ta samolepka byla, nastaveno bylo 115 V a chci vidět, kdo to za normálních okolností kontroluje.

Mezi reproduktory na čelním panelu je indikátor zapnutí. Za normálních okolností svítí modře, když není detekován signál na digitálním vstupu (a bedny jsou přepnuté na digital), tak žlutě, modře bliká v režimu Digital Standby, červeně indikuje přebuzení (Clip) a červené blikání znamená systémovou chybu. Ještě že to nemá displej a Windows. Možná v dalším modelu. U jedné bedny indikátor fungoval jen v režimu Clip. Kusová chyba, hrálo to bez problémů.

Zvuk a dojmy

Má to být „reference“, a dají do toho zesilovače ve třídě D a nějaký software místo výhybky? Ale funguje to, tedy minimálně v rámci dané cenové třídy. Zvuk je, podle mého názoru, výborný. DSM-1 jsou určitě jedny z nejlepších beden, jaké jsem měl možnost prozatím posoudit. Zvuk je naprosto čistý, detailní, s výbornou dynamikou. Na to, jak jsou bedny malé, tak dokážou hrát pořádně nahlas. I při velkých hlasitostech si zachovávají (hodně) malé zkreslení, takže asi dobré reproduktory. Ve zvuku je jen velmi lehké zabarvení v oblasti nad 1 kHz, ale to už chce hodně hledat mouchy. Na to jak jsou bedny malé, je velmi příjemný i přenos basů. Samozřejmě od 6,5” basového reproduktoru zázraky čekat nelze, ale tady zřejmě zapracovala ekvalizace pomocí DSP a je to dobré. Při hodně vysoké hlasitosti to má tendenci basy trochu rozmazávat a ztrácí se konkrétnost, ale to je zřejmě negativní důsledek té ekvalizace. Pokud na tom budu chtít míchat nebo poslouchat rockovou muziku hodně nahlas, pořídím si subwoofer. Škoda, že jsem neměl možnost posoudit i větší DSM-2, ale to bych je zase nemusel chtít vrátit a chtěl bych vyhodit to, co mám. Ať žije evoluce.

CD Al Di Meola Kiss My Axe, M-People Search for Hero nebo Diana Krall ’s Wonderful je zážitek, stejně jako hlasy všeho druhu. Perfektně vyniknou perkusní nástroje.

Zkusil jsem hledat rozdíl při poslechu z analogových a digitálních vstupů. Nelze udělat přímé srovnání, je to jen subjektivní pocit, ale zdálo se mi, že při poslechu z digitálních vstupů bylo ještě o trochu více dynamiky a „detailů“.

Poslech je perfektní i z velmi malé vzdálenosti, při větších vzdálenostech už to chce akusticky rozumnou místnost, ale je to stále výborné. Perfektní je lokalizace zvuků ve stereu.

Indikátor Clip je nastaven velmi rozumně. Když bliká, zvuk ještě není zkreslený.

Výbornou funkcí je Digital Standby, kdy se bedny přepnou do úsporného režimu, pokud zmizí hodinový signál z digitálních vstupů. Prostě vypnete pult a bedny usnou. Probuzení je okamžité.

EQ

Aby toho nebylo málo, DSP umožňuje i velmi variabilní možnost ekvalizace. Je zde funkce HF Shelv nebo Mid EQ v rozsahu +/-3 dB s krokem 1,5 dB, LF Shelv naštěstí jen od -1,5 do -4,5 dB. Velmi praktická je přepínatelná horní propust od 40 do 100 Hz po 20 Hz. Netradiční jsou funkce Desktop 175 Hz, 200 Hz nebo 220 Hz, což jsou vlastně parametrické ekvalizéry s užším Q pro kompenzaci nárůstu nízkých frekvencí při postavení beden ke zdi nebo do rohu. Rozsah je od -1 do -3 dB. Spousta pěkných hraček. Chci vidět, jak to někdo seriózně nastavuje „od ucha“. Změny poznám, ale jestli je to k lepšímu? Nicméně horní propust je praktická věc a funkce Desktop v řadě případů umístění opravdu může trochu pomoci, ale chtělo by to spíš měřit. Osobně nejsem příznivcem beden vybavených ekvalizací, podle mého by se toto mělo řešit akustickými úpravami, ale když už jinak nelze, jako řešení z nouze to asi pomůže. Navíc pro hračičky výborné vyžití. Všechny průběhy filtrů jsou přehledně nakreslené v manuálu.

Stejně to hraje výborně i když jsou všechny tyhle hračky vypnuté.

Závěr

Malé lehké bedny s výborným zvukem, univerzálností pro většinu žánrů a spoustou zbytečností na nastavování. Za tohle se firma opravdu stydět nemusí a název „reference“ bych v tomhle případě za reklamu nepovažoval. Cena je 17 990 Kč, mám obavu, že za kus.