O firmě Gibson bychom mohli dozajista hovořit celé hodiny. Její jméno je dostatečně známé a kvalita rozsáhlého sortimentu, na který se Gibson orientuje, je v obecném povědomí. Konečně, jistě se dá bez jakékoliv nadsázky říci, že Gibson patří k těm dvěma hlavním jménům - to druhé je, jak nebude zatěžko uhodnout... Fender - které již drahnou dobu udávají hlavní styl v kytarovém zvuku.
Používat výrobky značky Gibson tedy bezesporu znamená mít jistou filozofii zvuku a možná i žánru. Hovoříme o skutečné, lety vyzkoušené kvalitě, která je právem považována za legendární. Stejně tak jako to platí u samotných nástrojů, je tomu tak i aparátů a v neposlední řadě i strun. Firma Praha Music Center distribuuje vcelku velké množství strun Gibson, z nichž první, o kterých budeme hovořit, nesou označení John Lennon - Electric Guitar Strings. Že se jedná o struny firmy Gibson, není - a to překvapivě - na první pohled nikterak patrné a ze samotného obalu se to nedozvíme. Použité materiály jsou, jak udává výrobce, švédská ocel, co se týče jádra, a čistá slitina niklu, co se týče vinutí u strun D, A a E. Jádro má šestiúhelníkový (hex) průřez. Struny jsou baleny zvlášť a o tloušťce .010, .013, .017, .026, .036, a .046. Nic víc se už z obalu nedozvíte, což je v podstatě standardní u většiny výrobců. V úvodu celého seriálu jsme hovořili o tom, že pokud se výrobce profiluje i v oblasti samotných nástrojů či aparátů, je situace ohledně předpokládaného zvuku strun a jejich užití značně jednoduší. V tomto případě máme navíc ještě další vodítko ve jmenné signatuře, a tudíž je možné se právem domnívat, že zde půjde o řádně ostrý "vintage" zvuk.
Co můžete očekávat?
Gibson - John Lennon patří svojí cenou 269 Kč do mírně vyšší cenové kategorie a dle mého názoru tam i jednoznačně patří. Příjemným překvapením pro mě bylo, že jsou velmi dobře hratelné už ve velmi krátké době po natažení. Prakticky už během prvních dvou hodin, po několikerém "vytahání" a doladění se struny usadí a změny v ladění nejsou nikterak radikální. Stejně tak je tomu s tahem a samotným zvukem. Hovoře o tahu je třeba říci, že k mému ještě většímu překvapení se tah v podstatě během celého testovaní nezměnil v takové míře, aby to stálo za zmínku. Díky tomu jsou struny samozřejmě rychleji zvukově použitelné, protože nedochází v počátcích k nepříjemnému drnčení o pražce, které se jinde postupem času minimalizuje, a samozřejmě to má významný vliv na ladění i v případě více expresivní hry v basových polohách. To, co platí o tahu, platí podobně o zvuku, i když určitý pokles kvality byl do určité míry zaznamenatelný, i když ne nikterak radikálně významný. U brilantnosti výšek se to však projeví. Ale i tak bych struny řadil, co se týče životnosti, k standardu. K tomuto už jen přidám, že díky výše popsanému struny velmi dobře ladí a to včetně oné již mnohokrát zmiňované "problematické" struny g.
Co se týče zvuku, je třeba říci, že mé očekávání se naplnilo. Struny Gibson - John Lennon dávají skutečně pěkně ostrý, ale zároveň "teplý" zvuk, který svým charakterem připomíná 70. léta. Jasně výrazný attack s mimořádně dlouhým sustainem, bohaté harmonické frekvence a dohromady komplexně dynamicky vyvážený zvuk, tak by se dal popsat můj naprosto prvotní dojem. Vyváženost je pak nejvíce patrná u basů. Celkový zvuk je dobře konkrétní, brilantní a působí - řekl bych, "pevným" dojmem, což je obzvláště dobré pro doprovody např. typu reggae, atp., nikoliv však samozřejmě jenom pro ně. Na druhou stranu je zvuk dostatečně hutný i pro melodickou linku a způsob hry typu Pulp Fiction či James Bond je přesně to, kde vše výše a níže popsané obzvláště oceníte. Nakonec, dlouhý sustain je výhodný i pro melodické hraní s více či maximálně "zkresleným" zvukem a díky bohatým harmonickým frekvencím se dlouhé tóny pěkně nesou a v závěru znatelně frekvenčně dobarvují, což ve spojení s vibratem dává velmi dobré výsledky co do zpěvnosti tónů.
Pocit ze hry a shrnutí
I když Gibson nikterak neudává sílu tahu, já bych osobně tyto struny zařadil do kategorie Light Gauge. V praxi by s nimi neměli mít problémy ani hráči, kteří používají devítky či hybridy. Můj subjektivní dojem je, že se nejedná o zásadně universální struny, a osobně vidím nejlepší výsledky při používání clean či crunch zvuku, protože tam se dá vcelku výrazný charakter těchto strun velmi dobře využít. Zvuk je jednoznačně inspirativní, což osobně považuji vždy za příjemné. Další výhodou je samotný pocit ze hry. To, že se v podstatě tah nikterak příliš neproměňuje, je pro levou ruku v každém případě pozitivní. O pravé nemluvě.
Závěrem
Nemyslím si, že struny Gibson - John Lennon lze označit k jednoznačně určitému použití, ale jistý zvukově nostalgický charakter mají. A to je jak inspirativní, tak v dnešní době i paradoxně moderní. Nehledě na žánr, osobně vidím jejich užití pro výraznou doprovodnou či sólovou hru a to spíše s oním již výše zmíněným clean či crunch zvukem. Výrazný attack je z tohoto pohledu jednoznačné plus a celkově "pevná" koncepce bude jednoznačně vyhovovat i hráčům všech možných "ex" a "post" punkových směrů, snažících se prorazit trsátkem místo pro další snímač - či jinými slovy: velmi expresivním hráčům... Žijte blaze a opatrujte se.
Info:
Gibson John Lennon jsou kytarové struny se stabilním tahem i zvukem. U Praha Music Center stojí 269 Kč.
Plus:
rychlé usazení
vyváženost
ladění
Mínus:
mírný pokles brilancí ve výškách
