Engl Fireball 25 - dvoukanálový celolampový kytarový zesilovač

Je to jen pár let, a teď už mi to přijde trochu zvrhlé. Na každý koncert nebo zkoušku jsem vozil krom kytar a efektů stowattový zesilovač a čtyřdvanáctkový reprobox. A bylo to úplně normální...

Tím zesilovačem byl Engl Ritchie Blackmore. Stál tenkrát nazvučený na jednom pódiu a já byl domluvený s majitelem, že ho můžu na koncert použít. Jeho zvuk mě obklopil. Docela určitě jsem tak nehrál, ale cítil jsem se jak bůh. Ten večer jsem mu docela propadl a zamiloval se do něj. A po několika měsících jsem se stal spokojeným majitelem právě tohohle konkrétního kusu. Byl to zvláštní hřejivý pocit - objevil jsem totiž aparát, který budu mít už celý život... Následoval footswitch Z-5 a potom i Englův box 212. Stal jsem se prostě hrdým a oddaným uživatelem této značky. Zůstali jsme takhle spolu víc než deset let.

Jenže mě se to najednou přestalo chtít nosit. A navíc - doba se změnila. Čím dál méně zvukařů toužilo mít na pódiu ve zpěvaččině mikrofonu přeslech z kytarového megaaparátu. A my kytaristé jsme často více kolegiální, než by to mohlo na první pohled vypadat. Aparáty jsme začali používat čím dál menší a slabší a výrobci nám s tím vycházeli vstříc. Začali jsme tavit malé osmnáctky, pro sejmutí používat linkové výstupy a emulace reproboxů, a nezřídka jsme zjistili, že i těch osmnáct wattů může být ještě zbytečně dost. „Velkým“ aparátům určitě neodzvonilo, ale aktuální směr je docela jasný.

Engl je zrovna jedním z výrobců, kteří stále mají v nabídce nádherné šedesáti-, sto- i stodvacetiwattové modely, což bude tím, že je od nich jejich zákazníci (věřil bych, že to budou často vyznavači tvrdších žánrů) chtějí. Myslí ale i na ty ostatní. A to docela velkoryse - v nabídce Englu aktuálně najdeme dokonce čtyři modely, jejichž výkon je posazen vždy někde kolem těch vzpomínaných zhruba dvaceti wattů: Rockmaster, Metalmaster, Ironball a ještě i Fireball v jeho slabší verzi. A právě ten si dnes rozebereme víc.

Fireball 25 je slabší verzí svého už léta prověřeného a moc oblíbeného stowattového bratra. Koncepcí je to dvoukanál, se dvěma 6L6 (!) v konci, společnými korekcemi - neošizenými - třemi (basy, středy, výšky) a se samostatným nastavením gainu pro každý kanál. V případě kanálu Lead lze nastavit poměr gainu i hlasitosti. Celkově můžeme nastavit ještě hlasitost a presenci pro oba kanály. Fireball nám nabízí také možnost spínatelného „midboostu“, sériovou efektovou smyčku a hlavně výkonovou brzdu, kterou můžeme výstupní výkon „uškrtit“ z plného postupně na 5 W, 1 W až do stavu, kdy zesilovač nehraje do reproboxu a my můžeme na Fireballu potichu využít linkový výstup. Připojit k zesilovači můžeme osmi- i šestnáctiohmové reproboxy a dva footswitche, kdy jedním můžeme volit mezi spínáním midboostu a aktivovat efektovou smyčku a druhým přepínat kanály. Fajn je bezesporu i zabudovaná noise gate, jejíž práh citlivosti můžeme nastavit samostatným ovladačem.

Hlavička je docela maličká a lehoučká, na délku má 42 cm a váží jen 11 kg. Šasi není kovové jako v případě Ironballu, ale klasicky překližkové, v černé kožence s chromovanými rohy. Na předním panelu se už před nějakou dobou u Englu zabydlela až na dvě výjimky, které potvrzují pravidlo, černá. Otočné „kuřecí hlavy“ mne nechávají vzpomínat na mého Blackmorea, stejně jako dvě šedá tlačítka pro ruční přepínání kanálů a spínání midboostu. Až na konkrétní design použité koženky jsou všechny materiály stejné jako na mém někdejším Englovi, a to býval zesilovač za padesát tisíc. Nenajdete ani známku toho, že by se tady někde šetřilo. To se mi moc líbí.

Mezi příznivci Englu bude jistě spousta metalových kytaristů. Fireball 100 je často vidět na pódiích metalových kapel. To, že mi pětadvacítka připadá charakterově velmi podobná, nepřekvapí. Ani to, že na kanálu Lead tedy dokážeme nastavit fakt neskutečnou metalovou pilu. Zvuk, který hraje snad sám. Zároveň je ale stále čitelný, ne placatý a nedynamický. Věřím také, že existuje spousta kytaristů, kteří si ale Engla zaškatulkovali jen do toho metalu. To je škoda. Ti by byli asi překvapení, jak univerzální jsou to zesilovače, co všechno se na ně dá zahrát a kde všude se dají použít. A u Fireballu 25 můžeme ještě navíc využít možnosti dvou kanálů a citlivého nastavení, navíc ve spojení s výkonovou brzdou.

Dostatečně hlasitý a nasycený zvuk dostanete i ze strata na 1 W na vytočeném čistém kanálu, stejně jako podobný, tlustší, objemnější a širší na třeba 5 W na „staženém“ kanálu Lead. Fireball je chytře vymyšlený a nabízí nám opravdu spoustu možností i s na první pohled málo kroutítky.

Ještě jednu věc bych chtěl vyzdvihnout: Při testování jsem si uvědomil, jak silně zesilovač ctí charakter kytary, kterou do něj zapojíte. Takový „countryrockový“ nášup s telecasterem, nebo à la Bonnamasssa kulaté čisté i špinavé střapaté zvuky s LP a zase úplně něco jiného, když zapojíme třeba Jackson San Dimas ...

Ke všem testům, věřte mi, se snažím přistoupit co nejvíc objektivně. Pokud mám například pocit, že vyznívá nějak moc pozitivně, snažím se najít něco, co bych aspoň trochu zkritizoval, protože nic není úplně ideální. Nemám ale nic. Fireball 25 se mi moc líbí. Určitě to bude tím, že mám tuhle firmu rád a historicky jsem se nějak ztotožnil s její filozofií, ale určitě to bude taky proto, že je to prostě sakramentsky dobrý aparát.

Technická specifikace

https://www.engl-amps.com/fireball-25-e633