Gibson 1957 Gold Top Historic Reissue - dokonalá replika klasického nástroje

Tahle kytara je replika nástrojů, které se začaly vyrábět v roce 1957. Je to jeden z prvních typů, na kterých byly použity dvoucívkové snímače - humbuckery PAF.

Vlastnosti těchto snímačů jsou dnes dostatečně známy, ale v době jejich prvního použití rozšířily zvukové spektrum elektrofonických kytar o nový rozměr.

Jak vypadá les paul, každý ví

Docela s chutí jsem se do téhle repliky pustil. Tvary les paulů každý zná, tak se soustřeďme na materiály. Korpus je z jednoho kusu lehkého mahagonu, a to opravdu překvapivě lehkého. Z jednoho kusu je i krk, který má větší sklon hlavy a pod hlavou není límec. Profil krku je ve stylu padesátá léta, takže dost silný, ale pevný a dá se na něj snadno zvyknout. Palisandrový hmatník má krásnou kresbu, pražce jsou krásně zalištované. Binding korpusu je jednoduchý a u výřezu pro levou ruku je vidět vrchní javorová deska, nastříkaná pochopitelně zlatou barvou. Když jsem u laku, na hlavě má lehce pomerančovou strukturu. Nejsem si jistý, zda-li to je také replika. Po uměle omlácených les paulech je možné všechno. Logo Gibson na hlavě má pochopitelně tečku nad i a naopak na zvonku žádný nápis není. Pro doplnění, koho zajímá, proč je dobrý lehký mahagon a čte německy, ať se podívá na www.proguitar.de. Tam to všecho je. Dobré je taky www.lespaulforum.com.

Hardware a snímače

Struník na krku je tenčí, než bych čekal. Kobylka je ABR 1, niklovaná s ocelovými kameny, se šroubky kamenů, které jsou otočeny dozadu, což není moc výhodné při ostřejším úhlu strun za kobylkou. Vždycky, když mám v rukou takovouhle kytaru, tak mě zajímá, je-li takhle seřízena od výrobce, nebo se na ní někdo podepsal až tady. Nikdy nikdo nic neví. Tahle byla seřízena slušně. Struník za kobylou je hliníkový, což je pro starý zvuk moc důležité.

Snímače jsou Burstbuckery. U krku typ 1, tedy nejslabší, a u kobyly 2, střední. Tyhle snímače mají "staré" magnety AlNiCo 2, na rozdíl od Bursbuskerů Pro, které jsou AlNiCo 5. Mám oba typy a raději mám AlNiCo 2. Nejsou tak rozmazané a pro větší zkreslení jsou daleko čitelnější. Ale každému vyhovuje něco jiného. Cívky těchto snímačů nemají stejný počet závitů, takže co snímač, to skoro originál.

Potenciometry jsou klasické CTS a kondenzátory veliké Bumble Bee. "Pots" tlumí strmě až od trojky, na barvy je dost velká dráha. Šachta je hluboká až na javor, je v ní napsáno R7. Chtěl jsem se podívat i pod snímače, ale nedovolil jsem si to. Rámečky snímačů jsou o 12 mm vyšší než u současných modelů.

Seřízení

Na kytaře byly nataženy D`Addaria 10. Průhyb krku na E6, v polovině, na C byl 1,95 mm minus struna. V pohodě. Action na oktávě E6: 3,2 mm minus struna. E1: 2 mm minus struna (nechtělo se mi to počítat). Vzdálenost snímačů od struny při domáčknutí na posledním pražci: krk E6 - 5,1 mm a E1 - 3,2 mm. Kobylka E6 - 4 mm a E1 - 2,5 mm. Tak to mám taky.

Zvuk

Kytara díky lehkému mahagonu hraje neuvěřitelně hlasitě akusticky. Snad by šla natáčet mikrofonem. Krásný středový měkký zvuk. Samet. V nejvyšších polohách má trochu potíže, ale buď se vyhraje, nebo stačí dát jiné struny. Sustain je znamenitý. Elektrický zvuk jsem testoval na Marshallu Studio 15, to doma, a ve zkušebně na Matchless SC 30. Lépe hrála samozřejmě na SC 30, ale i na ten malý Marshall hrála moc dobře. Popisovat zvuk je těžké. Bylo tam všechno, co jsem čekal, ale bylo tam i dost tajemna, abych poznal, že tenhle Gold Top není prvoplánová kytara. Hraji na Les Paula skoro čtyřicet let, a tohle by byl moc dobrý partner.