Napsat krátké pojednání o transkripci klávesových partů kapely The Doors se ukázalo být velmi nostalgickou záležitostí, neboť Ray Manzarek byl jedním z mých prvních vzorů.
V sešitu najdeme celkem osm klasických skladeb, které ukazují charakteristický styl Raye Manzareka, jednoho z průkopníků klávesové hry v rockové hudbě. Původně jazzový hráč byl vybaven velmi dobrou technikou a obstojnou znalostí hudební teorie. Jeho hra nikdy nebyla přespříliš komplikovaná, hrál vždy raději účelně než exibicionisticky a i jeho sóla jsou založena spíše na rozvíjení motivů než na nějakých závratných hadech. Manzarkovým poznávacím znamením bývaly v době největší slávy zvuk varhan VOX a ostinátní basové party hrané levou rukou, které nenechají klávesistu odpočinout ani v doprovodných pasážích.
Úvodní Break on Through je asi nejjednodušší skladbou kapely. Vyznačuje se výrazným riffem a také známým sólem, které využívá především pentatoniku a akordové tóny. Hello I Love You je ze začátku také velmi prostá skladba, ale v jejím průběhu Manzarek part ukázkově rytmicky i harmonicky zahušťuje, takže výsledek bezvadně graduje.
L. A. Woman je v podstatě jednoakordový jam, ve kterém jsou ovšem dvě moc hezká krátká sóla, jež odhalují Manzarkovu zálibu pro sólování v terciích. Ta vrcholí ve známém sóle ke skladbě Light My Fire. Každý rockový varhaník by určitě měl umět zahrát alespoň známe karnevalové intro z této asi nejznámější kompozice The Doors.
Ve skladbě Love Me Two Times se Manzarek blýskne triolovým sólem na clavinet a šlapavým shufflem. People are Strange zase zdobí uvolněné barové piáno a odpichové sólo, které je variací melodie. Najazzla Riders on the Storm je známá pro své „deštivé“ intro s šestnáctkovým sešupem. Za pozornost ovšem stojí i sólo kombinující dórský mód a bluesovou stupnici. Závěrečná Roadhouse Blues je pak přehlídkou bluesových triolových vyhrávek.
Na přiloženém CD nalezneme celkem šestnáct stop. Skladby jsou jednou zahrány s klávesovým partem a jednou bez něj. Velmi oceňuji, že na nahrávce nejsou žádné MIDI stopy, ale že hraje opravdu živá kapela, která by se z fleku mohla přiživit jako The Doors revival. Densmore a Krieger jsou jako vystřižení, a když bicí v Light my Fire začnou akcentovat velké trioly ve varhanním sóle, atmosféra by se dala krájet.
