Ibanez Roadcore RC320
Kousavá potvora
Nástroj je lehký a dobře padne do ruky. Když jsem ho viděl na stojanu vedle ostatních kytar, překvapila mě při pohledu zepředu nápadná shoda s Telecasterem. Po uchopení do ruky jsou věci trošku jinak. Krk je štíhlý, ale působí měkčeji než třeba zmíněné tele. Je rychlý, pohodlný, s dobře dostupnými vyššími polohami. Zkrátka Ibanez.
Korpus nemá výřez - jako třeba strat - pro takové to pohodlnější usednutí k tělu (jak se říká o Leovi, že chtěl, aby kytara člověku sedla jako jeho stará dobrá košile). Nicméně to nevadí, korpus nikde netlačí, neřeže, ani při delším „nošení“ se neprojevují otlačeniny. To souvisí jak s tvarem, tak s nízkou váhou. Po zavěšení na pás kytara hezky sedí, nikde se nepřevažuje ani nevykazuje sklony k přepadávání.
Jinak ještě k tomu tvaru kytary: sice už padly zmínky o teleti a o stratu, ale tvarem těla má asi stejně nejblíže k Jaguáru. Věřím, že to ocení třeba milovníci Johna Fruscianteho.
Kytara se dělá ve dvou barvách. Na oficiálních stránkách Ibanez hovoří o černé (BK, Black) nebo třešňové (TCR Transparent Cherry). Dále se dělají custom verze, kde zahraniční časopisy zmiňují Sunburst; při pohledu na web jí zase má tovární hráč James Davies celou bílou.
Snímače a přepínače
Nástroj je osazen dvěma humbuckery. Oba jsou konstrukčně totožné. Jeden leží u kobylky a druhý u krku. Mezi kobylkovým snímačem a kobylkou je dost místa třeba na případné umístění snímačetypu hex pro kytarový syntezátor nebo nějakého piezosnímače.
Ovládání zvuku kytary je jednoduché. Máme tu třípolohový přepínač snímačů, jeden společný potenciometr hlasitosti a jeden společný potenciometr tónové clony. Hodil by se ještě rozpojovač cívek pro dosažení více barev. Ale je fakt, že v jednoduchosti je síla.
Všechny tři ovládací prvky jsou umístěny hezky stranou, takže i při razantnějším mácháním pravé ruky (à la Pete Townshend) se nám budou vyhýbat.
Struníme a ladíme
Kytara dobře ladí, nenarazil jsem na nějaké nevyváženosti nebo problematickou polohu. Kytara se nerozlaďuje, drží slušně. Při normální hře vše plynulo bez problémů. Silnější vytahování nebo přechody zima-teplo už nedělaly kytaře úplně dobře a bylo nutné občas doladit. Taky chvilku trvalo, než si sedly nové struny.
Výrobce zaslouží pochvalu, že dodává kytary s novými desítkami D’Addario, což se pozitivně projevilo na zvuku. Oproti standardně natahovaným strunám značky „Bláto“ u jiných kytar, je to značný posun k lepšímu.
Ladicí kolíky jsou opět tradiční „ibaňézácké“. Jsou příjemně velké, takže ladění s nimi je v pohodě. Bohužel leží hodně blízko sebe. Pokud to náhodou vyjde, že jsou oba natočeny užší stranou k sobě, máme najednou málo místa. Ale zvládnout se to dá.
„Čemadán“
Problém mě čekal, když jsem se chtěl s nástrojem přemístit do zkušebny. Vzal jsem pevný futrál od strata, ale chyba lávky, Roadcore neměl nárok se do něj vtěsnat. Podobně jsem dopadl i s dalším kufrem. Nakonec jsem uspěl s tradičním obdélníkovým kufrem na Telecastera. Ibanezka se do něj vešla jen tak tak, při zavírání to chtělo maličko násilí.
Při hledání pevného kufru na tuhle krasavici to tedy bude chtít víc času a hledání. Ten atypický tvar těla se hned tak někam nevejde. Ale jasně, jde o kytaru z nízkého cenového levelu, takže pevný kufr asi není to zásadní. A do hadrového futrálu padne v pohodě, takže komu to stačí, nemusí nic řešit.
A potom řekl, hele, poslouchej...
Kytara zní slušně už nasucho. Po zapojení do aparátu se projeví, že snímače mají typický „hambukrový“ zvuk. Mile jsem byl potěšen rozsahem tónové clony. Když je potřeba, dává dostatek výšek; po vytočení clony na maximum umí být zvuk - zvlášť ve spojení s kobylkovým snímačem - ostrý jako břitva.
Skrz zkreslený aparát hraje Roadcore tak, jak od ní očekáváme - drze, dynamicky, není třeba nic moc řešit. Vybereme snímač, nastavíme clonu a „mydlíme“. Úplně mi evokovala chuť začít „mastit nějakej starej pistolovskej punk“ nebo Offspring a tak podobně. Ale určitě to není kytara jen na „drsňárny“, ani za čisté zvuky se stydět nemusí.
Hotovka
Roadcore na mě působila jako „jedna z mnoha“ dalších kytar. Dotyk s ní byl takový... obyčejný. Ale po zapojení do aparátu jsem svůj názor poopravil. Má zoubky a umí s nimi moc hezky kousnout, tahle potvora.
Info:
Ibanez Roadcore je nová řada elektrických kytar s lehkým nádechem retra. Má dva HB snímače, tónovou clonu a potenciometr Volume. Doporučená cena je 8940 Kč.
Plus:
hratelnost
zkreslený zvuk
jednoduchost
hmotnost
poměr cena/výkon
Mínus:
chybí možnost rozpojení cívek
měkčí krk
hledání pevného kufru
TECHNICKÁ SPECIFIKACE:
| Krk | javor, jeden kus |
| Šířka nultého pražce | 42 mm |
| Tloušťka krku v nultém pražci | 20,5 mm |
| Cenzura | 648 mm |
| Rádius | 240 mm |
| Pražce | medium |
| Tělo | mahagon |
| Kobylka | Tight-Tune |
| Snímače | 2x Humbucker Core-Tone |
| Barva hardware | chrom |
www:
