Line 6 JTV-89 BK James Tyler - modelingová kytara ze série Line 6 Variax

Firma Line 6 uvedla na trh tři nové typy své řady modelingových kytar Variax a na jednu z nich se v tomto testu podíváme.

JTV-89 BK navrhl a postavil známý hollywoodský kytarář James Tyler a na první pohled nepoznáte, že se zde jedná o něco zvláštního. Hlavní a největší, a podle mne i nejchválihodnější, změnou je osazení kytary standardními snímači (v tomto případě dvěma humbuckery PAF) a zvětšení rozsahu hmatníku na plné dvě oktávy.

Typově jde o moderně vyhlížející kytaru s reverzní hlavicí a pevnou kobylkou, tvarově vycházející ze stratocasteru. Kytara je zpracována velmi kvalitně, moc se mi líbí hmatník, má malý rádius a je pocitově maličko širší než standard a hraje se na něj opravdu báječně.

Co se týče zvuku kytary na snímače, nástroj hraje prostě tak, jak by se dalo od tohoto typu očekávat. Zvuk je plný, bez brumu, spíše silnější a více elektrický. Snímač u kobylky je správně agresivní a chlupatý. Snímač u krku příjemně zakulacený a kultivovaný, mezipolohy více či méně vykuchaně cinkavé. Perfektní ladění, žádná hluchá místa či vlky jsem nenašel. Prostě slušná kytara střední třídy, na kterou se dá v pohodě odehrát cokoliv.

Ale i když je tohle všechno nesmírně důležité, ta hlavní věc, proč si ji pořídit, je v něčem jiném. V kobylce se nachází další piezzosnímač, který už snímá každou strunu separátně a tento signál předává elektronice, kterou je tato kytara doslova narvaná, až po luby. Na tomto místě již informacíchtivé čtenáře musím odkázat na starší čísla Muzikusu, případně internet, kde je nespočetněkrát popsáno a rozebíráno, jakým způsobem je zvuk matematicky modelován, jak se vše přepíná, ukládá atd. Mě přísluší jen napsat, že vše se ovládá velmi jednoduše až intuitivně a není se čeho bát. Žádné knoflíko-tlačítkové orgie se nekonají.

Kytara obsahuje osmadvacet modelovaných nástrojů podle reálných předloh, a zvuková kvalita je opět na velmi vysoké úrovni. Nemám sice přímé srovnání, ale přijde mi, že matematický model se posunul opět o úroveň výš. U některých zvuků, zejména akustických a etno, (bendžoo, sitár) jsou sice maličko slyšet použité efekty dobarvující zvuk, ale to pouze v případě detailního zkoumání bez jakéhokoliv doprovodu. V kapele se bez problému ztratí. Latence je v podstatě zanedbatelná. U některých simulací snad jen pocitově postřehnutelná, ale po chvíli hraní se stává součástí zvuku a absolutně neruší.

Další funkcí tohoto nástroje, nevím jestli použitou už v předchozích modelech, je možnost přeladění celého nástroje. Obsahuje všechna - tři mě známá, a k tomu ještě sedm dalších alternativních ladění, která lze volit pouhým otočením knoflíku. Pro toho, kdo různá ladění využívá při živé produkci, hotové požehnání. A jako třešnička na dortu - Virtual Capo. Název tohoto presetu vypovídá vše. Prostě si lehkým brnknutím na strunu a stlačením knoflíku přeladíte celou kytaru. Nádhera. Při použití této funkce je již slyšet lehká změna barvy zvuku. Ale opět o nic výrazného, kvůli čemu by snad tato radost nešla použít. Při živém hraní, a zvlášť v kapele, naprosto v pořádku.

Jako jistou nevýhodu vidím to, že kytara je napájena speciálním akumulátorem, který sice vystačí na několik hodin hraní, ale po jeho vybití jej musíte vyndat a dobít v dodávané nabíječce. Pokud se tohle přihodí uprostřed koncertu, máte sice k dispozici ještě „normální“ kytaru, ale vidím to jako krok zpátky oproti minulé řadě, kde se daly nouzově použít devítivoltové baterie nebo napájecí DI box.

Další vymožeností, kterou ke kytaře dostanete, je USB krabička zvaná Workbench. S její pomocí přes speciální datový konektor kytaru připojíte k PC nebo MACu a s pomocí přiloženého software si můžete vytvořit vlastní virtuální nástroj. Lze stvořit v podstatě cokoliv, skládáte různé typy těl, osazujete různými snímači, definujete jejich umístění, natočení a zapojení, vytváříte libovolná ladění atd. A nakonec si výsledný zvuk uložíte do uživatelského presetu v kytaře. Kombinací je nekonečno, a tím pádem nejste omezeni nějakými presety, které budou používat všichni. Sami si stvoříte ten na první poslech „Váš zvuk“, který vás konečně katapultuje na přední příčky světových žebříčků.

S kytarou jsem strávil mnoho hodin velmi zábavného a inspirativního experimentování a jsem přesvědčen, že jsem se ani zdaleka nepřiblížil k vyčerpání celého jejího potenciálu. V tom bych já osobně spatřoval její hlavní sílu. Jako nekonečný zdroj radosti a inspirace.

Ovšem díky nové koncepci, a to osazení standardními snímači, se tato kytara stává i plnohodnotným nástrojem jak do studia, tak na živé produkce. To u minulé řady vyloženě chybělo. Možnost odehrát kšeft na „normální” kytaru a modeling použít jen pro pár speciálních případů. Nemluvě o tom, že i když budu využívat převážně simulace, mám pořád v záloze „normální“ kytaru...

Ale na závěr si nemůžu odpustit napsat to samé, co jsem již jednou psal při testu na Variax Bass. V té kytaře je tolik, byť velmi kvalitní a povedené, elektroniky, že si nejsem jist, zda tam zbylo ještě nějaké místo pro duši...