ESI Rekord M - kapesní rekordér opravdu miniaturních rozměrů

V Muzikusu 8/2009 jsem testoval ruční rekordér Yamaha Pocketrak 2G a myslel si, že menší už to být nemůže. Může. ESI Rekord M je ještě významně menší, s rozměry 34 x 87 x 14 mm a hmotností 38 g to připomíná spíš miniaturní mobilní telefon módního provedení.

Co to je

ESI Rekord M je ruční (no, vejde se spíš mezi dva prsty) rekordér, který umožňuje nahrávání signálu ve formátu 16 bitů/44,1 kHz wav nebo mp3 s datovým tokem 16-128 kb/s. Přehrávání je variabilnější a je zde podpora wav 16 bitů/8-48 kHz a mp3 s datovým tokem 8-320 kb/s. Přístroj nepoužívá paměťovou kartu, ale je vybaven vestavěnou pamětí 4 GB.

Rekordér je vybavený stereo mikrofonem, který nelze natáčet. Jako další vstup zde najdete stereofonní 3,5mm jack, který lze přepínat jako mikrofonní/linkový, k přístroji jsou dodávány kabelové redukce pro připojení dynamického mikrofonu (6,3mm monofonní jack) nebo linkového signálu (2 x 6,3mm jack).

Jako výstup je k dispozici konektor pro připojení sluchátek, který lze využít i jako linkový výstup, a přístroj je vybavený vestavěným reproduktorem, který se po připojení sluchátek odpojuje.

Připojení k počítači je řešeno pomocí rozhraní USB 2.0, kdy se přístroj chová jako USB disk.

Provedení je umělohmotné, což je vzhledem k cenové kategorii pochopitelné. Barevná kombinace bílá-lesklá stříbrná-černá působí esteticky, ale hlavně u lesklého stříbrného plastu u mikrofonů bych si nedělal iluze, že se to časem neošoupe. Jinak to ale vypadá docela odolně, sice to není neprůstřelné provedení, ale vzhledem k malé hmotnosti bych se vůbec nebál ani pádu na zem (netestoval jsem).

Přístroj není vybaven závitem pro umístění na stativ, je zde ale „oko“ a praktické poutko.

Napájení je řešeno vestavěným akumulátorem, u kterého výrobce udává výdrž až dvanáct hodin pro nahrávání a asi pět hodin pro přehrávání se zapnutým reproduktorem. Akumulátor se nabíjí pomocí USB rozhraní a doba nabíjení má být asi dvě a půl hodiny. Přesně jsem neměřil, ale déle než tři hodiny to určitě netrvalo.

Ovládání

Ovládání je samozřejmě závislé na počtu a rozmístění ovládacích prvků, protože do těchto rozměrů se jich o moc víc opravdu nevejde. Předpokládá se samozřejmě ovládání jednou rukou. Je zde „kříž“ tlačítek pro posun, vstup do menu a přepínání složky souborů a uprostřed kříže je lehce zapuštěné tlačítko pro přehrávání/pauzu. Tlačítko pro spuštění nahrávání je na boku přístroje, ale je docela rozumně přístupné a to ovládání je docela operativní, troufám si tvrdit, že i pro leváky. Chod tlačítek je vzhledem k umělohmotnému provedení přístroje docela použitelný, zvlášť když to srovnám například s některými (podobně plastovými) mobilními telefony.

Tlačítko Record nespustí samotný záznam, ale přístroj se nastaví do Pre-record režimu (dokonce bliká červený LED indikátor) a záznam se spustí až tlačítkem Přehrávání/Pauza. Dobré proti náhodnému zmáčknutí záznamu, ale chce to trochu cvik. Navíc vzhledem k tomu, že Record je nutné pro aktivaci záznamu asi dvě vteřiny držet a pak teprve šmátráte po Play/Pause, není to přístroj pro zcela bleskové použití. To šmátrání po tlačítkách bude zřejmě ještě zábavnější pro uživatele s velkou rukou, kdy se díky miniaturním rozměrům přístroj v dlani ztratí. Nemám velkou ruku a stejně se mi nejvíc osvědčilo „tříprstové“ držení. Ale při troše cviku si na to ovládání člověk zvykne a pak se ani nemusíte dívat po tlačítkách. Záznam se vypíná opět podržením tlačítka Record, protože přehrávání/pauza slouží k „letmému střihu“ do záznamu. Je to naprosto odolné řešení proti náhodnému spuštění a zastavení záznamu, ale raději bych měl trochu zapuštěné tlačítko Record někde vedle ovládacího kříže a bylo by to operativnější.

Na bocích jsou pak další tlačítka pro ovládání hlasitosti výstupního signálu (sluchátka/reproduktor), jedno funkční tlačítko a pak praktický Hold pro uzamčení ovládacích prvků. Toť vše.

Přístroj po zapnutí nabíhá asi osm vteřin, takže o nějakém bleskovém použití nemůže být řeč.

LCD displej je barevný, má rozlišení 96 x 64 bodů a rozměry samozřejmě nejsou největší (24 x 16 mm). Díky miniaturním rozměrům je trochu problém dostat na něj rozumné množství informací při rozumné přehlednosti, ale v tomhle směru výrobce docela zapracoval. Najdete zde název souboru, aktuální stav, označení adresáře pro záznam (A-E), formát záznamu, stav baterie a velikost volné paměti. Docela dost informací, ale je to vzhledem k velikosti displeje rozumně přehledné. Nenajdete zde indikátory vstupního signálu, což považuji za dost zásadní nedostatek, ale přístroj při většině nastavení stejně používá automatickou regulaci vstupní citlivosti.

Většina funkcí je dostupná pomocí Menu. Ta jsou dvě a obsahují jen nezbytně nutné minimum parametrů pro nastavení, takže se určitě neztratíte a v podstatě nepotřebujete ani návod. Najdete zde v podstatě jen volbu režimu záznamu (mp3 nebo PCM), možnost vypnutí LED indikátoru nahrávání, volbu vstupní citlivosti linkového vstupu (!), rychlost přehrávání (70-120 %), volbu podsvětlení, možnost zapnutí monitorování (reproduktor/sluchátkový vstup) a nastavení data a času.

Praktické použití

Přístroj je zřejmě primárně koncipován jako diktafon. U mikrofonů výrobce neudává frekvenční ani směrovou charakteristiku, ale zřejmě se jedná o hodně širokou kardioidu. Mikrofonní pár má nejvyrovnanější frekvenční charakteristiku, pokud nahráváte zvuk z pozice „svisle“, tedy ze které se jakoby díváte na displej. U položeného přístroje je nejvyrovnanější barva zvuku při nahrávání z boku. Mikrofony není možné natáčet, ale prakticky to nijak nevadí. Frekvenční charakteristika (a barva zvuku) odpovídá tomu, že přístroj je zřejmě nejvíc určen pro nahrávání hlasu, je zde poměrně výrazný pokles citlivosti jak na nízkých, tak na vysokých frekvencích. Pokles citlivosti na nízkých frekvencích je při nahrávání hlasu téměř zanedbatelný, v praxi se projeví spíš tím, že přístroj není tak citlivý na manipulační hluk, jak by se při jeho plastové konstrukci mohlo na první pohled zdát. Při nahrávání kapely například ve zkušebně je ta nevyrovnaná frekvenční charakteristika znát samozřejmě víc, takže špičkové a kvalitní CD z nahrávky „ukradené“ na koncertě zřejmě fungovat nebude. To ale asi není ani hlavním cílem konstruktérů.

Zvukovým možnostem přístroje odpovídají i možnosti nastavení. Cílem je zřejmě maximální jednoduchost, jak je u diktafonů obvyklé. Pokud nahráváte z interních mikrofonů, je zde možnost volby ze dvou režimů označených jako INT - Local Recording a WIDE - Ambient Recording. Výrobce neuvádí žádný bližší popis, ale řekl bych, že v režimu WIDE dojde ještě k většímu potlačení basů a výšek a zřejmě i ke zvýšen vstupní citlivosti. Pro nahrávání mluveného slova z větší vzdálenosti to nefunguje špatně, ale mně se více líbí režim INT, který je (podle mého) zvukově neutrálnější. Volba režimu se provádí funkčním tlačítkem na boku přístroje a bohužel toto je jediné nastavení, které si přístroj při vypnutí nezapamatuje a po zapnutí je automaticky zvolen režim WIDE. Drobnost, ale je to škoda. Ani jeden z režimů, který využívá interní mikrofony, neumožňuje nastavit vstupní citlivost, není zde ani žádný ovládací prvek a vstupní úroveň je vždy nastavena automaticky (!). Pro použití přístroje jako diktafonu je to spíše bonus, kvalita vestavěných mikrofonů také odpovídá spíše nahrávání hlasu, ale podle mého názoru to trochu omezuje použití přístroje. Na druhou stranu časové konstanty této automatické regulace citlivosti jsou zvoleny dobře a celé to rozumně funguje, nedochází k žádnému významnému „houpání“ úrovně ani při velkých rozdílech v hlasitosti nahrávaného zdroje zvuku. Při použití interních mikrofonů je také v záznamu slyšet šum, není to úplně dramatické, ale všimnete si. Kupodivu ta úroveň šumu je téměř stejná při nahrávání různě hlasitých zdrojů zvuku, příliš se to nemění s různou (automaticky regulovanou) citlivostí vstupu.

Šum je výrazně nižší při použití externího mikrofonu, v příslušenství máte redukci z monofonního 6,3mm konektoru jack a celé je to určeno pro připojení dynamického mikrofonu, tedy žádné fantomové napájení. Alespoň že tak. U externího mikrofonu lze funkčním tlačítkem vypnout automatickou regulaci vstupní citlivosti, ale bez přečtení návodu bych na to nepřišel. Taky alespoň že tak.

Při použití externího vstupu jako linkového nebyl žádný zásadní problém se šumem, zde také není automatické regulace vstupní citlivosti, ale manuální nastavení se provádí v Menu. Také zde nemáte vstupní indikátory přebuzení. Fuj. Rozsah regulace vstupní citlivosti je možný v mezích ±12 dB, kdy je to celé optimalizováno pro vstupní úrovně -10 dBV. Alespoň že tak.

Ale na druhou stranu, pokud to chcete použít na nahrávání hlasu nebo třeba i zkoušky kapely ve zkušebně pro následnou perzekuci méně cvičících kolegů (není nad důkazy), funguje to v automatickém režimu velmi slušně a velmi jednoduše. Zapnete, počkáte si, než ta věc naběhne, a pak už je to zmáčknutí dvou tlačítek a výsledek je. V tomhle směru dobré.

Další postřehy

Dál už jen stručně. 4 GB vestavěné paměti naprosto stačí, paměťová karta by se už asi nevešla, ale to snad nikomu vadit nebude. Po připojení k počítači se přístroj chová jako USB disk, takže také nic neobvyklého. Přístroj podporuje ukládání souborů do pěti složek označených A-E, volba je jednoduchá jedním tlačítkem a je to velmi operativní.

Nabíjení baterie se děje opět pomocí USB rozhraní a je podle mého názoru velmi svižné.

Přístroj má vestavěný reproduktor, pro orientační poslech slušně použitelný a maximální dosažitelná hlasitost je slušná. Odpojuje se připojením sluchátek.

Závěr

ESI Rekord M je kapesní rekordér opravdu miniaturních rozměrů. Parametry vestavěného mikrofonu pouze s automatickou regulací citlivosti přístroj předurčují pro použití hlavně jako diktafon pro nahrávání hlasu.