Před časem, kdy i já zmítán důležitou a jistě i podnětnou mediální diskuzí o tom, bude-li božský Majkl náležitě oceněn za svou dlouholetou a nezištnou starost o náš klenot nejcennější, tedy děti, a zvláště jejich zdravou sexuální orientaci, obdržel jsem z míst nejvyšších k otestování pěknou modrou basičku, která shodou okolností (či naneštěstí) nese rodové jméno oné chodící vzorkovnice plastických operací. Je to náhoda nebo osud? Co asi mají společného? Vyřezává král "popiny" v base basy? Na všechny tyto, ale i mnoho jiných otázek vám odpoví následující test.
Po chvilce nejapného humoru přistoupíme zpět k vážné práci, tedy testování. Firma Jackson je v naší kotlině již dlouho známa především hráčům vyznávajícím tvrdé zrno a hlubokou orbu. Baskytara C20 nese všecky znaky svého původu, a musím napsat, že při jejím testování jsem trpěl neskonale méně než při poslechu poslední "dlhohrajúcej platně" výše zmíněného delikventa.
Jackson C20 je basa vyrobená v Indii. Tělo je vyrobeno z indického cedru, tedy materiálu používaného spíš na víka akustických kytar. Krk je javorový s palisandrovým hmatníkem opatřeným čtyřiadvaceti jumbo pražci. Ladicí mechanika je malá neznačková, zato kobylka je pořádně masivní, pro cizozemce saddle, hravě stavitelná. Snímače jsou firemní, u krku JN 100P, u kobylky JB 100J, tedy jeden dělený a jeden strip.
Elektronika je pasivní. Ovládá se potenciometry pro hlasitost, tónovou clonou a jedním perimetrem měnícím poměr mezi oběma snímači. Potah, tedy dráty jsou označeny jako NPS, jejich tloušťka je .45 až .100. Na jejich vrub je nutno připsat první malou pochvalu. Nejedná se o žádnou transportní sadu, vhodnou tak maximálně k vycpání křečka, basa je potažena sice neznačkovými, leč obstojně hratelnými strunami, které ani po měsíci testování nejevily přehnané známky únavy.
První věc, jež mi při testování padla do oka, respektive do ruky, byl velice povedený dvouoktávový krk. Má profil sníženého D a po celé délce jde velmi příjemně do ruky. Nalakovaný je tak akorát, ručka nedrhne o něj, ani o vyčnívající pražce. Dlouhorohé tělo je "dyzajnově" jakousi směsicí klasiky a moderny. Krk je do něj pořádně zapasován a přichycen čtyřmi šrouby. Celé to dohromady hezky sedí, basa nepadá na hlavu ani na zadek a hra na ni je příjemná nejvíce v nižších polohách, tedy nízko pověšená, hezky trsátkem drhnutá, jak je v bigbítu dobrým zvykem. Tahle basa nijak nezastírá to, že je určená především rockerům, ale o tom později.
Jedním z negativ, na první pohled patrných, byly příliš vysoko vytažené snímače, jež se skoro dotýkaly strun. Je beze sporu, že se jedná pouze o vadu kosmetickou, stačilo pár obrátek křížovým šroubovákem a vše bylo, jak se patří. To je asi jediná výtka, kterou bych tomuto indickému výrobku uštědřil, basa je jinak velmi dobře řemeslně zpracována, vše sedí, lak je kvalitní, "cé dvacítka" ostatní asijské kolegyně v této cenové kategorii poráží rozdílem třídy. Že by po Japonsku a Jižní Koreji byla Indie další kytarářskou velmocí?
Basa nasucho zní docela hlasitě, má průrazný až dravý tón. Vyloženě si oblibuje agresivní techniku hry, je taky na to stavěná. Po zapojení do různých aparátů od samodomo až po luxusní kousky mě její rockový zvuk už moc nepřekvapil, přesněji řečeno, basa hraje tak, jak jsem čekal. Pozitivním překvapením pro mne byla slušná funkčnost ovladačů, i když zcela stažená tónová clona výrazně utlumí celkovou hlasitost. Perimetr pro nastavení poměru mezi snímači odhalí kvalitu snímačů. Dělený vrčí skoro tak hezky jako na starých precisionech, jazzbasový u kobylky hezky zvýrazní zejména střední a vyšší část zvukového spektra. Zde bych si dovolil upozornit všechny potenciální majitele této basy, pokud tedy budou muset stejně jako já snižovat přednastavenou výšku snímačů na použitelnou mez: singl u kobylky má slyšitelně nižší výstupní hlasitost, proto bych jej doporučil ponechat o něco výš než snímač u krku. Rozdíl se tím sice nesmaže, ale dostanete jej na únosnou mez. Tu podstatnou část zvuku tvoří dělený snímač, kobylkový singl pouze doplňuje určité frekvence. Basa zní poměrně mohutně, skvěle reaguje na změny dynamiky i techniku hry, tónově je v celé délce hmatníku vyrovnaná, korekce nabízejí širokou škálu nastavení, ale přesto je zvuk jaksi plochý, dle mého je to lehkou absencí zdravých znělých středů. Ovšem vzhledem k tomu, že dodnes je u nás zvykem či možná zlozvykem rockových a metalových basáků středy stahovat, neshledávám výše popsané jako vadu zásadní. Base nejvíce sluší agresivní hra prsty, trsátkem a slapem. Příliš se neváže se zvukem kapely, spíš z něj poněkud trčí. Takže pokud hledáte zvuk, jako měl Duff McKagan, je tohle basa přesně pro vás. Za 11 900 korun brutto získáte nástroj velmi dobře řemeslně zpracovaný, pohodlně hratelný, s klasickým bigbítovým zvukem - a to zrovna nemusí být málo.
Info:
Jackson C20 je čtyřstrunná pasivní baskytara indické výroby. Pořídit ji můžete za 11 900 korun.
Plus:
krk
provedení
struny
tradice značky/cena
bigbítový zvuk
Mínus:
přednastavená výška snímačů
bigbítový zvuk
