Za účelem testu se mi dostal na stůl první digitální mixpult vyrobený firmou Behringer. Tato německá firma byla (mj. i mnou) dlouhá léta považována tak trochu za výrobce levných výrobků nižší kvality. Vývoj digitálního mixpultu byl podle mého pro firmu Behringer tak trochu zkouškou z dospělosti nebo jinými slovy pokus změnit tohle nelichotivé krédo. Pojďme se tedy podívat, zda se to vývojářskému týmu Ing. Uli Behringera alespoň trochu povedlo.
Popis přístroje
Ačkoli je DDX 3216 malých rozměrů, je balen do poměrně objemné krabice. Součástí dodávky je kromě samotného mixpultu a síťového kabelu ještě kabel datový na propojení s počítačem a dvě kovové lišty pro uchycení přístroje do racku. První, co mě na tak malém kousku technologie překvapilo, je jeho váha. Na třinácti kilech jeho váhy se pravděpodobně nezanedbatelnou měrou podílí celokovové schasi, které dává tušit skutečně bytelné provedení přístroje.
Dvanáct mikrofonních vstupů je standardně vybaveno (mic/line, regulace citlivosti, -20dB, indikace signal/clip), a obdobně jsou na tom linkové vstupy 13 až 16. Na vrchním panelu je i zapínání phantomového napájení (pro vstupy 1-6 a 7-12), vstup a výstup pro dvoustopý záznam (2-TK), sluchátkový výstup a potenciometry ovládající hlasitost v režii.
Výstupní konektory najdeme zezadu přístroje, hned vedle síťového přívodu. Kromě dvou hlavních výstupů (XLR) a poslechových výstupů (TRS) tu jsou čtyři pomocné výstupy (TRS), vstupy a výstupy pro digitál (S/PDIF na RCA), WordClock (BNC), SMPTE timecode (XLR), sériové rozhraní pro počítač (RS232) a standardní sada MIDI konektorů (In/Out/Thru).
Ještě než se dostanu k dalšímu popisu ovládacích prvků mixpultu, nejprve si připomeňme něco o architektuře malých digitálních mixpultů. Analogový vstupní signál prochází jen vstupními jednotkami, kde se zesílí nebo popřípadě utlumí, a ihned poté je 24bitovými převodníky převeden na digitální. Další zpracování probíhá v digitální podobě, tady bez ztrát a bez parazitních jevů (např. přičítání šumu). To vše kromě čistoty zpracování dává digitálním mixpultům výhodu obrovských možností, protože například poslat signál odkudkoliv kamkoli je jen otázkou příkazu softwaru a DSP jednotce. Jinými slovy nepočítaje vstupní a výstupní AD/DA převodníky, je digitální mixpult (obecně) jen jednoúčelový počítač. V případě DDX 3216 tomu ostatně nasvědčuje i technologické zpracování pultu, neboť veškerá elektronika je zpracována technologií plošné montáže (SMD), podobně jako například součásti počítačů.
Ačkoli má Behringer DDX 3216 prakticky jen 16 analogových vstupů, je schopen smíchat až 32 kanálů (dalších 16 digitálních vstupů se dá přidat pomocí rozšiřujících karet). K tomu je ještě třeba ovládat 16 interních sběrnic, 4 efektové cesty, 4 pomocné cesty a 8 efektových návratů. Aby se všechny tyto cesty daly ovládat jen šestnácti sadami ovladačů (o nich se trochu podrobněji zmíním v dalším odstavci), dají se ovladače hromadně (ve vrstvách) přepínat mezi čtyřmi módy. V prvním módu ovládáme vstupy 1-16, ve druhém 17-32, ve třetím sběrnice 1-16 a ve čtvrtém zbytek, tedy efektové a pomocné cesty. Podobně je řešené i ovládání pomocných a efektových sběrnic.
Ovladače
Popis všech ovládacích prvků by byl podle mého poněkud nezáživný a zdlouhavý, takže vám je popíšu jen rámcově. V předchozím odstavci zmiňovaných šestnáct sad ovladačů se skládá z tlačítek Select, Auto/rec solo a Mute, nekonečného otočného ovladače s prstencem jedenácti LED a konečně 100mm dlouhého tahového ovladače (faderu). Vedle každého faderu je navíc sloupec šestnácti LEDek, indikujících úrovně signálu v příslušném kanálu.
Vlevo nahoře najdeme 32 tlačítek rozdělených do pěti sekcí. Tlačítka v první sekci slouží k přepínání pracovních módů ovladačů, tlačítka ve druhé sekci pak přepínají otočné ovladače do módu, kdy ovládají odesílání signálu do sběrnic. Další dvě sady tlačítek slouží k nastavení módu faderů (sdružování apod.) a pro ovládání mixážního automatu. Záměrně nakonec jsem si nechal tlačítka sloužící k ovládání parametrů jednotlivých kanálů. DDX 3216 má totiž ve všech dvaatřiceti kanálech vestavěnou dynamiku (gate a compressor), čtyřpásmový plně parametrický ekvalizér a zpožďovací linku (delay). Kromě zmiňovaných je zde ještě tlačítko ovládající směrování (routing) signálu do jedné ze šestnácti interních sběrnic.
Hornímu panelu přístroje dominuje zeleně podsvícený LCD displej a pod ním šest nekonečných otočných ovladačů ovládajících vždy příslušnou položku zobrazenou na displeji. Napravo od displeje jsou tlačítka pro ovládání menu (Enter, Cancel, Previous a Next) a úplně napravo ovládání snapshotů. Tuto sekci zprava uzavírá dvojice sloupcových měřidel ukazujících buď výstupní nebo poslechovou úroveň.
Tolik vyčerpávající popis a teď již k samotné funkci stolu.
Funkce
Už jsem se zmiňoval, že DDX 3216 je konstruován pro 32 kanálů, tedy 16 kanálů pro vestavěné vstupy a dalších 16 pro rozšiřující karty. Signál z každého kanálu umí (tedy kromě směrování do interních sběrnic) odesílat do čtyř pomocných sběrnic (Aux), vyvedených do analogových Omni out výstupů. To je možné využít například na připojení externích efektových jednotek nebo zvláštního poslechu pro studio. Podobně lze odesílat signál i do dalších čtyř sběrnic (FX1-4), které jsou ale přiřazeny čtyřem vestavěným efektovým jednotkám. Automatizovat lze jak veškeré parametry kanálů (pozice faderu a panorámy), tak nastavení ekvalizéru, pomocných a efektových sběrnic. Ba co víc, do automixu lze zapsat i změny v nastavení efektových jednotek, kanálových zpožďovacích linek, dynamiky a dokonce i směrování (routingu). Automat se umí synchronizovat na časový kód, a to buď SMPTE nebo MTC (MIDI Clock ne). Kromě toho sám umí interně (!!!) simulovat běh kódu (zapíná se pomocí ovládání MMC) a jím řídit automatiku.
Zkušenosti z provozu, klady a zápory
Po zapnutí přístroje mě na displeji přivítalo úvodní logo a číslo 1.05, tedy verze firmware. Tím chci naznačit, že veškeré údaje v této recenzi se vztahují právě k této verzi firmware, neboť ten je možno za pomoci počítače aktualizovat. Stejně tak bych rád upozornil, že v této sekci budou převládat moje subjektivní pocity z používání DDX 3216, takže je prosím neberte jako absolutní světonázor.
Kdo už někdy měl v ruce digitální mixpult, tomu nebude ovládání DDX 3216 dělat sebemenší problémy. Filozofie tohoto pultu mi připomíná filozofii 01V od konkurenční Yamahy, ačkoli jsem neměl přímé srovnání (tím myslím oba mixy postavené vedle sebe). Věc, která mě hodně potěšila, jsou 100 mm dlouhé motorizované fadery značky ALPS. Na rozdíl například od faderů na VS-2480 nebo i od zmiňované 01V chodí naprosto tiše, lehce a přesně. Navíc mají tu vlastnost, že pokud náhodou bráníte faderu v pohybu (tedy pokud dojde ke kolizi automatu s manuálním pohybem hmatníku), sice se s vámi pere, ale nijak zle nevrčí. Otočnými ovladači lze kromě obligátní panorámy velice elegantně ovládat i odesílání signálu do efektu ev. pomocné sběrnice, přičemž aktuální nastavení přehledně (i když vzhledem k omezenému počtu LEDek jen orientačně) zobrazuje světelný prstenec kolem knoflíku.
Dynamika a EQ
Dynamika a ekvalizéry pracují naprosto bez problémů. Jediné, co mi na dynamice stolu trochu vadilo, je provedení displeje zobrazujícího útlum (Gain reduction). Ten má (podle mého) několik vad. Za prvé je cejchován pouze v rozsahu od 0 dB do -8 dB, což je na Gate docela málo, za druhé je společný jak pro Gate, tak i pro Compressor. Třetí věc, která mi na něm vadí, je fakt, že jej zobrazuje LCD displej, který mnohdy jednoduše nestíhá zobrazovat rychlé změny stavu.
Ovládání čtyřpásmového (plně parametrického) ekvalizéru mi sice trochu nesedne do ruky, ale to je už opravdu jen síla zvyku. Jinak je na něm sympatické, že horní a dolní parametr lze přepnout na odpovídající pásmovou propust nebo korekce typu shelf. Kromě ekvalizéru má DDX 3216 k dispozici ještě zvlášť horní propust (0-400 Hz při 6 dB/okt.), což sice není nutné, ale je to je rozhodně plus (ačkoli by tu mohla být ještě dolní propust, větší rozsah a přepínatelná strmost).
Výborný nápad je možnost jednoduchého porovnání dvou odlišných nastavení jak ekvalizéru, tak dynamiky. Stiskem jednoho knoflíku můžete přepnout mezi nastavením A a B a porovnat tak, která z obou variant je lepší. Jak nastavení dynamiky, tak ekvalizéru lze ukládat jako uživatelské presety do příslušné knihovny. Přístroj se sice dodává bez továrních presetů, nicméně na svých internetových stránkách výrobce nabízí ke stažení alespoň jejich jednoduchou verzi (osm továrních nastavení pro základní nástroje).
Channel delay
Přiznám se bez mučení, že zprvu jsem trochu nepochopil funkci Delay pro každý kanál. Na to, že se každý kanál dá zpožďovat, jsem celkem zvyklý, ale u DDX 3216 se dá dokonce nastavit poměr zpožděného a původního signálu. A nejen to, navíc za pomocí parametru Feedback lze nastavit zpětná vazba a tedy délka vzniklé opakovačky. To všechno pěkně prosím na všech dvaatřiceti kanálech, co jich tenhle mixpult má. Na druhou stranu musím přiznat, že vzhledem k tomu, že se zpožděný signál vrací stejnou cestou jako původní nezpožděný, je využití této funkce poněkud problematické.
Efektové jednotky
Opusťme svět ekvalizérů a kompresorů a pojďme se podívat vedle, do barvitého světa efektových procesorů. Behringer DDX 3216 je vybaven čtyřmi nezávislými efektovými procesory, které po pravdě řečeno nejsou jeho nejsilnější stránkou (ačkoli v této kategorii to není ojedinělý případ). Při testování jsem zkoušel nejprve přidat prostor malému bubnu. Nejprve mě celkem potěšil tovární preset Small hall, ale i ten se později ukázal jako problematický. Dozvuk do zhruba 1,2 sec zněl celkem přirozeně, ale nad tuto hodnotu už dostával plechový a sypavý nádech. To se nejvíc projevilo na zvuku příčné flétny, kde na delších prostorech (zkoušel jsem všemožné tovární i vlastní nastavení) jakoby nepříjemně přeznívaly a vylézaly pisklavé tóny. Po pravdě řečeno na flétnu jsem nenašel delší prostor, se kterým bych byl spokojen. Opačně tomu ale bylo například u piána nebo kytarového riffu. Stejně tak na sólovém zpěvu zněly všechny efekty velice slušně a přirozeně. U každého efektu lze měnit několik základních parametrů, a dokonce tuto změnu lze i automatizovat. Další věc, která mi na efektech DDX 3216 vadí, je, že ani na odchozí ani na návratové cestě není možné zapnout ekvalizér. Mám ve zvyku odchozí (a někdy i navracející se) signál korekčně upravovat, takže v tomhle ohledu by mi DDX 3216 vyhovět nemohl. Zajímavé je, že v knihovně efektů je i ekvalizér, ačkoli se interní efekty nedají vřadit do cesty signálu (insertovat). Jinak kromě něj knihovna obsahuje dalších 48 továrních efektů a nastavení.
Sdružování a párování
Ještě než začnu vychvalovat automatiku, tak bych se rád zmínil o systému sdružování do skupin a párování. Obojí se řeší pomocí dvou šedých tlačítek na levé straně přístroje. Stačí jen zmáčknout Group, označit všechny fadery patřící do stejné skupiny a potvrdit dotaz na displeji stiskem Enter. Nevím, kolik skupin se dá tímto způsobem vytvořit, ale rozhodně hodně (když jsem jich vytvořil devět, tak mě to přestalo bavit). Výborným pomocníkem se mi jeví tlačítko Isolate, pomocí kterého se dá označený fader dočasně vyřadit ze skupiny. Tímhle způsobem lze například přidat řekněme trombón v dechové sekci, aniž bychom museli celou skupinu dechů rušit. Obdobně jako sdružování do skupin se ovládá i párování kanálů, tedy je třeba stisknout tlačítko, označit oba párované fadery a potvrdit. To je oproti jednoduchému systému, jaký používá kupříkladu Yamaha (stačí zmáčknout oba Selecty a potvrdit) trochu zdlouhavější, ale to je nejspíš jen zvyk.
Automat
A nyní konečně ke slíbenému vychvalování. Automatika pultu DDX 3216 je jednoduše skvělá. Už jsem se zmiňoval o tom, že tento pult umí automatizovat prakticky cokoliv, pohybem faderů počínaje a routingem konče. To vše se dá samozřejmě nastavit a povypínat, nicméně díky důmyslně řešenému systému to podle mého ani není třeba. Systém automatizace je navržen tak, že dokud se parametry zapisovaného kanálu nezmění, chová se, jako by byl v režimu přehrávání. Jakmile ale sáhnete a změníte některý z parametrů, začne se okamžitě zapisovat nová hodnota. Dalo by se říci, že ačkoli plastové hmatníky faderů skutečně neslouží coby senzory, je celý systém citlivý na dotek (Touch sensitive). Jakmile kanál vypnete ze zápisu, chová se fader podle předem definovaného scénáře (zapíše poslední hodnotu do konce mixu nebo se vrací k původním hodnotám). Potěšilo mě, že němečtí vývojáři nezapomněli ani na mód Update (u Behringera zvaný Relative), kdy automatika zachovává původní hodnoty a novou hodnotu k nim přičítá nebo od nich odčítá (fadery vyjedou do nulové pozice). Každopádně mě osobně automatika DDX 3216 dokonale sedla do ruky a podle mého je spolu s dlouhými tichými fadery největší devizou, kterou tento pult nabízí.
MIDI a MMC
Na začátku článku jsem se zmínil o trojici MIDI konektorů na zadním panelu přístroje. Ty slouží nejen pro příjem časového kódu MTC, ale s využitím MIDI kontrolérů se dá většina funkcí DDX 3216 ovládat kupříkladu ze sekvenceru, anebo naopak funkce sekvenceru ovládat z pultu. Můžeme tak zapisovat kupříkladu pohyb faderů do stop v sekvenceru a poté přehrávaním zápisu fadery zase zpětně řídit. Pokud u pultu nebudete využívat řekněme kanály 17-32, můžete jejich kontroléry nadefinovat v sekvenceru a ovládat jimi třeba hlasitost a panorámu jednotlivých zvuků z modulu. S mým Logicem Audio chodil systém naprosto bezchybně, jen bylo třeba povypínat v sekvenceru MIDI THRU, protože jinak se do faderů vrací posílaná informace a fadery se s uživatelem trochu "perou".
Dalším vymyšleným udělátkem zjednodušujícím práci je systém Midi Machine Control (MMC). Na stejnojmenné stránce nabídky tlačítek MIDI jsou k nalezení klasická transportní tlačítka a ovládání devíti lokátorů. S jejich pomocí můžeme přímo z pultu ovládat sekvencer nebo vícestopý záznam, takže není třeba mít ruce na dvou přístrojích najednou. Škoda jen, že transportní tlačítka nejsou přímo přístupná na ovládacím panelu, protože změna některých parametrů zobrazení stránky s transportními tlačítky zruší.
Drobné postřehy
To by bylo v zásadě všechno, na závěr jen několik drobných postřehů, které se jinam nevešly.
Behringer DDX 3216 je vhodný především pro propojení s digitálním záznamem. Svědčí o tom hlavně absence analogových výstupů ze sběrnic, takže jediným způsobem, jak signál ze všech šestnácti sběrnic dostat do záznamu, je zakoupení příslušné rozšiřující karty a odeslání buď po rozhraní AES/EBU, TDIF, anebo po optických vláknech ve formátu ADAT. Propojení s analogovým záznamem by bylo podle mého přinejmenším problematické.
V českém manuálu (mimochodem pěkně zpracovaném a výborně přeloženém) uvádí výrobce jako jednu z možnosti využití pultu živou (popřípadě divadelní) produkci a já nevidím důvod, proč by to tak nemělo být. Systém ovládání je natolik flexibilní, že ani případná zpětná vazba by neměla představení ohrozit, ačkoli riziko se značně zvyšuje s použitím vícero odposlechových cest. Pak bych doporučoval vést signál pro odposlechy například přes snadno přístupný grafický ekvalizér, kam by se v případě nouze dalo pohotově sáhnout.
Veškerá nastavení pultu je možné ukládat buď na paměťovou kartu (bohužel není součástí dodávky), anebo za pomocí propojovacího kabelu přímo na harddisk počítače. Stejným způsobem je možné instalovat nové verze firmware stažené ze stránek výrobce (instalace trvá cca šest minut). K tomu všemu slouží jednoduchá utilitka, která se jmenuje File exchange a je opět ke stažení na adrese www.ddx3216.com.
Nožičky a závěr
Co říci závěrem. O DDX 3216 se dlouhou dobu jen šuškalo v kuloárech, takže jsem rád, že jsem vám jej mohl alespoň trochu podrobněji představit. Za sebe musím říct, že jsem prací vývojářského týmu inženýra Behringera skutečně velice mile překvapen a s ohledem na cenu dávám tomuto digitálnímu mixážnímu stolu velice dobré šance v letošním udílení prestižních ocenění TEC Award, kam byl nominován.
Info:
Behringer DDX3216 je dvaatřiceti kanálový digitální mixážní pult s vestavěnými efekty a dynamikou. V současné době je k dostání za akční cenu 67 100 Kč.
Plus:
cena
výborná automatika a kvalitní fadery
jednoduše vymyšlené ovládání
kvalita vestavěných efektů
Mínus:
pro studiové použití nutnost zakoupit rozšiřující karty
jen digitální výstupy ze sběrnic
