Firma Digitech již poněkolikáté rozšiřuje svou řadu kytarových procesorů RP. Zatímco poslední RP50 byla jednoznačně krokem směrem ke zjednodušení a nižší ceně, aktuální RPx400 nejenže míří do oblastí neprobádaných procesory této řady, ona míří dokonce do oblastí neprobádaných kytarovými procesory vůbec! Již při přebírání mě jeho krabice překvapila svou objemností. Jak by taky ne, když skoro polovinu zabírá balení softwaru Cakewalk Pro Tracks, se kterým dostává RPx400 zcela nové možnosti.
Vzhled
I přes přidané "x" v názvu nezapře RPx400 své kořeny. Rozdíly ve srovnání s RP300 jsou spíše kosmetické (až na vstupy a výstupy na zadní straně, těch má RPx400 přece jen pár navíc). Stejně jako starší kolega má tedy robustní kovovou konstrukci, tři větší nožní přepínače (dva pro přesun mezi presety a třetí na přepínání "kanálů" u "aparátu"), expression pedál, pět víceúčelových potenciometrů a pouhopouhá tři tlačítka. K orientaci při práci s procesorem slouží dva displeje, jeden šestimístný alfanumerický se zeleným podsvětlením a druhý červeně podsvícený numerický, který umí zobrazit dvě číslice (popřípadě ON a mírně zjednodušené OFF, tedy "OF").
Jak už jsem řekl, zásadnější změny prodělala zadní strana procesoru, kde už skutečně mnoho volného místa nezbývá. Posuďte sami - celkem jsou k dispozici 4 vstupy (kytarový, XLR mikrofonní s vlastním nastavením citlivosti a ještě dva další mono), 4 výstupy (levý/pravý jack, levý/pravý XLR) a k tomu ještě CD vstup pro funkci Learn-a-lick, sluchátkový výstup, jack pro footswitch a konektory USB a napájení navrch. Vstupů a výstupů má RPx400 opravdu přehršel, ovšem jedna relativně důležitá věc chybí - síťový vypínač. Zapnutí/vypnutí se řeší zapojením procesoru do sítě. Nevím, příliš komfortní mi to nepřipadá, tlačítko navíc by snad nebyl tak hrozný problém.
Efekty a modeling
Procesor má devět efektových sekcí s pevně nastaveným pořadím, což nejspíš zamrzí případné zvukové experimentátory. Digitech ovšem hrdě prohlašuje zvolenou posloupnost za nejlepší možnou a mně nezbývá, než mu dát za pravdu. První v řadě je kombinovaná sekce Pickup/Wah. Jak název napovídá, dovede měnit zvukovou charakteristiku snímačů (HB na SC a naopak) a kromě toho obsahuje i "kvákadlo", které má tři módy - Cry, Boutiq, Fulrng. Nechybí možnost nastavit rozsah kvákání, popř. i otočit průběh pedálu. Ke kvákadlu se váže i sympatická funkce Vswitch, kdy došlápnutím na expression pedál při jeho plném stlačení změníte tento na ovladač kvákadla, bez ohledu na původní přiřazení.
Následující sekci Compressor není potřeba obšírněji popisovat, má vše pro kompresor podstatné (Attack, Ratio, Threshold a Gain).
Třetí sekce, Amp Modeling/Cabinet, je pro výsledný zvuk stěžejní. Umožňuje nadefinovat zcela odlišné A/B kanály (včetně změny typu aparátu i reproboxu) a pro každý z nich typ simulovaného zesilovače (celkem 12 druhů) a osazení reproboxu i pozici mikrofonu (celkem 24 možností - 6 typů boxů krát 4 pozice mikrofonu).
Následující sekce EQ obsahuje standardní třípásmový ekvalizér s možností nastavení frekvence pro střední pásmo (v rozsahu 500 Hz-3 kHz). Jako pátý je zařazen Noise Gate, po kterém následuje asi z hlediska možností nejzajímavější sekce Mod, která obsahuje celkem 16 efektů. Sekce Delay nabízí volbu jednoho ze tří typů ech (Digital, Analog, Ping-Pong) v rozsahu od 10 ms do 2 s. Předposlední Reverb dává vybrat z 10 různých dozvukových prostředí a kromě obvyklých má navíc parametr Dumping, který určuje pohltivost zvoleného prostředí. Poslední sekce Expression má na starost přiřazení expression pedálu některému z parametrů, lze i kýženou hodnotu průběžně měnit pomocí LFO filtru.
Kvalita efektů a simulací
Kdo by podle vzhledu usuzoval na jakýsi podřadný low-end, šeredně by se zmýlil. Tahle nikterak složitá krabička nabízí digitální efekty (většinou) v kvalitě, před kterou musí nejeden kytarový procesor vyšších kategorií smeknout. Podrobněji se rozepisovat o všech efektech by asi bylo zbytečné, proto se soustředím jen na věci, které mě při testování konkrétně zaujaly.
Hned úvodní Pickup Simulator mě moc nepřesvědčil. Změna charakteristiky SC na HB je s přimhouřením oka použitelná, naopak je to již slabší. Na můj vkus autoři simulovaný singl "přesinglovali" a ten postrádá jakoukoli hloubku a je drátový, až to bolí. Kvákadlo je velice dobře použitelné, jen u Fulrng modu je nutné omezit průběh pedálu, jinak se snadno a rychle dostanete do neslyšitelného spektra.
Sekci Amp Modeling/Cabinet se bohužel nevyhnula obvyklá bolístka digitálních procesorů, tou je určitá chemičnost a neprůraznost simulovaných zvuků. Troufám si tvrdit, že RPx400 se mezi procesory řadí k těm lepším. Ze zkreslených zvuků mi přišly jako solidní Rectif (Mesa Boogie Dual Rectifier) a Higain (Marshall JCM900), použité se simulací jednoho z 4 x 12" boxu s mikrofonem v pozici 2 nebo 3 (tedy mírně mimo osu reproduktoru, lze tím potlačit řezavé výšky). S těmito zvuky se dá prosadit i v kapele při živém hraní, pokud ovšem nemáte druhého kytaristu se solidním lampovým aparátem. Pak dojde k tomu, že budete neustále přidávat na hlasitosti, až budete příšerně nahlas, uši vás budou bolet, ale stejně se neuslyšíte.
Do sekce Mod se vyplatí ponořit hlouběji, obsahuje totiž efekty netušených možností. Pokud si lze představit i lepší simulaci aparátů, než nabízí RPx400, modulační efekty Digitechu patří ty nejsympatičtější, jaké jsem kdy u procesoru slyšel. Velmi příjemně a "tlustě" zní Flanger a Phaser, oba navíc zvuk příjemně zahustí. Ke každému z nich existuje skvělá Triggered varianta, u které se filtr spouští až s rozezněním nástroje, takže hraná pasáž zní pokaždé stejně (co se efektů týče). Docela zajímavé jsou efekty YaYa a SynthTalk, kombinace kvákadla a flangeru, které ve výsledku simulují talk box. Dobře použitelný je Detune (já bych ho nazval spíš doubler...), který vytvoří mírně zpožděnou a rozladěnou kopii vašeho zvuku, jenž pak zní masivněji. Posledním v sekci je výborný vynález Digitechu, a sice Whammy pedál. Kdo má rád sóla Toma Morella z Audioslave, užije si.
Presety
RPx400 má celkem 120 pozic pro zvuky, z nichž 40 jsou presety tovární, 40 "umělecké" (simulují zvuk různých významných hráčů) a konečně 40 presety uživatelské, které jsou vystaveny libovůli majitele. "Umělecké" presety mi velkou radost neudělaly, některé jsou sice použitelné, ale své vzory vesměs připomínají dost vzdáleně. Zakládat s nimi dotyčného revival nepovažuji za dobrý nápad, v některých případech byste od fanoušků mohli dojít nepříjemné újmy.
Tovární presety jsou vesměs průměrné, je dost jednoduché vytvořit si kvalitní vlastní, které budou více lahodit osobnímu vkusu. Autorům musím vytknout nastavení Noise Gate, většinou je příliš drastické a nenechá tón ani pořádně doznít. Pokud rádi využíváte "houslový efekt" při práci s potenciometrem hlasitosti, máte u autorských presetů jednoduše smůlu.
Nové prvky
Do této chvíle jsem k RPx400 přistupoval jako k běžnému kytarovému procesoru. Jenže tahle mašinka dobře zvládá nejen funkci úpravy a efektování signálu z kytary, ona je to i docela nadupaná externí zvuková karta a hands-free (což Digitech zdůrazňuje) rekordér k tomu.
Instalace do počítače není úplně nejjednodušší. Na zadní straně procesoru je varovná nálepka, aby uživatel určitě nejdřív nainstalovat přiložený software X-EDIT. Až poté, co jsem se tak pokusil učinit, jsem zjistil, že varování se týká jen uživatelů Windows 2000 a my XPčkáři můžeme s klidem využít funkci "plug'n'pray" (původně plug'n'play), která hned po připojení zahltí počítač hromadou ovladačů, jež jsou s RPx400 nějak spojeny. Doporučuji dát si pozor na některé nepříjemné vrtochy, jako například automatické nahrazení původní zvukové karty RPx400kou ve všech lištách "výchozí zařízení" a to pro nahrávání, přehrávání i MIDI. Nepříjemné, ale ne nepřekonatelné.
Dodávaný Cakewalk Pro Tracks je pro práci s procesorem připraven, tady jsem na žádný problém nenarazil, pouze je potřeba nastavit RPx400 jako "control surface", abyste pouhým stiskem pedálu mohli spustit nahrávání (tedy vytouženou hands-free funkci). Musím podotknout, že Pro Tracks jsou docela pokročilý nahrávací nástroj a jejich využití rozhodně není omezeno jen spoluprácí s RPx400.
Pro pochopení všech fines a možností RPx400 ve funkci rekordéru je nezbytné přečíst si manuál, z šestimístného displeje toho mnoho nepochopíte. Vůbec, až neuvěřitelná jednoduchost ovládání procesoru je pro jeho nahrávací funkce spíš na obtíž, není to však nic nepřekonatelného.
Možnosti samotného nahrávání jsou obrovské a v jejich světle se RPx400 stává výhodnou koupí. Je ji totiž možné použít jako efektový procesor i pro další obsažené vstupy. Samozřejmě ne jako nezávislou efektovou jednotku, ale vstupy mohou využívat buď úplně stejné efekty jako kytara, nebo pouze Reverb a Delay. Pochopitelně je také možné využívat efekty v Pro Tracks.
Velmi dobře použitelné je také přiřazování vstupů výstupům. Je tak možné kupříkladu kytaru nechat jako stereo signál do jackových výstupů, zatímco vše ostatní používá XLR výstupy. Kytarový signál může pokračovat do vašeho aparátu, všechny další záležitosti pak třeba do mixu nebo kam si jen umanete. Další vítanou možností je poslat libovolnou stopu z Pro Tracks po USB do vašeho aparátu, nebo přes jeden ze vstupů tamtéž.
Automatický bubeník
RPx400 obsahuje bicí automat, který je možné použít i ve spojení s Pro Tracks. Může totiž fungovat jako sampler, na který skrze MIDI posíláte libovolný bicí part. Autoři se dokonce holedbají, že všechny presety automatu byly vytvořeny jako stopy v Pro Tracks. Významnou nevýhodou je ovšem znovuspuštění patternu od začátku, kdykoliv dojde k přepnutí zvuku.
Learn-a-lick
Tahle zajímavá funkce umožňuje nahrát do procesoru až 10vteřinovou pasáž a pak ji zpomalit až na čtvrtinu bez ztráty ladění. Použitelná mi připadá tak do poloviny rychlosti (s přimhouřením oka), pak už jsem skrze různé lupance a zkreslení díky zpomalení nepoznal vůbec nic. Dle autorů vhodné pro stahování sól a vůbec rychlých pasáží, mně bohužel moc použitelná nepřipadá.
Závěrem
Možná že důvodem pro přidání "x" k názvu je i cena, která k jinak levné sérii RP příliš nesedí. RPx400 přijde na 14 990 vč. DPH, což je, pokud bychom ho považovali pouze za efektový procesor, hodně. Pokud ovšem uvážím hodnotu dodávaného software a extra funkcí, myslím, že půjde o dobře investované peníze. Doporučuji ovšem dobře rozvážit, zda jste schopni všechny funkce procesoru využít. Pokud ne, mohla by vám stačit běžná zvuková karta a třeba již zmíněný procesor RP300.
Info:
Digitech RPx400 je kombinací kytarového procesoru a externí USB zvukové karty 4IN/4OUT. Jeho cena je v Praha Music Center 14 990 vč. DPH.
Plus:
jednoduché ovládání procesoru
kvalita většiny efektů
možnosti při nahrávání
dodávaný software Cakewalk Pro Tracks
poměr cena/výkon
Mínus:
kvalita většiny simulovaných aparátů
ovládání při používání pro nahrávání
kvalita funkce Learn-a-lick
znovuspínání bubeníka při přepnutí zvuku
