Americká značka Guild není v Čechách moc známá, přestože patří mezi kytarovými výrobci k veteránům. Guild, patřící dnes firmě Fender, vyrábí převážně kvalitní jazzové lubové kytary. V sortimentu nástrojů lze nalézt jeden velice zajímavý model, který se těší ve světě muzikantů zasloužené popularitě - Guild Bluesbird.
The Bluesbird is the Guitar World's best kept secret
Bluesbird je nejlépe střežené tajemství kytarového světa, popisuje jedna recenze kytaru a já tomuto výroku dávám stoprocentně za pravdu. V obchodech s nástroji v USA ji běžně neuvidíte. Na newyorské 48. ulici, známé ve světě proslulými hudebními obchody, najdete tuhle kytaru jen občas. Není běžně na pultech, přestože má vynikající reputaci a je po ní značná poptávka. O to větší je to záhada v tak dokonale fungujícím spotřebním systému, jako je v USA. Jedno vysvětlení, se kterým jsem se setkal, vinilo marketingovou strategii firmy Fender - firma požadovala, aby obchody prodávající Guildy prodávaly také kytary DeArmond. Do jaké míry je to pravda, nevím. Důvodem také může být to, že Fender přesunul výrobu kytar Guild z Westerly na Rhode Islandu do Corony v Kalifornii (kde se vyrábí nástroje Fender).
Vzhled a konstrukce
Kytara na první pohled připomíná kopii Gibson Les Paul. Přes tento zdánlivě shodný design je Guild Bluesbird docela jiná kytara a se svojí vlastní historií. Zrod tohoto modelu se datuje do roku 1954, kdy firma Guild přišla na trh s modelem Aristocrat M 75, připomínající spíše tenkou lubovou kytaru bez výřezů ve tvaru "f". Tento model byl přejmenován na Bluesbird někdy v šedesátých letech, když začalo být zřejmé, že nástroj je váhově lehčí alternativa kytary Les Paul, která si našla oblibu u takových bluesmanů, jako byli John Lee Hooker a Muddy Waters. Dnešní podoba nástroje, s více vykrojeným dolů směřujícím rohem, se poprvé objevila v roce 1985 u modelu Nightbird. V roce 1995 byla společnost Guild odkoupena firmou Fender a Bluesbird se stal definitivně jejím vlajkovým modelem v kategorii single cut (kytar s jedním vykrojením těla) elektrických kytar, které firma dnes vyrábí. Stále pod značkou Guild.
Konstrukce těla nástroje je prvek, který nejvíce ovlivňuje zvukové vlastnosti. Kytara je totiž uvnitř dutá. Tím se Bluesbird liší od všech ostatních kytar typu Les Paul. Do vnitřní části spodní desky těla, která je z honduraského mahagonu, jsou vysoustruženy tzv. zvukové komory (sound chambers). Lze je zjednodušeně popsat jako prostor, který se táhne téměř po celém obvodu těla s výjimkou přední části, na kterou nasedá krk, a centrálního bloku, který končí hned za struníkem. Centrálním blokem ještě probíhá diagonálně kanál, kterým vedou vodiče od klasického třípolohového přepínače snímačů k ovladačům tónové clony a hlasitosti. Na spodní mahagonovou desku nasedá plná vrchní javorová deska, takže nástroj má vzhled jako 'solid body', tj. kytara mající tělo z plného dřeva. V porovnání s Les Paulem je Bluesbird o trochu delší, měří téměř 100 cm, v nejširší části těla má šířku 35 cm a tloušťka těla je 4,5 cm. Díky zvukovým komorám váží nástroj vjen 3,6 kg, což je téměř o kilo méně v porovnání s 4,5 kg, které má Les Paul Standard. Povrchová úprava těla je doslova úchvatná, zvláště ve třech tzv. provedeních AAA Maple Top vyšší třídy - amber (jantar), cherry sunburst (třešňový sunburst) a tobacco sunburst (tabákový sunburst), kdy bohatě prokreslená struktura dřeva tvoří tygrované proužky (Gibson LP v kterémkoli z těchto provedení stojí okolo 3000 USD). Dále se Bluesbird vyrábí ještě v černé barvě (tak jak na něj např. hraje Steve Marker z kapely Garbage), zlaté (gold top) a červené (transparent red), kde prosvítá dřevo. Kytara má ,binding', což je bílá linka jdoucí po obvodu těla i krku. ,Binding' má hodně klasických kytar vyšší třídy (např. Gibson Les Paul Custom). Krk kytary je z mahagonu a je ukončen hlavicí s vkusným tzv. logem Chesterfield z perleti. K tělu je krk pevně přilepen - v angličtině označováno set neck. Krkem prochází šroub - truss rod k napínání krku, jehož zakončení je pod plastikovým krytem na hlavici. Palisandrový hmatník má mírnější rádius (je téměř plochý) a je širší ve srovnání s hmatníkem na Les Paulu. Polohy na hmatníku jsou značeny vykládanými perleťovými obdélníky. Krk má 22 pražců o síle medium. Mechaniku doplňuje kobylka adjust-o-matic a struník firmy Gotoh, ladicí mechanika je Grover. Obojí je značkou kvality. Bluesbird je osazen párem snímačů Seymour Duncan SH-1 humbucker.
Poznámka - Gibson představil model založený na stejném designu někdy kolem roku 1999 pod názvem Gibson Les Paul Elegant, s tělem, které má ,dynamické zvukové komory' (přesný termím z katalogu Gibsonu), jež zlepšují tónovou charakteristiku nástroje... Cena nástroje v provedení AAA Maple Top se pohybuje v relaci 5000-6000 USD a patří do tzv. série Custom Collection. Ale zpět k Bluesbirdu. Popsat fyzický pocit, jak sedí nástroj v ruce, je celkem jednoduché - kytara padne do ruky jako ulitá. Krk a hmatník je pohodlný a dovolí velice nízké nastavení strun. Při použití popruhu je nástroj poměrně dobře vyvážený a v neposlední řadě - díky odlehčenému korpusu - nemáte po hodině hraní pocit, že budete muset navštívit ortopeda kvůli rameni (což nemohu říci o svém 1978 Gibson Les Paul Custom).
Zvuk
Kytaru proháním přes lampové kombo Marshall TSL602 a tranzistorový aparát Crate GX65. Při čistém zvuku bez použití efektů má kytara v nižších polohách vzdušný artikulovaný zvuk s lehkým perkusivně rytmickým tónem, typickým pro blues. Snímač u krku produkuje při nižší hlasitosti jemný jazzový zvuk. Přidáním hlasitosti nabere tón uhlazený sustain. Na snímačích je slyšet, že cívky nejsou "převinuté", (jinými slovy nemají nadměrný počet závitů, což u některých snímačů vede k vytažení středů, přičemž se potlačí výšky a čistota tónu), snímač u krku má dostatek hloubek, které nezní rozmazaně, snímač u kobylky je při sólech dle předpokladu agresivní, ale tón přesto zůstává krystalický, takže lze slyšet detailně každou notu.
Přidáním hlasitosti se zvuk přenese do další roviny. Nabere na feedbacku, který přispěje k vytvoření syrového zvuku typického pro současné americké alternativní kapely. Pořád si zachová díky zvukovým komorám artikulaci lubovky. Při zkreslení lampami se probudí pravá agresivita humbuckerů a Bluesbird se promění v hutnou metalovou kytaru se všemi jejími charakteristikami a solidním sustainem, na kterém se opět podílí rezonance zvukových komor.
Co dělá Bluesbird tak atraktivním, je skutečnost, jak citlivě reaguje na způsob a dynamiku hraní, ať při nižší či vyšší hlasitosti, čistém nebo crunche zvuku. Postrádá ten skoro klaustrofobický hutný náraz ve středech, typický pro Les Paul, má v sobě něco z telecastrovského twangu, hodící se do mnoha stylů, od chicagského blues přes syrovější seattlovský grunge, až k lehčím indie tónům *).
Guild Bluesbird je univerzální kytara, která je nejenom schopná dynamické a citlivé komunikace s hráčem, ale nepostrádá energii, agresivitu a hutnost. Hodí se stejně dobře pro sóla či jako rytmická kytara pro doprovod. Je to solidně stavěný nástroj a jeho malá výrobní produkce zatím ještě zaručuje kvalitu.
Kytara se vyrábí ve dvou verzích. Fender uvádí ve svém katalogu a na webových stránkách, že na objednávku zákazníkovi dodá kytaru s jednocívkovými snímači P-90, opět firmy Seymour Duncan. Já jsem se ovšem s touto variantou zatím nesetkal. Starší model se snímači P-90, známý jako Guild Blues 90 (který se dnes už nevyrábí), se liší od Bluesbird nejenom snímači, ale i tím, že nemá 'binding', tj. bílou linku po obvodu krku a značky na hmatníku jsou kruhového tvaru.
Info:
Guild Bluesbird je pololubová elektrická kytara s vynikající reputací. Cena je 84 320 Kč.
Plus:
vzhled a univerzální zvuk
celková hratelnost nástroje
řemeslná kvalita zpracování, převyšující dnešní standard tovární výroby
komfortní váha
Mínus:
kytara nemá pickguard, tj. plastikový kryt chránící lak nástroje před poškrábáním trsátkem (po úpravě lze použít kryt z Les Paula včetně uchycení)
plastové knoflíky potenciometrů pro tón a clonu by mohly být bytelnější, ale zatím jsem s nimi žádný problém na svých kytarách neměl
*) Poznámka autora:
Indie je zkrátka pro independent, tzn. muziku, která vždy stojí mimo mainstream čili mimo střední proud. V Česku je reprezentovaná např. značkou Blackpoint. Po světě jsou vydavatelství jako např. 4AD (známé např. díky kapele Dead Can Dance), Matador Records, Merge, Lookout a další. Lehčí indie tón jsem použil, protože celá tahle větev muziky se datuje už od 60. let, a i přestože z ní vyšel punk nebo kapely jako Nirvana, následovaná tím, co se dnes (podle mě naprosto nesprávně) nazývá alternativní scéna, tak hlavním výrazem indie rocku je pořád psychedelická muzika, něco jako byli kdysi Pink Floyd, ještě když s nimi byl Syd Barrett.
