Godin Flat Five

Luboš Malý, 20. 7. 2004

Firma Godin vytáhla do boje na pole již notně bitvou rozbrázděné a nasadila velice zvláštní zbraň. Tou se stala kytara Flat Five, která se tváří jako zbraň pravověrně klasická, ale chytrými a důmyslnými skrytými vlastnostmi chce všechny protivníky porazit na hlavu. To v dnešním světě plném marketingových úskoků a skladů vrchovatě naložených opracovaným dřívím a kovem není opravdu věc snadná. Kdo chce vyhrát, musí na to od lesa. V Kanadě mají lesa dost. A to ne jen tak ledajakého...

Napadlo mě to, když na mě z kufru v redakci Muzikusu vykoukl fládrovaný javor ve špičkové AAA kvalitě. A aby toho ještě nebylo dost, tak ejhle - jazzová nádhera. To ten tvar a houslová efka. Říkal jsem si, že Godin, vždy přicházející s něčím novým a překvapujícím, se zase hodně snažil... (byl to hit minulého léta). Tak ji beru a spěchám k domovu.

Jazz nebo nejazz (to be or not to be)

Po celou dobu testu jsem si nebyl - a vlastně ani teď si nejsem - jist. Oko (do duše okno) mě přesvědčuje, že ano. Ucho - uvyklé abstraktním vjemům, že ne. Tak kde je pravda? Godin, který asi hodně věci zkoumá, než zaboří nůž nebo frézu do dřeně, sebral tak stoleté zkušenosti ve výrobě kytar a vzal si na paškál tři z nejvýznamnějších konstruktérů drnkaček - Gibson, Fender a Gretsch. Když spojil vlastnosti a konstrukční prvky, vypadla zřejmě šablona na tohle nové dítko. Nedivím se. Je těžko vymýšlet již vymyšlené a jak říká chytře Radim Hladík - důležitější je, co se hraje a ne na co se hraje, nelze než souhlasit.

Takže - tvar jazzový Gibson, konstrukce Telecaster, způsob zpracování Gretsch. Nejčistší "hybrid" na trhu. A hrát se dá na ledacos.

Materiál a konstrukce

S materiálem se dá opravdu hodně čarovat a jistě bude většina souhlasit, že nejvíce podtrhuje zvukový charakter nástroje. Tady je na tělo použit veskrze javor. Vrchní deska je z již zmíněného fládrovaného javoru. Dno a boky jsou vyfrézovány z tříkusového bloku. Uprostřed probíhá trámec z javoru (v dokumentaci stříbrolistý), známý od dob prababičky pololubových gibsonů ES-335 a potlačující zpětnou vazbu. Taky prodlužuje sustain. Přiléhající křídla jsou topolová. Vrchní deska, a to je zvláštnost, je rovná a ne klenutá (odtud název Flat), mírně u krajů bombírovaná. Po gibsonovské klenbě ani památka. A tady se dostáváme právě k telecasteru. Celou svojí filosofií stavby jej nejvíce připomíná. Má totiž šroubovaný krk, rovně a hluboko vsazený do těla. A u gibsona je právě tohle neodpustitelné - tam je krk lepený, skloněný nazad a kobylka co nejvýše vysunuta nad tělo. Flat Five má gibsonovskou kobylku (Schaller - tune-o-matic, tedy logicky zapuštěnou dovnitř) a struník se nekoná. Struny po vzoru telátka prochází tělem a jsou ukotvené v mosazné destičce vespodu. A kam se poděl Gretsch? Vyfrézované dutiny v těle a dost podobný zvuk. Na krk byl vybrán moc pěkný světlejší mahagon z jednoho kusu a na hmatník klasicky indický palisandr. Mechaniky jsou luxusní, menšího rozměru (nezatěžují tolik hlavu) a precizně fungují. Hlava je kryta plátkem stejného javoru, jako má deska. Zajímavý je celkový čtyřoktávový rozsah a tedy i 24 pražců. To, co dělá tuhle kytaru opravdu zvláštní, je právě shoda všech uvedených vlastností. Je totiž univerzální. Toho si zřejmě stavitelé byli vědomi a v současné roztříštěnosti žánrů a prolínání všech stylů je to velké plus. Jak by jinak mohli ve firmě Line 6 slavit takové úspěchy?

Jako červená nit se však táhne celým nástrojem prvotřídní kvalita jak materiálu, tak i zpracování. Tomu odpovídá i cena.

Proč Flat Five?

Flat je už jasné a pět, myslím, znamená pětipolohový přepínač. Tedy i pět různých zvukových barev. Což nás zase trochu od toho proklamovaného jazzu vzdaluje. Ortodoxní jazzmani na svých ohromných lubovkách stěží někdy snesou dva snímače a vůbec i ovládací prvky. Pure je pure. U Godinů si rádi hrají s elektronikou a "rozkacených" puristů se nebojí. Klidně si rozpínají cívky a ať si "hambáče" hrají jako singly, a tak... A hrají opravdu hezky. Zvuk je kultivovaný, ale na jazz trochu nabroušený. To dělá ten celojavor. A pořád se mi tam plete ten telecaster. Country je holt country. A klobouky a cink-cink. Chtělo by to víc "dřevního" zvuku, ale lepené luby a klenuté desky se nekamarádí s frézami. Připomíná jim to asi zubaře. Tak radši lépe zpívají. Housle se taky nedělají z prkna. Tím ovšem nechci Godina hanět. Je to skvostný nástroj, má nádherný design a možná se bude za pár let schovávat do trezorů jako investice. Jenom pořád nevím, kam jej zařadit. Pro ty, kteří mají rádi škatulky, se nikam nevejde. Třeba se píše nová historie a godin hraje jako godin. Překvapila mne váha nástroje - je lehčí, než vypadá. Vůbec působí při hře takovým subtilním dojmem a citlivě reaguje na každý tón. Nasucho je slyšet dlouhý sustain (při konstrukci a použitých materiálech neomylně musí) a pohyb po krku je bezproblémový až do nejvyšších poloh a je moc příjemný. S lakem to nepřeháněli, má tenkou vrstvu a je polomatný.

Elektronika

Kromě již vzpomínaného pětipolohového přepínače je to dvousnímačová klasika s humbuckery, které mimochodem mají krásný kouřový nádech naeloxovaného plechu. Ovládání volume/tone je společné pro oba a knoflíky jsou z černého kovu. Černý je i kryt výstupní zdířky. Když je černá i kobylka, knoflíky mechanik (plast), rolny (plast!!!??), přepínač a kryt napínacího táhla u krku, nevím proč je mechanika stříbrná? Mám pocit, že právě tohle někdy u Godina v detailech uteče. Rozpínání a kombinace cívek u snímačů se děje jen přepínačem (žádný "pušpůl") a barvičky jsou to pěkné a brilantní, takže se dá se zvukem a tónovou clonou kouzlit. Je to obvyklé rozpojení cívek na singly ve druhé a čtvrté poloze. Jazz nejvíc připomíná klasicky humbucker u krku - opravdu temná barva s měkkým nádechem a nastavení přepínače v prostřední poloze (oba snímače). Tady je nevýhodou 24 pražců, což posouvá snímač u krku poněkud dozadu a výsledek nemá tu správnou hloubku. Snímače mají slabý výstupní signál, ale asi se vsadilo spíše na barvu.

A jak tedy hraje?

Samozřejmě u nástroje věc nejdůležitější. Po zapojení do lampového komba mne nijak zvuk nepřekvapil. Čekal jsem to. Standardní chování humbuckerů a pro zvukomalíře singlový nášup, ale s temnějším pozadím. Snímače hrají měkce a jsou znát dutiny v nástroji. V takové kytaře však nikdo asi nehledá schovanou fenderovskou cirkulárku. Ale když jsem přepnul na kombu na bright, tak už se kytara začala chovat, jako kdyby přišla z ruky zapřisáhlého texaského countrymana. Hlavně tedy "utajený" telecasterovský snímač u kobylky. Hodně by pomohly silnější struny a hlazené. Pak by z nástroje vylezl sám Pat Metheny nebo George Benson. Takhle by té kytaře slušelo nejlépe asi blues s ohýbáním tónu. Když jsem sladký zvuk potrestal přes overdrive, krásně táhnul a zpíval a kytaře se to dost líbilo. Kacířská myšlenka mne napadla, že bych materiály obrátil - tělo mahagon, krk javor. Nechci ani domyslet, jak by se pak tvářili v takové té velké fabrice v Nashville. Ale žádný strach, Kanada má na vlajce ten správný strom. Při nahození na řemen malinko přepadává na hlavu, ale nic významného. Tělo je opravdu lehké, což zase uleví plotýnkám, že kolegové?

Kdybych měl zhodnotit všechny své dojmy na závěr, tak asi takhle - vynikající nástroj univerzálního využití s jazzovým designem a standardními zvukovými možnostmi. Jen nevím, jestli jazzoví hráči, pověstní svým konzervatismem a inklinující k zavedeným a osvědčeným značkám (nebudu radši jmenovat) sáhnou právě po tomhle. Zřejmě tomu bude bránit dost podstatně vysoká cena a neobvyklá konstrukce. Ale kdo ví? Napadá mě slovo fusion, což dnes všechny styly dohromady značí a kdo se cítí být fusion hráčem, určitě by si ji vybral za milenku. Přeji téhle zajímavé kytaře, abych ji často viděl v rukách vynikajících muzikantů, kteří s ní a se svým feelingem třeba opravdu začnou psát letopočet před a po Godinovi. A to není málo. I když... Ale to bych se opakoval! V každém případě zajděte, vyzkoušejte, oko, ucho a prsty potěšte a na množství (bankovek v tobolce) nehleďte! A manželky a milenky nechte doma! Víte, jak budou koukat, až na ně otevřete futrál? :-))

Info:

Godin Flat Five je elektrická "jazzová" kytara s univerzálním využitím - cena je 49 900 Kč včetně DPH a superluxusního kufru.

Plus:

nádherný design a zpracování

prvotřídní materiály

skvělá hratelnost ve všech polohách

čtyřoktávový rozsah

originální konstrukce

zvuk a jeho využití

váha

Mínus:

plastové rolny