No tak to jsem zvědav - dostal jsem na test struny od dnes již klasické firmy Framus a řekl jsem si, že tuhle šanci nepromarním. Totiž poznat, jak zní mé kytary se strunami jiné značky, než na kterou jsem zvyklý. A výsledek? Příjemně mne překvapil.
K vyzkoušení jsem měl sady Light, tedy „devítky“, tzn.: .009, .011, .016, .024, .032, .042, potom Regular, „desítky“, .010, .013, .017, .026, .036, .046, a Heavy, „jedenáctky“, .011, .014, .018, .028, .038, .050. Škoda jen, že tam nebyly mé oblíbené hybridy 9/10, neboli sada Custom Light. To ale nevadí, protože všechny sady mi hrály perfektně.
Postupoval jsem tak, že jsem natahoval struny od lehčích po ty těžší. A musím konstatovat následné:
Tón? Jasný, příjemný, konkrétní, mile jsem byl překvapen při čistých a lehce zkreslených zvucích. Síla tónu byla odpovídající síle sad, nezaznamenal jsem nějaký rozdíl mezi strunami Framus a mnou dosud používanými strunami. Ze všech tří sad mi úplně medově zněly struny sady Regular, , které byly vysoce životaschopné jak s humbuckery, tak i se singly či s aktivními snímačích EMG.
Další prvek v posuzování strun, tedy trvanlivost, jsem nemohl pro krátkou dobu vyhrazenou pro testováníúplně posoudit. Ale i když jsem na ně hrál jako vzteklý a schválně jsem je nějak zvlášť nečistil, nezaznamenal jsem žádný velký rozdíl od chování ostatních sad.
Hratelnost, to je vysoce individuální záležitost, kdy vám struny buď padnou do ruky, do prstů, nebo ne. Tady musím prohlásit, že jsem s žádnou sadou, tedy ani s tou Heavy (a na to já zvyklý opravdu nejsem) problém neměl.
Intonace? Naprosto bez problémů.
Spolehlivost? Na to by se musely potýrat ještě déle, ale tohle je firma s tradicí a má ve svém portfoliu řady proslulých jmen, takže no problem.
Struny reagovaly velmi dobře, osobní dojem byl takový, že u sady Regular jsem dal na slova jednoho z kamarádů, který říkal, že když je na kytaru jednou dám, tak už nebudu chtít jinou značku. Ty struny se ve všech polohách chovaly skvěle, při ohýbání držely tón, dokázaly vytvářet tón v každé poloze, šly za prsty a měly vyrovnanou sílu. Struny jsem zkoušel na Gibsonu Les Paula Standardu se snímači Seymour Duncan, Fender Stratocaster s noiseless singly a PRS s aktivními EMG. Vůbec u PRS mi ty tóny přímo vyskakovaly z rukou, zvláště při zapojení do tranzistorového Fenderu Champion. Na Stratocasteru zase při zapojení do stacku Marshall skvěle zněly sady Heavy (s gustem jsem si zahrál nehynoucí klasiku Apache od Shadows) a Lightk a Regular mi krásně zazpívaly na Les Paulu a Marshallu.
Firma, která je v současnosti součástí koncernu Warwick, nabízí samozřejmě celou základní řadu sad strun. Součástí nabídky jsou i sady pro sedmi- a osmistrunné nástroje a také i pro kytaristy, kteří počítají s přelaďováním, což není špatná myšlenka.
Závěr? Není o čem přemýšlet, ty struny jsou prostě v pohodě. Znělé, jasné, konkrétní, výrazné. A drží a hraje se na ně dobře. Co víc?
