Ibanez RC520 CA - elektrická kytara ze série Roadcore

Kytary Ibanez „vyrábí“ firma Hoshino Gakki sídlící v Japonsku. Uvozovky u slova „vyrábí“ jsou záměrně, protože byť tahle firma sídlí v Japonsku, kytary Ibanez se vyrábějí i v dalších asijských státech.

Firma Hoshino Gakki vznikla v roce 1908. Název Ibanez vznikal tak, že japonská firma nejprve od roku 1929 dovážela do Japonska španělské kytary Salvador Ibanez. V roce 1933 začala s vlastní výrobou akustických kytar s názvem Ibanez Salvador, kterýžto později zjednodušila na Ibanez. Moderní éra kytar Ibanez začíná v roce 1957 v továrnách Suzuki, Guyatone a Tama. V letech 1969-1970 se začínají kytary Ibanez vyrábět v továrně FujiGen Gakki Guitar Factory. A začínají ve velkém kopírovat americké typy elektrických kytar. Kytary Ibanez se postupně vyráběly v Japonsku, Číně, Koreji, v USA a v současné době nejvíc v Indonésii. Ibanez jako první firma na světě vyráběla sériově sedmi- a osmistrunné kytary. V USA dnes již Ibanez nevyrábí. Takže ty nejdražší kytary se dnes vyrábějí v Japonsku, a to řada Ibanez J. Custom a Prestige. Řada Premium je již z Indonésie a další řady, jako RG, RGA atd., jsou vyráběny i v dalších zemích. Nejlepší vodítko jsou ceny, kdy je jasně patrné, kde začíná čínská výroba. Ibanez RC520 CA je z Indonésie a řadí se zhruba do poloviny cenového rozpětí „nejaponských“ kytar Ibanez (střed jsem si tak nějak ohodnotil na 15 000 Kč).

Kytara s označením RC520 CA

je z řady s názvem The Roadcore v barevném provedení Candy Apple. Je to elektrická kytara „střední třídy“ vzhledově „vytuněná“ do retro stylu. Cenově není úplně dole, protože má mahagonové tělo, rozpínací humbuckery, kvalitní kobylku, struny skrz tělo, kovové rámečky kolem snímačů jsou ze silného chromovaného plechu, javorový krk je z jednoho kusu a také vypadá velmi hezky. Jak všichni víme (i když si to mnozí nedokážou přiznat), kupujeme především očima.

Krk

Šroubovaný krk kytary Ibanez RC520 CA je osazen 22 pražci medium (asi bych je nazval vintage), protože nejsou ani moc tlusté, ani moc vysoké. Pražce jsou na krajích hezky opracovány, neřežou do ruky, ale při bendech trochu „vrzaly“, což znamená, že nejsou úplně hladce vyleštěny. To se hraním časem samo obrousí, ale někomu to může ze začátku vadit. Menzura je fenderovská 648 mm. Rádius je po celé délce krku stejný 240 mm (některé krky mívají proměnlivý rádius). Nultý pražec je z materiálu Graph Tech Tusq. Krk má u hlavy šířku 42 mm, na konci krku je 56 mm, což je oboje standard. Tloušťka krku u hlavy je 20,5 mm a u těla 22,5 mm, to není nejtenčí krk, co Ibanez umí, ale dá se na to stále velmi pohodlně hrát. Mechanika na hlavě je firemní Ibanez, struny jsou drženy v úhlu dvěma plechovými kladkami - „strunovodiči“. Mechanika funguje tak, jak má, normálně a bez chyby. To, že je krk z jednoho kusu javoru, trochu zvyšuje konečnou cenu kytary, ale zkušený kytarista ví, že má v ruce kvalitní nástroj. Palisandrový hmatník je standardní (opticky je z těch hezčích, co jsem viděl, pěkně tmavý) a není mu co vytknout. Značky na polohách jsou kulaté, z umělé perleti. Průřez krku firma neuvádí, konkrétně, píšou, že to je „rounded“. Odhaduji to zhruba na tvar D, je zakulacený ale trochu zploštělý.

Tělo

Kytara má tělo z mahagonu. Lak je tmavě červená metalíza a na lubech jsou dvě bíle lišty. Tvarově i vzhledově je to krásné retro. Na webu to barevně vypadá trochu jinak, ve skutečnosti není tak jasně červená a taky na webu nevynikne ta metalíza. I když je kytara z mahagonu, není těžká, takže je vhodná i pro děvčata. Navážil jsem 3,1 kg (to je z kategorie „lehčí“ kytara, můj Fender Standard USA váží 3,6 kg).

Kobylka

Kobylka na Ibanez RC520 CA patří mezi to nejlepší, co se dá od „bridge“ tohoto typu sehnat. Celková výška se nastavuje šrouby s imbusovou hlavou, klíč se dodává spolu s kytarou, takže nemusíme hledat vhodný šroubovák. Po nastavení celkové výšky se to zafixuje (utáhne) kulatými matkami. Jednotlivé kameny jsou poměrně veliké, z jedné strany rovné a z druhé zakulacené. Posunují se na šroubcích, a když jsme spokojeni s nastavením oktáv, můžeme každý kámen utáhnout (zamknout) dalším šroubkem, který vede dolů,kolmo k závitu toho šroubku, a pak už se to ani nehne. Nic na kobylce nedrnčí, funguje to, jak má.

Snímače

Snímače jsou pasivní, rozpínací humbuckery s názvem Core Tone mají magnety AlNiCo. Jaké AlNiCo, to výrobce neuvádí. Krkový má niklový kryt, kobylkový ho nemá. Zvukovou charakteristikou bych je přirovnal ke snímačům typu PAF, tedy neagresivní, příjemný zvuk s plnými basy a s příjemnými výškami. Zvukově se to bude hodit na blues, rock ‘n’ roll arockabilly, a protože mají rozpínací cívky, tak třeba i na country.

Ovládání

Potenciometry jsou dva. Volume a Tone. Tone je push/pull s funkcí rozepínání cívek. Snímače se rozepínají oba dohromady, nelze mít jeden jako humbucker a druhý jako single -škoda, hodilo by se to. Ale protože jsou na potenciometrech gumové nástavce (vypadají jako kolečka od autíčka), jde vycvakávání velmi snadno. I otáčení potenciometry je díky gumovému kolečku velmi precizní a snadné. Říkají tomu The Sure Grip III knobs.

Přepínač snímačů je klasický, jako známe na kytarách Gibson. Možnosti jsou standardní: kobylkový snímač, oba snímače, krkový snímač. A to jak v modu humbucker, tak při rozepnutých cívkách (zde jsou ve střední poloze přepínače aktivní vnitřní cívky humbuckerů).

Struny

Od výrobce jsou nataženy struny D’Addario tloušťky .10. Za kobylkou jsou vedeny skrz tělo, čímž by se měl zlepšovat sustain. Hraje to hezky, tóny znějí vyrovnaně a zvoní to.

Závěr

Univerzální zvuk a retro vzhled předurčuje tuto kytaru pro příslušné, výše uvedené, hudební styly. Není úplně levná, ale v podobné cenové relaci se bude konkurenční nástroj hledat velmi těžko. Hraje se na ni příjemně a firma Ibanez zase znovu dokázala, že umí.

tech. specifikace

web

www.ibanez.com