Nevím jak pro vás, ale pro mě vždy znamenaly efektové procesory firmy Lexicon něco podobného jako pro filmovou Saxanu Lexikon kouzel. Neviděl jsem sice na vlastní oči proměňování profesorů v králíky, ale zato jsem žasnul pokaždé, když "kouzelník" najatý firmou na seminářích ve Frankfurtu vytvářel sólové zpěvačce úžasné vícehlasy přes MIDI.
V době svého "lexiconového" opojení jsem se dokonce pokoušel automaticky mutovat fadery na mixpultu pomocí chytrého MRC od této firmy (fotoodpor a jeho hodnoty převedené na MIDI), abych po západu slunce upozornil vykořisťujícího kapitalistu (majitele studia) na to, že mne třeba taky doma čeká rodina a v hospodě kamarádi.
Zdá se, že s Lexiconem můžete v audio praxi provádět prakticky cokoli, pokud naleznete v této poněkud hektické počítačové éře na podobné "žertíky" dostatek času. Nespornou výhodu při práci s MX400 bude mít bezesporu ten, kdo již v minulosti s některým modelem od firmy Lexicon pracoval, ať už se jednalo o nákladnější studiové procesory (300, 480) nebo dostupnější PCM 70 či 80, miniaturní LXP-1 a LXP-5.
Základní konfigurace
Ten, kdo je zvyklý pracovat metodou pokus-omyl, brzy zjistí, že s Lexiconem se při takovém přístupu daleko nedostane. Ani s manuálem (ať už anglickým či českým) nebude mít určitě zpočátku každý uživatel zcela jasno. Vše je sice náležitě vysvětleno, ale nejsem si jistý, zda takovým způsobem, aby běžný muzikant pochopil všechny možnosti, které tento model nabízí. MX400 je totiž konfigurovatelný takovým způsobem, že z něj můžete vytvořit tři různé, programově zcela odlišné procesory (jedná se vlastně o jakousi obdobu programů v počítači).
Domnívám se, že by neškodilo napsat do manuálu upozornění tučným písmem (nejlépe hned na titulní stranu), že pokud chcete s přístrojem pracovat, je třeba nejprve vstoupit do systémového menu (!!!), kde hned na prvním displeji najdete položku konfigurace. Zde si vyberete, jestli chcete přístroj využívat jako klasický stereofonní procesor, který má svou vlastní banku s devadesáti devíti programy (konfigurace nazvaná Stereo), nebo jako dva stereofonní procesory (konfigurace Dual Stereo), které nabízejí dalších devadesát devět většinou multiefektových programů (programy jsou totožné pro procesor A i B, ale můžete využívat například číslo 7 na prvním procesoru a číslo 56 na druhém - je to vlastně stejné, jako kdyby byly fyzicky k dispozici dva stejné přístroje). Třetí možností konfigurace v systémovém menu je čtyřkanálový Surround, který je vybaven vlastní bankou s dvaceti dozvukovými programy.
U prvních dvou konfigurací může přístroj pracovat samozřejmě také v inzertním režimu (kompresor, de-esser, ekvalizér, vibráto), jinak se zapojuje do klasické efektové smyčky systémem aux send-return (dozvuk, delay či další efekty).
Multiefektové kombinace
U "Lexiconových" zřejmě naivně předpokládají, že všichni uživatelé se v životě nevěnovali ničemu jinému než studiu vývoje jejich multiefektových algoritmů (pevná, interní konfigurace jednotlivých prvků, z nichž je daný efekt sestaven - tedy vlastně jejich pořadí, systém propojení, zpětné vazby a další záležitosti). Zatímco například na LXP-5 existovaly pevně nastavené algoritmy, od nichž byl k dispozici plánek, který devadesát devět procent muzikantů ignorovalo, pro MX400 má uživatel k dispozici funkci Routing, kde si může libovolně sestavovat pro každý program pět různých způsobů, jak budou efekty uspořádané (surround má kombinace dvě). Naštěstí je tu pro všechny tápající k dispozici firemní nastavení programů, na které se lze vždy bez obav spolehnout.
Programová nabídka a editace
Základní algoritmy pro sestavování programů připomínají praktickou učebnici nejrůznějších audio procesů pro běžnou zvukařskou praxi, jejichž názvy vycházejí z konkrétních aplikací. Jedním z typických příkladů může být třeba program číslo 82 (Snare Delay) v konfiguraci Dual Stereo - ten je typickou ukázkou toho, že pro malý buben často funguje daleko lépe kombinace efektů delay a plate než klasický hustý dozvuk, který "zasouvá" zvuk bubnu na nahrávce příliš dozadu.
Konfigurace Stereo nabízí zhruba polovinu svých programů jako samostatné, většinou dozvukové efekty a multiefekty (kombinaci dvou různých efektů s výše popsanými možnostmi) najdete převážně v druhé části programové nabídky. U konfigurace Dual Stereo se všechny programy skládají ze dvou efektů. Ať už se jedná o samostatný efekt nebo efektovou kombinaci, můžete je v každém programu nejen editovat, ale také zcela libovolně zaměnit právě využívaný typ efektu za jiný. Pro oba efekty máte k dispozici nejen možnost změny zapojení (výše popsaný Routing), ale můžete si také vybrat, které tři důležité parametry příslušného efektu budete ovládat voliči A, B, C. Navíc lze u každého efektu samostatně nastavovat poměr neupraveného signálu vůči signálu zpracovanému procesorem (dry/wet).
Stejně jako u dalších procesorů od Lexiconu je příslušný program aktivován (pokud nezměníte nastavení systémového menu) až po stisku otočného voliče programů (velká výhoda pro live). Při využití přístroje systémem dvou samostatných stereoprocesorů (Dual Stereo) ukazuje základní displej oba navolené programy včetně použitých efektů a způsobu jejich zapojení: šipka určuje, zda měníte datovým kolečkem program procesoru A, nebo B. Využíváte-li procesor v režimu Stereo, zabírají tyto údaje pouze horní polovinu displeje a ve spodní části jsou údaje o hodnotách tří nejdůležitějších parametrů (můžete si přiřadit jiné - viz výše), totéž platí pro Surround.
Dozvukové algoritmy a jejich parametry
V dozvukových programech má Lexicon obrovské renomé. Simulace větších i menších koncertních sálů se ukrývají pod tradičními názvy Large a Small Hall, pro přirozený prostor bicích nástrojů a zpěvu jsou tu perfektně nastavené algoritmy Drum a Vocal Hall. Stejné základní algoritmy se nabízejí i pro zpracování moderní populární hudby - jasný a barevně bohatší dozvuk typu Plate je k dispozici rovněž v těchto čtyřech modifikacích.
Napodobení zvuku menších místností řeší algoritmus s názvem Room a stejně jako simulace dozvukové komory (Chamber) je zastoupen jediným exemplářem. Mezi přirozeně znějící dozvukové efekty můžeme řadit ještě simulaci velmi dobře provedené studiové akustiky (Studio) nebo nastavení Ambience, se kterými se dostaneme do prostředí menší či střední místnosti s poměrně krátkým dozníváním pro zpevnění a zahuštění zvuku.
Řadu dozvukových algoritmů doplňují speciální, poměrně jednoúčelové efekty: prudce zakončený "collinsovský" Gated Reverb, obrácený Reverse Reverb, stadionová Arena a Spring s trochou pružinové nostalgie šedesátých let. Všechny tyto základní dozvukové modely mají možnost pracovat se stereofonním vstupním signálem, kromě nastavení Gated, Reverse a Spring, které počítá s monofonním vstupem.
Při dozvuku Surround s maximálním využitím celého procesoru je možné zpracovávat buď stereofonní vstup, nebo přímo surroundový čtyřkanálový signál.
Kdo najde čas a chuť experimentovat s dozvukovými parametry, pro toho jsou k dispozici následující nastavení: počáteční zpoždění (Pre-delay), doba doznívání, difúze (hustota počátečních odrazů), úrovňový průběh (Shape & Spread), rozměry simulovaného prostoru, přirozený útlum na výškách a jeho podíl na celkovém doznívání, zvýraznění či potlačení zvoleného pásma spodních frekvencí, časový odstup počátečních odrazů od dalšího dozvuku a jejich úroveň, zpětnovazební rezonanční zpoždění a jeho úroveň pro dozvuky typu Plate a speciální parametr pro pružiny nazývaný Boing. Sami vidíte, že toho není zrovna málo a pro experimenty s dozvukem se tu nabízí obrovský prostor. Hlavně při nich ale nezapomínejte, že zpracováváte jen hudbu, ne dráhu řízené střely (ve většině případů si vystačíte s úpravou parametrů Pre-delay, Decay či Size).
Zpožďovací linky (delays)
Velmi chytře přednastavené zpožďovací linky v MX400 umožňují vytvářet nejen zajímavé prostorové varianty, ale také řadu speciálních, velmi působivých efektů. K nezaplacení je tlačítko Tempo, kde si podle tempa skladby okamžitě nakliknete přesnou časovou hodnotu zpoždění, a pak už si nastavujete pouze velikost zpětné vazby (počet opakovaček v echu) či další parametry. Některé algoritmy (Studio či Mono Delay) umožňují tzv. ducking (kdykoli je na vstupu nějaký signál, dochází k potlačení efektu - efekt se nemíchá například do dalších frází ve zpěvu). Z klasických nastavení je tu ještě Tape Delay - vzpomínka na stařičkou Echolanu - a dál už se spíš jedná o speciální efekty: Pong (signál se na stereobázi chová jako míček při ping-pongu), Modulated (zpožděný signál vytváří chorusový efekt), Reverse Delay (zpožděný signál hraje pozpátku) a speciální stereofonní verze ping-pongového efektu 2-Tap Delay.
Další efekty
Prakticky všechny modulační efekty pracují buď s krátkým signálovým zpožděním, nebo s posuvem ladění. Nejdůležitějšími parametry jsou zde rychlost a hloubka modulace, případně počet hlasů (je roven počtu zpožďovaček nebo pitch shifterů). Podle provedení příslušného algoritmu je možné nastavovat řadu dalších parametrů souvisejících s fází, amplitudou a frekvencí, s tvarem modulační křivky, se stereobází a s dalšími záležitostmi.
V menu tedy najdete klasický chorus, flanger a phaser, a pokud se použije pouze signál zpracovaný procesorem (bez kombinace s původním zvukem), leckterý bigbítový veterán jistě uroní slzu nad imitací stařičkého leslie boxu (Rotary) a kytaristé jistě ocení tremolo (moc pěkný, a dnes poněkud opomíjený kytarový efekt). Na principu jemné změny ladění nabízí MX400 ještě vibráto (stejně jako v předchozích dvou případech je nutno použít pouze upravený signál).
Zbývající efekty jsou založené na posuvu ladění - klasický chromatický pitch shifter ve stereu: co kanál - to nastavitelný interval, zpoždění, zpětná vazba a umístění ve stereu. Detune je obdobou chorusového efektu v přirozenějším provedení - dá se velmi dobře použít třeba pro zahuštění vokálů, i když - co si budeme namlouvat, dvakrát nazpívaná stopa je přece jen působivější.
Řízení dynamiky (dbx)
Lexicon nezklame ani toho, kdo by chtěl tento skvělý efektový přístroj využívat jako stereofonní dynamický procesor. V nabídce najdete kompresor i jeho de-esserovou mutaci se všemi běžně dostupnými parametry (threshold, ratio, gain, atak, release, knee a volba šířky frekvenčního pásma pro de-esser). Oba algoritmy však vyžadují sériové zapojení procesoru, a pokud využíváte jednotku klasickým způsobem, tj. v efektové smyčce (aux send/return), můžete na řízení dynamiky z MX400 klidně zapomenout.
Globální nastavení základních funkcí
Jakým způsobem budete chtít přístroj a jeho funkce používat (viz výše), si můžete navolit v systémovém menu. Na jeho první stránce si tedy zvolíte to nejpodstatnější: konfiguraci Surround, Stereo nebo Dual Stereo. Můžete zde také měnit kontrast displeje či způsob aktivace programů (po stisku datového kolečka nebo automaticky). Další stránka displeje umožňuje volbu zdroje vstupního signálu pro procesory A i B (analogově mono či stereo nebo digitálně) a hodin (interně 44 či 48 kHz nebo externě). Nastavení výstupů A i B (mono či stereo) a jejich úrovní (-10 či +4 dBu) provedete na třetí stránce, zatímco na čtvrté lze rozhodnout, zda bude do digitálních výstupů A a B přicházet signál zpracovaný procesorem, nebo jen originální vstupní signál (A/D). Najdete tu i čtyři možnosti nastavení funkce pro bypass.
Další stránky systémového nastavení jsou již vyhrazeny nastavení MIDI kanálů A a B (1-16 nebo Off), aktivaci synchronizace MIDI Clock, MIDI Prg Receive a MIDI CC Receive. Zbývá už jen způsob ovládání tempa (BPM či milisekundy) nastavení funkce pedálu a možnost vymazání uživatelských programů (nahradí se původním, firemním nastavením programů).
Uživatelské programy
Každá konfigurace procesoru má nejen pevnou banku devadesáti devíti firemně nastavených programů (dvacet pro surround), ale také devadesát devět dalších volných pozic pro uživatelské programy (indikace LED vedle čísla programu). Z programů pevně nastavených firmou se dostanete do uživatelské části buď tak, že projedete firemní programy nad čísly 99, nebo pod číslem 01 - potom následují uživatelské opět od 01 do 99... Z jedné banky do druhé můžete rychleji přejít opětovným stiskem voliče Program/Load. Doporučuji vytvořit si v bance uživatelských programů určitý systém - buď založit banku devadesáti devíti zcela nových programů nezávislých na firemních nastaveních, nebo si pod každým číslem vytvořit modifikovanou verzi příslušného programu upravenou pro vlastní potřeby.
Editované programy uložené v uživatelské bance se dají libovolně kopírovat do dalších programových pozic, kde je můžete znovu editovat či přejmenovávat.
Software pro Windows a MAC
K procesoru MX400 je přiloženo i CD, ze kterého si můžete nainstalovat software pro PC nebo MAC, kde lze přes MIDI či USB vytvářet, editovat či archivovat všechny programy v komfortním počítačovém prostředí. Získáte tak nejen neomezený počet uživatelských nastavení, ale i mnohem dokonalejší přehled o programech a jejich parametrech, než máte na malém přístrojovém displeji. Namísto pouhého znázornění ovládacích prvků samotného přístroje bych sice očekával přehlednější grafické prostředí, ale možná je (nebo bude) právě tato možnost k dispozici například v programovém prostředí Cubase, pokud si nainstalujete MX400 jako hardwarový plug-in ("neužírající" výkon vašeho počítače). Každopádně tak získáte možnost úplné automatizace parametrů MX400 při míchání, a to určitě není k zahození.
Info:
Lexicon MX400 je dvojitý multiefektový procesor, který může pracovat ve třech odlišných konfiguracích. Maloobchodní doporučená cena včetně DPH činí 18 990 Kč v provedení jack nebo 20 490 Kč v provedení Lexicon MX400 (XLR).
Plus:
dozvuky pro surround
24 bitový A/D a D/A převodník
možnost využití jako hardwarový plug-in
software pro řízení z PC a MAC
digitální vstupy a výstupy
USB
dva multiefektové procesory v 1U
velmi dobře sestavené efekty pro praktické využití
Mínus:
editační přepínače A, B, C se otáčejí poměrně ztuha (alespoň u testovaného modelu)
možnosti editace předpokládají určité technické znalosti
Technická specifikace:
analogové vstupy a výstupysymetrické či nesymetrické 1/4 " TRS
převodníky AD/DA24bitové, 44 nebo 48 kHz
frekvenční rozsah10 Hz-20 kHz
THD+N< 0,0019 %
rozsah dynamiky>109 dB (A-weighted)
digitální vstupy a výstupyRCA (symetrické XLR
pro verzi MX400XL)
interfaceUSB 1.0 pro MX-EDIT Editor/Librarian a VST/Audio Units plug-ins
MIDIin/out pěti-pinový DIN
nožní pedál1/4 " TRS
rozměry a hmotnost1U, hloubka185 mm, 2,6 kg
LESLIE BOX
lze zařadit spíš do kategorie příslušenství hudebních nástrojů než mezi reproboxy. Pojmenovaný po svém vynálezci Donu Lesliem je založen na poměrně jednoduchém principu. Směrový zdroj zvuku se otáčí konstantní nebo proměnnou rychlostí, a tím vytváří nejen amplitudovou modulaci (tremolo), ale zároveň vlivem Dopplerova efektu dochází k frekvenční modulaci. Tyto dva fenomény, "vyvržené" do prostoru a ovlivněné množstvím odrazů, jsou právě tím, co fascinovalo muzikanty zejména v šedesátých letech. Nejslavnější výrobce - Electro Music (později divize Hammond Organ) nabízela pestrou škálu modelů (například tříkanálové s dozvukem), ale mezi legendy se zapsaly především modely 145, 147 a 122 osazené čtyřicetiwattovým monofonním lampovým zesilovačem, pasivním crossoverem (800 Hz) a rotujícími systémy pro vrchní a spodní pásmo. Ke slavným průkopníkům tohoto vynálezu patřili Garry Brooker, Billy Preston, Felix Cavaliere a další.
