Ibanez SR30TH4 NNF - baskytara z prémiové výroční řady

Baskytary Ibanez řady SR patří mezi oblíbené nástroje. Je to i tím, že první nástroj tohoto typu opustil výrobní linku už v roce 1987. K letošnímu třicátému výročí se tedy tento výrobce rozhodl obohatit trh prémiovou výroční řadou SR30TH. Poprvé se mi tak poštěstilo otestovat nástroj z prémiové limitované kolekce. Možná se ptáte, jestli je to na první pohled znát, že jde o výjimečnou řadu. Přiznávám, že ne. Ale hned na druhý pohled a první sáhnutí si začnete všímat detailů, které prozradí, že tenhle nástroj je příjemně vymazlený.

Řada Ibanez SR je poměrně široká. Obsahuje jak nástroje prémiové kvality, tak i low-endové modely, které bývají velmi oblíbené u začínajících basáků s nižším rozpočtem. Nástroje této řady se ve tvaru těla i hlavy od prvního roku výroby prakticky nezměnily. Prémiová řada, vyrobená ke třicátému výročí je snadno rozeznatelná na první pohled. Zdobí ji totiž tři funkční otvory v horní, širší části těla. S napětím tedy otevírám papírovou krabici a těším se na své první rande s touto kráskou.

Poloviční semiakustika

První překvapení přišlo ihned poté, kdy jsem baskytaru znalecky potěžkal. Musel jsem si ji převážit, abych si potvrdil, že opravdu váží pouhé 3,3 kilogramu. Samozřejmostí bylo okamžitě vyzkoušet, jak basa zní nasucho. Překvapivě dobře. Inu dřevo, a k tomu ještě poloduté tělo. Na tichá prstová cvičení při sledování televize klidně postačí... Uchycení řemenu je standardní. Po zavěšení se basa nijak nepřevažuje a i přes oblečení cítíte příjemné vibrace polovydutého těla nástroje. Baskytara dorazila s hlazenými ocelovými strunami D’Addario XL Nickelwound o tloušťce .045. Hmatník byl sice rovný a ladil po celé délce a dohmat byl nastaven naprosto luxusně, ale ty oktávy... Moje první malá výtka tedy míří za technikem, který měl na starosti jejich doladění. Stačilo ale pár minut se šroubováčkem, a byl jsem spokojen. Jacková zdířka, umístěná šikmo na vrchní desce (podobně jako u Stratocasteru) držela konektor velmi pevně. Zapojil jsem tedy kabel a pustil se do testování.

V hlavní roli dřevo

Krk o délce 34” (864 mm) je zhotoven klížením z pěti částí ze dvou druhů exotických dřev: jatoby a bubingy. Má skvěle zvolenou povrchovou úpravu - lak je matný, a přesto rychlý a pohodlný. Neklouže ani nezadrhává. Jeho poloměr je až nezvykle velký, zvláště pro hráče na pětistrunku MM, ale zvykl jsem si okamžitě. Je osazen palisandrovým hmatníkem s 24 niklovými pražci a zdobí jej orientační polohové značky z abalonu (což je přírodní perleť získávána z ulit ušně mořské). U nultého pražce byste naměřili šířku jen 38 mm a tloušťku pouhých 19,5 mm. Vzhledem k malému tělu se zdá být krk poměrně dlouhý. Kobylka na těle má rozteč strun 19 mm.

Lepená hlava má klasický tvar řady SR, dva ladicí kolíky v barvě Cosmo Black nahoře, dva dole, všechny nakloněné v mírném úhlu směrem k hráči. Celkem praktické. Ladění drží skvěle.

Povedené tělíčko

Výrobce si zakládá na pečlivém výběru použitého dřeva. Tady se mu to opravdu povedlo. V názvu nástroje je uvedeno Natural Browned Burst Flat. Dřevěné tělo je tedy po okrajích mořením ztmavené ve stylu sunburstu do tmavě hněda, a naopak uprostřed dává matný lak skvěle vyniknout jasné barvě mahagonu s výraznou kresbou. Tvar je příjemně ergonomický, všechny hrany zakulacené. Na zadní straně je šachta pro devítivoltovou baterii a krytka elektroniky, která je zdobena nápisem 30th Anniversary. Výjimečná je polosemiakustická konstrukce těla. Proč jen „polo“? Spodní část těla je plná, tři rezonanční otvory jsou umístěny jen ve vrchní části korpusu. Což je trochu nezvyklé, ale působí to velmi elegantně. Navíc při hraní zjistíte, že otvory jsou i funkční. Mahagonové dřevo má sice samo o sobě dobrou rezonanci, ale otvory rezonanční vlastnosti ještě zvyšují. Zvláště při nižších frekvencích doslova cítíte chvění těla, což má kladný vliv na přenos vibrací přes tělo nástroje do masivní kobylky. Zvuk je jaksi „akustičtější“ a teplejší. Zde mám pouze malou výtku ke zpracování: Hrany otvorů zůstaly částečně nenamořeny, takže při pohledu shora trochu ruší nedotřené části.

Snadné ovládání

Baskytara je osazena spolehlivou a osvědčenou dvojicí snímačů střední třídy MK1 Bartolini. Ve Cosmo Black stejně jako kobylka a ladicí kolíkyjsou vyvedeny i knoflíky potenciometrů. Těch najdete na těle celkem pět, plus přepínač. Spodní tři potenciometry slouží k ovládání třípásmového ekvalizéru - klasicky (při vrchním pohledu zleva): basy/středy/výšky. Pravým horním určujete poměr mezi jednotlivými snímači a levým ovládáte hlasitost. Je to jednoduché a účelné. Jen bych uvítal, kdyby aretace (jemné „přibrzdění“ ve středu pole otáčení) byla nejen na ovladači hlasitosti, ale i na ostatních potenciometrech. Třípolohový přepínač zcela vpravo má zajímavou funkci. Jak všichni basáci vědí, při hledání toho správného zvuku hodně záleží na doladění středových frekvencí. Tímto switchem si můžete zvolit „natvrdo“ jejich přepnutí do hladin 700 Hz, 450 Hz a 250 Hz. Lze tak dosáhnout optimálního nastavení ekvalizéru a tím i celkového požadovaného zvukového charakteru nástroje. Funguje to. Ale ti, kteří mají kvalitní ekvalizér na hlavě či kombu, asi této vychytávky nevyužijí.

Jakpak nám to hrálo?

Jedním slovem: skvěle. Opravdu si tento nástroj nemohu vynachválit jak po zvukové stránce, tak z pohledu hráčského pohodlí. První otestování proběhlo doma při zapojení do hlavy TC Electronic RH450 s boxem K210. Využil jsem vlastní přednastavený preset pro rockovou kapelu a nestačil jsem se divit, jak skvělý zvuk se z reproduktoru linul. Hutný, přitom barevný a při hře trsátkem i s jemným „cinkem“ ocelových strun. Pravda je, že sustain, možná vzhledem k lehkosti nástroje, není nijak oslnivý. Zvuk je však plný ve všech polohách. A když jsem mu ještě přidal mírně „tube“, nebylo co řešit. Na rovný EQ byl sice zvuk plošší a středovější, nicméně stále velmi dobrý. Hru prsty jsem vyzkoušel na vypůjčené combo Eden EC10 při folkové session. Také k velké spokojenosti. Zde jsem využil středový switch a zvýšil natvrdo středové frekvence a současně využíval více snímač u krku, čímž bylo dosaženo více doublebassového zvuku. Posledním kombíčkem, které jsem s touto baskytarou vyzkoušel, byl Roland MicroCube BASS RX, tedy mrňousek běžně používaný k domácímu cvičení. Ani tady SR30 nezklamala. Při country muzice se prosadila i proti dvěma kytarám, houslím a zpěvu.

Po stránce hratelnosti jsem možná zatím neměl v ruce jiný podobný nástroj, na který by se hrálo tak pohodlně. Už z výroby citlivě seřízený dohmat, příjemný hmatník, rozteč strun tak akorát, menší menzura, lehké tělo i vhodně zvolené struny - prostě všechno dohromady tvoří nástroj, který neunaví ani po několikahodinovém hraní.

Nesnesitelná lehkost hry

Limitovaný model ke třicátému výročí Ibanezu SR je ve všech směrech povedený nástroj. Jak designem, tak výbavou. A co se týče hratelnosti, byl jsem nadmíru spokojen. Skvěle sladěná elektronika, solidní zpracování, rychlý krk a neotřelý vzhled. Prostě solidní práce za rozumnou cenu. Tahle basa umí poskytnout slušný standard i pro hráče, kteří se nespokojí s běžnou produkcí, a záleží jim na tom, aby jejich nástroj byl zvukově univerzální, použitelný pro více stylů a především pohodlný. Jako málokterá baskytara na trhu je použitelná díky své menzuře pro hráče s menším prstovým rozsahem a vzhledem ke svým rozměrům a hmotnosti například i pro kolegyně baskytaristky nebo subtilnější basáky. Také je příjemné, že díky její hmotnosti nebude mít majitel problémy se zády.

Nespornou výhodou je i to, že koupí této basy nezruinujete svůj bankovní účet. V Čechách se zatím její cena pohybuje pod hranicí šestnácti tisíc korun. Existuje i pětistrunná varianta, za kterou zaplatíte přibližně o dva tisíce víc. A to je, myslím, velmi solidní cena za velmi dobře znějící nástroj. Osobně jsem byl nadšen. Pokud tedy hledáte kvalitní nástroj v této cenové kategorii, pak byste rozhodně měli tuto baskytaru zahrnout do užšího výběru. Nebudete litovat.

Specifikace:

www.ibanez.com