Line 6 Variax Bass 700
Nástroj vpravdě revoluční, po úspěšných "simulovaných" kytarách Variax se konečně na trhu objevila basa. Na letošním Frankfurtu vyhodnocena M.I.P.A. (Musikmesse International Press Awards) jako baskytara roku, tak se jí podíváme trochu na zoubek. Je to opravdu taková bomba?
Pohled první - jako by to byla normální basa
Pokud pomineme fakt, že na nástroji není na první pohled vidět žádný snímač, jde o docela normální basu. Krk střižený podle Fendera Jazz Bass s vlastní variací tvaru hlavice osazené kvalitní mechanikou menších rozměrů, zřejmě firemní či licenční, každopádně však fungující bezvadně a důvěryhodně. Materiál je klasicky javor s příjemným D profilem, hmatník palisandr s mírnou klenbou, 21 jumbo pražců. Rovný, jak když střelí. Spojení s tělem čtyřmi šrouby přes kovovou destičku - klasika. Tělo rozměrově a tvarově téměř přesně odpovídá Musicmanu Sting Ray, plastový kryt elektroniky z umělé perleti, tvar opět vzdáleně inspirován musicmanem, kobylka na první pohled klasická typu fender, v kamenech ovšem ukrývající piezzo snímače. Na boku jeden konektor Jack a "telefonní" konektor RJ45. Ten neslouží k připojení baskytary k internetu, jak by se na první pohled mohlo zdát (a já už bych tomu byl dnes snad i ochoten uvěřit), ale pro spojení s budoucími přístroji firmy Line 6, podporujícími nástroje Variax. V manuálu je to sice všechno popsáno jako "future", ale mělo by zřejmě jít přepínat zvuky, upgradovat firmware, přidávat či editovat presety, no necháme se překvapit, i když nevidím sebemenší důvod, proč by to neměla být pravda. O tom nás firma Line 6 už několikrát přesvědčila. Na zadní straně těla je ještě kryt na baterie (viz dále). tělo je z lípy - barvu má buď černou, nebo cherry sunburst. Vše je uděláno velmi precizně a čistě, bezchybný lak (na tom nezáleží, ale pěkně to vypadá), dokonalé začištění pražců, basa byla dokonce s přesností na cent naladěná! Dokonale seřízená kobylka i dohmat, perfektní ladění jak v oktávách, tak po celém krku. Nasucho hraje jako velmi kvalitní nástroj, velmi hlasitě s dlouhým sustainem. Perfektně sedí na popruhu, nikam nepřepadává. Jedině snad počet pražců 21 mi přijde až hodně retro, ne že bych potřeboval nepřetržitě hrát ve dvaadvacáté poloze, ale dnes má většina baskytar (a to i zde emulovaných) dvě oktávy, tak se nabízí otázka proč. Abych nezapomněl, k base dostanete navíc velmi luxusni gigbag, jehož polstrování, co se týče ochrany nástroje, může směle soupeřit s futrálem pevným. Tedy úhrnem, když sečteme cenu všeho příslušenství, dostáváme se kamsi k částce pěti tisíc korun, což rozhodně není zanedbatelné.
Pohled druhý - elektronika atd.
Jak už jistě víte, nebo alespoň tušíte, tento nástroj ve svých útrobách skrývá hromadu elektroniky, která převádí signál dodávaný piezzo snímačem, jakýmsi mně zcela záhadným způsobem na zvuk naprosto reálně simulující 22 baskytar plus dva syntezátorové zvuky. A jakže je to vymyšleno? Vše se ovládá pouhými pěti točítky. Prvnímu knoflíku budeme zatím říkat hlasitost. Druhým je potenciometr s lehkou aretací ve střední poloze, který má u modelů baskytar se dvěma snímači funkci blend snímače u krku a kobylky, u modelů akustických nebo s jedním snímačem simuluje změnu polohy mikrofonu vůči nástroji. Třetí potenciometr je dvojitý, opět s aretací střední polohy, a má na starosti výšky a basy. Čtvrtým točítkem je dvanáctipolohový přepínač, jímž volíme jednotlivé presety. Jaktože jen dvanáctipolohový, když má přepínat 24 nástrojů? Jednoduché. Každá poloha totiž skrývá presety dva, jejich přepnutí se provede lehkým stlačením potenciometru
hlasitosti. Aby bylo jasné, kde zrovna jsme, u přepínače presetů je dioda osvětlující nápis na knoflíku a svou barvou (červená - zelená) indikuje, který ze dvou presetů je momentálně aktivní. Vypadá to složitě, ale ve skutečnosti je vše velmi jednoduché a intuitivní a rutinní zvládnutí zabere sotva pár minut. Pokud máme navolen nástroj, který aktivní elektroniku ve skutečnosti nemá, reálnému zvuku odpovídá střední poloha (aretovaná) potenciometru výšek a basů, což znamená, že oproti originálu můžeme výšky a basy nejen ubírat, ale ještě přidat. A jak se v tom všem orientovat? Jednoduše. U konkrétního presetu si nastavíte barvu, která se vám líbí, a potom zapíšete do paměti stisknutím a pětivteřinovým podržením přepínače presetů. Při opětovném navolení tohoto presetu bude vyvolán včetně vámi nastavené barvy. Geniální. S nástrojem dostanete aktivní Direct Box, jenž jednak dokáže basu napájet přes vstupní standardní stereo kabel jack - jack (jeden velmi kvalitní značky Planet Waves je v příslušenství), z druhé strany má výstup do basového aparátu (jack) a do mixu (XLR). Výstup do mixu je možné odzemnit a přepínat mezi úrovněmi linka - mikrofon. Pokud chcete basu používat bez tohoto DBoxu, musíte ji nakrmit bateriemi, a to buď 6x tužkovými AAA, se kterými (podle manuálu) vydrží hrát cca 20 hodin, nebo jednou devítivoltovou, která by měla vydržet asi 2 hodiny. Místo na baterie je na zadní straně nástroje pod krytem. Je ho ale nutno otevřít odšroubováním šroubku, což mi tedy nepřijde moc paraktické. Nevidím však jediný důvod, proč si neužívat všech výhod přiloženého DBoxu a vyhazovat peníze za baterky. Tolik tedy k tomu, jak to funguje, ale nás hlavně zajímá, jak to hraje...
Pohled třetí - zvuky
V manuálu jsou fotografie 21 baskytar a jednoho kontrabasu, jeden skvost vedle druhého, jejich cenu se ani neodvažuji odhadovat. Jejich tabulka by se měla nalézat někde tady kolem. Opravdu tahle basa hraje všemi zvuky těchto klenotů? Pokud mohu posoudit podle nástrojů, které jsem mohl bezprostředně a přímo porovnat, tak asi ano. Jazz Bass je dokonalý, v podstatě k nerozeznání. Navíc můžeme přidat výšky i basy a zvuk je potom, pokud se to dá takto říci, ještě jazzbasovější. Musicman je naprosto k nerozeznání, což mě docela štve, protože jsem si jej nedávno za skoro dvojnásobek ceny tohoto nástroje pořídil a měl jsem pocit, že mám doma něco zcela výjimečného, osobitého a nenapodobitelného. Variax má naprosto stejný zvuk včetně pocitu z hraní. A to mi věřte, že jsem se hodně snažil nějaký rozdíl najít. Precission, kterého mám taky docela v uchu, je opět naprosto reálný. Řadu dalších baskytar mohu posoudit jen podle nahrávek, u nichž vím, na jaký nástroj nebo kterým muzikantem byly pořízeny, a dojem je opět velmi přesvědčivý a reálný. U kontrabasu je nasucho simulace trochu slyšet, ovšem při hraní s kapelou proleze jenom to, co prolézt má, a divák žasne. Synťáky jsou pro mne trochu "mimo mísu", ale určitě si svého muzikanta najdou. V tomto případě kroutítka basů a výšek fungují jako u synťáku, různě to kváká, nabíhá, dobíhá a tak podobně.
Pohled čtvrtý - vzal jsem si "to" na kšeft
Vzhledem k tomu, že mne čekal záskok s kapelou, která hraje takzvaně "od Vlacha po Bacha", využil jsem příležitost vyzkoušet, co tahle basička dokáže s kapelou. Musím předeslat, že jsem si to nijak zvlášť neužil, protože jsem měl neustále pocit, že bych měl použít do každé písně jiný zvuk (nástroj), a hlavně jsem pořád šteloval a měnil zvuky, až mě spoluhráči taktně upozornili, ať už toho laskavě nechám, že je jim jedno, na jakou že to basu zrovna hraju, ale že by mnohem více ocenili, kdyby tam byly hlavně správné noty... V tom okamžiku mi došlo, že pro live hraní využijete tak tři čtyři klasické zvuky (JazzBass, Modern, Acoustic) a zbytek už poznáte jenom vy. Ovšem, dokážu si představit plné dojení ve studiu, kde si můžete dopřát luxusu - co píseň, to jiný nástroj. Skoro s hrůzou jsem si uvědomil, že připojit tohle do basového PODa, kde máte k dispozici ještě k tomu další desítky aparátů, beden a efektů, je klidně možné po zbytek života nedělat nic jiného, než si zkoušet, jak hraje která basa na který aparát a s jakou bednou nebo skončit rovnou v blázinci.
Pohled pátý a poslední
Na stránkách www.line6.com je k dispozici několik videí i zvukových ukázek každého presetu, které v tomto případě řeknou více než sebelepší recenze. Asi byste si rádi přečetli něco jednodznačného, jako např. "neváhejte a utíkejte si to koupit" nebo "nekupujte to, je to šit" nebo alespoň obligátní "běžte si to vyzkoušet a uvidíte". Podle mne je to daleko složitější. Vyzkoušet? Samozřejmě! Dokonce bych to viděl jako povinnost pro každého basistu. Pokrok se nedá zastavit a tohle je bezesporu jeden ze směrů, jímž se vedle používání plastů nástroje budoucnosti budou ubírat. Za svoje peníze dostanete opravdu velmi kvalitní nástroj, který hraje skvěle a svému basistovi nabídne vše (nebo spíše víc), co kdy bude potřebovat. Dále máte jistotu, že v dohledné době firma Line 6 vyvine novou verzi firmware a další presety a udělátka, takže budete pořád in a tahle hračka bude pořád inspirující. Ani já nemohu vyloučit, že až se na trhu objeví pětistrunná verze (dle informace dealera za cca 2 měsíce pod označením Variax Bass 705), že začnu šetřit a půjdu do toho. Vím o mnoha situacích, kde bych tuhle basu zcela nutně potřeboval. Ovšem tenhle nástroj, alespoň pro mne, nikdy nebude znamenat to, že bych se kvůli němu snad měl zbavit těch dřevěnek, které mám doma, mám je rád, i když každá hraje jenom jedním zvukem, ale do nichž jsem vrazil kus své duše. U tohoto nástroje si totiž vůbec nejsem jist, zda v něm pro samou elektroniku nějaké místečko pro duši ještě zbylo.. Přeberte si to, jak chcete.
Info:
Nástroj revoluční koncepce, který naprosto realisticky emuluje zvuky 24 reálných baskytar, kontrabasu a basových syntezátoru. Zaváděcí cena 36 180 Kč.
Plus:
zpracování
zvuk
Direct Box
GigBag
Mínus:
21 pražců (?)
SIMULOVANÉ NÁSTROJE
G - zelený preset, R - červený presetVINJ G - Fender Jazz Bass 1961 - VINJ R - Fender Jazz Bass 1960 flat strings - MODJ G - Fender Deluxe Jazz Bass 2004 - MODJ R - Fender Jazz Bass Fretless 1961 - PREBASS G - Fender Precision Bass 1963 - PREBASS R - Fender Precision Bass 1958 flat strings - MANTA G - Music Man Sting Ray 1977 - MANTA R - Modulus Flea Bass 2003 - CLANG G - Rickenbacker 4001 r. 1971 - CLANG R - Rickenbacker 4001flat strings - HOLLOW G - Danelectro Longhorn Bass 1966 - HOLLOW R - Hofner Model 500/1 1963 (Mc Cartney) - THUMP G - Gibson Thunderbird 4 r. 1963 - THUMP R - Gibson EB-2D flat strings - MODERN G - MTD 535 r. 2002 - MODERN R - Warwick Thumb 2003 - ALCHEMY G - Alembic Long Scale 1978 - ALCHEMY R - Steinberger XL2 1984 - 8 & 12 G - Hangstrom H8 1968 - 8 & 12 R - Hamer B12A 1994 - ACOUSTIC G - Tacoma Thunderchiev 2003 - ACOUSTIC R - Kontrabas Kay M-1 1949 - SYNTH G - classic Moog MiniMoog bass sound - SYNTF R - modern bass synth sound