JHS Pedals Clover - pedál typu pre-amp

S Cloverem jsem měl tu čest se setkat už před tím, než mi byl nabídnut na test, který jsem si vlastně tak tajně přál dostat. Tahle krabička na mě totiž udělala obrovský dojem. A to vlastně zpočátku určitě, stejně jako já, vůbec nevíte, na co by mohla být dobrá! A já jsem si přál vykřičet do světa, že je to to nejlepší, co jsem kdy viděl a na co jsem kdy hrál. A z majitele JHS Joshuy Heathe Scotta bych se snažil udělat něco jako boha s pájkou.

Hrálo to neskutečně a já měl pocit, že jsem objevil něco jako svatý grál, a ptal jsem se, jak bez toho může vůbec někdo existovat. Jenže... Napodruhé, když jsem ten samý pedál testoval kvůli tomuto článku, už mi přišlo, že je všechno trošku jinak. A teď bych to měl vysvětlit...

Clover je sice Joshuova práce, ovšem vychází z konceptu - a to je důležité - dnes už retro pedálu Boss FA-1 FET. Spolu s oranžovým bráchou, s pidireproduktorkem MA-1 Mascot Amplifierem, se oba vyráběly snad ani ne celé dva roky 1983 a 84. Nejvýznačnějším uživatelem tajné zbraně se zkratkou FET se stal Edge. Toho určitě všichni známe. Clover od JHS je věrnou interpretací Bossu FA-1 s tím, že nabízí ještě několik dalších (a užitečných) funkcí. A díky nim prostě musí být ještě lepší. Navíc počítejme také s tím, že postupem let a kvůli své určité unikátnosti, kvůli délce jepičího života, se cena Bossu ze série Pockett vyšplhá klidně na částku převyšující deset tisíc korun a JHS stojí, jako už tak butikové pedály stojí, tak polovic.

Pedál jako takový má rozměr klasické krabičky JHS, ve standardním šasi, tj. konektor pro napájení svrchu, vstup a výstup na bocích, a teď pozor, kromě jackového vstupu a výstupu je na levé straně ještě výstup XLR, symetrický a ještě s tahovým přepínačem Lift. A to se bude setsakramentsky hodit na akustickou kytaru, kterou bychom potřebovali zapíchnout přímo do pultu. Clover můžeme stejně tak použít na akustiku nebo třeba baskytaru. Pokud půjde o ovládací prvky, ty se od původní předlohy také liší. JHS můžeme totiž na rozdíl od Bossu používat ve třech různých režimech, které volíme otočným přepínačem vpravo nahoře. Tím zvolíme režim plné ekvalizace, kdy můžete signál ovlivnit všemi třemi potenciometry ekvalizéru pro snížení nebo naopak zvýšení basů, středů a výšek, a máte tak plnou kontrolu nad celým rozsahem ekvalizace. Ve druhém nastavení No Mid funguje Clover úplně stejně jako svá předloha FA-1. Tím se odstraní možnost ovládat středy, které jsou jen ve fixním nastavení. Ve třetím možném nastavení jde signál zcela mimo ekvalizér a to je výhodné pro takové to „pure“ nakrmení zesilovače signálem. Na pravé straně pedálu je ještě jeden maličký, ale důležitý tahový přepínač Low Cut. Ten, pokud by se vám zdál být zvuk blátivý, pomůže vašemu zvuku proniknout zvýšením konkrétnosti v mixu ostatních nástrojů.

Prvně jsme se setkali v kolektivu - já, Fender Custom Shop Strat 1956, Clover a kombo Fender Deluxe Reverb 1964. U JHS jsem si už tak nějak zvykl, že kytara hraje líp i přes efekt, který není vůbec zapnutý. Nebo na to, že na efektu v podstatě nelze nakroutit nepoužitelný zvuk a hraje v podstatě mnohdy tak zajímavě (!) i v naprosto absurdních nastaveních. Ovšem to, co mě dostalo, byl právě ten zvuk. Ten se vlastně nijak diametrálně nezměnil. Jen... S Cloverem fungovalo prostě všechno mnohem líp. 64 Delux Reverb hraje i tak o několik tříd líp. Je jasné, že signál upravíme dle libosti ekvalizérem a dodáme mu úroveň, ale ta muzikálnost, jiskra, ta plnost, kterou získáme navíc, mi přišla víc podstatná než jakýkoli parametr, který lze upravit. I vlastně čistý zvuk byl s Cloverem tak saturovaný a plný, že bych v kapele hrál všechno na tenhle zvuk a vyplnil celou kapelu bez nějaké potřeby zteplení, zkreslení, ochlupacení tónu nebo nakřápnutí. Po prvním hraní na Clover jsem ho nemohl, upřímně řečeno, dostat několik dlouhých dní vůbec z hlavy.

O to víc jsem byl ale rozladěn při tomhle testu pro Muzikus snad o tři týdny později. Jako fajn, jako aparát jsem celou dobu používal svoji Victory V40 Duchess s Creambackem. Výsledky byly vynikající, jen už jsem z toho nebyl až tak na větvi, jak jsem vzpomínal v úvodu. Na Victory jsem si ale zase uvědomil, o jak moc se například zlepšil zvuk s Cloverem při stahování tónových clon na kytaře. Kolik díky tomu získáváte dalších možností barev.

Upřímně řečeno, za tím prvním nadšením z téhle zelené krabičky se čtyřlístkem stál ten Deluxe Reverb. Zjistil jsem, že ’64 je handwired a je to prostě vysoká liga. Musel jsem si chtě nechtě přiznat, že Clover tomuto kombu jen pomohl k tomu, aby bylo ještě lepší. To samé udělal s mojí Victory V40 i se zvukovými možnostmi kytar, na které jsem ho testoval.

Líbí se mi nekompromisní přístup JHS k tomu, jak dělají to, co dělají. Cítím z toho, že Joshua si za dobu, co upravoval efekty své a svých zákazníků, leccos vyzkoušel, osahal a zjistil, co, jak a kde funguje nebo nefunguje a mohlo by fungovat lépe. Vnímám tam takový nějaký respekt, jak tento výrobce přistupuje k produktům, které už tu někdy byly. V minulém roce jsem v červnovém Muzikusu například testoval Twin Twelve, ve kterém JHS reinkarnoval zapomenuté aparáty Silvertone. Neříkám, že je všem dnům konec, a přijde chvíle, kdy budu nucen napsat, že něco od JHS stojí za prd. Ale ne dneska. Zatím vše, co mi od JHS prošlo rukama, je na špičce na mém žebříčku a Clover stejně tak.

Technická specifikace

Web

https://www.jhspedals.com/products/guitar-pedals/the-clover/