Dunlop DAB1506 a DAB1066 - struny pro akustickou kytaru

Je dobré si občas na kytaře vyměnit struny. Struny se totiž ohrávají (dle píle muzikanta) ale hlavně korodují vlivem prostředí a vlivem potu z lidských rukou, které se jich dotýkají. Proto jsem velmi uvítal, když jsem byl vyzván, abych otestoval struny od firmy Dunlop. Nové struny jsem už docela akutně potřeboval a kromě toho jsem samozřejmě byl zvědavý na jejich zvuk, životnost a pocit ze hry, což jsou (alespoň pro mě) základní kritéria při posuzování (nejen) strun.

Na testování jsem dostal struny s bronzovým opředením, poměr slitiny 80/20, byly to dvanáctky (DAB1066 Light .012-.054) a jedenáctky (DAB1506 Medium Light .011-.052). To mi vyhovovalo, mám kytaru se smrkovou deskou, kde se mi osvědčily bronzové struny ve stejném poměru slitiny mnohem více než fosforbronzové. Ty jsou zase podle mých zkušeností velmi dobré na cedrové desky s konkrétnějším a křehčím zvukem. Podle výše zmíněných kritérií dopadl test takto:

Zvuk

Dost vyrovnaný s čitelnými basy. Výšky příjemné, i když s neobvyklým přídechem hi-fi zvuku. Nosné, dřevěně znějící středy.

Životnost

Počáteční jásavý zvuk se vytratil za přiměřeně dlouhou dobu v souhrnu asi tří hodin intenzivního hraní, potom se ustálil na jakési střední hodnotě, která vydržela několik dalších dní občasného hraní. Zvuk mě ale pořád bavil.

Pocit ze hry

Prsty nekloužou po těchto strunách tak lehce, jako je tomu třeba u strun D`Addario. Častěji než obvykle jsem používal čistidlo na struny (Dunlop Formula 65), zvuk se vždy na chvíli rozjasnil a struny byly po nějaký čas jakoby poddajnější. Nešpinily konečky prstů - slitina je kvalitní. Určitě lepší pro hru trsátkem než pro prstové techniky pravé ruky.

Posuzování strun je samozřejmě závislé na typu použité kytary. Test jsem prováděl na celomasivním palisandrovém dreadnoughtu se smrkovou deskou a mahagonovým krkem, který je sám o sobě dost nabasovaný, s mírně utopenými výškami. Zdálo se mi, že testované struny dokázaly dostat z této kytary trochu konkrétnější basy než obvykle. Snad to souvisí s tím hi-fi názvukem, který se objevil hlavně u výšek. A ještě maličkost - kytaru jsem musel seřídit, Dunlopy měly zjevně vyšší tah než mnou obvykle používané D`Addaria (EJ11 80/20 Bronze .012-.053).

Bronzové struny Dunlop byly pro mě příjemným překvapením. Mají svůj osobitý zvuk, docela dlouho vydrží a o jejich kvalitě svědčí třeba i fakt, že po vybalení z obyčejných papírových obalů byly zcela čisté, bez známky ztmavnutí nebo dokonce koroze.