Gibson Les Paul - referenční monitory

Společnost Gibson vstoupila do nového segmentu trhu a připravila skutečně nečekaný produkt - referenční aktivní studiové monitory ve třech velikostech a vždy se třemi různými vzhledy. Řada monitorů Les Paul pokrývá aplikace od malých počítačových studií modelem Les Paul 4 se čtyřpalcovým basovým reproduktorem přes asi nejčastěji používané nearfield monitory s šestipalcovým basovým reproduktorem použitým v modelu Les Paul 6 až po největší verzi Les Paul 8, která díky rozměrům a osmipalcovému basovému reproduktoru uhraje i větší prostory a režie.

Technicky jsou to vždy dvoupásmové monitory s bassreflexovými otvory v čelním panelu, můžete tak mít monitory i blízko stěny. Vstupy jsou řešeny pomocí kombinovaného konektoru XLR/jack, ale nechybí ani konektor cinch pro DJskou/domácí audiotechniku. Zajímavostí je možnost aktivace automatického režimu standby, kdy monitor usne při delší absenci vstupního signálu a probudí se, když mu zase nějakou potravu pošlete. Režim spánku je signalizován pomalým dýcháním prosvětleného čelního loga Gibson. Jinak je vybavení monitorů běžné, k dispozici máte regulaci hlasitosti, basů a výšek. Vlastní skříně monitorů jsou z 15 mm silné dřevovláknité desky (MDF).

Nejmenší model, Les Paul 4, i přes svoje malé rozměry zajistí SPL 109 dB. Čtyřpalcový basový reproduktor z netkaných uhlíkových vláken a jednopalcový vysokotónový reproduktor s povrchovou úpravou DLC (diamond like karbon - metastabilní amorfní uhlík) zajistí vyrovnaný frekvenční průběh při poslechu v malých vzdálenostech, typicky při umístění vedle počítačových monitorů.

Jeho větší bráškové používají stejný vysokotónový jednopalcový měnič i technologii výroby basového reproduktoru, ale s narůstajícími výkony a rozměry jsou schopni zajistit maximální SPL 117 dB u modelu Les Paul 6 a 118 dB u modelu Les Paul 8.

Možná vás zajímá, co se stalo, že tak jednoznačně kytarová firma, jako je Gibson, začala vyrábět studiové poslechové monitory, ale ono to není až tak překvapivé, když si uvědomíme, že Gibson v roce 2011 koupil velmi dobře známou společnost KRK, která se na studiové monitory specializovala. Řada monitorů Les Paul není nějakou mutací standardních monitorů KRK, jedná se o nový návrh monitorů, ale navrženy jsou skutečně inženýry ze společnosti KRK. Jsou to tedy takové Les Pauly bez krku, ale s KRKem...

Integrovaný wow efekt

Co je ale na nových Gibson Les Paulech nejúžasnější, je jejich design. Když jsem zval hudebníky a zvukaře na poslech nových monitorů, neřekl jsem jim, o jaký typ se jedná. Po vstupu do místnosti následovala ve všech případech úžasná reakce a některým skutečně doslova spadla čelist. Design je prostě dokonalou ukázkou efektu wow v praxi. Monitory Gibson Les Paul jsou ve třech provedeních vzhledu: cherry, tobacco burst a cherry burst. Přesně jako u kytar Les Paul jsou čelní stěny profilované, použitý krémový plast okolo vysokotónového reproduktoru a jeho stříbrná ochrana evokuje přepínač na této legendární kytaře, pod basovým reproduktorem umístěné logo Gibson ve stříbrném pozadí je měkce podsvětlené.

Pohled na studiovou techniku je ale podle reakcí evidentně dvojí, takže po odeznění prvotního efektu wow jsme při diskuzích narazili na různé skupiny uživatelů, moje zkušenosti jsou tak velmi podobné reakcím ze světa. Někdo takový výrazný designový prvek vítá, zejména kytaristé se závislostí na kytarách Gibson byli nadšeni, ale část zvukařských návštěvníků byla názoru, že by raději měli v režii decentnější vzhled monitorů. Tento osobitý design je tak zcela subjektivní a reakce na něj natolik silné a natolik odlišné, že zhodnocení záleží pouze a jen na vašem naturelu.

Zvuk monitorů

K testování jsem si vybral střední modely, tedy Les Paul 6 s šestipalcovým basovým reproduktorem. Jejich rozměry jsou překvapivě docela velké, jenom o málo menší než moje monitory s osmipalcovými reproduktory, rozměr se podílí na vyváženém podání nižších frekvencí. Celkový zvuk je měkčí, celkově vyvážený, neujíždí na basech a i na středech poskytuje dostatek čitelnosti, podání výšek je měkké a příjemné. Zvuk nemá tendenci být únavný při delší práci, což jsem při právě rozpracovaném mixu jednoho CD ocenil. Velmi dobře se doplnil do sestavy s dalšími třemi páry monitorů, které nejčastěji používám v tomto studiu. Velmi dobře fungovaly pro celkový poslech, aplikace kontrolní i masteringové. Osobně mám pro precizní editaci a analytickou práci jiné monitory, ale celkově i do mojí sestavy zapadly výborně a skvěle se tak doplnily s mými dalšími monitory pro perfektní kontrolu nad výsledkem, aby výsledný mix byl dobře překládán na jiných zařízeních.

Mušky jenom zlaté...

Určitě se zvídavý čtenář zeptá, jestli se mi také něco nelíbilo, když to je skutečně recenze. No jednu mušku bych možná našel. Trošičku, ale skutečně velmi málo, monitory šumí. Já vím, jsou i další v této kategorii, které jsou na tom zcela shodně, pro práci je to samozřejmě zaručeně OK, ale při editaci nahrávek jsem se několikrát přistihl, že hledám, co se to nezvyklého kolem mne děje.

Druhou drobnou výtku bych měl k poskytované specifikaci. Gibson u těchto monitorů ani na svých stránkách, ani v návodu k obsluze v balení, ani na stránkách prodejců nespecifikuje skutečný RMS výkon zesilovačů. Ve specifikaci je tak uveden pouze celkový příkon a SPL, tedy maximální hlasitost v jednom metru vzdálenosti. Něco podobného, jako když Rolls Royce u svých automobilů kdysi neuváděl přesně výkon motoru, ale pouze, že „výkon je dostatečný“.

Zhodnocení

Každý monitor se vám zhodnotí zejména tím, jak dobré nahrávky na něm jste schopni udělat. Monitory Gibson Les Paul jsou kvalitní monitory, které mohou velmi dobře přispět k tomuto cíli, a jelikož se u mne velmi dobře zapojily do celkového řetězce a celkové práce na nahrávkách, tak je musím hodnotit kladně. Pro celkový poslech i mastering se mi osvědčily a odvedly i v rámci testů kus solidní práce. A kytaroví blázni je musí mít už jenom kvůli jedinečnému designu, i když zrovna já patřím spíše do té skupiny, která preferuje klidnější design monitorů.

Slávek Šámal

Gibson LP6 pohledem praktika

Je to pro mě dosti kuriózní, psát takovéto pojednání, neb jsem nikdy nic podobného nejenže nedělal, ale ani moc nečetl. Jsem člověk praktického užití života. Tak i můj „test“ bude ryze praktický, postavený na zkušenostech v mé profesi nabytých.

Na úvod podotýkám, že nejsem nikterak honorován, pakliže vůbec jsem :-), podle toho, jak moc se mi budou či nebudou líbit tyto studiové monitory. Vezmu to pěkně popořádku. Od onoho okamžiku, který si obzvlášť užije člověk, který za tyhle krasavce před chvílí utratil, ani nevím kolik. Deflorace krabice: Z „paper caseu“ vytáhnete na první potěžkání seriózní kus materiálu, což by mohl být příslib pevného a vyrovnaného basu. Z luxusních, černých sametových obalů, na nichž je střízlivou zlatou vyšito Gibson Les Paul, vytáhnete krásný reprák, který se svým designem tváří jako starý dobrý Les Paul. Nekecali. :-) Ne příliš ovládacích prvků, to je mi sympatické. Jednoduché, jasné řešení. Tak to mám rád.

Poslouchám skrz tyto monitory hudbu, kterou znám, o které vím, jak má znít, jak jsem zvyklý ji slýchat na velkých ozvučovacích systémech (například Meyer Sound, L-Acoustics, D & B...). K tomu úhel poslechu ze studiové praxe a zkušenosti s Yamahami NS-10M a B & W DM603 S2. Slyšel jsem pár studiových monitorů a málokdy jsem byl uspokojen věrností zvuku, obzvlášť ve výškách. Tahle bedna se mi ale prostě líbí. Disponuje, zdá se, opravdu slušným výkonem. Les Paul je kytara stvořená především pro rock & roll a ten se poslouchá nahlas. To vám tyhle Gibsony až překvapivě umožní. Zrovna teď jsem si - opravdu nahlas - pustil svou milovanou pecku Unbalanced od izraelské tranceové ... z vesmíru... party Infected Mushroom. Takhle to znám z velkých systémů. Tlak a přitom precizní reprodukce v celém frekvenčním spektru, průzračná barva. Když si to pustím v přiměřené hlasitosti, tak v té hudbě, kterou slýchám takřka denně, slyším věci, které jsem dřív neslyšel. Zdá se, jako by více vynikal prostor. Výšky jsou krásné a přirozené. Možná jsou trochu „presentnější“, ale to je, podle mě, jedině dobře.

Co tohle píši, poslouchám staré známé, samé dobré, na nastavování systémů za roky vybrané písně. Každá z nich odhalí jiný nešvar. Nic se ale neodhaluje. Jen mě to baví poslouchat. Teď třeba song všech hi-fistů, Chris Jones - No Sanctuary Here, wov. Fakt to hraje dobře. Precizní a přirozená barva jednotlivých signálů. V té písni jsou takové hodně výrazné a neobvyklé vokály, které jsem možná ještě tak pěkně neslyšel. Poslechněte si je! :-)

Teď mi začal hrát Gregor Tresher - Full Range Madness - remastrovaná verze. Docela tvrdý techno beat. Začalo to na mě foukat a velmi přísně hrát „tlusto beat“, jak ma být. Teď se projevil ten prvotní pocit z férového kusu materiálu. Ani producentovi techna bych se je nestyděl doporučit. Jestli by teda rozdýchal ten rockový design.

Nebudu se dál rozepisovat. V tomhle zvuku Gibsonu podle mě nic nechybí a dává mi to, co bych od studiových monitorů očekával. Mimo jiné totiž obstály i v naší režii, kterou mám změřenou a která není zcela ideální. Myslím, že na tom mají velkou zásluhu ty dva sympatické otvory vedle parádního svítícího loga, co vypadají jako otvory v ozvučnici proslulé lubovky. Já mám prostě rád bassreflex dopředu, ať jsem v hale nebo ve studiu. Ve studiu mi vždy přišlo, že jak to fouká dozadu, výsledek je velmi závislý na prostoru, zejména za poslechem. (Englishman in NY, ta pizzicata ve slokách, ten reverb na nich, krása...

Jiří Topol Novotný

Měření frekvenční charakteristiky

Abychom mohli teoreticky vyhodnotit Topolův „praktický“ přístup, zkusili jsme si bedny změřit a porovnat (jejich modulovou frekvenční charakteristiku) s nearfield reprosoustavou Yamaha NS-10M, která je jakýmsi studiovým standardem. Topol tyto bedýnky pro referenční poslech ve studiu také používá.

Při měření jsme soustavu Gibson LP6 měli nastavenou „na rovno“, tedy všechny přepínače, které dovolují ekvalizovat výslednou křivku (potenciometry Bass a Treble), byly nastaveny na hodnotu 0. Význam těchto ovládacích prvků a další technické parametry si můžete vyhledat sami v datasheetu na stránkách výrobce. Zde se budeme zabývat pouze průběhem frekvenční charakteristiky.

Měření probíhalo přímo ve studiu, abychom eliminovali vliv prostoru, měřili jsme proto reprosoustavy ve vzdálenosti jen 25 cm od ozvučnice v jejich akustické ose. Při této vzdálenosti bylo nejprve nutné vyhledat akustickou osu reprosoustavy tak, aby v místě měření nedocházelo ke zkreslení modulové frekvenční charakteristiky vlivem fázového posunu mezi středobasovým a výškovým reproduktorem. Výsledky můžete pozorovat na Obrázku 1 a 2.

Obrázek 1: Fázová frekvenční charakteristika. Modrá - Gibson LP6, červená - Yamaha NS-10M. Bod měření ve vzdálenosti 25 cm v akustické ose reproduktorové soustavy.

Obrázek 2: Modulová frekvenční charakteristika. Modrá - Gibson LP6, červená - Yamaha NS-10M. Bod měření ve vzdálenosti 25 cm v akustické ose reproduktorové soustavy.

Fázová charakteristika v tomto případě až tak důležitá není, zaměřme se na porovnání modulových charakteristik na Obrázku 2. Na první pohled je vidět, že křivky obou systémů jsou vyrovnané v pásmu cca ±3 dB.

Když to vezmeme od pásma nízkých frekvencí, vidíme že Gibson LP6 má spodní hranici charakteristiky (-3 dB) na cca 45 Hz oproti přibližně 80 Hz u Yamahy NS-10M. To bude zřejmě ten důvod Topolova dobrého pocitu z tzv. „techno tlusto beatu“. :-) Dále jsou charakteristiky relativně podobné až do frekvence 1 kHz. V pásmu od 1 kHz do 2,5 kHz má Yamaha vcelku výrazný zdvih se špičkou na 1,6 kHz. Gibson zde drží charakteristiku víceméně vyrovnanou. Další rozdíl nastává nad 2,5 kHz, kde se už nacházíme za crossoverem a u obou systémů reprodukci zajišťuje pouze výškový tweeter. Zde se pro změnu Yamaha vrací k vyrovnanější reprodukci a Gibson vykazuje zdvih (kromě cca 4,5 kHz) kolem 3 dB. Že by ta Topolova průzračnost výšek a presence? Nad 17 kHz křivka NS-10M začíná klesat. Gibson pokračuje vyrovnaně až do 22 kHz, dál na vyšší frekvence už mě použitý analyzér nepustil.

Zajímavostí je špičkový pokles křivky Gibsonu LP6 na frekvenci 15 kHz. Zprvu jsem myslel, že se jedná o nějaký odraz od objektů okolo, který způsobuje fázový odečet. Proto jsem měření zopakoval v několika různých pozicích, dokonce i venku, v alespoň částečně „volném“ poli, abych maximálně eliminoval vliv odrazů. Ale ve všech měřeních se tento „dip“ více či méně projevoval. Na tomto základě jsem došel k názoru, že odraz musí vznikat někde na konstrukci bedny - patrně na plastovém chrániči vrchlíku tweeteru. Samozřejmě se ale nejedná o žádnou „vadu na kráse“, která by měla nějak významně ovlivnit výsledný zvuk. Jen mě tento jev překvapil :-)

Pro doplnění Topolova komentáře jsme zkusili změřit i odezvu v místě poslechu režiséra studia, přímo ve výšce jeho uší. Zde se samozřejmě naplno projeví vliv nedokonale akusticky řešeného prostoru, odrazy od mixážního pultu a dalších předmětů a nábytku kolem. Odrazy jsou dobře patrné na koherenci - to je ta sytě červená křivka nahoře na Obrázku 3. Je to ale ten typ „reálného“ poslechu, který má většina studiových audio inženýrů v podobných podmínkách, které jsou řekl bych v našich končinách celkem standardní. Výsledky porovnání modulové frekvenční charakteristiky jsou na Obrázku 3. Interpretaci a porovnání s Obrázkem 2 už nechám na vás.

Obrázek 3: Modulová frekvenční charakteristika. Modrá - Gibson LP6, červená - Yamaha NS-10M. Bod měření v místě referenčního poslechu na pozici zvukaře.

Ing. David Kurc

Sound System Design (Bob Dylan, ZAZ, Bobby McFerrin & Chick Corea, ...)

OteSound, s.r.o.