Retro vlna k nám vyplavila i dva sympatické nástroje firmy Epiphone. Jedná se o originální nástroje firmy, ne o pouhé kopie drahých originálů firmy Gibson, což je velmi sympatické. Nástroje patří do Archtop Collectionstejně jako legendární Sheraton nebo Casino.
Konstrukce
Nejdříve si popíšeme, co je pro oba nástroje společné. Jedná se o nízkolubové, nebo chcete-li semiacoustic, kytary. To předurčuje jejich vlastnosti a použití. Tělo nástroje je o trochu větší než u les paula, přední deska je z javorové překližky s krásným fládrováním, zadní deska a luby z překližky mahagonové. Přední deska je mírně bombírovaná (archtop), zadní deska je plochá. Výška lubu je 5 cm. Aby bylo možné použít struník typu stop bar, resp. tremolo bigsby, je nutné, aby vrchní a spodní deska byly v místě pod kobylkou a struníkem spojeny masivním blokem dřeva, jinak by došlo ke zborcení těla nástroje. Ve výsledku samozřejmě tento blok v nástroji hraje a ovlivňuje výsledný zvuk mnohem více než překližkové desky těla nástroje. Je to podobné jako u kytar typu Sheraton s průchozím blokem, ale nástroj si více zachovává charakter lubové kytary. Tuto konstrukci (ale s masivními deskami) používá např. Paul Reed Smith u nástrojů typu hollowbody a je třeba říci, že se jedná o konstrukci velmi povedenou, což je patrné i u hodnocených nástrojů Epiphone.
Krk nástrojů je z jednoho kusu javoru a k tělu je přilepen. Hmatník je z palisandru, s intarziemi z umělé perleti. Délka menzury je 24,75", tzn. krátká gibsonovská. Javor je po zvukové stránce problematičtější než mahagon, je náchylnější na vlhko, jeho použití bude mít zřejmě tyto důvody - cena materiálu, retro konstrukce a hlavně: javor je lehčí než mahagon, takže by se mohlo jednat o snahu zamezit přepadávání nástroje na hlavu. Což už nyní musím poznamenat, že se ne zcela podařilo, ale jedná se o problém snad většiny kytar tohoto typu. Tělo nástroje, které není z masivu, ale pouze z překližky, je příliš lehké a nemůže kompenzovat váhu krku. To je ale snad jediná vážnější výtka k oběma jinak velmi povedeným nástrojům. Tento problém by bylo možné řešit použitím těžšího dřeva (např. mahagonu) pro blok pod kobylkou. Vzrostla by tím ovšem celková váha nástroje a zřejmě také cena. Druhou možností je zmenšit hlavici krku, což by ovšem zase nekorespondovalo s retro vzhledem nástroje.
Hlavice je jinak velmi povedená, jednoduchá, originálního tvaru, na první pohled zaujme, že nápis Epiphone není pod lakem, ale je plasticky vyveden do plechové destičky, která je na hlavici přišroubována - opět nádherný retro prvek přispívající k originalitě nástroje. Plastová krytka šroubu výztuhy krku má originální epiphonovský tvar a je na ní logo firmy. Nekopíruje tedy gibsonovský vzor, jako je tomu u nástrojů Epiphone, které jsou kopiemi bohatších bratříčků Gibsonů. Hodnotu nástroje zvyšují mechaniky Grover, což u korejských nástrojů nebývá zvykem. Ještě dodejme, že krk má plastové hranění a jedná se o plast, který je, jak jinak, zažloutlý, aby budil dojem plastů používaných v padesátých letech. No a hlavně - krky obou nástrojů mají úžasný gibsonovský profil, velmi pohodlný. Přesně to, co člověk očekává od nástroje tohoto typu. Přirovnal bych ho nejspíš ke krku kytary ES-135. Co mě mile překvapilo, je, že oba nástroje byly skvěle seřízeny, mají nízký dohmat a pražce jsou naprosto skvěle začištěné a nikde je není třeba zabrušovat. To je u korejských nástrojů pro mě nové, potěšující zjištění a doufám, že firma tento skvělý standard udrží.
A ještě společně k ovládacím prvkům, které jsou u obou kytar stejné. V horní partii těla u krku, tak jako u les paula, je přepínač snímačů. U cutawaye je master volume - prvek, který nebývá často k vidění, ale je praktický pro ztlumení a zesílení, pokud hrajeme na oba snímače zároveň. Na obvyklém místě, ve spodní části těla kolem f otvoru, jsou tři ovládací prvky, volume pro každý snímač zvlášť a společná tónová clona. Společná tónová clona je na úkor možností zvukových nastavení, a to je škoda. Je to však dáno poměrně malým tělem nástroje, na které se na rozdíl od les paula musí vejít i ozvučný f otvor.
Tolik tedy ke společným vlastnostem nástrojů podobné konstrukce a nyní tedy ke každému zvlášť.
Wildkat
První si vyberu kytaru Wildkat a důvod je zřejmý - bigsby tremolo, které se hlavně podílí na retro vzhledu a zvuku nástroje. Tato kytara získala Editors Pick Award v Guitar Playeru, což už něco znamená. Kdo chce retro nástroj se vším všudy, neměl by zůstat na půl cestě, nebát se bigsbyho a pořídit si takovouhle kytaru. Právě tremolo dodá zvuku ten správný charakter, který se tak hodí pro doprovodnou kytaru do bigbítu, rock'n'rollu, rockabilly, atd. Kytara mě od začátku jen mile překvapovala. Skvěle se drží a nasucho má ten pravý "piksloidní" zvuk překližkové jazzové lubovky. Elektricky už se více projeví, že se nejedná o jazzovou lubovku s velkým korpusem, ale o nízkolubovou kytaru s blokem pod kobylkou. To nejlepší ale nastane, když vezmete pod prsty páku tremola a dotváříte s ní tón - to je ten pravý zvuk "sixties". Zvuk nástroje v akordech získá další rozměr a hloubku, a když budete hrát doprovod na čistý zvuk, nemusíte už používat další efekty, tón si vystačí sám se sebou. S tremolem bigsby musíte samozřejmě opatrně, slouží jen k ozdobení tónu, žádné pákové fígly s ním nenaděláte, neboť zcela rozladíte kytaru. Dá se tomu pomoct důkladným namotáním strun a také precizním seřízením a popřípadě grafitováním nultého pražce.
Kytara je osazena singlovými snímači AlNiCo V P90, které jsou přes plechovou krytku šroubovány na desku. A právě snímače jsou dalším milým překvapením. U kytar Epiphone jsem byl vždy zvyklý na poměrně špatné snímače, nástroje hrály po výměně snímačů o poznání lépe. To však není případ snímačů V P90. Hrají skvěle, mají dostatečnou dynamiku, pěkně se doplňují a ač jde o singly, nebrumí. Cívky jsou zality voskem, jak je tomu u všech dražších snímačů a slogan "made to be played" je zcela na místě. Jedná se o zvukově velmi vyrovnaný nástroj, se kterým se díky tremolu velmi pobavíte. Krkový snímač produkuje pěkný kulatý a ne příliš hutný tón, kobylkový snímač je ten správný plecháč. Všechna zvuková nastavení mají svůj charakter a nenudí. Se zkresleným zvukem je to samozřejmě slabší, i když crunch kytara samozřejmě zvládá dobře. Záměrem výrobce určitě nebylo oslovit početnější metalovou obec.
Alleykat
Kytara je osazena snímači 57 humbucker u kobylky a NY minihumbucker u krku. Už použití snímačů humbucker dává tušit, že kytara si o něco lépe rozumí se zkreslením než Wildkat, na druhou stranu je o to méně charakteristický čistý zvuk. Je to dáno použitím les paulovského struníku typu stop bar. Snímače se opět chovají dobře, i když singly V P90 u Wildkat mají výraznější charakter.
Cena:
Wildkat a Alleykat jsou velmi sympatické originální nástroje firmy Epiphone. Wildkat je retro bez kompromisů za 17 990 Kč, Alleykat je více konzervativní a univerzálnější, s doporučenou cenu 16 990 Kč.
Plus:
zvuk
profil a kvalita provedení krku
originální koncepce
Mínus:
přepadávání na hlavici
lubovce by slušel pevný futrál
