Gallien Krueger Fusion 550 - in his Majesty’s service aneb Rok s králem

Málokdy se nebohému recenzentovi poštěstí, že by mohl svou oběť zneužívat po dobu, která mu vyhovuje, tj. hooodně dlouho. Jsou totiž kousky, které dává z ruky jen velmi nerad a s blížícím se koncem doby zápůjčky se mu hlavou honí různé myšlénky na to, jak si dočasného mazlíčka osvojit. Nevím, jak to mají ostatní kolegové, ale mou chorou mysl pak často zaměstnávají představy vesměs hraničící s trestním zákoníkem. V případě tohoto testu je to však jinak. Sice jsem se dosud nestal majitelem, ale během posledních jedenácti měsíců jsem měl Galliena k dispozici a řeknu vám, je to žrádlo!

Byly to pro mě druhé Vánoce a státní svátek zároveň, když dlouho očekávaný Fusion dorazil do naší malebné kotliny. Dovoluji si tvrdit, že Gallieny docela znám, a proto jejich první kousek, který v sobě má lampová střívka, mi nedával spát. Jak to bude hrát? Je to pořád Gallien? Jak to bude fungovat? Je papež katolík? Čtěte dále, tyto i jiné otázky budou zodpovězeny.

Provedení, konstrukce, popis...

Už na první pohled dává Fusion jasně najevo, s jakou famílií máme tu čest. Masivní kovové provedení, chromovaná madla, velké knoflíky. Vzhled je tradiční, ale moderní, výtkou snad budiž jen to, že se grafik s logem Fusion moc nepáral. Jako u ostatních Gallienů lze Fusion zasadit do racku, ale i bez této ochrany je „road ready“, i když váha není úplně zanedbatelná. Je to prostě pořádný a odolný macek. Na první pohled mně potěšil počet ovládacích prvků, jsem vyznavačem kréda čím méně, tím lépe, a musím říct, že na Fusionu je počet čudlíků a kroutítek tak akorát. Vše je přehledné a intuitivní, ve srovnání se staršími sourozenci má Fusion ovladačů zdaleka nejméně, pokud nepočítám legendární model RB800, který se ovšem u nás nedistribuuje. Tak tedy zleva doprava: přepínač aktiv/pasiv, veledůležitý Gain, dále v sekci Shaping, páčka pro přepnutí středových frekvencí 500/800 Hz, Contour, dva přepínače Deep a Bright. Aktivní ekvalizér je zcela podle mého gusta. Jen čtyři kolečka a to výšky, vyšší středy, nižší středy, basy. Dále už jen dva ovladače hlasitosti, Mute a je zameteno. S trochou nadsázky lze říct že v tomhle se vyzná i slepý. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl na indikaci zapnutí, ledka háže různé barvy a svítí, i když je zesík jen pod napětím, ale po chvilce mi to došlo: Ano, je to stejné jako na semaforu. Hned po zapnutí se dají do pohybu motorizované ovladače. Vracejí se do přednastavené polohy anebo, pokud není připojen footswitch, do polohy, kterou si pamatují jako poslední.

Fusion má v sobě malou RAMku, díky které lze uložit různé nastavení pro oba kanály. Jedním sešlápnutím se tak upraví nejen ekvalizér, ale i gain, contour a celková hlasitost, a to tak, že poměrně rychle, za tu dobu, co jsem měl Fusion k dispozici, se mi nikdy nestalo, že by mě otočení faderů nějak omezilo. A možnost udělat si dva zcela odlišné zvuky na jednom zesilovači považuju za hodně velkou výhodu. Bob Gallien to zkrátka vymyslel moc chytře a ono to funguje.

Jak to hraje

Kapitolou samou o sobě je zvuk, na kterém se výraznou měrou podepisují tři lampy 12AX7. V kostce se dá říci, že je plný, charakteristicky lampový, s bohatými středy, přitom ovšem Fusion zůstává Gallienem, zvuk je pevný až tvrdý, vždy konkrétní a průrazný. Velkým pozitivem je, že plně lampový je i ekvalizér, tedy nejedná se o běžnou praxi většiny hybridních zesilovačů: na vstupu nabudit jednou bezejmennou lampičkou, a pak už to necháme na polovodičích. Gain má plynulý průběh a jím samotným i při rovných korekcích lze docílit velice široké zvukové škály. Od zcela čistého a konkrétního soundu přes nakřápnutý se spoustou chlupů až po brutální grindové zkreslení, které žene nástroj do neskutečných zpětných vazeb. Výborný je i parametr 500/800 Hz na středech, přesně tyto frekvence jsou klíčové pro zvuk legendárních basových lampáčů Marshall a Fender, a musím říct, že vhodně zvolené přepnutí je na zvuku znát. Ekvalizér už jenom doplňuje nabídku možností, lze s ním řezat a barvit málo i hodně a vždycky to hraje dobře. Fusion velice dobře přenáší charakter použitého nástroje a i při velkých zkresleních neztrácí zvuk na dynamice a šířce spektra. Jako všechny Gallieny i Fusion nemilosrdně odhaluje neduhy nástroje.

Co říci na závěr?

Spojení Gallien Krueger a lampy je opravdu povedené, Fusion si nehraje na kopii čehosi, je to další cesta lampového zvuku. Nekompromisní kvalita zpracování, vyhlášená bezporuchovost celé Gallienní rodiny, výborný zvuk a uživatelský komfort jsou hlavní trumfy do hry. A když k tomu připočítám i cenu, která se pohybuje kolem šestadvaceti tisíc, vychází mi z toho pro mě zcela jednoznačná záležitost. Musí být můj! Neváhejte a vyzkoušejte, za necelý rok společného soužití jsem si na něj vypěstoval slušnou závislost.