Line 6 XD-V70 - mikrofonní bezdrátový digitální systém

Simulace několika legendárních typů mikrofonů v jednom? Ano, je to tak, a kdo že se to do takového husarského kousku pustil? No kdo jiný než Line 6. Americkou firmu Line 6 zřejmě netřeba muzikantské (zejména pak kytarové) veřejnosti nějak zvlášť představovat. Proslavila se především na poli simulací kytarových lampových aparátů a efektů. “Orat pole kytarové” vývojářům z Line 6 už zřejmě ale nestačí, dnes si ukážeme, že simulovat, jak se zdá, se dají i známé a legendární mikrofony. Nuže, pojďme se podívat, jak se to povedlo...

Mikrofon

Po otevření papírové krabice na nás čeká bezdrátová souprava - tedy mikrofon a přijímač s příslušenstvím. Mikrofon - vysílač (THH12) - je uložen ve zpevněném látkovém pouzdře na zip spolu s objímkou, která je však na mikrofonu nasazena obráceně, než jak ji použijete pro upevnění na stojan  (jinak ji do pouzdra nezavřete). Mikrofon je v matně černém provedení s niklovanou hlavicí spíše hranatějšího tvaru. Nad firemním nápisem najdeme dvě ovládací tlačítka a displej, dvě AA tužkové baterie se vkládají klasicky po odšroubování spodní části mikrofonu. Na té je taktéž umístěna nálepka se stručným anglickým návodem k ovládání (které tlačítko pro jakou volbu zmáčknout a podržet atd.) - něco jako rychlý start. To mi přijde docela praktické, nálepka se asi časem postupně setře nebo odlepí, ale to už bychom měli mikrofon umět ovládat i bez ní :-) V bateriovém prostoru je rovněž umístěn přepínač, kterým lze uzamknout veškeré ovládání mikrofonu.

Ovládací tlačítka jsou zapuštěná do těla, zřejmě kvůli nechtěnému zmáčknutí, možná jsou ale zapuštěná až příliš, průměrně velkým mužským palcem se je někdy nepodaří zmáčknout a je třeba použít ukazovák nebo nějaký předmět - třeba zavřenou propisku. Pomocí nich můžeme mikrofon zapnout/vypnout, umlčet (“zamutovat”), zvolit jeden z dvanácti vysílacích kanálů, přepínat simulace typů vložek (viz technická specifikace), zapnout Power Saving (baterii šetřící) režim, také můžeme celému mikrofonu přiřadit i svůj název. V základním režimu se nám zobrazuje číslo vysílacího kanálu (nebo námi nastavený název) a čas do vybití baterií. A ještě jedno zajímavé zjištění - po odšroubování ochranné hlavice na mě čekalo překvapení - mikrofonní vložka vypadá úplně stejně jako u Shure SM 58 nebo 565 SD :-)

Přijímač

Přijímač je v hnědozeleném provedení s černým předním panelem. V levé části se nachází tři LED ukazatele - Mute a Audio signál, úroveň nabití baterie v mikrofonu a kvalita bezdrátového RF přenosu, případně indikace nežádoucích  interferencí. Uprostřed pod logem firmy je oranžový displej, dále napravo pak datové kolečko, tlačítka Setup a Exit a síťový vypínač. Na zadní straně jsou umístěny anténní konektory, XLR (symetrický) a jack 6,3 mm (nesymetrický) výstup a konektor pro síťový adaptér. Displej nám v základním nastavení ukazuje zvolený vysílací kanál (1-12), název vysílače - v našem případě THH12 (nebo námi editovaný název) -, zbývající čas do vybití baterie a stav přenosu na obou anténách (A a B). Pomocí tlačítka Setup a datového kolečka můžeme měnit vysílací kanál, vyhledat “otevřené” kanály (čili ty, na které jsou naladěny zrovna používané vysílače Line 6) a aktivovat Environment Filter (vypnuto, zpěv, řeč), což by měla být podle výrobce jakási forma dynamického filtru a optimalizace pro daný typ použití. Přiznám se, že se mi nepodařilo zjistit, co je tohle přesně za funkci, při jejím přepínání není totiž slyšet žádný zvukový rozdíl. Tlačítkem Exit pak vystupujeme z režimu editace.

Test

Nejvíce mě na tomto modelu samozřejmě zajímala zvuková věrnost simulovaných mikrofonních vložek. Jelikož vlastním pouze dva z těchto modelů - Shure SM 58 a Shure Beta 58A -, zvukové srovnání ve studiu jsem dělal pouze na nich. I když se vložka designově nejvíc podobá SM 58, paradoxně zvukově podobnější s originálem je preset Beta 58. Dalo by se říct, že u ní je rozdíl téměř k nerozeznání, tady se Line 6 simulace opravdu povedla. SM58 má u originálu více basů a spodních středů - větší proximity efekt (nárůst basů se snižující se vzdáleností), simulace SM 58 má lehce nabroušenější projev. Zkoušel jsem ještě firemní Line 6 preset, ten je ještě víc “nastředo-výškovaný” a jakoby směřuje spíše ke kondenzátorovým modelům (např. Shure SM 87). Celý systém XD-V70 (na rozdíl od Shure “na drátu”) malinko šumí, což jistě nebude vadit při použití v rockové kapele, na akcích komornějšího typu, kde je v určitých chvílích slyšet “spadnout špendlík”, to při větším zesílení faderu (např. když mluví starosta nebo církevní hodnostář z půl metru na mikrofon, známe to) už může být ale znát. Při pokojové hlasitosti se také malinko projevuje lehké zpoždění digitálního přenosu (v řádu milisekund), máte pocit, jakoby se k vašemu hlasu přidával nepatrný flanger, nejvíce je to znát, zazpíváte-li do Line 6 a mikrofonu se šňůrou zároveň, tam se flanging efekt projeví znatelně. Ovšem to se týká pouze případu, kdy slyšíme akusticky svůj hlas nebo kdyby například hlavní zpěvák s Line 6 přišel tak blízko ke spoluhráči - vokalistovi, že by ho snímaly stejně oba mikrofony, což jsou ovšem docela extrémní situace, které při běžném použití asi nenastanou.  

V akci...

Kromě studiového porovnání s originály jsem Line 6 XD-V70 zkoušel na dvou muzikálových představeních, kde se do něj převážně zpívalo, na jedné charitativní akci, tam se převážně moderovalo. Pak jsem do něj taky nechal zazpívat pár věcí naši zpěvačku na dvou našich vystoupeních. Ve všech případech zvukově nijak nevybočoval z běžného normálu, po celou dobu provozu nenastaly ani žádné problémy s přenosem či rušením, taktéž manipulační hluk a náchylnost ke zpětné vazbě byly na běžně solidní úrovni. Simulaci vložky jsem volil opět SM 58 nebo Beta 58, neboť to jsou mikrofony, které používám a znám jejich vlastnosti. Jako potenciální kupec bych spíše místo úchytů do 19” racku a prodlužovacích anténních kabelů (pro společnou anténní rackovou jednotku) přivítal třeba převozní plastový kufřík, jak je tomu např. u základních modelů AKG. Výrobce by XD-V70 zřejmě rád “katapultoval” do vyšších zvukařských sfér (u mě v zásadě nic proti), ovšem ne každý bude chtít přijímač šroubovat do racku. Jinak je ovšem rackové uchycení docela nápaditě vymyšleno - zejména umístění dvou přijímačů do 1U jednotky vedle sebe pomocí nasouvací plastové lišty z příslušenství.

Závěr

Celkově hodnotím systém XD-V7O jako příjemně zajímavý počin vývojářů z Line 6. Za docela příznivou cenu si potenciální zákazník - zpěvák může vybrat, který preset simulace mu bude zvukově k jeho hlasu nejvíc sedět, navíc to může postupně zkoušet a “ladit” na více akcích, aparátech a vystoupeních, což by za normálních okolností bylo jistě velmi komplikované, ne-li téměř nemožné (zapůjčení tolika mikrofonů na delší dobu apod.). Ovládání je velmi intuitivní a jednoduché, i bez použití návodu lze většinu potřebných funkcí celkem snadno zjistit. Jako lehce horší vidím výdrž baterií, ta je uváděná při alkalických typech - osm hodin provozu -, což v porovnání s některými dnešními modely jiných značek (např. i na jednu tužkovou AA baterii) není zrovna nejvíc . Pokud je to ovšem za cenu kvalitního přenosu bez rušení a výpadků (což, zdá se, je), pak to zase takový handicap není. Výrobce nás na svých stránkách ujišťuje o jedinečné kódované technologii digitálního přenosu, bez obav z rušení jinými sítěmi ve stejném frekvenčním pásmu. To mohu jen potvrdit, jak jsem již zmínil výše, žádné problémy s přenosem nebo rušením nenastaly ani v jednom případě. Systém Line 6 můžete taktéž používat bez licence kdekoli na světě a lze jej pořídit také ve verzi s klopovým mikrofonem a bodypackem - vysílačem XD-V70L.

Nechávat bezdrátové mikrofony zapnuté celou akci nebo proškolit moderátory či zpěváky, jak je zapínat a vypínat? Všechno má svá úskalí, ideální podle mě je (pokud to ovšem program dovolí), když vám je technicky zdatná osoba zapíná a vypíná a vy se u mixpultu staráte pouze o jemné vyvážení hlasitosti, a je to lepší i z hlediska výdrže baterií. Pak by se nemělo stát, že se najednou ozve ze zákulisí smích, nebo že naopak “dokonalý” moderátor chce v naprosto nečekanou chvíli vstoupit do programu svou geniální poznámkou a vy máte preventivně “zajetý” fader :-( Na druhou stranu, pokud máte o technické zdatnosti obsluhy pochyby, raději na začátku zapněte a zamkněte ovládání, pokud to jde! Není větší trapas, než když přijde na pódium zpěvačka a má vypnutý mikrofon, eventuálně přeladěný na jiný kanál než přijímač :-) Na koho padne vina? No přece na zvukaře!